archiv
Učitelské noviny č. 01/2004
tisk článku

Jak vidí okolí integraci

Katedra speciální pedagogiky PdF UP a Výzkumné centrum integrace zdravotně postižených před nedávnem uskutečnily reprezentativní výzkum podmínek tzv. školské integrace dětí a žáků se zdravotním postižením. Informace o něm přinesly již UN č. 14 a 22-23/2003. První část byla věnována zejména otázkám souvisejícím se vstupem žáka s postižením do školy, druhá pak vztahovým otázkám a zajištění podpory (pomůcky a další prostředky). Jaký byl pohled respondentů na integraci obecně, jak hodnotili náročnost práce a jak se dívají na chybějící instituty, které by pobyt žáků s postižením na běžných školách usnadnily?

Účastníkům jsme umožnili, aby uvedli, který z námi předložených prostředků podpory by do budoucna přivítali.Volili mezi možnostmi: asistent nebo druhý učitel, lepší technické vybavení školy, zvýšení platu učitele, snížený úvazek, další vzdělání a lepší spolupráce s kolegy. Nejmenší zájem pozorujeme u potřeby druhého učitele (rodiny 11%, školy 9,5%), to však neplatí pro respondenty SPC, kteří kladou důraz na přítomnost druhého učitele ve 44,2%. I snížení úvazku vnímají skupiny obdobně (rodiny 7,8%, školy 11,3%) Vyšší hladinu zájmu jsme zjistili u položky dostupnost počítače a dalších technických prostředků potřebných pro výuku (u škol 26,4%, rodin 26,7%). Vysoké skóre jsme zaznamenali u potřeby „lepší finanční ohodnocení práce učitele“ Pro školské pracovníky bude jistě potěšitelné, že tuto možnost považuje za důležitou téměř polovina dotazovaných (48,1% respondentů-rodin a 49% z SPC). Přitom sami pedagogičtí pracovníci se totéž domnívají „jen“ v 39,7%procentech. Učitelé vidí rovněž problém v nízké informovanosti popřípadě nutnosti dalšího vzdělávání učitelů (32,4%). Asistent při výuce – další z podpůrných prostředků je nejvíce postrádán z pohledu pracovníků SPC (49,4%, zatímco u škol jen 17% a u rodin 23,3%).

Sledovali jsme také, do jaké míry se změnila učitelova práce po příchodu žáka s postižením. Žádnou změnu ve své pracovní činnosti nepocítilo 12,3% pracovníků škol. Jako odlišnou hodnotí práci 8,6% učitelů. Největší množství respondentů (71,3%) označuje tento typ práce jako náročnější než dříve. Stejně, zdá se, smýšlejí i rodiče. Ti vidí učitelovu práci jako náročnější v 71,3% dotazovaných. Jen 8,5% rodičů staví učitelovu práci s integrovaným dítětem na roveň práci v běžné třídě. Ostatní nedokázali problém posoudit.

Zda legislativa dostatečně ošetřuje proces integrace bylo jedním z dalších úkolů našeho šetření. Zde už se projevily určité rozdíly v odpovědích obou subjektů. Všeobecné povědomí o obsahu legislativy vůbec je vyšší u pracovníků škol. 20%učitelů a 45,8% rodičů neví co vlastně legislativa obsahuje. Nespokojenost s legislativou vykazuje 45,4% škol a 35,1% rodin. Jako dostačující je současná legislativa sledována ve 28,7% odpovědí u škol a jen ve 14% u rodin. Největší nespokojenost se stavem současné legislativy vykazují speciálně pedagogická centra, kterým v 70,1% chybí řada institutů, které by vyjasnily „pravidla hry“. Za odpovídající je považována jen ve 23,4 % případů.

Ožehavá otázka finančního zabezpečení integrace byla opět sledována ze stran obou subjektů výzkumu. U obou dotazovaných se významně ukazuje potřeba vyššího finančního zaopatření: 81,8% škol, 83,9% rodin a 80,5% SPC se domnívá, že peníze školám chybí. Naopak dostatek financí sledujeme jen u 5,4% odpovědí škol, 3% rodin a 5,2 % SPC. 12,5% dotazovaných učitelů a 13% respondentů z SPC si myslí,že pobyt integrovaných žáků je „na úkor“ dětí bez postižení, o tomto faktu je přesvědčeno pouze 3,6% dotazovaných rodičů.

Otázky v dotazníku měly také za úkol zjistit, zda jsou lepší podmínky pro vzdělávání na základní či speciální škole. Při konfrontaci obou dotazníků shledáváme určité rozdíly ve vnímání podmínek vzdělání. Ze strany rodičů převažuje názor, že lepší vzdělávací podmínky mají jejich děti na škole základní (15,7%). Naproti tomu je o tomto názoru přesvědčeno pouze 6,6% učitelů, kteří si naopak myslí, že lepší podmínky pro vzdělání najde dítě na speciální škole (24,8%), zatímco o vyšší kvalitě speciálního školství je přesvědčeno 11,5% dotazovaných rodin. Zřetelně se odlišují respondenti SPC, kteří lepší podmínky nacházejí na běžných základních školách jen v 9,1 % situací a naopak podmínky na speciálních školách považují za vhodnější ve 41,6 % případů.


Varianty Absolutní četnost Četnost v %
Více informací    224      32,1
Více peněz    522      74,8
Spec. ped. kval.    247      35,4
Os. asistent    230      33
2 učitelé    106      15,2
Legislativa    322      46,1
Spolupráce s SPC    104      14,9
Podpora orgánů    197      28,2
Spol. s rodiči      78      11,2
Podpora kolegů      51  7,3
Názory škol na chybějící podmínky úspěšné integrace


Klikněte pro zvětšení obrázku do odpovídajících rozměrů
Hodnocení přínosu školské integrace z pohledu škol a rodičů z hlediska časového odstupu


Jakým způsobem je integrace dětí s postižením hodnocena s odstupem časubylo dalším bodem našeho šetření. Jak zaměstnanci škol, tak rodiče dětí s postižením se ve vysoké míře shodují v tom, že integrace je přínosem nejen pro postiženého, ale i pro jeho zdravé spolužáky (74,6% škol a 68,3% rodin). Stejnou možnost zvolilo ovšem jen 3,9 % pracovníků SPC! Nezanedbatelné procento odpovědí vykazuje položka konstatující, že integrace by byla přínosem pokud by byla lépe podporována (23,9% školy, 16,1 %rodiny a celých 61% SPC).Jen malý počet dotazovaných se domnívá, že by pro děti s postižením bylo lépe, pokud by se vzdělávali ve speciálních školách.(6,3% školy, 2,6% rodiny). I zde vidíme odlišnosti u respondentů SPC, kde 16,9% dotazovaných se domnívá, že je pro postiženého lépe vzdělává-li se ve školách speciálních.

Chtěli by učitelé (po vyhodnocení dosavadních zkušeností) znovu učit ve třídě s handicapovaným dítětem? A co rodiče? Rozhodli by se znovu po všech zkušenostech s integrací začlenit své dítě s postižením do běžné třídy? Podle výsledků našeho výzkumu by 62,3% rodičů využilo možnosti integrovat své dítě znovu a 32,8% rodičů podmiňuje začlenění svého dítěte mezi zdravé zlepšením procesu integrace. Téměř polovina učitelů 43,8% by i do budoucna v „integrované“ třídě chtělo učit. 36,7% pedagogických pracovníků by chtělo v „integrované“ třídě učit také, alejedině, když se změní podmínky integrace,6%pedagogů už v integrované třídě učit nechce stejně tak jako 2,6% rodičů, kteří by po zkušenostech s integrací dali své dítě raději do třídy speciální. Když rodiče integrovaného dítěte porovnávají podmínky školské integrace nyní a před pěti léty shodují se podle našeho šetření téměř z jedné třetiny (32,6%) na tom,že se podmínky integrace zlepšily. Zajímavý je fakt, že 39,4% rodičů nedokáže posoudit a srovnat rozdíly ve školské integraci za posledních 5 let. Za stejné jako před pěti léty považuje podmínky integrace 21,9% rodičů a jen 3,4% rodin sleduje za posledních 5 let zhoršení v podmínkách integrace.


katedra speciální pedagogiky PdF UP
michalik@risc.upol.cz

JAN MICHALÍK, ZDEŇKA KOZÁKOVÁ,
MICHAL RŮŽIČKA,

 

< zpět do čísla
banners/albert_390x60px_new.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz