archiv
Učitelské noviny č. 35/2008
tisk článku

ČŠI: ŠKOLY SI NEDOKÁŽÍ PORADIT S OBZVLÁŠTĚ NADANÝMI ŽÁKY

Nikdo však učitelům nevytváří potřebné podmínky

 

Článek vyšel v UN č. 35/2008

Rámcové vzdělávací programy školám jednoznačně určují, aby ve svých třídách systematicky vyhledávaly děti, které se nějakým způsobem ve svém vzdělávání odchylují od běžného průměru. U dětí, jejichž speciální vzdělávací potřeby jsou vázány na jejich hendikep, se situace postupně zlepšuje, ovšem identifikace a pak následná práce s nadprůměrně nadanými žáky je neustále na velice nízké úrovni. Už začátkem roku inspektoři při kontrole textů ŠVP zjistili, že této oblasti není věnována žádná nebo jen okrajová pozornost, nyní mají v ruce další čerstvý poznatek z terénu.

 

 ČŠI se poprvé zajímala o práci s nadanými žáky

 Jde o tematickou zprávu nazvanou Umí školy pracovat s nadanými žáky? Ta vznikla v podstatě jako určitý vedlejší produkt hlavní inspekční činnosti. Inspekční týmy při svých návštěvách získaly i poměrně velké množství údajů, které vypovídají o práci škol s nadanými žáky. Šlo především o ukazatele, které inspekce zjišťovala v rámci institucionálního hodnocení škol. Cílem prezentovaných dat je podat historicky první souhrnnou informaci z dílny ČŠI o tom, jak školy nadprůměrně nadané žáky identifikují, jaké jim vytvářejí podmínky při vzdělávání a jak jejich nadání dále rozvíjejí. Autoři textu se nijak netají tím, že jde o problematiku, kterou se málo zabývají nejen školy, ale i další instituce zřízené pro oblast vzdělávání, a to včetně ČŠI. Pointa tematické zprávy proto tentokrát netkví "jen" ve strohém zhodnocení a prezentaci tvrdých dat, ale směřuje k tomu, jak stav v této oblasti zlepšit. Nejdříve však k oněm empiricky získaným datům.

 

 Jen třetina škol se o své nadané alespoň zajímá

 Inspektoři potřebné údaje shromáždili z bezmála 1150 škol - od mateřinek až po střední školy, včetně škol základních uměleckých.

 Základním statisticky vyhodnoceným údajem je informace o tom, zda školy své obzvláště nadané žáky vůbec vyhledávají. Vztaženo ke všem zmíněným typům škol k této cílené identifikaci došlo ve 36 procentech případů. "Zjištěný výsledek lze označit za katastrofální. Zároveň jde ale o významný signál k tomu, že se musí tento nedostatek již konečně systematicky řešit," říká EDUARD ENTLER, v době vzniku tematické zprávy zaměstnanec ústředí ČŠI, nyní externí konzultant inspekce.

 Pokud onu třetinu škol, identifikujících své nadané žáky, rozdělíme v poměru k ostatním inspektovaným školám podle jednotlivých typů a úrovní vzdělávání, dojdeme ještě k zajímavějším zjištěním.

 Nikoho asi moc nepřekvapí, že nejlepší situace je v základních uměleckých školách. Školy, jež se do značné míry systematicky zaměřují na vyhledávání talentů, tak činí skoro ve sto procentech. Druhého nejlepšího výsledku s téměř šedesáti procenty dosáhla gymnázia. Jejich kolegové ze středních škol na tom byli o polovinu hůře. Ovšem s absolutní nulovou identifikací nadaných žáků se inspektoři setkali u středních odborných učilišť. (Musíme však vzít také v úvahu to, že zatímco navštívili skoro 120 SOŠ, SOU ani ne 20.) Základní školy se pohybují nad čtyřiceti procenty. A specifikem jsou mateřské školy se svými dvaceti procenty. (Přesnější údaje v tabulce 1.)

 

 Nejčastěji učitelé zadávají speciální úlohy

 Identifikace (a to nejen domnělá, ale skutečná) nadprůměrného žáka je však přirozeně jen prvním krokem. Tou druhou, ještě obtížnější etapou je samotná práce s nadanými žáky ve škole. Základním pilířem tohoto snažení je koncepce postupu vypracovaná v ŠVP.

 "Ve ŠVP mělo 80 % navštívených mateřských škol přímo zapracovanou zásadu rozvoje a vzdělávání každého jednotlivce v rozsahu jeho možností a schopností. V desetině mateřských škol nebyl individuální rozvoj dítěte zcela jednoznačně vymezen a ve zbývajících nebyla v ŠVP tato možnost uvedena vůbec. Z celkového počtu navštívených základních škol mělo zabezpečení výuky mimořádně nadaných žáků ve svých školních vzdělávacích programech uvedeno 70 % škol, 13 % tuto podporu v ŠVP nedeklarovalo. Zbývajících 17 % škol nemělo dosud přístup k nadaným žákům ujasněný. Z navštívených víceletých gymnázií neměla 4 % zabezpečení výuky  nadaných žáků ve školních vzdělávacích programech vymezeno. Ostatní školy diferencovaný přístup k mimořádně nadaným žákům podporují," uvádí se ve zprávě.

 Při své inspekční činnosti ČŠI také zjišťovala přístup škol k nadaným žákům v jednotlivých předmětech. Inspektoři se zejména zajímali o to, jak učitelé při výuce podporují rozvoj osobnosti žáků. "Hodnocení inspektorů bylo však subjektivní, což by se ale mělo brzy změnit," doplňuje E. Entler.

 Vcelku se dá říci, že ani ve školách, které ve svých ŠVP uvádějí to, že realizují diferenciovaný přístup k nadaným žákům, není stav uspokojivý. (Z celkového obrazu nám nyní vypadly ZUŠ a samozřejmě i mateřinky.) Nejlépe si vedou gymnázia. Avšak ani v nich není podpora nadprůměrně nadaných žáků všestranná a zpravidla je ve výuce zúžena na zadávání speciálních úloh.

 Těžiště práce s obzvláště talentovanými dětmi je ale na základní škole, zejména na prvním stupni. Podívejme se proto podrobněji na údaj z dat ČŠI, který vypovídá o tom, v jakém poměru si navštívené základní školy vedou nadprůměrně dobře v podpoře nadaných žáků. Ve čtenářských dovednostech se to daří téměř čtvrtině z nich. Podstatně horší je to u matematiky, kde jsou jako u jediného předmětu či jejich skupiny zvlášť uvedeny první a druhý stupeň (viz tabulka 2). Na tom nižším patří mezi nejlepší 10 procent škol, na dalším pak 9. Ještě horší je to u ostatních přírodovědných předmětů, kde do kategorie nadprůměrných inspektoři zařadili jen 6 procent škol. A úplně nejhorší je situace ve výuce společenskovědních předmětů, kde byla označena jen 4 procenta škol, které s nadanými dětmi pracují nadprůměrně.

 

 Úspěšný žák nemusí být i nadprůměrně nadaný

 Inspektoři došli k poznání, že na školách v identifikaci intelektově obzvláště vybavených dětí a v přístupech k nim panuje mnoho nejasností, mýtů, stereotypů či zjednodušení. "Jedním z nejrozšířenějších mýtů je to, že žáci, kteří dosahují nadprůměrných výsledků ve vzdělávání, jsou zároveň i nadprůměrně nadaní. Není to pravda," sděluje E. Entler.

 To ovšem naopak neznamená, že žák, který je výjimečně talentovaný, nemůže zároveň dosahovat vynikajících studijních výsledků. Inspektoři ale vycházejí z toho, že obzvláště nadané děti nejsou z hlediska své úspěšnosti ve vzdělávacím systému sourodou skupinou, ale je nutné je dělit nejméně do dvou kategorií: žáci mimořádně nadprůměrní, kteří dosahují nadstandardních výsledků, ke kterým jsou školou dostatečně motivováni. Jejich jednání je konformní. Zato druhá skupina se rozhodně dostatečně konformně nechová; její školní výsledky nadprůměrné nejsou, a to prý proto, že tyto žáky škola k vynikajícímu výkonu nedokáže motivovat. Zatímco děti z první skupiny se umějí dostatečně realizovat v doplňujících organizovaných školních i mimoškolních aktivitách, žákům v druhé kategorii bývají další oficiálně nabízené vzdělávací činnosti zpravidla lhostejné...

 Pokud jde o identifikaci dětí patřících do první skupiny, v zásadě zde nebývá žádný problém. Ten však nastává u skupiny druhé, kde nejenže se žáci neprojevují jako jedinci s vynikajícími studijními výsledky, ale paradoxně naopak jejich nepřizpůsobivé chování bývá někdy chybně identifikováno jako sociální patologie. "Přestože se nedá vyloučit, že i výjimečně nadané dítě se chová skutečně patologicky, kantoři si situaci většinou zjednodušují tím, že se jí už dále nezabývají. Nelze však učitelům zazlívat, že sami většinou nedokáží nadprůměrné nadání těchto dětí rozpoznat. A pokud ano, tak jen intuitivně, nikoliv empiricky. Proto je zde prakticky vždy nutná odborná pomoc," uvádí E. Entler, který však dokonce tvrdí, že ve skutečnosti musí být opravdu mimořádně nadaný jedinec v zásadě vždy v konfliktu se svým okolím. "Navenek se sice některé tyto děti přizpůsobí, ale zároveň tak své nadání potlačují," upřesňuje.

 

 Na tahu jsou zejména pedagogické fakulty

 Jak již bylo řečeno, problém není jen na straně škol, ale prakticky u všech subjektů, které se vzděláváním zabývají. Přestože to není v inspekční zprávě zmíněno, chce se mi začít tím, že zde chybí dostatečná politická vůle, tedy že se nevyčleňují odpovídající finanční prostředky na práci s nadprůměrně nadanými dětmi. (Učitel, který se jim věnuje, by za to měl být také odpovídajícím způsobem ohodnocen.) Co se ale ve zprávě zmiňuje, je nutnost provedení odpovídajícího výzkumu a zejména aktivita vysokých škol, tedy především samozřejmě pedagogických fakult: "Od pedagogického výzkumu a vysokých škol ČŠI očekává zpřesnění formulací odborných pedagogických kompetencí pro práci s nadanými žáky a podle možností vytváření podmínek pro rozvoj těchto kompetencí u studentů v rámci řádné vysokoškolské výuky a u stávajících pedagogů v rámci postgraduálního studia," píše se doslova.

 "Nevím o tom, že by se tímto tematem vůbec nějaká pedagogická fakulta systematicky zabývala. Nedávno proběhla o problematice nadprůměrně nadaných dětí odborná konference, na níž jednoznačně zaznělo, že této oblasti se pedagogické fakulty nevěnují," dokresluje E. Entler.

 

 Jedna z priorit ČŠI

 Sami inspektoři však zjišťují, že i ČŠI má co dohánět. Především je nutné stanovit jednotný postup a měřitelná kritéria určená k hodnocení toho, jak školy s nadanými žáky pracují. ČŠI také hovoří o tom, že tato oblast by se měla stát jednou z jejích priorit. Prvním počinem je příprava pilotního metodického semináře, který by měl v blízké době proběhnout v pražském sídle ústředí ČŠI. Seminář s názvem Sledování práce s nadanými žáky by měl prohloubit znalosti dané problematiky, sjednotit odbornou terminologii a pracovní postupy inspektorů. Přestože je tedy seminář (naplánovaný na dva dny) určen především inspektorům, mohou se ho zúčastnit i ředitelé škol a pojmout ho jako další vzdělávání pedagogických pracovníků.

 "Na semináři bychom se měli ujednotit v názoru, kdo jsou mimořádně nadané děti. Na prvním setkání půjde o případovou studii, na druhém pak budeme ověřovat využitelnost navrhované metodiky," uzavírá E. Entler.

LUKÁŠ DOUBRAVA

< zpět do čísla
banners/1600293600_tesco_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
1543878000_mikroskop.gif
dekra_125x125-s.jpg
1597960800_mascotte_125 x 125.jpg
ucebnice
1599602400_okentes.gif
anketa
Pomůže Strategie 2030+ změnit školství k lepšímu?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
41%
32%
27%
evvoluce.png
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz