archiv
Učitelské noviny č. 27/2004
tisk článku

Již téměř třetina soukromých VŠ prošla hodnocením

Vypadá to, že letos bude v naší republice existovat již téměř na 40 soukromých vysokých škol (SVŠ). První z nich vznikly hned s účinností nového vysokoškolského zákona, tedy v roce 1999. Na těch nejstarších získaly vysokoškolský diplom už stovky studentů. Přestože privátní akademická půda má své problémy, zatím SVŠ fungují poměrně dobře a některé z nich jsou i velice úspěšné.


Proč ne rovnou univerzitu?

Soukromé subjekty žádající o založení SVŠ podaly doposud celkem 94 žádostí. Toto číslo však v sobě zahrnuje i počet opakovaných žádostí na založení jedné jediné školy. Jeden žadatel podal žádost pětkrát a též jeden i šestkrát. Nejčastějšími nedostatky způsobujícími tato opakování jsou navržené studijní programy neodpovídající danému typu studia nebo nedostatečné personální či materiální zabezpečení. Čtyřicet procent žadatelů o akreditaci bylo doposud úspěšných.

„V počátku byly dokonce pokusy o to dávat návrhy na založení univerzitní SVŠ. To nyní již zcela ustalo. Celkem bylo v minulosti podáno 7 žádostí na akreditaci soukromé univerzity. Šlo o žadatele, kteří neměli ještě akreditován ani jediný bakalářský studijní program a chtěli mít rovnou univerzitu. Mezi těmito žadateli byl pouze jediný subjekt, který pak požádal o akreditaci neuniverzitní SVŠ, a to brněnská VŠ Karla Engliše,“ informuje VÁCLAV VINŠ, tajemník Akreditační komise (AK).

Neznamená to ovšem, že by si stávající SVŠ mohly zatím „dovolit“ jen bakaláře. Dohromady již 7 z celkového počtu 36 SVŠ má akreditován magisterský studijní program. První soukromou školou, jež získala akreditaci na to připravovat magistry, byla v roce 2001 Literární akademie. Má však akreditováno nestrukturované studium, a proto v rámci loňské reakreditace byla vyzvána k podání žádosti na změnu z magisterského studijního programu nestrukturovaného na magistra navazujícího.

Od ekonomie po teologii

SVŠ dílem konkurují veřejným VŠ (VVŠ), jejich posláním je však také doplnit bílá místa na trhu vzdělání. Nejviditelnější je tento trend pravděpodobně u oborů orientovaných na právo, kde se soukromé školy soustřeďují na oblasti, o něž se renomované právnické fakulty příliš nezajímají.

Bezkonkurenčně nejvíce je akreditováno studijních programů orientovaných na ekonomii (26 bakalářských a 8 magisterských studijních programů). A další žádosti o akreditaci programů zaměřených na ekonomii na AK přicházejí. „Už před dvěma lety jsme si mysleli, že trh se dostatečně zaplnil. Zákon o VŠ nám ale jasně říká, že stát není oprávněn posuzovat tuto otázku. Stát může pouze vyvíjet jakousi osvětovou činnost, jíž bude upozorňovat na to, že ekonomů, ale třeba i právníků máme již docela velký počet,“ doplňuje tajemník AK.

Přesto má AK nepřímý způsob, jak případně okrajově tuto situaci ovlivňovat, a to určením kritérií náročnosti. AK totiž dala po přijetí nového zákona o VŠ minimální laťku – stejnou pro veřejné i privátní VŠ. Tato minimální kritéria se však postupně zpřísňují: Například před pěti lety nebylo definováno, kolik procent přednášek musí být zajištěno docenty nebo profesory. Nyní již platí základní limit – bakalářům musí 40 procent výuky odpřednášet učitelé od docenta výše, magistrům dokonce 60 procent.“

Po ekonomii následují další humanitní obory. Zde bylo v poslední době akreditováno především několik programů zaměřených na problematiku médií. Dvě školy jsou hotelové, dvě také již se zaměřením na zdravotnictví, ale na techniku orientovaná SVŠ je zatím pouze jedna.

Mezi pestrou škálou oborů na SVŠ v České republice nalezneme i jednu teologii. Jde o Mezinárodní baptistický teologický seminář v Praze, jenž má akreditovaný jen navazující magisterský studijní program (což je také zatím rarita), a to v prezenční i kombinované formě studia. 

Nyní budou moci vznikat i zahraniční pobočky

Informace o baptistickém semináři otevírá otázku, zda jde ještě vůbec o českou SVŠ. Původně totiž sídlila ve Švýcarsku, ale stálo ji to za tu práci založit školu u nás. Žádost podávala celkem třikrát, než pronikla do české legislativy na straně jedné a než AK plně akceptovala záměr těchto netradičních žadatelů.

Každá „zahraniční“ SVŠ, která doposud mohla vzniknout na území ČR, musela být právnickým subjektem se sídlem na území naší republiky. Od vstupu do EU se tento stav změnil a od nynějška (poslanecká sněmovna ještě kvůli tomu v minulých dnech přijala upřesňující novelu do vysokoškolského zákona) bude u nás moci mít pobočku SVŠ třeba škola se sídlem na Sicílii. MŠMT zatím nemá na stole ani jednu žádost takovéto zahraniční SVŠ (v plném smyslu toho slova) a ani si zatím netroufá odhadovat, jaký zájem zahraniční subjekty o podnikání na akademické půdě projeví.

Tři čtvrtiny studentů absolvují

V současné době studuje v naší republice na všech VŠ (tedy soukromých i veřejných) zhruba čtvrt milionu lidí. Z toho 14 tisíc připadá na SVŠ. Poměrově jde o takřka zanedbatelný počet. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že SVŠ existují teprve 5 let (a to maximálně, většina z nich mnohem kratší dobu) a že počty jejich studentů jdou rapidně nahoru – vloni jich SVŠ vykazovaly jen necelých osm a půl tisíce! Způsobeno je to především tím, že u většiny SVŠ se až v poslední době začaly naplňovat i vyšší ročníky.

„Dostat se na SVŠ je samozřejmě snazší než být přijat na VVŠ. Je zcela na zodpovědnosti každé SVŠ, koho přijme. I proto získala od státu souhlas. Něco jiného jsou však již absolventi. Například byly jisté pochybnosti o úrovni bakalářských zkoušek u Evropského polytechnického institutu v Kunovicích. AK si proto vyžádala bakalářské práce a veškerou dokumentaci o průběhu státních závěrečných zkoušek. Práce nebyly shledány jako nekvalitní,“ rozvádí Vinš.

Pět škol překročilo tisícovku studentů

Mezi odborníky na problematiku SVŠ panuje jakýsi pracovní úzus, že hranicí akceschopnosti i konkurenceschopnosti SVŠ vůči veřejným VŠ je tisíc zapsaných studentů. Přes tento pomyslný předěl se přehouplo již 5 škol. A počtu bezmála 2 tisíc studentů dosáhly hned dvě pražské školy: V prvé řadě VŠ Jana Ámose Komenského a v těsném závěsu za ní VŠ finanční a správní.

K naší největší SVŠ, nesoucí jméno učitele národů, se váže ještě jedna zajímavost. Nikoliv už prvenství v žebříčku, ale kuriozita – jde o školu, která dostala státní souhlas dokonce hned dvakrát. Až když existovala zhruba rok, přišlo z ministerstva vnitra upozornění, že vznikla jako formálně nevhodný právnický subjekt. Školu totiž akreditovalo občanské sdružení. Kvůli byrokratickým formalitám musela tedy škola požádat ve zrychleném řízení o nový státní souhlas. Ten totiž není podle zákona přenositelný na jinou právnickou osobu…

Hodnocení a reakreditace byly úspěšné

Momentálně se vyřizují 3 další žádosti o udělení státního souhlasu. Není tedy již tak zahlcena žádostmi o akreditaci stále nových a nových SVŠ, proto ji zbývá více času na hodnocení a reakreditace. Jaký je rozdíl mezi reakreditací a hodnocením?

Každý studijní program je akreditován na přesně stanovenou dobu, tedy k určitému termínu končí platnost akreditace, která ovšem může být obnovena. U magisterských i bakalářských studijních programů jde maximálně o dvojnásobek standardní doby studia. (Zde je ovšem nedostatek v zákoně, který počítal s nestrukturovanými magisterskými programy, tedy většinou na pět let, strukturované jsou však převážně dvouleté). „AK ale většinou nové studijní programy a obory akredituje na standardní dobu plus jeden rok. Bakalářské studijní programy jsou tedy reakreditovány po čtyřech letech,“ upřesňuje Vinš.

Zatímco reakreditace je jakousi inventurou toho, jak VŠ uskutečňuje daný studijní program, (a to většinou bez účasti zástupce školy, jen na základě vyplněných údajů ze žádosti o reakreditaci), hodnocení je komplexnější. To provádí speciální pracovní skupina AK, jež podrobně prostuduje dokumentaci školy, navštíví SVŠ a diskutuje s učiteli i se studenty. Jednání se také odehrává na AK za účasti představitelů SVŠ.

Hodnocena byla už téměř třetina SVŠ. „Všechny školy, které hodnocením prošly nebo procházejí, mají nějaké dílčí problémy. Vysoká škola hotelová, Bankovní institut a Literární akademie dopadly v hodnocení nejlépe,“ sděluje Vinš.

Reakreditace probíhají průběžně. První školy, které vznikly v roce 1999, byly reakreditovány vloni, nebo právě tímto procesem procházejí nyní. 

Dvě omezené akreditace

Žádná z doposud založených SVŠ nezanikla. VŠ Karla Engliše požádala o zrušení omezení akreditace. A problémy momentálně prochází i Středočeský vysokoškolský institut v Kladně. Tomu AK s platností od 1. července také omezila akreditaci. (Po tomto datu tedy nemůže škola přijímat nové studeny.) Tato poměrně nová SVŠ (duben 2002), kde se vyučuje v bakalářském studijním programu ekonomika a management, na sebe upozornila poněkud nešťastným způsobem: Nedlouho po svém vzniku měla několik absolventů! SVŠ totiž předcházela VOŠ. „Vedení školy tuto situaci podcenilo. Dalo řadě studentů individuální studijní plány. Individuální však znamená výjimečný. Není proto možné, aby škola udělala z výjimky systém! Nemohla uspět argumentace, že když jsme titul bakaláře umožnili získat jednomu absolventu VOŠP, proč by ho nemohli získat i další? Škola neuvedla vůbec žádné důvody, třeba zdravotní. Tím škola zcela obchází kombinovanou formu studia,“ vysvětluje Václav Vinš.

AK se proto přišla na školu podívat a provedla zde hodnocení. Zároveň zjistila, že někteří „titulovaní“ učitelé, kteří na škole přislíbili působit, zde neučí, školní knihovna není zcela vyhovující a tvůrčí a odborná činnost neodpovídá požadavkům zákona o VŠ.

Situacím, kdy na školu ani nenastoupí avizovaní docenti a ohrozí tak samotnou existenci školy, se AK snaží předcházet, například čestnými prohlášeními „zadaných“ učitelů. AK také vede databázi personálního zajištění VŠ a pokud zjistí aktivitu daného učitele na více školách, při akreditaci k této skutečnosti přihlíží. Václav Vinš uvádí nakonec až kuriózní případy: „Někteří přednášející, snad ani nevědí, co VŠ obnáší. Měli jsme i takové případy, kdy se jeden učitel upsal hned na tři VŠ, a to na plný úvazek!“

LUKÁŠ DOUBRAVA

< zpět do čísla
banners/un_390x60_rmj.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz