archiv
Učitelské noviny č. 41/2004
tisk článku

Školství proti zbytku světa

„Jestli projde vládní návrh zákona o rozpočtovém určení daní parlamentem, můžeme si nový školský zákon strčit za klobouk,“ začalo se kolem prázdnin ozývat ze školských řad. S postupujícím časem varování sílilo, připojovaly se další a další argumenty. Vznikne čtrnáct rozdílných vzdělávacích systémů. Nastanou problémy mezi přesuny studentů z kraje do kraje. Nejcitelněji by se mohly dotknout „rodinného stříbra“, škol svého druhu výjimečných, které existují jen v několika málo místech a jejichž působnost platí pro celou republiku. Kdo platí, rozhoduje. Jestliže obsah vzdělávání určuje stát, měl by také garantovat, že školy dostanou odpovídající finanční částku. Jak se kraje a obce vyrovnají s předáváním zřizovatelských funkcí u některých školských zařízení – například ZUŠ nebo DDM? Budou kraje ochotny vkládat stejné peníze do škol jiných zřizovatelů – ať už ze soukromé nebo církevní sféry? Školský terén začal bojovat. 

První čtení vládního návrhu ve sněmovně sice optimismem příliš nehýřilo, zato v kuloárech se vedly přesvědčovací debaty. Od úst k ústům běžely zaručené zprávy, koho už se podařilo alespoň naviklat. Jednání školského výboru vyznělo nevídaně jednoznačně. Naprostá většina jeho členů se napříč politickými stranami shodla na tom, že peníze určené na přímé náklady krajských, soukromých a církevních škol by měly zůstat v rozpočtu MŠMT. Bylo stále zřetelnější, že hlavní boj se nesvede mezi politickými kluby, ale mezi školskou a zastupitelskou lobby.

Ani druhé čtení vládního návrhu příliš neprozradilo. Zatímco většina „školáků“ si stála na svém, na plénu vystupovali především zastánci reformy veřejné správy, pro které znamená ponechání financí určených na platy učitelů v kapitole MŠMT nepřijatelný zásah do rozhodovacích pravomocí krajů. Kdo bude mít ve třetím čtení většinu? 

„Na naší straně jsou i někteří hejtmani,“ ujišťovali zastánci učitelského názoru. „Ale většina se jich kloní k vládnímu návrhu, pozměňovací návrhy školského výboru s nimi nikdo nekonzultoval,“ oponovali odpůrci. To bylo ještě před volbami. Jak asi názory poslanců promění druhé volební kolo? Budou dál trvat na odborném pohledu, nebo se přikloní ke stranické linii? Říznout do živého by se mělo na 38. schůzi poslanecké sněmovny, která začne 23. listopadu. Času na vysvětlování už školám moc nezbývá, o to efektivněji by ho měly využít. I školství přece může mít svou lobby. Aby nestálo samo proti zbytku světa.

JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ

< zpět do čísla
banners/albert_390x60px_new.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz