archiv
Učitelské noviny č. 27/2004
tisk článku

Evropské peníze pro české školy (2. díl)

Jak se připravovat o prázdninách


Evropské fondy mohou pomoci uskutečňovat i projekty z rezortu školství. Většina témat sice na upřesnění teprve čeká, potenciální autoři se však mohou začít připravovat už o prázdninách. Jak? O tom jsme si povídali s KARLEM TOMKEM, ředitelem odboru základního školství MŠMT, který nese odpovědnost za věcnou stránku Operačního programu rozvoje lidských zdrojů s problematikou základního vzdělávání.


V čem spočívá hlavní přednost těchto projektů?

Za prvé: oproti obvyklým grantovým mechanismům je zde možnost čerpat plných 100 % nákladů. Limit, který je pro školy a některé neziskové organizace problematický - tedy nutnost určitého podílu vlastních prostředků - tady není stanoven. Za druhé: i když jsme se ocitli v neúplném programovacím období, které končí v roce 2006, zkrácený režim umožňuje, aby programy byly dvouleté. Pro školy, které operují nikoli s kalendářním, ale se školním rokem, je to nesporná výhoda. Další programovací období bude dokonce výrazně delší, asi šestileté.

Víme už dnes, do jakých oblastí mohou fondy dát svůj vklad?

Začněme tím nejobecnějším. Je to Rozvoj celoživotního učení, který je v souladu s koncepcí MŠMT. Připravuje se zákon o celoživotním vzdělávání, školský zákon se opírá o koncept dvouúrovňového kurikula, o soustředění se na klíčové kompetence… Právě sem patří mimo jiné téma Zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských zařízeních a Rozvoj podpůrných systémů ve vzdělávání. Další významnou oblastí je podpora národních politik, tzv. národní a systémové projekty. Tzv. horizontální témata budou podporovat rovnost osob z nejrůznějších příčin znevýhodněných. Dalšími tématy jsou Udržitelný rozvoj, Informační gramotnost a Podpora místních iniciativ.

Uvažuje se o speciálních projektech pro základní školy?

Určitě, je to například projekt, který napomůže zavedení klíčových kompetencí. Výrazně bude podpořeno vzdělávání učitelů, modernizace školních vzdělávacích programů, vzdělávání žáků se speciálními potřebami, volba povolání, propojování počátečního a dalšího vzdělávání. Ale také snaha o posunutí evaluace do odborné, speciálně řízené a metodicky podporované roviny.

 

Čím by měli potenciální autoři projektů začít?

Zamyslet se nad tím, která témata jsou pro ně aktuální, definovat problém, jemuž se chtějí věnovat a vyhledat, zda jsou možnosti řešení podporovatelné z programů evropských fondů. Pro školy, jejich zřizovatele i neziskové organizace to znamená zvažovat, co v jejich lokalitě, popřípadě v oboru jejich činnosti může posunout vzdělávání směrem k cílům, které jsme si vytkli.

Dalším podstatným krokem je najít si pro práci na projektu vhodné partnery, vytvořit schopný realizační tým. Od kolegů ze zahraničí vím, že oceňovány jsou zejména projekty, které dávají lidi dohromady. Je to logické. Trvale udržitelnými a dlouhodobě fungujícími se stanou projekty tehdy, když se na nich bude podílet víc partnerů. Například pokud škola předloží projekt, kde bude partnerem spolek rodičů nebo obecní úřad, pedagogicko-psychologická poradna, nějaké občanské sdružení… Partnerství navíc zaručuje, že prostředky investované do projektu nepřijdou vniveč. Že budou dlouhodobě přinášet očekávaný efekt.

Grantové schéma není sice ještě vyhlášeno, přesto – mohou se na práci na projektech učitelé připravovat? Prázdniny jim přece jen dávají větší prostor… 

Doporučil bych jim, aby se rychle seznámili s výchozími materiály na našich internetových stránkách, s tím, co všechno se míní pod pojmy Rozvoj lidských zdrojů, Celoživotní učení atd. Aby se zamysleli, jak by mohli být tomuto procesu užiteční. Pokud se jim podaří s těmito tématy propojit vlastní záměry a aktivity, mají velkou šanci prostředky evropských fondů získat. Vždycky je dobré mít jakousi databázi svých projektových záměrů. I kdybyste jejich konkrétní témata v letošní nabídce nenašli, třeba se časem objeví v jiných fondech. Ještě jako řediteli základní školy se mi taková příprava osvědčila. I když jsem na realizaci určitého nápadu momentálně neměl dost financí, rozpracoval jsem téma alespoň v tezích, nakontaktoval jsem lidi, kteří by mi mohli pomoci – a čekal jsem. Když nadešel čas, stačilo svolat připravený tým, dát na stůl projektový záměr a dotáhnout ho do konce.

Existují už dnes návody, které autorům poradí, jak při práci na projektu postupovat?

Zajímavých titulů je celá řada. Kromě našich internetových stránek a stránek MPSV a MMR alespoň namátkou: na webu Olomouckého kraje je pod odkazem EU dobrá metodika řízení projektů. Další jsou na webu ministerstva práce a sociálních věcí. Svůj program má PC Praha, další najdete na stránce Národního fondu pro vzdělávání. Kvalitní indikativní metodiku s obecnou logikou pomoci a s operačním rámcem najdete na www.evaluace.cz

Autorům občas dělá problémy vyznat se v pojmech. Myslím, že vůbec není banální osvěžit si, co to jsou výstupy, výsledky, dopady, co je popis, co jsou indikátory, ukazatele efektivity. Jaký je rozdíl mezi operativním, specifickým a globálním cílem. Je dobré naučit se včas jazyk fondů. Vřele bych doporučoval, aby ti, kdo chtějí o peníze žádat, na těchto věcech pilně pracovali. Těžko bude úspěšně formulován projekt, jestliže se někdo v půli srpna probudí a rozhodne se přes noc zpracovat téma, které právě najde v nabídce. Někteří žadatelé nám už poslali dotazník předběžného zájmu, v němž naformulovali základní parametry projektů, které hodlají předložit. Ale ani pro ostatní není pozdě, pořád je čas na přípravě pracovat. Podstatné je, aby u každého projektu bylo jasné, na co žadatel dotaci potřebuje. Kdo a v jakém čase bude na realizaci projektu spolupracovat. A hlavně – čemu bude výsledek prospěšný.

JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ

(Na začátku nového školního roku v UN zveřejníme další díly cyklu Evropské peníze pro české školy, které se budou podrobněji věnovat čerpání prostředků z Evropského fondu.)

< zpět do čísla
banners/lesany_konkurz_390x60.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz