archiv
Učitelské noviny č. 02/2010
tisk článku

KVALITNÍ SÍŤ VOŠ MŮŽE REFORMA ROZBÍT

 

Na sklonku minulého roku (v UN č. 45/09) jsme zveřejnili informaci o studii vypracované pro ministerstvo školství, která navrhuje způsob transformace vyšších odborných škol. Není pochyb, že jde o velmi citlivé téma, poněvadž se přímo dotýká existence asi 180 školských subjektů. V následujícím článku přinášíme reakce na některé závěry této studie, která je důležitá hlavně proto, že z ní ministerstvo vychází ve svém finálním návrhu transformace - termín jeho předložení k veřejné oponentuře avizovalo už na nejbližší týdny.
Nejprve se pár větami vraťme k „Analýze stavu a možného vývoje sektoru vyššího odborného vzdělávání“, jehož autorem je tým kolem Michala Karpíška ze Sdružení škol vyššího studia. Studie mimo jiné navrhuje zavést dva typy „nižšího“ terciárního vzdělávání - profesního bakaláře (aplikačně zaměřené VŠ studium) a diplomované specialisty (zhruba dvouleté ještě více specializované studium s bodovým ohodnocením asi 120 vysokoškolských kreditů). Především ti druzí by měli být vzděláváni v tzv. vysokoškolských institutech. Pod tímto označením se ukrývá regionální škola až s tisícovkou studentů.
Přestože Asociace vyšších odborných škol (AVOŠ) teprve vydá oficiální stanovisko jako součást připravovaného vystoupení Unie zaměstnavatelských svazů a Czeshy – Unie školských asociací na školské tripartitě, její předsedkyně Markéta Pražmová se pro UN k hlavním závěrům studie vyjádřila již nyní.
Slova chvály prý patří analytické části studie, která obsahuje výstižně utříděné silné stránky vyššího studia. Pokud bychom měli nějaké z nich zmínit, jako první musí zaznít výborné uplatnění na trhu práce a s tím související spokojenost absolventů se svým vzděláním.
„Vošky jsou typické individuálním přístupem učitelů ke studentům. A také svými pevnými vazbami na zaměstnavatele i na region. Ve studii kritizovaná hustá síť škol přece na druhé straně přibližuje mladým lidem vzdělání minimálně z pohledu dopravní obslužnosti. Ostatně v některých regionech jsou vošky dokonce místem získání nejvyššího vzdělání. A nesmíme zapomenout ani na to, že tyto školy naplňují kapacitu krajských zařízení, a tudíž posilují jejich ekonomiku,“ řekla M. Pražmová.
Předsedkyně AVOŠ ovšem následně předkládá argumenty, které staví studii do silně negativního světla.
„Od dokumentu jsme očekávali jasnou vizi koncepčního řešení, která by posílila naše postavení. Bohužel nás zklamal. Vidíme velké rozpory mezi silnými stránkami VOŠ uvedenými ve studii a na ně navazujícími závěry. Například navrhované vysokoškolské instituty... Ty by se měly s největší pravděpodobností etablovat v centrech regionů. Tím ale vzniknou velké nároky na veřejné rozpočty – už jen samotným rozbitím stávajícího, a podotýkám fungujícího systému VOŠ. S tím podle nás nemohou být spokojeny ani vysoké školy, které nám podle různých indicií téměř v žádném ohledu nepřejí, protože to bude hrazeno ze společného balíku peněz. Přiznám se, že si nedovedu představit fyzické budování institutů a paralelní vyklízení kapacit krajského majetku. Navíc – tímto způsobem vznikne čtrnáct a více vysokoškolských subjektů, což není zrovna příznivé s ohledem na již stávající a přebujelou síť 71 vysokých škol,“ uvedla předsedkyně AVOŠ.
Panují obavy, aby taková multidisciplinární instituce s parametry vysoké školy nezlikvidovala zájem podniků o současné vzdělávací programy, které jim jsou šity na míru. Aby nezanikl i absolventy vysoce ceněný profesní aspekt tohoto studia, který dnes chybí valné části bakalářů (kteří si na to také často stěžují). „Dlouhé roky bychom to pracně budovali znovu. Podívejte, jak dlouho je vyzdvihována potřeba vysokoškolsky vzdělaných pracovníků s úrovní bakalář. Přesně takové specializované a kvalifikované lidi, sice bez titulu, pro trh práce vychováváme. Tak proč to ničit?“
AVOŠ podle M. Pražmové požaduje v tuto chvíli jediné: nastavit kritéria transformace pro diskuzi nejen s voškami, ale také s představiteli vysokých škol, zaměstnavatelů a krajů, aby mohlo být nalezeno nějaké kompromisní řešení. „Chceme takový model, v němž by část našich škol mohla usilovat o bakalářskou úroveň vzdělávání a část by zůstala na zhruba dnešní úrovni, a klidně i s titulem diplomovaný specialista. Kvalita naprosté většiny našich programů totiž odpovídá 160 – 180 kreditům a splňuje tím mezinárodní kritérium ISCED 5B, které klasifikuje specializační praktické formy terciárního studia. A vedle toho by mohlo fungovat i krátké dvouleté studium se 120 kredity, se kterým studie počítá pro většinu vošek, s čímž samozřejmě nesouhlasíme. Teď už jen vyčkáváme, s jakou koncepcí přijde ministerstvo školství,“ uzavřela M. Pražmová.

Petr Husník

 
 
Reakce na „Analýzu stavu a možného vývoje sektoru VOŠ“ z pera Milana Chmelaře, ředitele VOŠ ekonomických studií a SPŠ potravinářských technologií v Praze 2:

Vyšší odborné vzdělávání (dále VOV) postupně zapouštělo kořeny do vzdělávacího systému. V době, kdy začíná sklízet ovoce v podobě úspěšných absolventů na trhu práce, začíná diskuze o jeho vykořenění. VOV rozšiřuje absolventům středních škol nabídku odborného růstu, neboť navazuje na středoškolské odborné vzdělávání, rozvíjí je a vytváří zcela novou základnu teoretických znalostí i praktických dovedností. V porovnání s bakalářským studiem je praktičtěji zaměřeno, čímž představuje alternativu pro ty absolventy, kteří chtějí zvýšit své vzdělání, ale vzdělávání univerzitního typu je zatím neoslovuje.

 
Místo, aby se hledaly cesty k prostupnosti absolventů VOŠ do stejných nebo příbuzných bakalářských programů a uznávaly se kredity nebo moduly, uvažuje se o transformaci VOŠ, která mění tyto školy na bakalářská studia nebo „pomaturitní kurzy“...
Naše VOŠ s více než desetiletou tradicí tohoto vzdělávání umožňuje mj. vzdělávání studentů oboru Potravinářská technologie a biotechnologie, kteří si jej často vybrali z důvodu vysokých požadavků v matematice na VŠ. VOŠ však rozvíjí a prohlubuje nejen jejich středoškolské vzdělání v oblasti potravinářských technologií, ale současně vytváří nové znalosti umožňující uplatnění na pozicích středního a vyššího managementu - tedy tam, kde je potřeba zvládnout nejen konkrétní výrobní postupy, ale i ekonomické prostředí v podobě kalkulací a rozpočtů, legislativní rámec, oblast komunikace, marketingové zásady a odborný cizí jazyk. Z VOŠ tak odcházejí absolventi okamžité uplatnitelní na trhu práce.
Proto se domníváme, že VOV je v naší vzdělávací soustavě jedinečným prvkem. Svou náplní i organizací studia patří do terciárního sektoru a nezaslouží si existenci mimo standardně prostupný systém ZŠ – SŠ – VŠ. Pro začlenění do terciéru musí být jasně vymezena pravidla (pro kreditní systém, moduly, akreditaci atd.), aby byla zajištěna srovnatelná úroveň všech článků vysokého školství.
Naše VOŠ je po dvou optimalizacích spojena se střední školou. Přestože slučování nebylo zpočátku vnímáno příliš pozitivně, časem jsme ocenili jeho příznivé, zejména ekonomické důsledky. Často diskutovanou samostatnou právní formu existence VOŠ jako podmínku pro začlenění do terciéru nepovažujeme za primární a nedomníváme se, že a priori vypovídá cokoli o úrovni vzdělávání na dané VOŠ. Upozorňujeme i na to, že např. veřejné VOŠ jsou v této oblasti závislé na rozhodnutí svého zřizovatele. Abychom nepřišli o potenciál VOV, měla by být pravidla jeho další existence a podmínky rovnocenného začlenění do vzájemně prostupného systému vzdělání stanovena co nejdříve.
 
< zpět do čísla
banners/puskin-v2.jpg
reklama
ac_un_banner_19.gif
ucebnice
ucitelske_noviny_1_8_2019.gif
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
bitozeves-word.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2019 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz