archiv
Učitelské noviny č. 29/2013
tisk článku

KDE ZAČÍNÁ ODPOVĚDNOST ZA VZDĚLÁVÁNÍ?

Bývali jsme zvyklí tohle konstatování slýchat z mateřských škol, a najednou zaznívá i ze základních. Zatím sice jen z prstence kolem Prahy, ale to je jen začátek. S nedostatkem místa se už nepotýkají jen mateřinky. Těsno začíná být i v některých základkách. Zatímco z 9. ročníku v září odešla jedna, maximálně dvě třídy, prvňáčků se letos urodilo. Do lavic jich usedlo o 7000 víc než loni, přes 112 tisíc.

Situace není pochopitelně všude stejná. V mnoha základních školách sice otevírají víc prvních tříd než před lety, ale prostory, které dřív počítaly s mnohem větším počtem žáků, stále ještě stačí. „Jsme v pohodě, máme nejen odborné učebny, ale své třídy má i družina.“ Tohle si bohužel základní školy v okolí hlavního města říci nemohou.

Plíživé nebezpečí

Problém se začal rýsovat už před lety. V době, kdy dětí školou povinných ubývalo, zrušila nejedna vesnice svoji školu v domnění, že ušetří. Navíc kolem Prahy vyrůstalo jedno satelitní městečko za druhým. Přitom nikdo nemyslel na to, že rodiny, které se do nových domů nastěhují, budou mít děti. Že budou potřebovat napřed mateřskou a pak i základní školu. A tak se stalo, že v okolí hlavního města vyrostly od roku 1989 jen dvě základní školy – napřed v Jesenici a před třemi lety po dlouhých tahanicích také v Říčanech. V okamžiku otevření byla kapacita říčanské školy naplněná jen do poloviny, takže někteří místní vyčítali radnici, že se kvůli ní město zadlužilo. Už v druhém roce však byla zcela naplněná a před rokem musela žáky odmítat. Ředitelé, kteří se ocitli v podobné situaci, vědí, že to není nic příjemného. V okolí Prahy už to jsou v podstatě všichni.

Marný boj o školy

O tom, že situace začala být opravdu kritická, svědčí i to, že se starostové čtyř takto postižených obcí domluvili a společně s řediteli svých škol vytvořili dokument s názvem, který nic nezveličoval: Hrozící kolaps zajištění základního vzdělávání v suburbanizačním prstenci okolo Prahy. Protože zjistili, že by mohlo být reálné získat od ministerstva školství z OP VK realokací „měkkých“ peněz na investiční 1,5 miliardy, v materiálu pečlivě propočítali, co všechno by bylo možné za tuto částku postavit. Po jednáních se starosty a řediteli z dalších obcí přesně vyčíslili, kde a kolik tříd by bylo třeba přistavět, aby byl zmíněný kolaps zažehnán. Suma sumárum 150 tříd. Dokument podpořilo více než padesát starostů.

Jednání se rozběhlo v dubnu 2012, ale na podzim už bylo jasné, že žáci mají smůlu. Nezbylo, než aby každá obec, každá škola podle svých podmínek dolovala prostory, kde se dá. Jen aby prvňáčci nezůstali na dlažbě. Kdejaká místnost se předělávala na třídu, nezřídka se učilo i v nejrůznějších provizoriích, která mohla obec škole nabídnout. Všichni pak s nadějí i obavami čekali, jestli se dokumentu konečně někdo odpovědný chopí a začne činit. Jenže bylo ticho po pěšině.

Situace se nemění

Na sklonku prázdnin informoval jeden z autorů zmíněného dokumentu, starosta Dolních Břežan u Prahy Věslav Michalík, že problém trvá. V některé obci se může stát, že umístění nenajdou ani žáci, kteří zde mají trvalé bydliště. Situaci měl podle něj vyřešit speciální program ministerstva financí, který měl být zahrnut v rozpočtu na rok 2014, leč v současné době už na něm nikdo nepracuje.

Ve svízelné situaci je i nadále ředitelka Základní školy v Mnichovicích. Loni zahajovala školní rok s rezervou pouhých deseti míst, kdyby se někdo přistěhoval. A to jen díky tomu, že jediná odborná učebna, která zůstala, byla ta počítačová. Ostatní se změnily v kmenové třídy. Plánovaná přístavba zůstala na papíře, tolik peněz obec dohromady nedá. Aby nedošlo k nejhoršímu, koupila radnice budovu staré školy na náměstí, kterou ovšem bylo nutné zrekonstruovat. V detašovaném pracovišti najdou prvňáčci své třídy v polovině září.

Nejde jenom o Prahu

Tímto varováním končí dokument popisující hrozící kolaps škol. Okolí hlavního města pocítilo neodpovědný přístup developerů, kteří nepočítají s odpovídající občanskou vybaveností, nejdříve. Kdy přijde na řadu Brno, Ostrava, Plzeň…? Konečně, nemusí jít jen o novou zástavbu. Tak jako v minulosti někteří zastupitelé bez rozmyslu rušili mateřské školy, které teď znovu stavějí, chovají se podobně ke školám základním. Kolik se jich asi předem podívá na demografickou křivku? „Ale co, však se ty děti srovnají, nás bylo ve třídě ke čtyřiceti!“ Na tenhle laický názor by vláda slyšet neměla. Je přece odpovědností státu starat se o vzdělání svých občanů. I když ještě nejsou dospělí.

Jaroslava Štefflová

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz