archiv
Učitelské noviny č. 44/2004
tisk článku

Speciální školství v mantinelech nového zákona

Nový školský zákon mění „prostor pro život“ i současným speciálním školám. Právě o této části tohoto zákona jsme hovořili s ředitelem odboru speciálního vzdělávání MŠMT JIŘÍM PILAŘEM.


Co se změnilo pro postižené děti a pro speciální školy tím, že byl přijat nový školský zákon?

Nový školský zákon už nestaví na institucích a jejich členění, ale na činnostech, které v těchto školských institucích probíhají. To je asi zásadní změna z hlediska pojetí, pohledu tohoto zákona na školství. To se pochopitelně odráží i v paragrafech (na oblast speciálního vzdělávání se soustředí zejména § 16, související ustanovení se ale objevují i v dalších), které oblast vzdělávání postižených dětí a také dětí mimořádně nadaných upravují. Díky novým pravidlům daným školským zákonem se budou moci postižení žáci (začali jsme používat termín „se speciálními vzdělávacími potřebami“) vzdělávat z hlediska legislativy na stejné úrovni jako ostatní žáci. Zákon přináší jiný pohled na integraci – už to není záležitost daná nejrůznějšími metodickými pokyny nebo směrnicemi, které orgány krajů příliš nezavazovaly, ale jedná se o prioritu vyplývající přímo ze zákona. Zákon integraci upřednostňuje před dalšími formami péče.

Říkáte – upřednostňuje – to znamená, že bude existovat alternativa.

Rodiče (zákonní zástupci) mají právo vybrat si, zda chtějí, aby jejich dítě chodilo do běžné školy, nebo do školy, která se zaměřuje na vzdělávání dětí postižených. S tím musejí ovšem přijmout skutečnost, že při integraci ve škole s běžným vzdělávacím programem nebude pravděpodobně moci být vždy zajištěna odborná speciálně pedagogická péče na takové úrovni, jako na škole se vzdělávacím programem, který bude právě na péči o postižené postaven, kde budou odborníci – speciální pedagogové. Nicméně škola bude zpracovávat individuální vzdělávací plán, na kterém se bude podílet učitel, odborník z poradenského pracoviště a také rodiče. A poradenské zařízení bude také dbát na to, aby byl tento plán dodržován.

Tento postup už ale funguje i nyní…

Ale na základě pokynu k integraci. Zákon, který nyní slova o integraci a individuálním vzděláváncím plánu obsahuje, má vyšší právní sílu. Je závazný. Ředitel „spádové“ školy už nebude moci říci – my nejsme na integraci připraveni, najděte si jinou školu. Jeho povinností ze zákona bude vytvořit takové podmínky, aby se dítě mohlo v „jeho“ škole vzdělávat a dostalo přiměřenou péči a aby mu byly vytvořeny nezbytné podmínky, které mu jeho vzdělávání umožní. Školy by si už prostě neměly postižené děti přehazovat jako horký brambor.

Co se změní pro učitele – speciální pedagogy?

Speciální pedagogové kvůli zákonu rozhodně o práci nepřicházejí. Jsem rád, že se podařilo prosadit do zákona, že se neruší školy, které se zabývají vzděláváním dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. O jaké školy se bude jednat, to říká vyhláška, kterou jsme již připravili, protože nás k tomu zákon zavázal. Co se názvu těchto škol týká, bude záležet na zřizovateli, zda to bude „základní škola pro…“ nebo „speciální škola“. Podstatný bude obsah školního vzdělávacího programu, který bude vycházet z rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání RVPZV). A bude postaven podle toho, jaké děti s jakými speciálními vzdělávacími potřebami se v ní budou učit – zda například zrakově postižení, sluchově postižení atd.

A zvláštní škola?

Ta se změní na základní školu, jejíž školní vzdělávací program bude vycházet z přílohy RVPZV, která je právě vzdělávání mentálně postižených věnována.

V organizaci současného systému speciálních škol se tedy kromě názvu nic nezmění?

Zvýší se jejich prostupnost s běžnou základní školou, protože východisko vzdělávání bude u všech škol v RVPZV.

V zákonu se objevují nové termíny, které dřív neznal. Mluvil jste o individuálním vzdělávacím plánu, zákon zmiňuje školské poradenské zařízení, asistenta pedagoga – všechny tyto termíny definuje buď zákon sám, nebo připravená vyhláška… Jenže základní termín, který zákon nově zavádí – speciální vzdělávací potřeba – není definován ani v zákonu, ani ve vyhlášce.

Speciální vzdělávací potřeby vyplývají z limitů dětí, které souvisejí s jejich postižením nebo se sociálním prostředím, ze kterého vyšly. A ve vyhlášce říkáme, že se „uplatňuje pomocí podpůrných opatření, která jsou odlišná atd.“ Podle nás je toto vysvětlení dostačující.

Zákon také říká, že „ředitel může zřídit funkci asistenta pedagoga“.

To znamená, že také nemusí…

To je sice pravda, na druhé straně, vyžaduje-li to podle posouzení odborníka například z poradny stav dítěte a je-li to zapsáno v individuálním vzdělávacím plánu, pak mu zákon zase nařizuje, aby vytvořil pro dítě potřebné podmínky. A asistent v takovém případě jednou z těchto podmínek je. Rodiče by v případě, že ředitel odmítne poskytnout dítěti asistenta, ho mohli žalovat, že nezajistil potřebné podmínky pro vzdělávání.

Kdo mu dá na asistenta (nebo na zřízení speciální třídy nebo na další potřeby postižených žáků) peníze?

Tyto peníze poskytuje kraj, který je zase dostává z MŠMT.

Když zákon hovoří o vzdělávání těžce mentálně postižených, vyžaduje pro zařazení dítěte do speciální základní školy i doporučení odborného lékaře. Jak může lékař rozhodovat o pedagogických otázkách (a speciální vzdělávání pedagogickou záležitostí bezesporu je)?

Těžké a hluboké mentálním postižení je v naprosté většině případů doprovázeno i výraznými zdravotními obtížemi. Lékař tedy musí říci, zda je dítě z hlediska zdravotního schopno navštěvovat školu.

Zákon také poprvé do oblasti dětí se speciálními vzdělávacími potřebami zařazuje děti nadané. To už před desítkami let dělala sovětská speciální pedagogika…

Nejen sovětská. Podobně k věci přistoupily i některé západní státy. Faktem je, že i nadané děti, aby nebyl „zahozen“ jejich talent, potřebují jiné přístupy a podmínky pro své vzdělávání. A často je jejich nadání v jedné oblasti „vyváženo“ problémy v oblasti jiné – a selhávají podobně jako děti s postižením. Mívají sociální problémy. To všechno chce zákon a vyhláška postihnout.

RADMIL ŠVANCAR

< zpět do čísla
banners/1598997600_uspesny-web_390x60.gif
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
1543878000_mikroskop.gif
ucebnice
1599602400_okentes.gif
anketa
Pomůže Strategie 2030+ změnit školství k lepšímu?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
38%
35%
27%
janacek_2_240x100.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz