archiv
Učitelské noviny č. 1516/2013
tisk článku

POČTY ÚLOH SE POSTUPNĚ NAVYŠUJÍ

To ale neznamená, že ČŠI chce závod s časem

Oproti loňské, tedy první celoplošné zkoušce testování žáků na úrovni 5. a 9. ročníků základních škol objem zadávaných úloh průměrně naroste zhruba o třetinu, v matematice možná až o polovinu. Časové rezervy potvrdila i pilotáž, která koncem března proběhla na padesátce škol (43 ZŠ a 8 víceletých gymnázií).

„To ale neznamená, že z testování chceme udělat závod s časem. Průměrný žák má šanci každým testem v klidu projít tak, že mu na konci zbude ještě pět až deset minut na kontrolu a případné úpravy. Rozhodně si nepřejeme, aby žák od testování odcházel s tím, že řešení úlohy znal, jenom ho nestihl zaznamenat,“ říká PETR SUCHOMEL, garant tvorby testových úloh z ústředí ČŠI.

Během pilotní zkoušky se dokonce ukázalo, že času na vypracování zadaných úloh mají žáci i po meziročním navýšení stále dostatek. Proto ČŠI uvažuje ještě o dalším, byť už jen mírném nárůstu počtu zadávaných úloh. Učitelé cizích jazyků se tomu však brání.

„Testy z cizích jazyků jsou nyní vytvářeny podle mezinárodních zkoušek. A učitelé cizích jazyků si přejí, aby to tak zůstalo i v případě počtu zadávaných úloh. Pokud bychom do testů nyní přidali třeba dvacet úloh, tito učitelé budou moci vcelku oprávněně namítat, že žák tak nebude mít přesnou představu o podobě standardního mezinárodního testu. Důvodem původně uvažovaného navýšení bylo jen to, aby děti využily čas, jenž je k vypracování testu určen. Nicméně u českého jazyka a matematiky zvýšení počtu otázek pravděpodobně provedeme,“ sděluje P. Suchomel.

I letos budou mít jazyky o 15 minut delší časovou dotaci než ostatní testované předměty. To znamená, že budou opět trvat hodinu. Důvodem je to, že velkou část vymezeného času spotřebuje poslech některých úloh. Také porozumění čtení si vyžaduje většinou více času než úlohy v matematice nebo češtině.

V matematice bude více polootevřených úloh

Další změna se dotkne asi hlavně matematiky a bude se týkat formy zadávaných úloh – dojde k převedení části zadání z uzavřené formy do polootevřené.

„Matematici polootevřené úlohy preferují. Jednota českých matematiků a fyziků v případě státní maturity na této formě trvá. Tvrdí, že v matematice jde o nejpřirozenější způsob práce: žák dostane příklad, spočítá ho a zapíše výsledek. Trvá to samozřejmě déle. U některých úloh to mění jejich obtížnost – dítě nemůže ani tipovat. A když nic nespočítá, k žádnému výsledku se nedobere,“ objasňuje P. Suchomel.

V češtině sice také pravděpodobně dojde k převedení některých úloh do polootevřené formy, ale v mnohem menší míře. „V českém jazyce se totiž oproti matematice značně zvyšuje riziko, že testovaní budou volit nejrůznější podoby odpovědí, s nimiž systém nepočítá, byť jsou třeba věcně správné,“ vysvětluje P. Suchomel.

V minulé celoplošné zkoušce pak inspekce všechny takovéto odpovědi kontrolovala fyzicky, s čímž se počítá i ve zkoušce druhé. Letos má však velké množství nečekaných odpovědí odfiltrovat takzvaná maska, v níž je zakomponován návod pro žáka, jaká forma odpovědi je očekávána. To znamená, že když systém požaduje například arabskou číslici, žák ale zvolí slovní vyjádření, bude na to upozorněn. Navíc je omezeno i množství znaků, které do daného prostoru může žák napsat. Tím se de facto odstraní ještě jeden problém, který nastal, když vloni někteří žáci do těchto míst psali i nejrůznější vzkazy.

„Maska se osvědčila. Funguje dobře. Na druhou stranu je potřeba říci, že všechny případy neřeší. U českého jazyka budeme proto postupovat asi tak, že do testu zařadíme ještě jednu komplexní úlohu s dalším textem,“ poznamenává P. Suchomel.

Hlavní cíl zůstává stejný: ověření minimálních požadavků

Ve světle nových informací se tak logicky nabízí otázka, proč inspekce v první celoplošné zkoušce schopnosti žáků relativně podhodnotila tím, že jim nabídla až příliš velký časový prostor k vypracování úloh.

„Na tuto otázku je několik možných odpovědí: Jednak jsme tehdy (kromě první pilotáže na sto školách) neměli žádnou praktickou zkušenost. Museli jsme proto především zjistit, jestli elektronická forma není nějakým způsobem znevýhodňující oproti klasickému papírovému testu. (Nicméně u každé úlohy žák může používat papír pro potřebné poznámky nebo výpočty.) Dále je potřeba se na toto testování stále dívat optikou toho, že primární zadání je a stále bude sloužit k ověřování splnění minimálních požadavků. Jinak řečeno, testování v prvé řadě cílí na slabší žáky,“ komentuje P. Suchomel.

Počítá se s dalšími úrovněmi náročnosti

Přestože testy jsou zaměřeny na ověřování standardu, tedy nejnižší úrovně nutné k elementárnímu zvládnutí dané látky, už od první celoplošné zkoušky se pracuje i s žáky, kteří standard zvládají výborně, a mohou proto postoupit do vyšší úrovně testu.

Také počty otázek ve vyšších stupních se mohou lišit. „Zmíněná časová rezerva, která by měla žákovi zůstat po vypracování testu, musí být zachována i u žáků, kteří v testování postoupili na vyšší úroveň. Musíme tedy ještě promyslet, jakou formu i jaké počty otázek v dalších stupních náročnosti nastavíme. Jednou z variant je, že na základní úrovni přidáme úloh více, na vyšší už nikoliv nebo méně. Konečný počet bude také vycházet z toho, jak náročné další otázky budou, tedy jestli přidat více jednodušších nebo méně náročných. Rozhodneme se až po vyhodnocení získaných dat,“ říká P. Suchomel.

Inspekce obsah testů během dubna doladí i na základě posledních připomínek oponentů. „Úlohy jsou však již v zásadě hotové. To znamená, že nyní už nebudeme připravovat celé nové baterie, ale především se musíme rozhodnout, jak připravené úlohy v rámci jednotlivých testů definitivně co nejlépe poskládat,“ podotýká P. Suchomel.

V cizím jazyce je i zadání, ale se slovníčkem

ČŠI uvádí, že forma i obsahy jednotlivých úloh jsou propracovanější než při první zkoušce.

„Větší skok jsme učinili ve formě otázek. Z hlediska obsahu se český jazyk a matematika o mnoho neposunuly, u cizích jazyků k došlo díky připodobnění testů k mezinárodním zkouškám větší změně,“ uvádí P. Suchomel.

Hlavní změna spočívá totiž v tom, že všechny úlohy jsou nyní zadávány v daném cizím jazyce. „Určité obavy, že odlišná zadání budou žákům u cizích jazyků dělat problémy, se naštěstí nepotvrdily. Ve výsledku tyto testy dopadly dokonce lépe než matematika a čeština,“ konstatuje P. Suchomel a dodává: „Nicméně přesto počítáme s tím, že žáci si asi budou moci v zadáních případně zobrazit jako pomůcku překladový slovníček. Nechceme, aby někdo mohl říct, že nemohl vyřešit úlohu, protože nerozuměl instrukcím. V tom se od certifikovaných mezinárodních testů budeme lišit.“

Nové formy úloh žáky zaujaly

Stále platí, že většina úloh bude uzavřených, to znamená, že žák vybírá z několika nabízených variant odpovědí tu správnou. Významný posun oproti loňsku však spočívá v tom, že jednotlivé úlohy jsou součástí širších souvislostí. Zejména v cizích jazycích se to projeví tím, že jak gramatiku, tak slovní zásobu lze testovat v souvislosti s vybraným textem nebo obrázkem, nikoliv jen v rámci izolovaných otázek.

Úplnou letošní novinkou je přiřazování. Například ze seznamu různých prvků lze vybrat skupinu těch, které do ní patří podle konkrétního zadání. Jde o postup, který v dokonalé podobě, čistě z technických důvodů, nelze na papíře nikdy zvládnout.

Dalším zpestřením jsou takzvané klikací mapy, tedy obrázky, na kterých žák myší označuje požadované elementy. Tato technologie má svůj velký potenciál zejména v geometrii, avšak úlohy tohoto typu budou použity nejspíše až za rok. Nejenom že je tento způsob zadávání úloh pro žáky zajímavější, ale umožňuje klást i otázky, jež by jinak nebylo možné v testu použít.

„Řada signálů zatím nasvědčuje tomu, že letošní testy žáky zajímají a baví více než vloni, a to právě díky novým typům úloh. Důsledkem toho je, že jejich pozornost se daří držet na vyšší úrovni, což se možná pozitivně projeví i na kvalitě výsledků,“ míní P. Suchomel a pokračuje: „V pilotní fázi testů jsme u nových forem otázek neobjevili nic, co by nás vedlo k tomu, abychom museli v něčem upustit od představ, se kterými jsme k těmto úpravám přikročili. Naopak. Kdybychom poznatky, které jsme nyní získali, měli už před půl rokem, využili bychom nových forem ještě více. Například bychom připravili větší množství klikacích map.“

Výsledková listina se nemění

Z hlediska škol k žádnému rozšíření výsledkové listiny nedojde. „Stále se držíme toho, že hlavní užitečnost výsledků má spočívat ve zpětné vazbě pro žáka. Na úrovni žák a učitel obdrží školy vše, co dostaly vloni. Navíc je možné, že u matematiky bude výsledková sestava doplněna o detailnější informace toho, které dovednosti podle RVP ta která úloha ověřovala. Jde o sdělení, jež je v důsledku určeno hlavně rodičům, čímž se vlastně zároveň připravujeme i na domácí testování. Když například danému žákovi nejde krácení zlomků, bude tak lépe vědět, které úlohy má z databáze vybrat,“ ilustruje P. Suchomel.

Také sumarizované výsledky za školu budou vypadat stejně jako před rokem. To znamená, že každá škola dostane informace o svém orientačním zařazení do té či oné skupiny podle obdobné úrovně dosažených výsledků.

Doprovodných otázek bude jen pár.
Pokud vůbec

Součástí loňského testování byly i doprovodné otázky, které měly ČŠI pomoci získat co nejvíce informací potřebných pro co možná nejkvalitnější nastavení systému.

„Ještě přesně nevíme, jestli je použijeme i tentokrát. A pokud ano, bude jich mnohem méně než vloni. Rozhodně nechceme provádět nějaké sociologické šetření, přestože by nás řada odpovědí žáků zajímala. Nepovažujeme ale za vhodné příliš odvádět jejich pozornost od samotného testování. Navíc se neukázalo, že by zde byla po výstupech z dotazníkového šetření poptávka, třeba od tvůrců kurikulárních dokumentů nebo standardů. Pravděpodobně se ale budeme i letos žáků ptát přinejmenším na jejich aktuální klasifikaci v testovaném předmětu. Chtěli bychom, aby škola dostala zpětnou vazbu, z níž vyplyne, jestli případně neznámkuje zásadně odlišně, než odpovídá běžné klasifikaci. Nicméně je to velice relativní informace, protože test pravděpodobně většinou měří jen velice malý výsek toho, za co žák získává celkové školní ohodnocení v daném předmětu. Test totiž monitoruje jen momentální stav znalostí,“ analyzuje P. Suchomel.

Cokoliv. Kdykoliv

Testy, které ve školách minulý rok kolovaly tři dny, budou moci být letos využívány během celého týdne. Proč ale vloni školy nemohly stejně jako letos testovat libovolné předměty ve zcela individuálně zvoleném termínu, samozřejmě v rámci vymezeného období?

Důvody přibližuje P. Suchomel: „Vloni jsme se obávali toho, aby rovnoměrné rozložení testování nezpůsobilo technické komplikace. Když se dnes všechny školy rozhodnou testovat třeba hned v pondělí, a to z každého předmětu, víme už, že to zvládneme. Změna ale žádný zvláštní přínos nebo riziko neobnáší. Pouze to mírně zvyšuje možnost, že žáci, kteří budou testovaní v pátek, se nějakým způsobem dopídí toho, co v testu bylo třeba v pondělí nebo v úterý. A přestože úloh je samozřejmě řada, je potřeba poctivě říci, že v daném týdnu jich nejsou k dispozici stovky. Cíl testování to však nijak nenarušuje.“

LUKÁŠ DOUBRAVA

< zpět do čísla
banners/lesany_konkurz_390x60.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
1543878000_mikroskop.gif
ucebnice
1590530400_polartraver.gif
anketa
Změní krizová online výuka školství k lepšímu?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
32%
44%
23%
meziploty_2020_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz