archiv
Učitelské noviny č. 30/2013
tisk článku

KARIÉRA ŘEDITELE ŠKOLY?!

V České republice za poslední léta probíhaly a probíhají mnohé iniciativy týkající se managementu škol. Akce konané v rámci těchto aktivit, výstupy různých šetření, závěry odborných diskuzí a konferencí přinášejí zajímavá zjištění. Navíc nyní začíná i kariéra učitelů získávat díky projektu MŠMT „Kariérní systém“ konkrétnější obrysy. Je tedy logické, že profesní dráha ředitelů vzbuzuje stejnou pozornost.

Sociologie v souvislosti s „kariérou“ nabízí dva základní přístupy. Ten první definuje kariéru jako sociální mobilitu v profesi nebo ve společnosti vůbec, postup směrem k vysoké prestiži, podílu na moci, úrovni příjmu (pozice jsou odděleny a liší se). Druhý chápe kariéru jako synonymum profesní dráhy jedince, ať už celoživotní, nebo i určité části jeho vývoje od startu k danému okamžiku.

Kariéra jako sled různých fází postupu na profesní cestě, tj. od výběru přes přípravu, hodnocení a rozvoj, je přesně onen druhý úhel pohledu, se kterým už pravděpodobně pracovali autoři Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy 2011, když formulovali úkol „Nastavit nový systém výběru, přípravy, hodnocení a rozvoje ředitelů MŠ, ZŠ a SŠ“.

Dotazování ředitelů škol

Národní institut pro další vzdělávání v loňském roce připravil a zrealizoval dotazníkové šetření na téma Kariéra ředitele školy, které přináší a názory ředitelů na otázky týkající se především: nastavení kariérního systému pro ředitele, kritérií výběru adeptů na pozici ředitele, existence centrální databáze uchazečů o pozici ředitele, požadavků na budoucí ředitele, forem jejich podpory, možnosti seberealizace, hodnocení ze strany zřizovatelů aj.

Šetření se spontánně účastnilo 1508 osob. Jejich základní anamnéza je následující:

● 18 % MŠ, 57 % ZŠ, 15 % SŠ, 10 % ostatní

● 61 % ženy, 39 % muži

● 84 % střední věk (41–60 roků)

● 74,5 % vysokoškolské vzdělání


průměrná délka vykonávání funkce ŘŠ 10 let

● podle velikosti školy

Vybrané výsledky výzkumu

Základní otázkou bylo zjištění názorů na zavedení kariérního systému pro ředitele – viz graf na této stránce. Téměř 73 % respondentů se přiklánělo k názoru, že by takový systém měl být státem nastaven. Tento názor navíc nebyl závislý na věku a pohlaví ředitelů, ani na jejich dosaženém vzdělání či velikosti školy, kterou řídí.

Jen o desetiny % se liší názor na nastavení kritérií pro výběr jedinců na pozici ředitele, podpora této myšlenky je také výrazná, více – viz graf na další stránce.

Z dalších výsledků vybíráme:

Názor na existenci centrální databáze uchazečů o pozici ředitele byl spíše negativní, i když se v poznámkách respondentů objevily poznámky typu „u nás ne, ale jinde si ji dovedu představit“ nebo „v současnosti ne, v budoucnosti ano“ nebo „raději bych uvítal/a databázi aktuálně vypisovaných konkurzních řízení než databázi uchazečů“. Vyjádření „ne“ častěji volili muži.

Otázka ohledně předchozí profese budoucího ředitele vykazovala v názorech velkou shodu, a to bez závislosti na věku, pohlaví, vzdělání a velikosti školy. Téměř 95 % dotázaných odpovědělo, že ředitel školy by měl být původní profesí učitel. Jde o stabilní názor v našich podmínkách, a to i přesto, že sami vedoucí pracovníci přiznávají, že „výuka a řízení pedagogického procesu školy“ často tvoří v jejich každodenní činnosti minimum.

Jednoznačně shodný výsledek vyplynul i ze zpracování odpovědí týkajících se předchozí zkušenosti v řídící funkci, celých 85 % podporuje tuto podmínku, pochybnosti zmiňovaly mladší věkové skupiny respondentů.

Vytvoření standardu ředitele, popřípadě kompetenčního profilu, volili především ti, kteří podpořili koncepci kariéry ředitele, nastavení kritérií výběru adeptů stejně jako povinnosti předchozích řídících zkušeností. Tuto myšlenku podpořilo 7 z 10 ředitelů.

Naopak názory na povinnost jedince absolvovat přípravné studium ještě před nástupem do funkce ředitele se rozložily nerovnoměrně po celé škále, ale tím zajímavější bylo hledání jednotlivých závislostí. Např. muži častěji volili odpověď „ne“.

Více než 85 % respondentů se domnívá, že začínajícím ředitelům by pomohl tzv. adaptační program, který by v sobě zahrnoval kromě klasického vzdělávání také další formy podpory, např. pomoc mentora, kouče, možnost stínování jiného kolegy. K povinnosti absolvovat tzv. inovativní studium v pravidelných cyklech v průběhu funkce se pozitivně vyjádřila méně než polovina respondentů (45 %), přičemž 93 % respondentů se domnívalo, že je potřeba se průběžně vzdělávat po celou dobu profesní dráhy ředitele v oblasti školského managementu.

Co se týká hodnocení práce ředitele, 62 % respondentů se domnívalo, že ředitel školy by měl po ukončení funkčního období „skládat účty“ ze své práce, 69 % se pak přiklánělo k tomu, že by měla existovat státem nastavená kritéria pro hodnocení jejich práce. Nicméně téměř tři čtvrtiny respondentů (74 %) vypovědělo, že výsledek hodnocení ředitele školy po ukončení funkčního období by měl být spjat s pokračováním v jeho kariéře.

Významný podíl respondentů (78 %) se vyjádřil kladně také k otázce, zda by přispělo k objektivitě hodnocení práce ředitele školy vzdělávání zřizovatelů v oblasti hodnocení.

Další otázky se týkaly využití potenciálu ředitelů, např. možnosti pracovat v určité fázi své profesní dráhy jako lektor, poradce, mentor…, nebo zapojení do dalších aktivit, jako jsou granty, publikační činnost, akční výzkumy aj. Většina by takovou možnost podporovala a jako formu seberealizace také uvítala.

Závěry

Výsledky dotazníkového šetření jsou nejen zajímavé svým obsahem, ale i počtem respondentů (1508 ředitelů škol). Ze statistického hlediska lze takový soubor považovat za robustní. Důvěryhodnost analyzovaných zjištění podporuje skutečnost, že 84 % všech respondentů bylo ve věku 41–60 roků. Lze tedy předpokládat, že šlo o zkušené pedagogické pracovníky.

Převážná většina ředitelů vidí potřebnost systému, který by podporoval kariéru ředitele, podporují nastavení kariérního systému ze strany státu (95 % respondentů), navíc v tomto případě nebyla prokázána závislost názorů na věku, pohlaví, vzdělání ani na velikosti školy, kterou dotyčný ředitel řídí. 85% podpora zavedení tzv. adaptačního programu pro začínající ředitele svědčí o závažnosti a potřebnosti tohoto institutu. Z hlediska požadavků na další vzdělávání v průběhu výkonu funkce ředitele většina respondentů (93 %) vidí potřebu se průběžně vzdělávat. Zdá se však, že ředitelé spíše než k pravidelnému systému vzdělávání inklinují k „přirozenějším“ či „praktičtějším“ formám vzdělávání, možnost pracovat jako lektor, poradce, mentor…, zapojit se do aktivit jako jsou granty a publikační činnost, spolupracovat s institucemi, asociacemi, účastnit se akčního výzkumu atd.

Co se týká evaluace výkonu funkce ředitele, mírná většina respondentů se domnívala, že by měly být nastaveny evaluační nástroje. Tři čtvrtiny se navíc staví kladně k názoru, aby výsledky takového hodnocení byly kritériem pro další pokračování ve funkci.

*

Další zjišťování by samozřejmě měla pokračovat. Je nač se ptát! Například: Měla by být kariéra ředitele provázána s kariérou učitele? Pokud ano, jak dlouho, respektive do kterého stupně kariéry učitele? Je vhodné do hodnocení ředitele zapojit širší vedení? Pokud ano, jakou formou? Jak by mělo vypadat přípravné, inovativní, kontinuální … vzdělávání? Které z nich pokládat za povinné a které ne? Kdy je načasovat? Jak provázat již dosažené vzdělání ředitelů v oblasti školského managementu s připravovanou kariérou? … a tak bychom mohli jistě dlouho pokračovat.

Děkujeme všem ředitelkám a ředitelům škol, kteří se do prezentovaného šetření zapojili, stejně jako těm, kteří spolu s dotazníkem vyjádřili ochotu osobní účasti na přípravě kariéry ředitele školy. Vážíme si toho. Databázi potenciálních spolupracovníků, která v této chvíli čítá cca 300 osob, má NIDV zpracovanou a připravenou k využití. Doufejme, že ta správná chvíle přijde!

L. Šlajchová, Národní institut pro další vzdělávání

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz