archiv
Učitelské noviny č. 08/2013
tisk článku

ZE SITUAČNÍ ZPRÁVY K REFORMĚ FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ

Dokument MŠMT, který byl předložen k diskuzi s představiteli školských komisí Asociace krajů, Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) připravilo vstupní podklad pro zahájení diskuze o změnách v nastavení financování regionálního školství (dále jen RgŠ). Za klíčové cíle navrhovaných změn a jejich projednávání lze považovat zejména:

1.
Nově definovat principy financování regionálního školství tak, aby byly v souladu s celkovým pojetím školského zákona. Cílem finanční podpory je v nově připravovaném systému dítě (žák/student)
, naplnění jeho práva na (kvalitní) vzdělávání a zajištění jeho vzdělávacích potřeb, jejichž rozsah je definován příslušným rámcovým vzdělávacím programem (RVP), resp. akreditovaným vzdělávacím programem.

2.
Otevřít vzájemnou diskuzi o jasnější (a v řadě ohledů i aktivnější) roli zřizovatelů ve vzdělávací politice, kteří jsou nepostradatelnými partnery pro formování a realizaci vzdělávací politiky; proto chceme reformu financování připravovat ve vzájemné spolupráci, porozumění a konsenzu státu a zřizovatelů, tedy těch, kteří za zajištění podmínek pro vzdělávání nesou hlavní odpovědnost.
Proto byla ustanovena pracovní skupina složená ze zástupců MŠMT, Asociace krajů, Svazu měst a obcí a Svazu místních samospráv.

3.
Diskuze o změnách ve financování regionálního školství musí být primárně směrována na naplnění věcných potřeb systému financování a jeho přijatelnosti a dlouhodobé udržitelnosti v širokém politickém spektru.
Proto musí být k této diskuzi přizváni také zástupci parlamentních politických stran prostřednictvím odborných orgánů parlamentu.

4.
Připravované změny ve financování jsou vedeny úsilím o stabilizaci rozpočtu. Jedním z parametrů reformních opatření je sjednocení úrovně financování vzdělávacího procesu v tzv. hlavní vzdělávací linii z prostředků státního rozpočtu v souladu s RVP. Školský zákon již v současnosti předjímá, že RVP mj. vymezí materiální předpoklady pro zajišťování vzdělávání a stanou se závazným základem pro stanovení výše finančních prostředků přidělovaných ze státního rozpočtu na danou oblast vzdělávání.
Vedle sjednocení úrovně financování mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol a konzervatoří chceme umožnit krajům zohlednit svá krajská specifika. Proto bude krajskému úřadu umožněna určitá volnost při nakládání s finančními prostředky státního rozpočtu na vzdělávání v ZUŠ a školských zařízeních, na školské služby a nepedagogické pracovníky.

5.
Přistupovat k otázce reformy s dostatečnou mírou obezřetnosti a počítat s tzv. „přechodovým obdobím“.
Proto bude jako součást reformy pro kraje vyčleněna až 4% disponibilní částka z rozpočtu RgŠ, která bude sloužit krajům k řešení přechodového období. Po skončení přechodového období bude zachována trvale ve výši 2 %.

6.
Přesunout kompetenci k řešení otázek přesahujících rámec běžného systému financování (zejm. rozvojové programy) blíže krajům. MŠMT bude do budoucna významněji akcentovat vazbu rozvojových programů na priority obsažené v Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR a Dlouhodobých záměrech krajů, na posilování průběžné metodické práce se zřizovateli a na budování monitorovacího systému vzdělávání.

7.
Provázat nově nastavovaný systém financování regionálního školství s koncepčními změnami v oblasti vzdělávání, které jsou obsažené v připravované Strategii vzdělávací politiky České republiky do roku 2020.

8.
Provázat zamýšlené změny v oblasti financování regionálního školství s nově připravovanými podmínkami pro čerpání finančních prostředků v rámci nového kohezního období.

Základní metody financování

Podstatou reformy je posílení rozhodovací pravomoci (a pochopitelně také zodpovědnost) státu (MŠMT) za alokaci výdajů státního rozpočtu do oblasti vlastního vzdělávání v „základní vzdělávací linii“, tj. vzdělávání v MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ a sjednocení úrovně financování vzdělávacího procesu z prostředků státního rozpočtu v mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách a konzervatořích.

Do stávajícího systému tak vstupuje nový prvek oborových normativů, které budou stanoveny Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy pro příslušnou oblast vzdělávání jednotně pro celou Českou republiku. Tyto oborové normativy nahradí stávající krajské normativy mzdových prostředků pedagogů a „přímých ONIVvyrovnají tak dosavadní mezikrajové rozdíly v úrovni financování vlastního vzdělávání v mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách.

Metodou oborových normativů bude rozepisováno přibližně 70 % prostředků poskytovaných krajským úřadům na financování škol a školských zařízení zřizovaných kraji, obcemi
a svazky obcí. Ve zbylém rozsahu bude jako základní princip zachována soustava krajských normativů.

Nejde tedy o zavedení dvou paralelních zdrojů financování, ale o aplikaci dvou normativních metod výpočtu při stanovení výsledné výše prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu od úrovně rozpočtů jednotlivých krajů až na úroveň právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení.

Působnost normativních metod bude vymezena následovně:

Státní podpora vlastního vzdělávání v „základní vzdělávací linii“

MŠMT stanoví pro vzdělávání v MŠ, ZŠ (s výjimkou MŠ a ZŠ při zdravotnických zařízeních), SŠ, konzervatořích a VOŠ „standardy nákladů na vlastní vzdělávání“ (odměňování pedagogických pracovníků, učebnice, učební pomůcky) vyjádřené oborovými normativy. V předškolním a základním vzdělávání budou oborové normativy ještě doprovázeny doplňkovými částkami na školu, resp. na stupeň základní školy.

Navržený systém motivuje zřizovatele k optimální organizaci vzdělávání na jednotlivých stupních; zohledňuje existenci málotřídních škol; podporuje organizaci pouze nezbytného počtu druhých stupňů v obci a podporuje zajištění vzdělávání na druhém stupni základní školy formou spolupráce obcí (svazky obcí).

Vymezení základní metody oborových normativů

Oborový normativ bude stanoven na vzdělávání:

a)
1 dítěte v mateřské škole (mimo mateřskou školu při zdravotnickém zařízení) – navrhuje se stanovení rozdílné výše oborového normativu pro jednotřídní a vícetřídní školu,

b)
1 žáka v prvním stupni (stanoví se rozdílná výše pro školy s pouze prvním stupněm a pro první stupeň plně organizované školy) a 1 žáka v druhém stupni základní školy – mimo žáky v základní škole při zdravotnickém zařízení,

c)
1 žáka, 1 studenta ve skupině nákladově srovnatelných oborů vzdělání ve střední škole, konzervatoři a vyšší odborné škole; normativ zde případně ještě bude členěn na normativ pro teoretickou a praktickou část vzdělávání.

Řešení vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v oborových normativech

Stávající legislativní vymezení podmínek pro vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami neumožňují cílené směrování účinných podpůrných opatření za potřebnými žáky a racionální využití jednotlivých institutů speciálního vzdělávání. Podpůrná opatření nejsou v současné době natolik systematicky popsána, aby mohla být vyčíslena jejich finanční náročnost. Pro budoucí řešení problematiky financování těchto žáků je tedy prvořadé důsledné zákonné vymezení míry jejich podpory, a to připravovanou novelou ustanovení § 16 školského zákona. Tato novela zavede pojem podpůrných opatření, která budou základem pro organizaci i financování vzdělávání osob s různými druhy znevýhodnění. Systematicky tak bude nově definována dosavadní kategorie speciálních vzdělávacích potřeb. Zákon například upraví:


členění podpůrných opatření do 4 stupňů podle věcné i finanční náročnosti,

● podmínky uplatňování podpůrných opatření školami,


základní pravidla poradenské činnosti, včetně revizních mechanismů,

● pravidla ukončování podpůrných opatření,


nástroje regulace činnosti „speciálních škol“, zejména základních škol praktických.

Vzhledem k tomu, že kategorizace podpůrných opatření v souvislosti s novelou § 16 školského zákona si vyžádá určité „náběhové období“ (zavedení do praxe), bude v novém systému financování v počátečním období systém oborových normativů doplněn ještě systémem příplatků na postižení rovněž stanovených ministerstvem. Tyto příplatky nahradí stávající krajské příplatky vyrovnají tak dosavadní mezikrajové rozdíly v úrovni financování vzdělávání žáků se zdravotním postižením v mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách. Po ověření v praxi se bude i systém financování přizpůsobovat tak, aby korespondoval jak s podpůrnými opatřeními, tak s údaji uvedenými ve školních matrikách a stal se tak nikoliv jen nástrojem podpory vzdělávání žáků s postižením, ale skutečnou podporou inkluzivního vzdělávání jako takového.

Oborové normativy (a popř. příplatky) pro příslušný druh školy, resp. obor vzdělání budou platit také pro přípravné třídy základní školy, přípravné stupně základní školy speciální
a kurzy pro získání základního vzdělání.

Řešení vzdělávání žáků v tzv. víceoborových třídách

Ve středním vzdělávání je zapotřebí zvážit způsob financování tzv. víceoborových tříd. Praxe v některých případech vyžaduje, aby do jedné třídy byli zařazeni žáci z více oborů vzdělání. Odlišnosti v praktickém vyučování budou dostatečně řešeny v normativech pro praktickou část vzdělávání (v návaznosti na nejvyšší přípustný počet žáků na jednoho mistra, daného právním předpisem). Může se ale ukázat, že normativy pro teoretickou část by vzhledem k odlišnostem mezi obory vzdělání měly být v některých případech „víceoborových tříd“ navýšeny (účelnost této podpory bude nutno projednat a stanovit pro ni jasná pravidla).

Doplňkové částky k oborovým normativům v předškolním a základním vzdělávání

předškolním vzdělávání a základním vzdělávání budou oborové normativy doplněny ještě o pevné doplňkové částky stanovené MŠMT pro vzdělávání v mateřské škole a v jednotlivých stupních ZŠ. Výše doplňkové částky nebude obecně závislá na počtu dětí nebo žáků ve škole, kromě případů, kdy je škola „ve výjimce“, tzn. nedosahuje nejnižšího počtu dětí nebo žáků stanoveného prováděcím právním předpisem, kdy bude doplňková částka poměrně snížena.

Zamýšlená realizace státní podpory vzdělávání žáků v ZŠ a v MŠ v podobě kombinace normativu na žáka + doplňkové částky respektuje nesporná specifika zajištění předškolního vzdělávání a povinné školní docházky, kterými jsou:


objektivní nutnost existence i menších škol (dostupnost),


povinnost přijmout (do výše kapacity) takový počet žáků, který se přihlásí.

Ředitel (potažmo i zřizovatel) mateřské a základní školy je díky těmto specifikům povinné školní docházky ve srovnání se školou např. střední v komparativní nevýhodě, neboť jeho možnosti zorganizovat ve škole vzdělávací nabídku i vlastní vzdělávací proces tak, aby se do stanoveného normativu na žáka „vešel“, jsou těmito specifiky značně omezeny.

V navržené kombinované formě podpory bude normativ na žáka vyjadřovat obecnou cenu vzdělávání podle RVP (bez vlivu např. zkrácených úvazků a dalších specifických faktorů) doplňková částka bude respektovat existenci objektivních fixních vícenákladů, vyplývajících z „nevzdělávací“ práce některých pedagogů (zkrácené úvazky ředitelů, zástupců, metodiků a dalších) a bude moci sloužit i k eliminaci dopadů „školou nezaviněné“ nižší naplněnosti třídy (nutnost dělení třídy ZŠ z objektivních důvodů).

Doplňková částka (v podobě zvýšené doplňkové částky) by měla být i nástrojem podpory organizačního uspořádání základních škol, přispívajícího ke zvýšení kvality vzdělávání (zejména školy zřizované svazky obcí, popř. slučování více jednotlivých škol do jedné právnické osoby).

Role (a důležitost) zavedení doplňkové částky je dvojí: Pro malé obce s jednou školou (resp. s jednou MŠ a jednou ZŠ) jde o konkrétní a transparentní vyjádření „míry“, resp. „úrovně“ státní podpory malých vesnických škol a pro větší obce zřizující více plně organizovaných základních škol jde naopak o prvek motivující k optimalizaci jejich počtu, resp. k racionalizaci jejich organizačního uspořádání.

Doplňkové částky se navrhuje aplikovat takto:

a)
1 doplňková částka (cca 150 tis. Kč) na 1 mateřskou školu a každé odloučené pracoviště mateřské školy,

b)
1 doplňková částka (cca 500 tis. Kč) pro 1 základní školu a každé odloučené pracoviště s prvním stupněm,

c)
1 doplňková částka (cca 900 tis. Kč; zvažuje se zvýšení této částky pro druhé stupně škol zřízených svazkem obcí o cca 20 až 30%) pro všechny základní školy s druhým stupněm v působnosti jednoho zřizovatele; ať už obec zřizuje jednu nebo pět základních škol s druhým stupněm, bude pro všechny školy určena 1 společná částka, jejíž rozdělení mezi školy může zřizovatel krajskému úřadu navrhnout dle vlastního uvážení.

< zpět do čísla
banners/un_390x60_rmj.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz