archiv
Učitelské noviny č. 20/2004
tisk článku

Tři čtvrtě roku stresu na jihu Moravy

Masivní optimalizace středních škol v Jihomoravském kraji, která na sebe poutá pozornost médií minimálně od loňského léta, pomalu končí. Faktem je, že trpěla a trpí snad všemi neduhy, jaké mohou optimalizaci potkat. Lidem prý ale nejvíc vadí permanentní pocit nejistoty a strachu.


Nevole

Všechno začalo loni v dubnu schválením dlouhodobého záměru Jihomoravského kraje, v němž si zastupitelé zakotvili principy a termíny optimalizace pro nadcházející dva roky. Redukční kuchařka obsahovala recept dvoufázového rušení, na jehož konci by neměly být, až na odůvodnitelné výjimky, „venkovské“ školy s méně než 400 žáky a brněnské s méně než 600 žáky. V první fázi se měly sloučit nezpochybnitelné a evidentní případy škol, které spolu sousedí, jsou oborově příbuzné a marně bojují o žáky. V druhé fázi měly přijít na řadu náročnější případy, které vyžadují hlubší vyjednávání. Cílem optimalizace prý nebylo jenom ušetřit peníze, ale také vyčistit oborovou síť tak, aby připravovala absolventy upotřebitelné na trhu práce.

Bouře nevole však na sebe nedala dlouho čekat. Krajský úřad bez předchozích konzultací předložil k diskuzi „první vlnu“, v níž se ocitlo asi dvacet „nezpochybnitelných“ případů slučování na začátku letních prázdnin s tím, že o ní bude zastupitelstvo hlasovat v polovině srpna. Nejprve se vzbouřily školy, vzápětí je následovali starostové dotčených obcí. Na závěr levicová opozice v krajském zastupitelstvu (ČSSD a KSČM) rozpoutala vítězné tažení proti totálně rozhádané pravicové koalici (ODS, US-DEU a KDU-ČSL). Optimalizační strategie si vysloužila nálepku amatérská, neodborná a hlavně konspirační. Utajovat ji do poslední možné chvíle a jako hotový dokument předložit veřejnosti o prázdninách, to už byla silná káva.

A tak není divu, že v jednacím sále krajského zastupitelstva bouřili rodiče i zástupci škol ještě v polovině září, aby se posléze dočkali očekávaného verdiktu – nezpochybnitelný není žádný případ slučování škol, vše se přesouvá do druhé vlny. Od září příštího školního roku se nic slučovat nebude.

Ještě masivnější

Nakonec ale bylo všechno jinak. Krajští „školáci“ totiž začali dělat to, s čím měli začít hned od začátku. „Začali jsme znovu jednat, a to na základě připomínek, které zazněly v průběhu prvního období. Snažil jsem se všechny dotčené školy osobně navštívit a dojednat co největší podporu u dalších partnerů, především odborů a obcí,“ řekl na začátku tohoto roku náměstek hejtmana Jihomoravského kraje ANTONÍN KMENT (KDU-ČSL). A podařilo se. Ještě v závěru loňského roku zastupitelstvo sloučilo některé školy v hodonínském okrese a několik brněnských gymnázií. Letos v únoru přišly na řadu okresy Břeclav, Vyškov a Blansko. Paradoxní je, že navzdory bouřím veřejnosti je tato druhá optimalizace v pořadí ještě o něco masivnější, než bylo v plánu původně. 

Podle A. Kmenta v současnosti končí výběrová řízení na místa ředitelů brněnských gymnázií a škol na Hodonínsku a rozjíždějí se konkurzy pro tři další „rozhodnuté“ okresy.

Poslední hroty

Tento týden by měli jihomoravští zastupitelé rozhodnout o osudu odborných škol v Brně, středních školách na Znojemsku a na Brněnsku. Kamenem úrazu je ale okres Brno-venkov, na jehož optimalizaci krajská rada na začátku dubna rezignovala s tím, že se ředitelé mezi sebou musí dohodnout sami. Zastupitelé si ale nakonec vynutili návrat tohoto okresu do hry.

Zatím není jasné, které školy budou na Brněnsku sloučeny, obecně by se měla optimalizace týkat asi tří subjektů, které jsou v ekonomických potížích a mají málo žáků.

„Budeme jednat do poslední chvíle,“ řekl A. Kment s tím, že všechny varianty, které přicházejí do úvahy, byly se školami dostatečně projednány.

„Pokud se nevyřeší problém škol v okrese Brno-venkov, bude celá školská reforma nevěrohodná,“ usoudil nedávno i hejtman STANISLAV JURÁNEK (KDU-ČSL).

Z odpovědí ankety mezi řediteli jihomoravských středních škol, které z pochopitelných důvodů necháváme v anonymitě, vyplynulo, že školskou reformu považují za nevěrohodnou už od samého začátku.

"Je necitlivá, plná přítelíčkování, ve značné míře nerespektuje specifika oborové nabídky, žongluje s pojmem kapacita školy, jak se jí zachce, striktně se drží pravidla, co je pod 400 respektive 600 žáků, musí z kola ven (odborům pro změnu vadí opak, to, že se kraj těchto mantinelů vůbec nedrží)."  A. Kment to odmítá.

Téměř vždy ale ředitelé dodávají: „Je to nepříjemné, ale chápeme, že redukce, musí nastat, jde jen o to, aby nenapáchala mnoho škod. Přiznáváme, že naše argumenty jsou hodně subjektivní, ale to ani jinak být nemůže.“

Následující pohled ředitelů z okresu Brno-venkov jen ilustruje celkovou atmosféru v jihomoravských školách.

„Náš okres je velmi obtížný, protože se v něm projevuje vliv Brna, které stahuje značný počet dětí. Ale přece nemůžeme tento region úplně vylidnit. Registrujeme rány pod pás v podobě článků na objednávku v regionálních novinách, které nás mají poškodit a které jsou výsledkem tlaku brněnských škol. Rivalita mezi školami, které dříve vycházely v míru, je v řadě případů veliká. Navíc argumenty se vytrhávají z kontextu a zastupitelé nerozhodují racionálně, ale pod vlivem blížících se krajských voleb."

Co je nejhorší, na školách vládne už dlouho strach. Nemůžeme v klidu učit a přejeme si jediné, ať už se vše rychle vyřeší. Sbor se nám rozkládá a rodiče rozhodují o přihláškách ve zmatku.“

Formalita

Na druhé straně strach a svár není tak úplně na místě, aspoň co se týče studentů na dotčených školách. Kraj se zavázal, že zhruba 90 % z nich žádnou změnu nepocítí. Studenti v klidu dostudují v původním místě. Rušení kapacit je totiž postupné a má být završeno až v roce 2008, kdy se naplno projeví populační propad. Rychlý řez, který se uplatňuje ve většině krajů, se tedy na jihu Moravy nekoná. Školy se spíš slučují formálně, samotná redukce kapacit už bude na rozhodnutích jejich nových vedení, která by měla začít fungovat od 1. července letošního roku.

PETR HUSNÍK

Loňská zpráva krajského úřadu: Školy zřizované krajem mají v průměru 476 žáků, zatímco školy ostatních zřizovatelů zhruba polovinu. Průměrná velikost středních škol se v jednotlivých okresech značně liší. V okrese Brno-město je průměr 548 žáků na školu, naopak nejnižších hodnot dosahují okresy Blansko (292 žáků na školu) a Břeclav (311 žáků na školu). Průměrná velikost středních škol zřizovaných krajem v okrese Brno-město dokonce překračuje hodnotu 647 žáků na školu.
< zpět do čísla
banners/albert_390x60px_new.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz