archiv
Učitelské noviny č. 20/2008
tisk článku

Učitel před osmdesáti roky

 

Zprávy o odborářských přípravách na protestní akce učitelů bývají v současném tisku velice strohé a často zjednodušované pouze na výši učitelských platů. Nízkou empatií se vyznačují taktéž politici všech stupňů, kteří si výsadní postavení učitele v systému výchovy žáka-občana vůbec neuvědomují. Pokud by tomu tak bylo, v jejich hodnocení situace by u současných vládců převážil základní fakt, že škola je prvním stykem malého občana se státem, jehož je zde učitel představitelem. Tento vztah žáky provází v průběhu celého vzdělávání. Pak by došla naplnění předvolební rétorika současného šťastného „důchodce z Vysočiny“, že nejkrásnějšími budovami měst nebudou banky, ale školy.
Druhou stranou mince, a mnohdy řádně zašedlou, je pak povinnost učitele vychovávat žáky a studenty k vztahu ke státu. I v tomto případě by si měli vládci uvědomit, jaký stupeň loajality může současný učitel ve svém sociálním a ekonomickém postavení ke státu cítit.
Tato strana mince hovoří také především o tom, které symptomy sráží prestižní postavení učitele před žáky i jejich rodiči. V prvé řadě výdělkové možnosti (od nichž se odvíjí i zájem kvalifikovaných učitelů o výkon svého povolání a kvalita vyučovacího a výchovného procesu). Toto se promítá i do psychiky učitelů. Jediný příklad stačí: Jak může zeměpisec vykládat o státech, které sám nikdy nenavštívil, žákům, kteří projeli Evropu i přilehlé části Afriky a Asie? Nevydělal si totiž na jedinou zahraniční dovolenou za deset let práce. Toto platí i o dalších učitelských profesích, zvláště na středních školách.  Dále jde o finanční podporu školství a to nejen z hlediska vybavenosti škol pomůckami, literaturou a dalšími náklady nutnými k výuce.
Pokud se vrátím k postavení učitele z hlediska sociálně-ekonomického a porovnám ho s léty dvacátými a třicátými první republiky, pak vzbudím v mladší generaci pedagogů úděs.
V době, kdy dělník vydělával mezi 1,00 Kč až 4,00 Kč za 1 hodinu, obecní policajt 2000 Kč ročně, počáteční plat finanční stráže byl 4800 Kč ročně a lesní hajný k deputátu 700 Kč ročně, pak nástupní plat učitele obecné školy byl 9000 Kč ročně. Šlo však o první z 11 platových stupňů s tříletým postupem. Zvýšení mezi stupni bylo vždy 1800 Kč. Vše bylo vázáno na výši vzdělání a složené odborné zkoušky. K odchodu do důchodu pak odborný učitel bral základní plat 27 000 Kč ročně. Pochopitelně, že středoškolští a vysokoškolští učitelé vydělávali o nejméně desítku či desítky tisíc korun ročně více. Například středoškolský profesor odcházel do důchodu s 40 000 Kč ročního platu.
Byly tu však příplatky za přespočetné hodiny (100 Kč/1 týdenní hodina), za vyučování nepovinného předmětu (200 Kč/1 týdenní hodina), příplatky za opravování písemných prací (jako 1 týdenní vyučovací hodina), stejně byla odhodnocena práce s vedením sbírkových fondů, školních knihoven, tělocvičen apod. Byly placeny i přesčasy ve výši 480 až 600 Kč ročně.
Nešlo však jen o platy. Do penze odcházeli učitelé v 60. letech. Ta se skládala z výslužného a odbytného. Do penzijního fondu platili učitelé 8 % ze svého platu. Ovšem do doby než učitel naplnil 35 let služby, pak přestával platit vůbec. Pokud odešel ze školství dříve, získal výslužné, po 10 letech 40 % základního platu a s každým dalším rokem odslouženým o 2,4 % navýšení. Po oněch 35 letech odcházel se 100% základního platu. Odbytné (při odchodu mimo resort školství) pak bylo po 5 letech rovno penzijní základně, nad 5 let jejímu dvojnásobku.
Pokud šlo o nemoc z povolání (oslepnutí, choromyslnost, ztráta hlasu apod.), bylo učiteli připočteno 10 let služby. Penzijní výslužné bylo v minimu 6000 Kč ročně, po 13 letech služby 8100 Kč ročně. Vdovy pak měly nárok na 40 až 75 % penze manžela.
Po přečtení těchto informací si pak každý může představit skutečnost, že prestiž učitele, jako zástupce státu u mladé generace, nevyrůstala jen z jeho odborných a pedagogických schopností. Nejsem pamětníkem, pokud se bude chtít čtenář hlouběji informovat, pak doporučuji práci Dr.Vítězslava Žižky, CSc.: Sociální postavení učitelů 1918-45 (Řízení školství 1-2/1999).
Luboš Zelený, středoškolský učitel v.v.,
člen Obce spisovatelů
< zpět do čísla
banners/nuv_2.gif
reklama

educonprague.gif
stredoskolak_125x125.jpg
ucebnice
okentes2018-a.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
52%
28%
20%
1537912800_termaly_losiny.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2018 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz