archiv
Učitelské noviny č. 35/2013
tisk článku

NIKDO SE NESMÍ CÍTIT VYČLENĚNÝ

Není jich moc, ale kde jsou, tam pomáhají. Bohužel ekonomické důvody, k nimž se leckdy přidají i problémy prostorové, jejich vzniku příliš nenahrávají. Zkušenosti pedagogů a hlavně rodičů však dokazují, že kvalifikovaně vedená a dobře organizovaná přípravná třída dětem opravdu pomáhá. Nejen těm ze sociálně znevýhodněného prostředí, ale všem, kteří potřebují v začátcích pomoc při úspěšném zvládnutí povinné školní docházky.

V Praze 9 otevřeli první přípravné třídy před dvěma lety – obě na proseckém sídlišti v Základní škole Novoborská.

„Výsledky, kterých tamní učitelky dosáhly, jsou pro mne jako speciálního pedagoga velmi příjemným překvapením,“ říká Martin Odehnal, vedoucí odboru školství deváté městské části. „Ukazuje se, že zužovat původně striktně vymezené určení cílové skupiny – pouze na děti sociálně slabé – je nešťastné. Dětí, které dnes vstupují do základní školy s hendikepem, je mnohem víc. Děti cizinců, které dobře neovládají český jazyk, děti z výborně situovaných rodin, na které rodiče nemají čas, děti s logopedickými problémy, děti obtížně adaptovatelné… Těm všem hrozí v první třídě selhání. A to je pro motivaci k celoživotnímu vzdělávání katastrofa. Přípravné třídy nás přesvědčily, že mají velký vliv na posilování sebedůvěry. Děti se v nich nejen naučí spoustu věcí, ale získají důležité návyky pro školní režim, posílí si schopnost soustředění. Jen mne mrzí, že romské děti, s kterými jsme v přípravných třídách hodně počítali, v nich téměř nenajdeme. Navzdory tomu, že za docházku se tady neplatí.“

Třetí školní rok v Novoborské

Do přípravné – nebo „nulté“ – třídy jsou děti zařazeny se souhlasem rodičů a na doporučení pedagogicko-psychologické poradny. „Máme v nich cizince i děti s diagnostikovanými specifickými poruchami učení, stejně jako děti ze sociálně méně podnětného prostředí. Prvotním úkolem každé první třídy je nadchnout dítě pro školu. Aby tam chodilo rádo, aby se necítilo jako outsider, vyčleněné. Což se děje, když dítě vstupuje do školy s jakýmkoli hendikepem. Proto se za přípravné třídy tolik přimlouvám,“ zdůrazňuje ředitelka ZŠ Novoborská Věra Lodrová. „Nechci sbírat body u zřizovatele, ale jedno musím zdůraznit. Máme štěstí na lidi, kteří se v naší městské části školství věnují. Mohu srovnávat. Na zdejší škole působím 17 let, z toho sedm jako ředitelka, ale tak nadstandardní zájem a spolupráci s radnicí jako v posledních letech jsem nepoznala. Jsou tu špičkoví odborníci, kteří prošli praxí, mají poznatky ze všech sfér našeho školství i z ciziny. Jejich zásluhou bylo možné vytvořit nejen hodně nových míst v mateřinkách, ale také přípravné třídy ve školách základních. Hlavně je otevřeli všem dětem s hendikepem. To je obrovský posun.“

Zkušenosti od prvňáčků

Letos otevřeli v Novoborské čtyři 1. třídy, každou pro 28 dětí. Takový pytel blech není pro učitelku žádná legrace. Třídní prvňáčků Vlasta Houdková má mezi svými žáky také pět dětí, které loni prošly přípravnou třídou. „Jsou sebejistější, lépe připravené na školu než některé děti z mateřinek. Vědí, jak si srovnat věci na lavici, jak správně sedět, leccos už také umějí. Například držet správně tužku, to ostatním často nejde. Neustále musím připomínat: dva prstíčky proti sobě, třetí pod…“

Přípravné třídy si nemůže vynachválit. Oceňuje i to, že pokud během prvních měsíců zjistí, že některý prvňáček učivo nezvládá a obtížně se vyrovnává s životem ve třídě, domluví se s rodiči na dalším vyšetření a na jeho základě může dítě vyměnit první třídu za „nultou“. Nebo obráceně – z nulté přejít do první.

„Zrovna nedávno jsem měla debatu s rodiči jednoho chlapce. Ocenili náš přístup. Přiznali, že sami měli pochyby, jestli bude klouček ve škole stačit. Psycholožka je ale přesvědčila, že bude všechno v pořádku. Mezi žáčky mám i děvčátko, které před rokem také odešlo z 1. třídy do přípravné. A musím říci, že začátek je teď výborný. Dívenka vyzrála, rok v přípravné třídě jí prospěl.“

Na co mateřinky nestačí

Chtě nechtě se vkrádá do mysli, co v mateřských školách chybí, že až přípravná třída je pokrok.

„Takhle to není možné říct,“ oponovaly obě učitelky. Učitelka má ve třídě minimálně sedm, maximálně 15 žáčků. To s mateřinkou s 28 dětmi není možné srovnávat.

„Děti, které prošly nultým ročníkem, už v sobě mají určitý řád, což o většině třídy říci nemohu,“ přiznává V. Houdková. „Není to pouze záležitost mateřské školy, ale v první řadě rodiny. Děti nejsou zvyklé poslechnout příkaz. Chybí důslednost rodičů. Děti mohou všechno, ale chybějí jim pravidla. Zrovna nedávno se jeden tatínek ráno zlobil na paní šatnářku, proč nutí jeho synka, aby zdravil. A tak musíme laskavou přísností vychovávat my. Nějakou dobu to trvá, ale jde to.“

„Škoda, že z mateřských škol zmizela dřívější pravidelná příprava na školu,“ podotkla Věra Lodrová. „Mám pocit, že se tam některé důležité věci ve hře ztrácejí. Navíc si nejsem jistá, jestli ve třídě, kde jsou děti od tří do šesti let, je vůbec cílená příprava na školu možná. Na sžívání s věkově různorodým kolektivem přece stačí jiné aktivity, třeba společná hra na zahradě, vycházka a podobně. Rozhodně nechci učitelky v mateřských školách obviňovat, nemají to lehké. Při přeplněných třídách, stále obtížnější spolupráci s rodinou. Vidím to i u nás.“

Bolavé místo setkávání

Přivést rodiče ke spolupráci se školou je stále obtížnější. Chybí čas, leckdy i ochota. „Když jsou přípravné třídy kvalifikovaně vedené, je to úžasná radost pro děti i pro učitele,“ konstatuje V. Lodrová. „Ale stejně důležitá je péče rodiny. Rodiče si ani neuvědomují, že své dítě sami hendikepují. Tím, že je vodí pozdě do školy, že nedohlédnou, aby šlo včas spát, aby si napsalo úkoly. Že si s ním nepovídají. S postupujícími ročníky vidíme, jak se nůžky rozevírají. Jak moc záleží na tom, jaké prostředí dítě obklopuje. A vůbec nemusí jít jen o ekonomické zázemí. Současnému trendu i státním institucím zazlívám, že rodině neustále ulevují z její odpovědnosti a povinností vůči dětem. Tohle škola alternovat nemůže.

Hodně nám pomohlo, že máme ve škole na poloviční úvazek školní psycholožku. Zkušeného člověka z praxe, která pracuje s dětmi i s rodiči. Teď se s její pomocí snažíme získat grant EU na logopedickou péči. Abychom mohli mít v určité dny přímo ve škole logopedku, která by se věnovala dětem, radila učitelkám i rodičům. Řečových vad přibývá, dobrých 80 % dětí v přípravných třídách má velké potíže. Máme také své školní poradenské pracoviště, šest speciálních pedagogů, výchovnou poradkyni. Myslím, že podpůrná činnost školy je v rámci možností značná, ale znovu zdůrazňuji – rodinu nahradit nemůžeme.“

Návštěva v „nulťáku“

Dětí je v 0. B sice jen dvanáct, ale třída jich je plná. V přední části klasické lavice, vzadu koberec a hračky. Na první pohled kombinace mateřské a základní školy. Chvíli si hrají, chvíli se učí. Správně sedět, soustředit se… Začínají na 15 minutách, ke konci roku dospějí k 40–45 minutám. Do režimu dne patří dopolední svačina a vycházka. Děti tu tráví den od 8.00 do 11.30, kdy je učitelka doprovodí na oběd. Některé pak odcházejí s rodiči domů, jiné zůstávají ve speciálním oddělení školní družiny.

„Každý rok jsou děti trochu jiné, ale vždycky máme co napravovat. Za rok je možné spravit ledacos,“ připouští třídní Daniela Bartošová. Mezi letošními dětmi má hodně nezralých. „Znamená to trpělivě čekat. Na třídních schůzkách si s rodiči řekneme, co je ještě třeba dát do pořádku. Věřím, že se nám to povede. Víte, co je obrovská satisfakce? Když se od učitelek prvních tříd dovíme, že naše děti pracují líp než mnohé, co přišly z mateřské školy.“

*

V Praze 9 vyrůstají nové byty snad geometrickou řadou. Ještě čtyři roky by se mohla ZŠ Novoborská do svých prostor vejít i s přípravnými třídami. Pak už nejsou vyhlídky právě růžové.

„Radě Městské části už jsme předložili nejnovější demografickou prognózu zpracovanou přímo pro území MČ Praha 9, aktuálně se zvažují všechny možnosti, jak navýšit kapacitu základních škol,“ říká M. Odehnal. „Bylo by škoda odebírat jim to, co sice není povinné, ale dětem pomáhá.“

Jaroslava Štefflová

 

 

ZE ŠKOLSKÉHO ZÁKONA

§ 47

Přípravné třídy základní školy

(1) Obec, svazek obcí nebo kraj mohou se souhlasem krajského úřadu zřizovat přípravné třídy základní školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, které jsou sociálně znevýhodněné a u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj. Přípravnou třídu lze zřídit, pokud se v ní bude vzdělávat nejméně 7 dětí.

(2) O zařazování žáků do přípravné třídy základní školy rozhoduje ředitel školy na žádost zákonného zástupce dítěte a na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení, které k žádosti přiloží zákonný zástupce. Obsah vzdělávání v přípravné třídě je součástí školního vzdělávacího programu.

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_1_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz