archiv
Učitelské noviny č. 11/2013
tisk článku

VYUŽITÍ KVALIFIKACE ABSOLVENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL NA TRHU PRÁCE

V současné době vychází v Národním ústavu pro vzdělávání publikace s názvem „Využití kvalifikace absolventů středních škol na trhu práce“. Publikace prezentuje výsledky dotazníkového průzkumu absolventů a mapuje využití získané kvalifikace v období po nástupu ekonomické krize. K problému přistupuje komplexně a nahlíží jej z hlediska několika základních aspektů – za prvé z pohledu uplatnění absolventů ve vystudovaném oboru, za druhé z hlediska porovnání dosaženého vzdělání a vzdělání vhodného pro vykonávanou pracovní pozici a za třetí sleduje míru využití jednotlivých znalostí a dovedností absolventů v zaměstnání.

Jedním z hlavních cílů vzdělávání je získání profesní kvalifikace, která představuje „vstupenku“ na pracovní trh. V ideálním případě by měla existovat rovnováha mezi nabídkou nových pracovních sil na jedné straně a poptávkou zaměstnavatelů na straně druhé. Reálná situace se od této teoretické konstrukce značně odlišuje. Důvodem jsou nejen disproporce vznikající v souvislosti s odlišnou dynamikou vývoje ekonomiky a přípravou absolventů ze strany školské sféry, ale svoji roli hraje i rozhodování a strategie uplatňované na straně pracovníků a absolventů. Realizovaný průzkum se proto zaměřil na otázku uplatnění kvalifikace z pohledu absolventů středních škol. Jako cílová populace průzkumu byla zvolena skupina absolventů středních škol, kteří absolvovali studium ve šk. roce 2008/9, tedy absolventů, kteří již mají s uplatněním na trhu práce zkušenosti. Zároveň se jedná o období, ve kterém došlo k výraznému nárůstu nezaměstnanosti absolventů. V následujícím textu se zaměříme na základní zjištění z tohoto průzkumu. Prvním aspektem uplatnění kvalifikace, kterému je v publikaci věnována pozornost, je soulad mezi získanou kvalifikací v oboru a pracovním uplatněním.

Uplatnění absolventů středních škol v oboru

V rámci tohoto okruhu byla zjišťována i odpověď na otázku, do jaké míry koresponduje skutečné pracovní uplatnění s původními představami absolventů. V závěru studia se absolventi středních škol ocitají před otázkou, zda si budou hledat zaměstnání odpovídající jejich oborovému zaměření, nebo zda budou usilovat o práci v jiném oboru. Z výsledků prezentovaných v šetření vyplynulo, že většina absolventů středních škol má v závěru studia zájem uplatnit se ve svém oboru. V kategorii středního vzdělání s výučním listem se takto vyjádřilo téměř 75 % absolventů a dalších 14 % předpokládalo, že si najdou pracovní uplatnění v příbuzném oboru. Jen asi 12 % z nich mělo v úmyslu odejít za prací do jiného oboru. V kategorii středního vzdělání s maturitní zkouškou byla situace v závěru studia obdobná.

Skutečné pracovní uplatnění, jak dokládají výsledky, je ovšem výrazně odlišné a velmi často neodpovídá původním představám absolventů. Po ukončení studia získalo, podle svého vyjádření, práci ve vystudovaném oboru jen 45 % dotázaných absolventů učebních oborů a dalších 27 % se uplatnilo v příbuzném oboru. V kategorii absolventů maturitních oborů si našlo práci přímo ve vystudovaném oboru jen 35 % a v příbuzném oboru 26 % dotázaných. Negativním zjištěním, které potvrzuje trendy z minulých let, je skutečnost, že i v dalších letech po ukončení studia pokračoval odliv absolventů do oborů, které s původně získanou kvalifikací v oboru nesouvisejí.

S odstupem 3 let od ukončení studia na střední škole podíl vyučených pracujících ve svém oboru zůstal v rámci sledovaného vzorku na stejné úrovni (46 %), ale podíl absolventů pracujících v příbuzném oboru se snížil na 15 % a podíl vyučených pracujících v jiném oboru dosáhl 39 %. U absolventů na maturitní úrovni vzdělání můžeme sledovat obdobný trend. S odstupem 3 let od ukončení studia zůstává podíl absolventů maturitních oborů pracujících přímo ve svém oboru přibližně na stejné úrovni (33 %), zatímco podíl pracujících v příbuzném oboru klesl na 15 %. Výsledný podíl absolventů, kteří se uplatnili mimo vystudovaný obor, dosáhl v rámci sledovaného vzorku 51 %. I když konkrétní čísla mohou být ovlivněna tím, že posouzení práce v oboru nebo mimo obor je založeno na subjektivním hodnocení absolventů, nenaplnění původních pracovních představ absolventů a trend odlivu značné části z nich z původního oboru jsou jednoznačné.

Podrobnější analýzy ukázaly, že nejstabilnější skupinu představují absolventi, kterým se podařilo po ukončení studia získat zaměstnání ve svém oboru. Jinými slovy ti, kteří přirozeně navázali na zvolené vzdělání i ve své profesní dráze. Z nich 80 % zůstalo ve svém oboru. Překvapivě stabilní byla situace i u absolventů, kteří rovnou začali pracovat ve zcela jiném oboru. To je zřejmě dáno vědomým rozhodnutím části z nich realizovat se mimo obor. Naopak největší přesuny jak směrem k návratu ke svému oboru, tak i k odchodu do zcela jiného oboru můžeme sledovat ve skupině absolventů, kteří po studiu nastoupili do příbuzného oboru. Ukazuje se, že toto řešení zřejmě často představovalo určité provizorium.

Došlo v důsledku krize k posunům v míře uplatnění ve vystudovaném oboru?

Podstatnou otázkou je, jestli v období ekonomické recese došlo ke změnám v míře uplatnění absolventů středních škol ve vystudovaném oboru. Odpověď je možné vysledovat ze srovnání s dříve realizovanými analýzami v Národním ústavu odborného vzdělávání uskutečněnými v roce 2008. Z nich vyplývá, že zájem o práci v oboru byl jak v kategorii vyučených, tak i u absolventů středního vzdělání s maturitní zkouškou v předešlém období mírně nižší než v současnosti, na druhou stranu výsledné podíly absolventů, kteří se uplatňují přímo ve svém v oboru, zůstávají překvapivě na téměř stejné úrovni.

Důvody odchodu do jiného oboru

V souvislosti s poměrně vysokým podílem absolventů, kteří se uplatňují mimo svůj obor, vyvstává otázka, jaké jsou nejdůležitější příčiny odchodů do jiného oboru, zejména zda se jedná o odchody vynucené nedostatkem pracovních příležitostí v oboru, anebo jsou důsledkem nezájmu absolventů o práci v oboru, případně snahy najít si atraktivnější a lépe placené pracovní uplatnění.

Nejfrekventovanějším důvodem odchodu do jiného oboru byla podle vyjádření absolventů skutečnost, že absolvent vhodnou práci ve svém oboru nesehnal. Přitom je tato situace častěji uváděna absolventy středního vzdělání s maturitní zkouškou než vyučenými (77 % oproti 62 %). Ostatní důvody jsou naopak více zastoupeny ve skupině vyučených absolventů. Podstatně častěji je zde jako důvod práce v jiném oboru uváděn nízký plat v oboru (58 % oproti 27 % u maturitních oborů) nebo nízká perspektiva oboru (41 % oproti 19 %). Výraznějším důvodem, kromě nedostatečného ohodnocení, je u absolventů učebních oborů i obecně horší vztah ke svému oboru. Nezanedbatelnou roli při rozhodování o přijetí zaměstnání v jiném oboru hraje i dopravní dostupnost a případná nutnost dojíždění.

Pokud výsledky znovu porovnáme s výsledky předchozích šetření realizovaných v NÚOV, ukazuje se, že i v období před ekonomickou krizí byly nejvýznamnějším důvodem odchodu do jiného oboru potíže se získáním zaměstnání v oboru. Procentuální zastoupení této odpovědi bylo ovšem nižší než v současnosti. Ve skupině vyučených si z tohoto důvodu našlo práci mimo obor jen 41 % ze skupiny vyučených, kteří pracovali mimo obor. Naopak nejfrekventovanějším důvodem odchodu byl nízký plat v oboru (54 %). Ve skupině absolventů maturitních oborů pracujících mimo obor uvádělo problém se získáním práce v oboru 65 % dotázaných oproti dnešním přibližně 77 %. Vezmeme-li v úvahu současný výrazný zájem absolventů pracovat ve vystudovaném oboru, je zřejmé, že nepříznivá ekonomická situace staví řadu absolventů před rozhodnutí odejít za prací do jiného oboru jako alternativu k případné nezaměstnanosti.

Tuto skutečnost potvrzují i další analýzy zaměřené na spokojenost absolventů v zaměstnání. Z nich vyplynulo, že absolventi, kterým se podařilo najít práci ve vystudovaném oboru a navázat profesně na zvolenou vzdělávací dráhu, jsou v zaměstnání spokojenější než absolventi, kteří pracují mimo absolvovaný obor. Ze skupiny vyučených absolventů, kteří 3 roky od ukončení studia pracují ve svém oboru, je rozhodně nebo spíše spokojeno se svým zaměstnáním 86 % z nich, naopak z těch, kteří se uplatňují mimo absolvovaný obor, vyjádřilo částečnou nebo úplnou spokojenost jen 62 %. Situace z hlediska spokojenosti u absolventů maturitních oborů pracujících ve svém oboru je obdobná, pouze v případě práce mimo obor je podíl spokojených ještě mírně nižší (58 %).

Na druhou stranu je třeba připomenout i poměrně vysoké zastoupení dalších důvodů pro odchod do jiného oboru, které naznačuje, že se nejedná vždy jen o absolutní nedostatek míst v oboru, ale že na rozhodnutí odejít do jiného oboru se spolupodílejí i další faktory, jako je konkrétní situace v regionu, finanční ohodnocení, dopravní dostupnost a zájem o obor.

Potřeba doplnění kvalifikace při změně oboru

Značné procento absolventů, kteří pracují v jiném než vystudovaném oboru, s sebou přináší i otázku, do jaké míry absolventi vystačí se získanými znalostmi nebo zda změna oboru vyžadovala doplnění potřebné kvalifikace. Výsledky v této souvislosti ukázaly, že přibližně polovina absolventů jak učebních, tak maturitních oborů vystačila při změně oboru se všeobecnými znalostmi a nemusela si kvalifikaci doplnit. Přibližně čtvrtina uvedla, že si kvalifikaci doplnit nemuseli, ale při změně oboru pociťovali nedostatek některých odborných znalostí. Přibližně 17 % vyučených a 26 % absolventů maturitních oborů pracujících mimo obor si kvalifikaci potřebovalo doplnit.

Druhou dimenzí ve vztahu k využití kvalifikace, která byla sledována v rámci provedeného šetření, je porovnání požadavků pracovní pozice na úroveň vzdělání se skutečně dosaženou úrovní vzdělání. V rámci šetření byla absolventům položena otázka, jaká úroveň vzdělání je podle jejich názoru pro výkon dané pracovní pozice nejvhodnější. Přibližně 70 % dotázaných absolventů učebních oborů uvedlo, že 3 roky od ukončení studia pracují na pozici, která odpovídá získané úrovni vzdělání (podle 42 % je nejvýhodnějším vzděláním vyučení v absolvovaném oboru a pro dalších 26 % pak vyučení v jiném oboru). Naopak podle 16 % vyučených by pro zastávanou pracovní pozici byl vhodnější pracovník s vyšším vzděláním. Na druhém pólu naopak nezanedbatelné procento vyučených uvádí, že pro jejich pozici je dostačující základní vzdělání, zaučení ve firmě nebo absolvování kurzu (9 %).

V kategorii absolventů maturitních oborů přibližně polovina z nich pracuje na odpovídající pracovní pozici. Naopak asi pětina uvádí, že pro jejich pracovní pozici dostačuje vyučení. Obsazení nižší pozice je přitom u absolventů maturitních oborů často spojeno s jejich prací mimo vystudovaný obor. Naopak 17 % respondentů s maturitní úrovní vzdělání se domnívá, že pracují na vyšší pozici, pro kterou je nejvhodnější vysokoškolské vzdělání, případně VOŠ. Část absolventů přitom zdůrazňovala, že pro výkon jejich současné práce není podstatná absolvovaná úroveň vzdělání, ale důležitější jsou jiné aspekty, např. praxe, kreativita, schopnost se vzdělávat, samostatnost a další „soft skills“ a podobně.

Třetím přístupem k hodnocení uplatnění kvalifikace absolventů uvedeným v publikaci je využití získaných kompetencí v prvním zaměstnání. Zajímavým zjištěním v této souvislosti je, že absolventi středních škol ve svém prvním zaměstnání nejvíce využívali tzv. soft skills, neboli měkké dovednosti. Potvrzuje se tak skutečnost, že význam těchto komplexních a poměrně obtížně měřitelných dovedností stoupá. Nejvíce využívanými kompetencemi byly klíčové kompetence jako schopnost pracovat v týmu (cca 85 %), řešit problémy (cca 75 %), komunikační dovednosti (cca 75 %). Překvapivé je, že tyto kompetence a rovněž i všeobecné znalosti ve stejné, nebo dokonce mírně vyšší míře využili i absolventi učebních oborů. I když toto hodnocení je založeno na subjektivním vyjádření absolventů, zdá se, že trend většího důrazu na tzv. měkké dovednosti se nevztahuje jen na maturitní a terciární vzdělávání, ale i na učební úroveň.

Srovnání obou kategorií pak přineslo i očekávané výsledky, kdy schopnost pracovat s PC v souladu s charakterem a požadavky práce podstatně častěji využili absolventi maturitních oborů (63 % oproti 34 %), podobně jako cizí jazyk. Naopak odborné praktické i odborné teoretické znalosti častěji potřebovali absolventi učebních oborů.

Na závěr můžeme konstatovat, že současná ekonomická situace se do oblasti využití získané kvalifikace promítá nepříznivě. Značné procento absolventů středního vzdělání pracuje mimo vystudovaný obor, přitom výrazně převažující příčinou odchodu do jiného oboru je nedostatek pracovních míst v oboru. Přestože většina absolventů v závěru studia má zájem uplatnit se ve vystudovaném oboru, reálná situace je vede k přehodnocení původních představ a nutnosti hledání práce mimo vystudovaný obor, případně i k přijímání pracovního uplatnění na pozicích, pro které je dostačující nižší úroveň vzdělání. Ukazuje se tak významná potřeba rozšiřování informací o trhu práce i posílení role kariérového poradenství, které by zohledňovalo nejen zájmy a schopnosti žáka, ale i aspekty následného uplatnění na trhu práce. Jedním z užitečných nástrojů je rozsáhlý informační systém www.infoabsolvent.cz, který tyto informace nabízí.

Ing. Jana Trhlíková, Národní ústav pro vzdělávání

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz