archiv
Učitelské noviny č. 37/2013
tisk článku

NA BUDĚJOVICKÉ TECHNICE JE STŘEDOBODEM STUDENT

Technicky zaměřenou neuniverzitní vysokou školu v naší zemi případný zájemce o studium hledá jen velice těžko. Jednou z mála světlých výjimek je dynamicky se rozvíjející Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích (VŠTE). I přes její jedinečnost a velký význam pro region se jí ministerstvo školství pokusilo v minulosti zrušit. Naštěstí neúspěšně.

 

Došlo k tomu hned dvakrát, a to za ministryně školství Miroslavy Kopicové (MŠMT si počíná jako zřizovatel neuniverzitních škol, UN 23/2010), která paradoxně tvrdila, že chce podporovat technické a přírodovědné obory, a hned poté za jejího následovníka Josefa Dobeše (Kauza Hajn, UN 36/2010). O motivech tohoto skandálního jednání se lze jen dohadovat, protože kvalitu svého vzdělávání VŠTE plně obhájila i před následnou kontrolou Akreditační komise. (Oba články naleznete v archivu na www.ucitelskenoviny.cz.) 

Dovednost je stejně důležitá jako znalost

Čím je škola, kromě své stále větší orientace na techniku, výjimečná?

„Jedineční jsme svoji profilací. Sami sebe označujeme za výukovou a profesně orient-ovanou vysokou školu,“ říká její rektor Marek Vochozka a pokračuje: „Znamená to, že středobodem našeho snažení je student. Zatímco velká část našich vysokých škol stojí do značné míry na pilířích vědy a výzkumu (a nejednou se stává, že studenty tak odsouvají na vedlejší kolej), my se snažíme zjistit, jaké skutečné potřeby naši studenti mají – co potřebují znát, co si od studia slibují a jak mohou být na trhu práce co nejúspěšnější.“

Profesní orientace pak znamená, že se škola snaží své studijní obory zaměřovat více na praxi, než je tomu na univerzitách. „Chceme, aby adaptační kolečko našeho absolventa bylo co nejkratší. Jinak řečeno, náš specialista by měl být schopen podávat kvalifikovaný pracovní výkon hned poté, co nastoupí do zaměstnání. Absolventi univerzitního studia mají sice velký přehled, ale k tomu, aby mohli ve firmě vykonávat práci na dostatečně vysoké úrovni, potřebují nejprve dozrát,“ vysvětluje M. Vochozka. 

Další patrný rozdíl mezi vysokými učeními technickými a VŠTE je i v tom, na jaké potenciální uchazeče oba typy škol cílí v prvé řadě. Zatímco univerzity nejraději vítají úspěšné studenty gymnázií, kterým se dařilo především v matematice a fyzice, budějovická technika má zájem zejména o maturanty z průmyslovek. „Je nutné, aby naši potenciální studenti měli už základy daného oboru ze střední školy. Zájemci o naše stavební obory by měli být nejlépe absolventy stavebních průmyslovek a uchazeči jevící zájem o strojírenství by měli zase být zejména těmi, kteří vystudovali strojní průmyslovky. A jen do jisté míry jsou pro nás akceptovatelní absolventi gymnázií. Je pro nás totiž důležité, jestli si uchazeč již sáhl třeba na obráběcí stroj. A gymnazisty pak ve vyrovnávacím kurzu k soustruhu opravdu postavíme. Naši studenti musejí mít nejen znalosti, ale i dovednosti,“ sděluje rektor Vochozka.

Nejstarší a nejmladší obor

VŠTE v současné době nabízí pět studijních oborů ve čtyřech studijních programech. Nejstarším je tříletý program Ekonomika a management se studijním oborem Ekonomika podniku. A přestože jde o jediný obor na VŠTE de facto humanitního zaměření, i v něm se lze specializovat do jisté míry na technickou oblast, a to v managementu dopravy a přepravy. „Snažíme se, abychom personálně saturovali chod celé firmy, to znamená od materiálně-technického zabezpečení, přes výrobu až po prodej výrobku. Zjednodušeně řečeno, nechceme, aby ze školy vycházeli jen účetní nebo finanční manažeři, ale znalci celého procesu ekonomiky podniku,“ uvádí M. Vochozka.

Naopak nejmladším studijním programem je Strojírenství mající jeden, a to stejnojmenný obor. V něm škola zatím nemá (na rozdíl od ostatních oborů) a ani v dohledné době neplánuje kombinovanou formu studia. „Důvodem je to, že studium tohoto oboru je poměrně náročné a vyžaduje větší objem praxe než naše ostatní studijní obory – řešení různých projektů nebo mnoho času stráveného na praxích,“ vysvětluje M. Vochozka.

Firmy v Jihočeském kraji mají podle rektora VŠTE zájem především o dva druhy strojařů: „Jedním je absolvent, který dokáže u stroje samostatně pracovat a umí ho i naprogramovat. Druhým je vývojář, který pracuje s počítačovou simulací za minimálního využití laboratoře.“

Velice podstatnou specializací studia strojírenství je i materiálové inženýrství – zákazník předloží představu toho, jak by se měl potřebný materiál v určitých podmínkách chovat, respektive čemu by měl odolávat, a úkolem techniků pak je vyvinout ho.

Za čtyři roky projektantem

Pak se ale nabízí otázka, proč studijní program Stavitelství, který je na rozdíl od tříletého Strojírenství čtyřletý, kombinované studium nabízí. „Důvodem je požadavek České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), kteří mohou uznat jako projektanty jen absolventy čtyřletého nebo delšího odborného studia; nerozlišuje se mezi bakalářem a inženýrem. Z tohoto důvodu je ve studijním programu více předmětů zaměřených na projektování,“ objasňuje rektor Vochozka. Program v sobě obsahuje dva studijní obory, a to Stavební management a Konstrukce staveb. První z nich se mimo jiné zaměřuje i na problematiku životního prostředí spjatého se stavitelstvím, druhý má jako jednu ze specializací například izolaci konstrukcí a staveb. Studenti se tak zabývají třeba konstrukcí nízkoenergetických domů nebo se specializují na řešení vedoucí k odstranění stavebních defektů již postavených budov. 

Regionální dopravu je třeba chápat jako celek

Momentálně nejrychleji rostoucím studijním programem VŠTE je Dopravní technologie a spoje (obor Technologie dopravy a přepravy), o nějž je také mezi uchazeči v současné době největší zájem. (Vliv na to má jistě i aktuální ekonomická situace v zemi, protože stavebnictví je v těžkém útlumu. A přímo v Jihočeském kraji vloni zkrachovalo za daný rok historicky nejvíce stavebních firem.)

A jelikož VŠTE nedávno podepsala smlouvu o spolupráci s Českými drahami (ČD), nabízí se laická úvaha, že dominantní dopravní specializací na této škole je nebo se stane právě železnice. „Smlouvu jsme podepsali i se Správou železniční dopravní cesty (SŽDC). A přestože u nás působí i generální ředitel této společnosti nebo předseda dozorčí rady ČD, neznamená to, že železniční doprava u nás dominuje. Atraktivnost oboru totiž mimo jiné spočívá i v jeho univerzálnosti v dané oblasti. Navíc se profilujeme jako regionální vysoká škola, takže nás v prvé řadě zajímá integrovaný plán dopravy kraje. Naši absolventi by měli tedy dopravu vnímat jako celek,“ přibližuje M. Vochozka. 

Konsorcium, které se stále rozrůstá

V tomto akademickém roce dosáhla VŠTE zatím historicky nejvyššího počtu zájemců o studium – ze zhruba pěti tisíc mohla škola vzít ani ne 1400. Zajímavé ale především je, že mezi těmito uchazeči bylo zatím nejméně čerstvých maturantů. To znamená, že o školu jeví stále větší zájem ti, kteří za sebou již mají nějakou pracovní zkušenost. Areál školy je dimenzován na pět a půl tisíce studentů. Přes dvě třetiny posluchačů tvoří lidé žijící v Jihočeském kraji.

Zatímco v technicky zaměřených vysokoškolských studijních oborech má Jihočeský kraj mizivou tradici, naopak průmyslovek bylo na Českobudějovicku vždy poměrně hodně. Je tedy přirozené, že VŠTE svoji studijní nabídkou navazuje právě na regionální středoškolské zázemí. „Jihočeský kraj má vysokoškolských techniků zatím nedostatek. Důvodem je i to, že když donedávna museli všichni zájemci o studium techniky na vysoké škole odcházet mimo region, navracelo se jich každoročně maximálně 40 procent zpátky,“ poznamenává M. Vochozka.

V dubnu budějovická technika navázala ještě užší kontakt s regionálními středními školami, a to založením společného Technického a vzdělávacího konsorcia při VŠTE, jež dnes sdružuje na patnáct středních škol v Jihočeském kraji a přidávají se i školy základní. „Snažíme se, aby pedagogové vyučující technicky orientované předměty byli v úzkém kontaktu a zároveň společně vystupovali vůči kraji, podnikové sféře a zájemcům o studium. Se středními školami ladíme jejich osnovy nebo žákům nabízíme přednášky, čímž zvyšujeme pravděpodobnost přijetí jejich maturantů na VŠTE,“ konkretizuje M. Vochozka.

Jedna z nejlevnějších vysokých škol

Významné také je, že VŠTE patří se svými finančními náklady na jednoho absolventa dlouhodobě k těm nejlevnějším vysokým školám u nás. Je to o to zajímavější, když si uvědomíme, že jde o studium, jež je do značné míry závislé na praktické laboratorní výuce, která musí být přirozeně dražší než výuka běžných humanitních oborů.

Rektor Vochozka přibližuje okolnosti tohoto finančního úspěchu: „Chtěl bych tento trend v rámci možností udržet, alespoň v rovině provozních nákladů. Naši učitelé odvádějí velmi dobrou práci, proto je potřeba počítat s progresí odměňování. Úsporné financování se nám daří i díky doplňkové činnosti, jejíž portfolio se snažíme neustále rozšiřovat. Našimi hlavními příjmy v této rovině financování jsou odborné expertizy, licenční činnost, tedy zejména příjmy z patentů. Jsme jednou z několika škol, se kterou Úřad průmyslového vlastnictví uzavřel smlouvu o spolupráci. Zabýváme se také zakázkami z praxe, na nichž se dílčím způsobem účastní i naši studenti. Zrovna jsme se s Jihočeským krajem dohodli na realizaci osmi projektů. Chci, abychom z finančního hlediska byli na ministerstvu školství závislí co nejméně.“

Lukáš Doubrava

 

 

2006

vznik VŠTE zákonem č. 162/2006 Sb., zákon o zřízení Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích.

2007

v únoru zahájena výuka prvních tří set studentů ve studijním programu Ekonomika a management, studijní obor Ekonomika podniku.

2008

udělena akreditace pro program Stavitelství, obor Stavební management (výuka zahájena v říjnu) a také akreditován program celoživotního vzdělávání Doplňující pedagogické studium pro učitele odborných předmětů a Doplňující pedagogické studium pro učitele praktického vyučování a odborného výcviku.

2009

areál školy byl převeden do vlastnictví VŠTE; zahájení odborných praxí.

2010

akreditovány studijní program Ekonomika a management v anglickém jazyce a bakalářský obor Konstrukce staveb v programu Stavitelství. Neoprávněné snížení finančních prostředků na provoz školy ze strany MŠMT ČR o 40 % a snaha náměstků ministra školství V. Růžičky a K. Hajna o zrušení VŠTE.

2012

akreditovány programy Strojírenství a Dopravní technologie a spoje, ustaveno Projektové a inovační centrum VŠTE, s. r. o., ustavení Profesní rady VŠTE a získání prvních rezortních výzkumných grantů a krajských výzkumných zakázek.

2013

ustavení Technického a vzdělávacího konsorcia při VŠTE a založení dvou odborných pracovišť při SOŠ strojní a elektrotechnické Velešín a VOŠ, SPŠ a SOŠ řemesel a služeb Strakonice.

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_1_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
feuerstein_125x125.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz