archiv
Učitelské noviny č. 14/2013
tisk článku

ŠKOLY SE O NOVÉ EVROPSKÉ MILIARDY ROZDĚLÍ S VĚDOU A VÝZKUMEM

Investice budou mít vyhrazeny v jiném operačním programu

Ministerstvo školství by mělo v nadcházejícím období čerpání evropských peněz, tedy v letech 2014 až 2020, spravovat místo dosavadních dvou pouze jeden operační program, který dostal pracovní název Výzkum, vývoj a vzdělávání. Jaký bude? Na to jsme se zeptali náměstka ministra školství pro řízení evropských programů Michala Zaorálka.

Jaký je aktuální stav příprav nového operačního programu?

Vláda před časem svěřila ministerstvu školství přípravu nového Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, nicméně to automaticky neznamená, že ho určitě budeme mít v gesci – konečné rozhodnutí leží na Evropské komisi (EK). Momentálně je situace taková, že je vedením ministerstva schválen první draft, první návrh, který je zpracován podle požadavků EK a ministerstva pro místní rozvoj (MMR). V květnu by ho měla dostat na stůl vláda v rámci informace o stavu příprav všech českých operačních programů.

 

Bude to program více investiční, nebo z něj bude možné čerpat spíše „měkké“ peníze?

Návrh je koncipován jako multifondový, počítáme se dvěma zdroji financování, a to jak s Evropským sociálním fondem, tak Evropským fondem regionálního rozvoje, který je v principu fondem investičním. Díky tomu dojde k výhodnému propojení měkkých neinvestičních prostředků a investic, jak to ostatně vyplývá z potřeb definovaných i v českých strategických dokumentech.

 

Jakou by měl mít strukturu?

Je postaven na čtyřech prioritních osách. První je zaměřena na kapacity pro špičkový výzkum, na centra excelence či rozvoj multidisciplinárního výzkumu. Druhá osa se soustřeďuje na rozvoj prostředí pro využití výzkumu v praxi a pro budoucí konkurenceschopnost ekonomiky – půjde o podporu kvalitního výzkumu s důrazem na spolupráci s podniky na aplikovaném výzkumu. Ve třetí ose půjde především o zkvalitnění vysokého školství a zvýšení jeho relevance na trhu práce. Poslední, čtvrtá osa je cílena na vzdělávání, na regionální školství, na propojení počátečního vzdělávání s celoživotním. Do této osy je zahrnuto i předškolní vzdělávání. Součástí třetí a čtvrté osy by měla být i podpora talentovaných žáků a studentů, kteří vynikají zejména v přírodních vědách či technice. Celkově je pojítkem programu, tj. jeho výzkumné a vzdělávací části, rozvoj lidských zdrojů v oblasti výzkumu a pokročilých technologií, jinak řečeno lidských zdrojů pro znalostní ekonomiku, a to nejen pro práci v akademickém prostředí, ale i v podnikovém sektoru. Ještě je třeba zdůraznit, že čtvrtá část programu neobsahuje investiční část, tu se snažíme dořešit s MMR v rámci jeho operačního programu pro regiony (Integrovaný regionální operační program – IROP), protože v tomto případě půjde o investice, které vynakládají zřizovatelé, kraje a obce.

 

Dá se v této fázi příprav už mluvit o konkrétním finančním rámci programu?

Zatím je ještě brzy. Nyní jsme dokončili analýzu potřeb ve vysokoškolském a výzkumném sektoru, pro regionální školství se to samé právě připravuje ve spolupráci s Českou školní inspekcí. Tato šetření nám umožní upřesnit skutečné finanční potřeby terénu v budoucích projektech. Vedle toho EK stanovuje cíle, k nimž přiděluje finanční alokace. Tato jednání nás tedy teprve čekají. Obecně mohu říct, že ve výzkumu půjde převážně o investiční prostředky, v oblasti vysokého školství se objeví jak investiční, tak neinvestiční peníze, a v regionálním školství a dalším vzdělávání jsou to neinvestice s tím, že informace o investičních potřebách tohoto sektoru MMR samozřejmě předáme.

 

A celkově budete rozdělovat kolik?

Kdybych řekl nějaké přesné číslo, věštil bych z křišťálové koule. Princip je totiž takový – peníze se přidělují na jednotlivé cíle programu, které musejí být ještě schváleny EK, to znamená, že podle toho, co nakonec v operačním programu zůstane. Jinými slovy na čem bude shoda s EK, tak tomu bude přidělena finanční alokace. Celkový objem evropských prostředků je na roky 2014 až 2020 výrazně nižší, než je v současném programovacím období. Proto i my očekáváme výrazný pokles. Podle mého soukromého odhadu půjde o částku kolem 60 miliard korun. Primárně ale není finální částka tak důležitá, podstatnější je dobře specifikovat cíle programu, mít je provázány se strategickými dokumenty na národní úrovni a s pozičním dokumentem EK.

 

Jaká jednání vás čekají?

Do léta bychom měli znění operačního programu zpřesnit a spustit formální a posléze i neformální jednání s EK, abychom nalezli shodu. Teprve poté bude jasnější, jaký bude výsledný tvar celého programu. V těchto jednáních ale nepůjde jen o formulaci cílů, budeme muset před EK obhájit i způsob změny implementace, jinak řečeno to, jak jsme se poučili z chyb současného programovacího období. Všichni víme, jaké problémy v implementaci jsme doposud měli.

 

Čím chcete komisi přesvědčit?

Třeba tím, že výrazně omezíme systémové projekty ministerstva, mám na mysli zejména problematické individuální projekty národní, a maximální měrou nasměrujeme prostředky přímo ke školám, ke zřizovatelům a k neziskovému sektoru. Pokud budou nějaké systémové projekty, pak to bude například na úrovni krajů, nikoli na celostátní. Struktura programu tak bude jednodušší, abychom ho mohli efektivněji kontrolovat a strategicky řídit. Určitě změníme dosavadní model tzv. zprostředkujících subjektů neboli 13 krajů, protože se neosvědčil. Rizika a chyby, které se objevily u krajů a na něž poukázaly audity EK i naše zjištění, jsou výrazné, proto chceme posílit centralizační princip. Na druhé straně to bude vyváženo tím, že systémové projekty se budou, jak už jsem řekl, řešit přímo v krajích. Poslední výzva za 1,8 miliardy na podporu přírodovědného a technického vzdělávání v základních a středních školách, kterou jsme nedávno vyhlásili, je příkladem typu systémového projektu, který bychom chtěli podporovat.

 

Kdy by měl být operační program spuštěn? Je reálný rok 2014?

Schválení příslušného nařízení EK se očekává v létě a představuje základ pro hlavní oficiální vyjednávání o všech programech, nejen o tom našem. To už samo o sobě naznačuje, že start na začátku příštího roku je málo pravděpodobný. Náš odhad hovoří spíš o polovině roku 2014. Pokud se naplní naše optimistická vize a pokud přesvědčíme EK o cílech programu a taky o tom, že jsme se poučili z minulých chyb a že jsme správně nastavili implementační strukturu, pak bychom v oblastech shody začali vyhlašovat výzvy a umožnili přípravu projektů již před polovinou příštího roku. Důvod je nasnadě, chceme dát příjemcům dotací co nejvíc času na kvalitní přípravu projektů.

 

Před lety při přípravě Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) došlo ke kompetenčním sporům mezi ministerstvem školství a rezortem práce a sociálních věcí o oblast dalšího vzdělávání. Dnes máte mezi sebou vše vyřešeno?

V našem operačním programu chceme řešit zejména propojení počátečního a dalšího vzdělávání a další vzdělávání pedagogických pracovníků. Naopak například vytváření vzdělávací nabídky v tomto sektoru by mělo být v péči rezortu práce a sociálních věcí. Dokonce si myslím, že v některých systémových oblastech, jako ověřování kvality akreditovaných kurzů v dalším vzdělávání, můžeme jít i tou cestou, že se přihlásíme se svými projekty do operačního programu, který bude spravovat MPSV. Minimálně díky tomu nebudeme sami sobě schvalovat projekty, což znamená, že kontrola a hodnocení takových projektů bude více nezávislá a efektivnější. Před zahájením oficiálního vyjednávání s EK musíme mít jakékoli mezirezortní „překryvy“ v oblasti dalšího vzdělávání odstraněny.

 

Má váš návrh programu v záhlaví nějaké zřetelně formulované priority?

U neinvestičních prostředků je to silný akcent na inkluzi a pozitivní dopad změn na trh práce. Co se týče inkluze, to je jedno z velkých témat jak v EK, tak i na národní úrovni. Víme, že je nutné zapojovat do výuky předškoláky, žáky i vysokoškoláky, kteří mají nějaký sociální nebo zdravotní hendikep, a proto musíme princip rovných příležitostí ve vzdělávacím systému výrazně posílit.

 

Zmínil jste předškolní vzdělávání. Doposud mateřinky nedosáhly na žádné evropské peníze, teď se jim blýská na časy. Jedním z palčivých problémů, který je ale trápí už teď, je nedostatek volných kapacit. Sociální demokraté navrhují, aby se peníze, které se v OP VK zřejmě nestihnou vyčerpat, využily právě na zvýšení počtu míst. Je to vůbec možné?

Pokud jsou míněny peníze, u nichž hrozí, že nebudou na konci roku 2013 vyčerpány, pak ne, protože to není v souladu s právem evropského společenství.

 

Mimochodem, loni na podzim se mluvilo o pěti miliardách, o které v OP VK přijdeme. Platí to číslo stále?

Děláme všechno pro to, aby ta částka byla výrazně nižší. To, že přijdeme o nějaké peníze, je jisté a vůbec to není radostná zpráva. Nicméně dnes už jsme větší optimisté. Reálné číslo vám ale budu moci říct až letos na podzim.
Petr Husník

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_1_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
feuerstein_125x125.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz