archiv
Učitelské noviny č. 16/2006
tisk článku

Holčenčí koleda

Na vesnicích pod Orlickými horami, ale i v samotném Rychnově nad Kněžnou, chodila v neděli 2. dubna po koledě děvčata. Dívčí koleda se tu držela a tradičně drží vždy 14 dní před Nedělí velikonoční. Pro náhodné návštěvníky bylo velikým překvapením, když viděli na koledě malé holčičky i větší děvčata s pomlázkami ozdobenými pentlemi, a ženy pak třeba s vařečkami.

Při holčenčí koledě, jak se na Rychnovsku říká, je to stejné jako při té klučenčí na Pondělí velikonoční. Kolednice dostávají vajíčka či nějaké sladkosti. Kolednicí tu byla i šestiletá Lucinka Kulhánková z povodní zatopeného Veselí nad Lužnicí, odkud si ji přivezli rychnovští prarodiče. S dědečkem došla i k Petrovi Bajzovi a jeho kamarádům, sousoší kluků z Poláčkovy knihy Bylo nás pět. Tam už byly další děti.

Tradice velikonočního a předvelikonočního koledování je v tomto regionu mimořádně silná. Na koledu se dřív chodívalo v Podorlicku i o Zeleném čtvrtku, nebo děvčata v úterý po Velikonocích. Jak uvedl rychnovský etnograf Rudolf Zrůbek, např. v Ohnišově přicházely děti do síně a zpívaly „Pochválen Pán Ježíš Kristus/ my jsme k Vám přišly na Zelenej čtvrtek“ a hospodyně obdarovala koledníky  sušeným ovocem, jablkem či chlebem. V německy mluvících vesnicích v Orlických horách se koledě říkalo v horském nářečí kloppagín (z německých slov klappen a gehen – klapat a chodit). Němečtí hoši totiž chodili s řehtačkami a klapačkami. V některých vesnicích pod Orlickými horami chodili chlapci na koledu v Pondělí velikonoční s pomlázkou a děvčata, také s pomlázkou, v úterý po Velikonocích.

Pokud jde o samotný Rychnov nad Kněžnou, ten míval – kromě dívčí koledy – až do konce 1. republiky i specialitu - valbiska nebo taky balviska. Bývala to zábava soukenické mládeže o Hodu božím velikonočním a Pondělí velikonočním. Takových valbisek bývalo ve městě až pět. Jeho majitel je nechal zhotovit ze dvou 10 až 14metrových "hrází" (klád), podbít prkénky a vnitřek vyplnit cihlářskou hlínou. To se pak uhladilo a vysypalo popelem ze dřeva. Vznikl tak jakýsi žlab, na jedné straně o výšce 1,3 metru, dole zakončený jílovištěm, nahoře musel být můstek neboli štábec. Vajíčka se koulela, a komu dál, ten vyhrával. Hrávalo se do noci. Tento zvyk – na rozdíl od dívčí koledy – se však už nezachoval.

Josef Krám,
Rychnov nad Kněžnou

< zpět do čísla
banners/un_390x60_rmj.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz