archiv
Učitelské noviny č. 15/2004
tisk článku

Co nás stojí zrušení odvětvového řízení

Někdy s pobavením, jindy s rozmrzelostí sleduji současnou situaci kolem vyplacení - nevyplacení poloviny 13. a 14. platů. Stačilo totiž málo a ve školství se mohly bez problémů vyplácet nejen 13. a 14. , ale i 15. a 16. platy a to v plné výši. Tím málem myslím zachování odvětvového řízení školství. Jsem přesvědčen, že většině lidí, kteří se pohybují v této sféře, je dnes už jasné, že současný systém řízení školství je výrazně finančně náročnější, než byl ten odvětvový.


Problémem je o kolik. Kvantifikovat náklady na řízení školství v současné době je totiž prakticky nemožné, vzhledem k různým zdrojům financování. Přesto některá jednoduchá srovnání mohou být dostatečně výmluvná.

V dobách odvětvového řízení pracovalo na průměrném okresním školském úřadu asi 25 lidí. Tito pracovníci zajišťovali školám a školským zařízením v okruhu své působnosti veškerý potřebný servis, včetně mzdové agendy, zajištění bezpečnosti práce, rozmisťovacího řízení, konkurzů, investic atd. Ke dni zrušení jich bylo v rámci České republiky zaměstnáno 2324.

V současnosti pracuje jen na krajských úřadech více než 3200 osob a další v obcích a obcích s rozšířenou působností. Další problém je v tom, že ani zdaleka nezajišťují školám stejný servis. Za něj dnes školy musí platit, většinou soukromým firmám, a ne málo. Například bezpečnost práce zajišťoval na školském úřadu jeden pracovník na půl úvazku. Dnes obstarávají tuto službu školám soukromé firmy, přičemž náklady se pohybují mezi 10 až 20 tisíci korun na průměrnou školu ročně. Na jednom okrese je více než sto školských zařízení. Mzdy pro dva a půl tisíce pracovníků na okrese zpracovávaly čtyři ženy. Dnes se tím zabývá na jednom okrese několik soukromých firem. Mohli bychom pokračovat účetnictvím, stravováním atd. Ředitel každé školy ví, o čem mluvím.

Další náklady oproti minulosti vzrostly i zavedením povinné právní subjektivity škol a školských zařízení. Jen částky vynaložené na zvýšené funkční příplatky se pohybují v jednom kraji v desítkách milionů korun.

Jistě si někdo z vás řekne: Každá legrace něco stojí, hlavně že to funguje. Možná, že ano. Ale funguje to opravdu lépe než předtím? Jsem přesvědčen, že nikoliv. Argumentů je po ruce celá řada.

V této zemi panuje rozšířený názor, že všechno, co řídí stát, řídí špatně. A proto je lepší, když neřídí nic. Ve školství se stal tento názor skutečností. Došlo k odluce státu od školství. Až na nepatrné výjimky jsou zřizovateli škol a školských zařízení samosprávné orgány. Ať chceme nebo nechceme, do škol se tak dostala politika. Kdo sleduje dění kolem optimalizace krajských škol, ví o čem mluvím. Příkladů nekompetentních zásahů do chodu škol je však celá řada. Obce si pomalu zvykají na rozšířené pravomoci a začínají jich využívat. Potom je možné, že ředitelka mateřské školy, ve které je dvacet dětí, má funkční příplatek 7000 Kč, zatímco ředitel vedlejší základky o 350 žácích bere jen čtyři. Potom je možné, že se změnou starosty se mění bez zjevného důvodů i ředitel školy. Potom je také možné, že obec, vědoma si svých pravomocí, zasahuje do personálního obsazení školy. Byť jsem hovořil obecně, není problém tyto údaje konkretizovat. Řada pracovníků ve školství mi je potvrdí a možná uvede další.

Dovolte poslední poznámku. Podle mých zkušeností je systém řízení školství, který máme u nás, ve světě naprostou výjimkou. České školství bývá opakovaně kritizováno za špatné výsledky svých žáků v nejrůznějších mezinárodních průzkumech. Jistě není bez zajímavosti, že právě země s vysokým podílem státu na řízení školství, jako například Finsko nebo ostatní severské země, se v těchto průzkumech umísťují nejlépe.

Jsem neustále na nejrůznějších úrovních přesvědčován o tom, že tento stav je nevratný, že teď už se s tím zkrátka nedá nic dělat. Pokud budou v této zemi rozhodovat o školství lidé s tímto názorem, může to být i pravda.

Leopold Králík,
učitel ZŠ Lanžhot

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz