archiv
Učitelské noviny č. 34/2013
tisk článku

VYHOVTE LASKAVĚ NAŠÍ ŽÁDOSTI, NEBO UVIDÍTE!

Ministerstvo školství se prostřednictvím České školní inspekce zase po roce rozhodlo, že přezkoumá, jak ředitelé škol umějí sčítat. Nejde ale o akci související se zvyšováním matematické gramotnosti představitelů našich škol, ale o další z akcí navázaných na vládní Akční plán opatření pro výkon rozsudku štrasburského soudu pro lidská práva z roku 2007 ve věci osmnácti ostravských Romů proti České republice, kteří si stěžovali, že „byli v letech 1996 až 1999 přímo zařazeni nebo po určité době strávené na základních školách přeřazeni do zvláštních škol“, jak se v rozsudku píše.

Vrátilo se 95,5 % dotazníků

Ředitele oslovených škol rozzlobil možná i tón dopisu s žádostí o zapojení se do sčítání, který letos v září dostali, což odráží i titulek tohoto článku. Nicméně náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys, který dopis podepisoval, odmítá, že by obsahoval jakoukoli výhrůžku. Šlo podle něho o standardní zadání úkolu ředitelům, kteří jsou jedinými zástupci škol, se kterými může ČŠI komunikovat.

„Úkol byl popsán v Akčním plánu opatření pro výkon rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku ve věci D. H. a ostatní proti České republice. Tam bylo také řečeno, že realizovat ho bude ČŠI. Byli jsme takoví pošťáci, řešili jsme zadání z ministerstva školství,“ konstatuje O. Andrys pro UN.

Těsně po ukončení akce měla inspekce odpověď z 95,5 % škol (mezi nimi jsou i školy, které napsaly, že Romy mezi svými žáky nemají). Do zbývajících škol přijdou inspektoři a budou řediteli vysvětlovat smysl této akce, aby inspekce dostala data i z těchto škol. Ale úkol není myšlen tak, že by počet Romů v těchto školách sčítal samotný inspektor. O. Andrys připouští, že možná není šťastná formulace: „I v tomto případě však bude odpovědnost za zodpovězení otázek na Vás.“ Podle něho stejně bude samotné šetření provádět ředitel školy, takže za něj bude i odpovídat.

O. Andrys říká, že inspekce nemá seznam škol, které napsaly „nulu“, analýza dat bude na MŠMT. Ani nepočítá s tím, že by takové školy inspektoři navštěvovali, nicméně připouští, že kterákoliv ze škol může být vybrána do kontrolního vzorku. Výběr do kontrolního vzorku… V dopisu je to formulováno takto: „Vaše škola může být zařazena do vzorku škol, jež budou podrobeny státní kontrole v průběhu realizace rychlého šetření, a to i v případě, že ředitel školy dotazník elektronicky vyplní.“ A ředitelé, kteří se ozývali, právě tuto větu a taky upozornění, že školy, které neodpoví, navštíví inspektoři, chápali jako nátlak a výhrůžky. „Není to tak. Průběžná kontrola je standardním postupem a dělá se vždycky. Nevidím na tom nic špatného. A rozhodně to nebude tak, že prostě navštívíme školy, které napsaly nulu,“ říká. Dodává, že není ani vyloučeno, že nebudou tyto kontroly dělat vůbec. Opakuje ale, že v dopisu nebylo žádné vyhrožování a nátlak.

Povinnost součinnosti

Objevila se i výhrada, že dopis je formulován jako žádost (které lze, ale není povinnost vyhovět), na straně druhé zní ale jako příkaz řediteli. O. Andrys upozorňuje, že ze školského zákona skutečně plyne řediteli povinnost s inspekcí spolupracovat. („Je povinen poskytnout součinnost při výkonu inspekční činnosti,“ říká doslova náměstek.) Problém může být podle něho v tom, že dřívější rychlá elektronická šetření (což je oficiální název této akce) prováděl ÚIV – tam skutečně ředitelé povinnost odpovědět neměli. Pokud jde ovšem o inspekční činnost, tuto povinnost podle O. Andryse mají. Skutečnost, že je dopis formulován jako žádost, podle něho neznamená, že by měl ředitel na výběr, jestli informace poskytne, nebo ne.

Z praxe zazněl i názor, že inspekce sběrem těchto dat překračuje svoje pověření ze zákona. O. Andrys to ale odmítá. Říká, že inspekce získává a analyzuje informace o vzdělávání… Znamená ale sumarizace počtu romských žáků s určitou charakteristikou informaci o vzdělávání, není to pouze informace o etniku? „Víte, tento náhled už je jakousi lidovou tvořivostí. Z našich právních výkladů jednoznačně plyne, že jde o pověření ze školského zákona a běžný inspekční úkon,“ tvrdí O. Andrys s tím, že dotazník obsahuje ještě zjišťování dalších dat, která už bude zpracovávat samotná inspekce.

Zeptal jsem se náměstka ústředního inspektora O. Andryse i na jeho názor na „definici Roma“, podle které by se měli ředitelé řídit. „Podle klíčových autorit státu, které mají kompetenci se k tomu vyjadřovat (zmocněnkyně vlády pro lidská práva, ministerstvo školství, ombudsman…), žádná jiná použitelnější definice k dispozici není. Konečně i tato definice byla součástí zadání, které ČŠI dostala od ministerstva školství,“ říká. Co se týče názoru, že by se dala využít data získaná při sčítání lidu, kdy se lidé sami hlásí (v tomto případu) k romské národnosti, jsou to podle něho nepoužitelná data, protože samotná diskriminace se netýká pouze lidí, kteří se k tomuto etniku nehlásí. A k tomu použitá definice směřuje.

Nedůvěryhodná metoda, přesnější výsledky

Vypadá to, že sečíst Romy ve školách vyučujících podle přílohy RVP pro žáky s LMP (dále „příloha“) bere MŠMT jako závazek České republiky vůči Štrasburku. K čemu toto číslo ale bude našemu ministerstvu? „Pro nás to bude také informace o tom, nakolik jsme úspěšní při prosazování principu rovných příležitostí v přístupu ke vzdělání,“ říká ředitel odboru vzdělávací soustavy Jakub Stárek.

Otázka je, nakolik se bude možné o tuto statistiku opřít. J. Stárek říká, že věří, že se na ni mohou spolehnout alespoň tak jako na statistiky z let 2009 a 2012. „Letos jsme zachovali metodiku, která je sice předmětem kritiky (jde o tzv. vizualizaci, pozn. red.), změnili jsme ale dotazovanou skupinu škol – nejsou to pouze základní školy praktické, ale všechny školy, v nichž se učí více než pět žáků podle přílohy LMP.“ Podle J. Stárka tak MŠMT nyní zjistí přesnější informace o poměru romských žáků ve skupině žáků s diagnózou LMP. Oslovených škol je těsně přes 500. Hlavní rozdíl sčítání v předchozích letech a letos je tedy v tom, že dříve jak Úřad ombudsmana, tak ČŠI navštěvovaly základní školy praktické, které byly potenciálně nositeli problému – nepřímé diskriminace, kdežto v běžných základních školách jsou prý obvykle podle přílohy vzdělávány děti, které nejsou z romského etnika, a tudíž v nich k jakékoli diskriminaci v přístupu ke vzdělání na základě etnické příslušnosti nedochází. V současnosti se tedy MŠMT snaží zmapovat celou oblast vzdělávání podle přílohy. A pokud se naplní očekávání, pak by měla být letošní čísla lichotivější pro ČR (z hlediska Štrasburku) a bližší realitě. Tedy – pokud se dá systému vizualizace a problematické definici, na které je identifikace postavena, věřit. O problematičnosti této definice se zmínil i J. Stárek. Není podle něho zcela politicky korektní, že někdo posuzuje formou tzv. kvalifikovaného odhadu, zda žák je či není Rom. Na druhé straně to může odpovídat obecné nekorektnosti pohledu na romskou komunitu, a o to v rozsudku štrasburského soudu mimo jiné jde.

Rom jednotlivý a Rom hromadný

Ze škol také zazněla otázka, zda bude ministerstvo školství zjišťovat, zda romští žáci, kteří se učí podle běžného vzdělávacího programu (RVP), častěji neselhávají… To ale, podle J. Stárka, nejde. Není prý totiž možné zjišťovat údaje vypovídající o národnostním a etnickém původu jednotlivých žáků, protože jsou citlivými daty ve smyslu zákona o ochraně osobních údajů. Tím pádem se údajně ani nelze dostat ke struktuře úspěšnosti vzdělávání romských dětí. „Ani dnes neidentifikujeme, zda je dítě Rom, či není, a jak se vzdělává,“ tvrdí. „Dostáváme pouze souhrnná čísla. V žádném případě ani nebudeme do školských matrik zanášet informace o etnicitě, podle nichž by pak bylo možné úspěšnost této skupiny zjišťovat.“

V tomto místě rozhovoru jsme se s panem ředitelem Stárkem nemohli domluvit. Přišlo mi jako samozřejmé, že dnes ředitel stejně musí identifikovat jednotlivé Romy. Jinak řečeno: musí si říci – Jan Rom není, ale Dežo ano. A pak nahlásit inspekci celkové číslo za svoji školu. Jinak by se k tomu číslu nedostal. Podle J. Stárka tomu tak ale není. Nelze podle něj identifikovat jednotlivé žáky, to je nepřípustné. Ředitel se podle něj jistě v průběhu vzdělávacího procesu zamýšlí nad sociokulturním zázemím svých žáků a podle toho pak může vyplnit čísla do svodného výkazu. „Nemusí vůbec chodit do tříd, stačí svolat pedagogickou radu a získat údaje od učitelů,“ říká. No, nevím…

Standardní otázka – jak se pozná Rom?

Ředitelé (a učitelé) žáka z romského etnika podle J. Stárka poznají i podle charakteristiky v dopisu z inspekce. Jak tedy poznáte Roma vy, ptám se J. Stárka. „Nedomnívám se, že by existoval pedagogický pracovník, který by neznal rodiče žáka, zázemí, ze kterého vychází,“ říká a bere si na pomoc definici, podle které postupovali loni při šetření zástupci ombudsmana. Uvádí kulturní zázemí, celkový způsob života zahrnující hudbu, jazyk, literaturu, hodnoty, víru, rodinný život, náboženství, slavení specifických dnů atd. Důležité podle něho je také to, jestli se považují za Romy také rodiče žáka. Podle něj tato sčítání prokazují, že k diskriminaci v přístupu ke vzdělání u některých romských dětí docházelo, ale že Česká republika situaci již napravuje. Sčítáním se pravděpodobně zjistí, že ze zhruba 15 000 dětí učených podle přílohy je část (20, 25 %) romských. Zjistíte tak ale, kolik jich bylo zařazeno do tohoto programu chybně?

„Zjistíme statistická data – konečně rozsudek D.H. byl na statistických datech postaven, proto je musíme dál dokládat. A přijímáme tezi, že není možné, aby byla jedna minorita tak vysoce zastoupena mezi žáky vzdělávajícími se podle přílohy LMP,“ vysvětluje J. Stárek. Připomíná, že ani v době šetření pro štrasburský soud nebylo zjišťováno, zda byly děti navštěvující ostravské základní školy praktické, diagnostikovány jako LMP. Přitom část z nich mohla do této školy chodit v rámci tehdy platné vyhlášky, která umožňovala 25 % dětí bez LMP tuto školu navštěvovat a učit se přitom podle běžného RVP. Podle J. Stárka bude letošní šetření, které zahrnuje pouze žáky vyučované podle přílohy LMP, zcela jistě přesnější. Vypadá to tedy, že letošní šetření se tak zbaví jednoho z problémů, kterým byla zatížena šetření předchozí – ať už byla organizována tehdejším ÚIV, ombudsmanem, nebo třeba loni inspekcí.

„Tyto kroky musí Česká republika dělat právě kvůli rozsudku štrasburského soudu ve věci D. H. proti ČR. Mrzí mě ale, že se oblast speciálního vzdělávání dostává pod tlak z různých stran a že nás kvůli nepřímé diskriminaci kritizují různé mezinárodní organizace. Jsem přesvědčen, že i kdyby tento rozsudek nepadl, nastavovali bychom velmi podobná pravidla, ale pod podstatně menším tlakem,“ říká ředitel odboru vzdělávací soustavy J. Stárek.

Radmil Švanccar

 

 

Z dopisu náměstka ústředního školního inspektora Ondřeje Andryse ředitelům základních škol vzdělávajících více než pět žáků podle přílohy RVP pro žáky s lehkým mentálním postižením:

… v návaznosti na plnění Akčního plánu opatření pro výkon rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku ve věci D. H. a ostatní proti České republice, kterým se Česká republika zavázala k provádění každoročního šetřeni ke zjištění počtu romských žáků vzdělávaných v programech podle přílohy RVP ZV – LMP, se na Vás obracím s žádostí o účast Vaší školy v tomto šetřeni. …

… osobou, která má dotazník vyplnit a která odpovídá za správnost uvedených údajů, je výlučně ředitel školy. Prosím tedy, abyste tuto činnost skutečně vykonali osobně … Postupujte prosím podle definice Ministerstva práce a sociálních věcí, kterou převzalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a která je potvrzena také Veřejným ochráncem práv:

„Za romského žáka/romskou žákyni považujeme člověka, který se za něj/ni sám považuje, aniž by se nutně k této příslušnosti za všech okolností (např. při sčítání lidu) hlásil(a), anebo je za takového/takovou považován(a) významnou částí svého okolí na základě skutečných či domnělých (antropologických, kulturních nebo sociálních) indikátorů.“

… v případě, že tento dotazník nevyplníte, bude do Vaší školy vyslán inspekční pracovník České školní inspekce, který provede šetření přímo na místě…

… Vaše škola může být zařazena do vzorku škol, jež budou podrobeny státní kontrole v průběhu realizace rychlého šetření, a to i v případě, že ředitel školy dotazník elektronicky vyplní. …

 

Z dopisu Jiřího Pilaře, předsedy Asociace speciálních pedagogů

Asociace speciálních pedagogů zásadně nesouhlasí s pokračující kampaní vůči základním školám vzdělávajícím žáky s lehkou mentální retardací. Počítání romských žáků v těchto školách vnímá jako porušení Listiny základních práv a svobod a ze strany České školní inspekce lze hovořit rovněž o překračování kompetencí této organizace, které jasně definuje školský zákon.

MŠMT je v současné době pod velkým tlakem nestátních neziskových organizací a různých dalších aktivistů bez odpovídajícího vzdělání, kteří si v problematice vzdělávání romských žáků prosazují partikulární zájmy.

Vzdělávání Romů v ČR je skutečně dlouhodobý problém, není ale dominantním tématem pro školy speciální, jak neodborníci běžně mylně uvádějí, ale školy běžného vzdělávacího proudu, které neumějí dlouhodobě pracovat s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami. A samozřejmě i pro pedagogické fakulty, které mnohdy bývají svými vzdělávacími programy poněkud mimo realitu a nezrcadlí aktuální potřeby našich škol.

 

 

Z dopisu ředitele Mateřské školy, Speciální základní školy a Praktické školy v Hradci Králové Pavla Svobody, kterým se obrátil na ministra školství v demisi Dalibora Štyse

…Je pro mne osobně naprosto nepřijatelné jakýmsi laickým, doporučovaným způsobem určovat národnost žáků a převzít nad tímto verdiktem nařízenou osobní odpovědnost. A to vše ještě v dnešní, jak jistě uznáte, rozjitřené a nadmíru citlivé atmosféře. Jde o to, že mezi mými žáky samozřejmě romské děti jsou, ale všechny uvádějí národnost českou. A já jim mám dát nálepku romského dítěte? …

Přednedávnem Agentura EU pro základní lidská práva zpracovala celoevropskou studii, jak na tom Romové jsou v jednotlivých státech Unie. A jak jistě víte, ČR v tomto průzkumu obstála na výbornou. A my, občané ČR, místo abychom se tímto lichotivým zjištěním chlubili, tak si vytáhneme z toho všeho zase jenom něco, čím se můžeme sebemrskat – tedy rozsudek D.H. …

Úplně na závěr bych chtěl vyjádřit zásadní nesouhlas k tónu a dikci průvodního dopisu Rychlého šetření. Je možné podobným způsobem vyhrožovat ředitelům škol a přenášet na ně direktivně tuto zodpovědnost, hrozit sankcemi (pomstou)? To jsme opravdu zpátky v totalitních praktikách? Pevně věřím, že tomu tak není a že se jednalo pouze o poněkud nešťastné formulace.

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_1_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
feuerstein_125x125.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz