archiv
Učitelské noviny č. 12/2013
tisk článku

BYL BY OBOROVÝ NORMATIV ROVNÝ, NEBO NEROVNÝ?

MŠMT reaguje na připomínky zřizovatelů k návrhu změny financování regionálního školství

 

V uplynulém měsíci oslovily UN postupně zástupce zřizovatelů škol – členy komise pro školství Asociace krajů i předsedy školských komisí Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv. Ptali jsme se jich na výhrady k reformě financování regionálního školství. Některé z připomínek jsme vybrali a požádali náměstka ministra školství Jindřicha Fryče o reakce.

 

Probíráte návrh reformy financování regionálního školství s praktiky, s lidmi přímo ze škol?

Kromě jednání se zřizovateli v rámci pracovní skupiny jsme prezentovali záměry reformy financování regionálního školství představitelům CZESHA i například vedení Asociace ředitelů základních škol nebo školským odborům jednak na tripartitních jednáních, jednak i při přímých schůzkách.

Samotní ředitelé škol tedy do diskuze přímo vtaženi nejsou?

Považujeme představitele asociací za zástupce škol a školských zařízení a předpokládáme, že veškeré informace, které získají, předávají svým členům. Počítáme tedy s tím, že prostřednictvím asociací a dalších partnerů získává MŠMT názory i řadových ředitelů a učitelů, konečně i Asociace krajů a Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv určitě diskutuje o návrhu reformy financování regionálního školství s lidmi ze škol.

Setkání s řediteli jednotlivých škol se však rozhodně nebráníme a využijeme i nejbližších jednání, které nás s představiteli škol čekají.

Nebude problém při aplikování „rovného“ oborového normativu se zohledněním krajských a místních specifik, které mohou ovlivnit náklady na zabezpečení vzdělávání podle RVP? V předchozích letech byly například rozdíly v hustotě sítě škol řešeny rozvojovými programy…

Od začátku deklarujeme, že nás v navrhované reformě zajímá žák a příslušný rámcový vzdělávací program. Proto i oborový normativ je konstruován podle nákladů na vzdělávání žáka. Říkáme, že všechny děti ve srovnatelném typu školy ve srovnatelné věkové kategorii si jsou rovny. Druhou věcí je pak organizace samotného vzdělávání. Na podporu náběhu reformy a aby kraje mohly zvládnout eventuální dílčí odlišnosti, chceme vytvořit určitý objem prostředků (jednalo by se zřejmě o objem financí cca čtyři procenta z celkové částky, tedy šlo by zhruba o 3 až 3,5 miliardy korun), které budou mít kraje k dispozici. Jde ale pouze o předběžnou částku, o její definitivní výši se diskutuje.

Z připomínek zejména SMO je zřejmé, že se mu nelíbí naopak nerovnost oborového normativu pro ZŠ. Ve svém stanovisku píší: V návrhu se setkáváme s rozdílnou výší oborového normativu pro jednotřídní a vícetřídní mateřskou školu, pro školy pouze s prvním stupněm a pro první stupeň plně organizované školy a s rozdílnou výší oborového normativu pro žáky na II. stupni základních škol….

Tento návrh vychází z nastavených priorit, se kterými jsme do návrhu reformy šli. Naší prioritou je podpora málotřídních škol a dostupnosti základního vzdělávání na 1. stupni základní školy. Podle nás (a myslím, že zřizovatelé v tomto ohledu s námi souhlasili) je tedy důležité podpořit zejména dostupnost mateřských škol a 1. stupně základních škol, u 2. stupně je tato nezbytnost s ohledem na věk žáků přeci jen trochu jiná, stejně jako je jiná i v případě středních škol.

Znamená to tedy, že bude pro dítě jedné věkové kategorie několik normativů, které se odvíjejí od toho, zda navštěvují vesnickou jednotřídku, nebo velkou městskou sídlištní školu?

Na tuto otázku zareagoval Vlastimil Finke z oddělení koncepce vzdělávací soustavy, který se také rozhovoru účastnil: Počet normativů je věc, kterou v současnosti ještě zvažujeme. Se zřizovateli, asociacemi a odbory řešíme změnu systému, tedy změnu školského zákona, který umožní tento systém nastavit jinak, než je tomu doposud. Všechna čísla, o kterých se diskutuje, jsou jen ukázkou toho, jak by za určitých podmínek mohla situace ve školách vypadat. O těchto číslech se ale bude diskutovat až tehdy, kdy bude jasná změna tohoto systému.

Co se týká zmíněného příkladu, v našich úvahách figuruje skutečnost, že v málotřídních školách učí i ředitel školy, který je z pozice své funkce ohodnocen výše než běžný učitel. A to se musí odrazit i v nákladech, které je nutné na tuto školu vyčlenit. Celkový výdaj na stejný počet žáků v málotřídce tedy musí být vyšší než ve velké škole, kde většinou ředitel na 1. stupni neučí.

Tuto situaci bylo možné řešit buď shodným normativem a rozdílnou doplňkovou částkou, nebo různým normativem a srovnatelnou doplňkovou částkou. O tomto řešení se ale diskutuje právě na základě připomínek zřizovatelů.

Náměstek ministra J. Fryč ještě zdůrazňuje: Ať ale zvolíme jakékoliv řešení, vždy budeme mít na zřeteli podporu málotřídek a zmíněnou dostupnost vzdělávání na 1. stupni základní školy.

Oborový normativ by měl být dostatečně vysoký, aby pokryl alespoň základní plat pedagoga…

Tato výhrada vyplývá z nepochopení čísel, která jsme v návrhu propočtů uvedli jako příklad. Konečně, tabulky byly konstruovány tak, že je možné do nich nastavovat různá čísla, pak vycházejí různě i výsledné propočty.

S touto výhradou souvisel i požadavek snížit minimální počet žáků na třídu ze současných 17 na 15 – a přiměřeně zvýšit potřebný oborový normativ tak, aby i v tomto počtu byla ekonomika třídy ufinancovatelná…

Na tuto připomínku jsme již reagovali – zatím nepočítáme s tím, že by se měnilo nastavení minimálního počtu žáků podle vyhlášky. V tuto chvíli nepředpokládáme, že by se spolu s nezbytnými úpravami školského zákona měnily také další předpisy, které řeší počty žáků ve třídě.

(V. Finke doplňuje: Chtěli bychom systém nastavit tak, aby jeho změna nezavdala příčinu k tomu, aby se mezi jednotlivými segmenty příliš přelévaly peníze – tedy do mateřských škol by mělo jít při stejných výkonech zhruba stejné množství peněz jako nyní, tedy asi 11 miliard korun, a podobně by to mělo platit pro základní školství a pro střední školství.)

Má MŠMT spočítány nezbytné minimální náklady na RVP? Pokud se má financování školství odvíjet od normativu „na hlavu“, je nutné vědět, kolik „hlav“ musí mít třída, aby byly pokryty nezbytné náklady na naplnění nároků RVP…

RVP je závazné z hlediska toho, co se má žák naučit. Náklady, které vyžaduje, se nedají spočítat na halíř, RVP dává škole možnost rozhodování, flexibility. Pochopitelně jsme přihlíželi k minimálním nákladům na jednotlivé RVP, k hodinovým dotacím, počtu předmětů atd. Nemůže to být ale jediné hledisko, o dalších jsme už v našem rozhovoru mluvili.

Zná tedy MŠMT minimální částky na pokrytí nároků jednotlivých RVP?

Máme minimální částky spočítány a při jednání o výši oborových normativů to bude jedno z kritérií, ke kterému budeme přihlížet.

Některé zřizovatele vyděsila „červená čísla“ v propočtech MŠMT (zejména velké školy ve velkých městech by dostaly podle nich méně peněz).

Mohu jen opakovat, že propočty jsou pouze ilustrativní, že reálné naplnění těchto tabulek se bude odvíjet od řady dalších jednání. Určité školy se nejspíše do červených čísel dostanou. Podle současných pravidel kraj formou normativů, které sám stanovuje, nyní posílá do jednoho segmentu vzdělávání výrazně vyšší částku, než dostanou srovnatelné školy v jiném kraji. Logicky tedy v případě, že budou školy financovány pevným oborovým normativem, pak v případě, že jsou dnes „přefinancovány“ z hlediska celorepublikového průměru, dostanou méně než nyní. Ale jiné zase naopak dostanou více.

Není dostatečně vysvětlen význam doplňkové částky a záměr, se kterým ji MŠMT navrhuje.

Doplňková částka je cílena na zajištění potřeb a dostupnosti mateřských škol a prvního stupně základních škol – v tomto případě by měla jít do každé obce na každé detašované pracoviště. Podporuje se tak dostupnost a blízkost školy pro žáky.

Pro 2. stupeň byla zamýšlena pouze jedna doplňková částka na celou obec, bez vazby na počet škol, které zřizuje. Na základě podnětu Svazu měst a obcí se ale uvažuje o tom, že by byla v tomto případě doplněna mechanismem, který by lépe zohlednil velikost obce a organizaci vzdělávání v jejích školách. Je tedy možné, že v tomto případě by nebyla tato doplňková částka pouze jedna, ale že bychom se dohodli na nějakém parametru, který by umožnil tuto částku navýšit a rozdělit školám podle potřeby.

Objevila se i kritika snižování doplňkové částky u málotřídek, pokud musí být dofinancovávány zřizovatelem.

Tato věc bude ještě předmětem další diskuze, málotřídní školy jsou naší prioritou, což se zohlední i v konstantní výši doplňkové částky.

Všeobecně se objevují výhrady ke krajské části financování školství, která by měla pokrývat náklady na nepedagogy a „služby“. Patří sem základní umělecké školy a (třeba) domovy mládeže?

Jednali jsme se zřizovateli o tom, co by mělo být součástí částky, kterou by školy získávaly od krajů, a zda by některé části tohoto financování neměly být vyňaty. Jsme ale stále ve fázi diskuzí. Víme, že se ozývají některé typy škol a školských zařízení, které by chtěly být financovány oborovým normativem – jde například o ZUŠ nebo domovy mládeže. Je to věc, kterou se budeme ještě zabývat. Definitivně rozhodnuto ale ještě není.

Z Asociace krajů zazněla obava, že reforma sníží platy zaměstnanců v mnoha školách.

Cílem reformy není snižovat objem finančních prostředků ve vzdělávání. Opakovali jsme to už mnohokrát. Jde o vnitřní rozdělení finančních prostředků a jeho optimální využití.

Reforma by měla mimo jiné umožnit státu regulovat podporu v určitých segmentech vzdělávání, které bude považovat za klíčové. Dnes například víme, že je nutné v odborném vzdělávání posílit některé obory z důvodu zaměstnatelnosti na trhu práce. Právě reforma by měla účinněji než dnes regulovat podporu určitého vzdělávání (například odborného), protože je zřejmé, že lidé s tímto vzděláním seženou práci a jsou na trhu práce žádáni.

Ale je pravda, že se pohybujeme v omezeném množství finančních prostředků – jestliže tedy někde je nutné peníze na platy přidat a některý obor tak posílit, musíme jinde zase ubrat.

Dojde k zániku speciálních škol kvůli jednotnému normativu, má novela školského zákona „upravit nástroje regulace činnosti speciálních škol, zejména ZŠP“, jak se píše v informaci o návrhu reformy financování regionálního školství z pera MŠMT?

Uvedené slovní spojení bohužel vedlo k nepřesné interpretaci. Změny ve financování regionálního školství budou provázány se zamýšlenými změnami v oblasti práce se žáky se specifickými vzdělávacími potřebami. Navrhujeme zavést systém podpůrných opatření, která budou uvedena ve školském zákoně. Budou definována ve čtyřech stupních podle speciálněvzdělávacích potřeb žáka a každý stupeň by měl být ohodnocen jinak navýšeným normativem. Je to ale hodně široká otázka, která by si zasloužila samostatné téma rozhovoru.

Proč jsou navržené oborové normativy (po odečtení doplňkové částky) ve všech případech nižší než dnešní tzv. krajské normativy?

Pokud je srovnáváno srovnatelné (krajské normativy očištěné o mzdy nepadagogů), tak jsou oborové normativy + alikvótní podíl doplňkové částky připadající na žáka vůči krajským normativům srovnatelné (v řadě případů vyšší). Doplňková částka směřuje také za vzděláváním žáka a je nedílnou součástí financování vzdělávání a nemůže se od celkových prostředků odečíst.

V projednávané novele školského zákona jsou již promítnuty změny vyplývající z návrhu RFRgŠ, aniž by byla dokončená diskuze.

Zákon je v současné době projednáván na MŠMT. Řada připomínek z diskuzí byla již do zákona zahrnuta a řada jich bude zahrnuta na základě vnějšího připomínkového řízení, které je relevantní formou řešení diskuze.

Je stále reálný termín zavedení reformy do praxe 2014? Je tento termín nějak vázaný na termín platnosti novely školského zákona?

Termín je z technického hlediska realizovatelný. Přímo navazuje na přípravu návrhu novely školského zákona, která změny k reformě financování obsahuje. Vlastní termín spuštění samotných změn bude v návaznosti na další postup projednávání dále zvažován a silně vnímáme v tomto ohledu návrhy zřizovatelů na nutnost optimálních podmínek pro náběh změn financování v regionálním školství. Byly bychom velmi neradi, pokud bychom dali terénu málo času (krátkou legisvakanční lhůtu) na reálnou přípravu.
Radmil Švancar

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz