archiv
Učitelské noviny č. 11/2014
tisk článku

BODOVÝ SYSTÉM – ANO, ČI NE?

Ráda bych se podělila o své zkušenosti s bodovým hodnocením chování žáků v naší škole. Zároveň by mne zajímalo, jaké zkušenosti mají ostatní učitelé.

Systém byl u nás zaveden před rokem, máme tedy za sebou dvě pololetí jeho fungování s cílem snížit nevhodné chování žáků a odstranit individuální řešení chování jednotlivých tříd. To znamená do jisté míry unifikovat hodnocení chování žáků v celé škole. Během těchto dvou pololetí se systém přizpůsoboval a měnil, takže je možné posoudit dvě varianty řešení i jejich efektivnost. Systém byl zaveden na základě záporných bodů (zapomínání, vyrušování atd.) a kladných bodů (činnost pro školu, pro žáky, týden bez přestupků atd.). Podle součtu bodů se udělují napomenutí a důtky třídního učitele a ředitele školy, snížené známky z chování.

U popisu našeho bodového systému se zaměřím převážně na problematické žáky.

Výpovědní hodnoty bodového systému aneb tři možnosti jeho použití:

1) absolutní čísla

Řešená sčítáním bodů s udělením výchovného opatření na hranici určitých bodů.

Příklad: 20 bodů – napomenutí třídního učitele.

Klady:

–  jednoduchost pro učitele

–  opatření jsou udělována jednotně ve všech třídách

Zápory:

–  nelze pracovat s žákem

–  žák nevnímá zlepšení a rezignuje na své prohřešky i na body

–  není vidět vývoj chování žáka, pouze důsledky prohřešků – výchovná opatření

2) absolutní čísla s individuálním přístupem

Řešená sčítáním bodů s udělováním výchovných opatření individuálně, body slouží pouze orientačně, třídní učitel se o bodový systém pouze opírá, ale hlavní důraz je kladen na individuální chování žáka.

Příklad: žák překročí hranici pro důtku třídního učitele (40 bodů), ale ve srovnání s ostatními žáky i se svým chováním v posledních dvou týdnech se chová lépe, a tak opatření nedostává.

Klady:

–  je možné řešit individuální chování žáka

–  žák vnímá možnost změny (nerezignuje)

Zápory:

–  špatně se mapuje vývoj chování žáka,

–  cíl unifikovat udělování opatření se z velké části ruší, neboť udělování závisí na třídním učiteli

–  žáci považují bodový systém za "nespravedlivý"

3) relativní přírůstek

Vypočítávaný z jednotlivých období chování žáka (14 dní), podle kterého jsou udělována nebo neudělována výchovná opatření.

Příklad: přírůstek méně jak 20 bodů – žádné opatření, přírůstek více jak 20 bodů – napomenutí atd.

Klady:

–  hodnocení individuální snahy za určité období

–  žák vidí efekt svého chování

–  možnost zmapování vývoje chování u určitého žáka

–  u velmi problematických žáků je to jediné řešení, u kterého je s žákem možné dál pracovat

Zápory:

–  kontrola bodů je náročnější na čas

–  žáci považují bodový systém za nespravedlivý, kvůli velmi problematickým žákům, u kterých je vidět největší efekt

Ve své třídnické praxi jsem použila nejdříve metodu absolutního přírůstku s indivi-duálním přístupem, která fungovala zčásti. V dalším pololetí jsem použila metodu relativního přírůstku, která měla velký efekt problematické a na velmi problematické žáky. Ale díky nestanovenému hodnocení bodového systému na začátku roku vyvolala dojem nespravedlnosti. Nyní budeme používat metodu absolutního přírůstku. Zajímalo by mne, jaké mají učitelé zkušenosti s hodnocením na jiných školách.

Kateřina Freudová (freud.katka@gmail.com)

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_1_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
feuerstein_125x125.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz