archiv
Učitelské noviny č. 29/2013
tisk článku

Neumíme dávat góly

Pokud to opravdu myslíme s regionálním školstvím vážně, zakládejme svazkové školy! Právě takovou vizi nyní vehementně prosazuje, jak je patrné z jeho rozhovoru pro UN, ministr školství v demisi Dalibor Štys. Subjekty poskládané z několika škol i různých typů by se prý mohly stát tišícím lékem na největší rezortní bolesti – poměrně významně totiž šetří provozní a mzdové náklady a taky třeba snáze zajišťují kvalifikovanou výuku jazyků.

Ano, takovými a možná i mnohými dalšími přednostmi se školy zřizované skupinou sousedících obcí mohou chlubit, avšak bohužel výhody zafungují jen za určitých okolností. Svazkové školy totiž vykazují i slabá místa, která jsou ostatně důvodem, proč takových subjektů na vzdělávací mapě nenajdeme víc než pouhé dva. Jen namátkou: obtížná domluva starostů v rámci mikroregionu, který musí být navíc i geograficky a dopravně vhodný, velká ztráta autonomie „odloučených pracovišť“, administrativní komplikace s ustavením takového spolku...

Na druhé straně, ať už se na intenzivní podporu masového zakládání svazkových škol budeme dívat jako na univerzální cestu, anebo naivní omyl, faktem je, že ministr v demisi těžko uvede do života něco zásadního. Může přirozeně některé koncepční věci načít nebo rozpracované udržovat v chodu či dotáhnout do určité finální fáze. Všechno podstatné ale musí přenechat svému nástupci. A nebude toho málo, protože hotovo z důležitých koncepčních a legislativních změn zatím není stále skoro nic. Sportovní terminologií řečeno, chybí nám koncovka a neumíme dávat góly.

Vždyť například už dlouhých dvacet let hledáme optimální metodu, jak transformovat vyšší odborné školy, které nabízejí, a nebojím se to říct, v drtivé většině skutečné profesní bakalářské vzdělávání – na rozdíl od mnoha vysokých škol. Zhruba stejnou dobu sníme o standardu učitelského povolání, o kariérním systému a taky o ideálním modelu státní maturity (mimochodem doporučuji dva expertní články na str. 12 a 13, které komentují aktuální strasti provázející tuto centrální zkoušku dospělosti). Taky si vůbec nevíme rady, co udělat se sociální selekcí, která trápí menší či větší měrou všechny typy škol. A stále dokola řešíme reformu financování regionálního školství nebo vysokých škol. Mám pokračovat?

Někdy si v záchvatu skepse říkám, že by snad nejúčinnější metodou na problémy českého školství mohl být nějaký šikovný import, že bychom zkrátka posadili do křesla ministra školství cizince. Třeba Fina, ten by určitě věděl, jak na to. Ostatně v rubrice Ze zahraničí si můžete přečíst základní fakta o postavení finských učitelů a bude vám jasné, že severskému státu máme opravdu co závidět. Kvalitativní síto si nastavili hned na samém začátku, na pedagogických fakultách – učitelské povolání je ve Finsku vnímáno jako skutečně prestižní pracovní pozice, proto jsou ke studiu přijímáni jen ti nejlepší studenti z nejlepších.

Pro předsedu školských odborů Františka Dobšíka, s nímž vedeme v tomto čísle rozhovor především na téma mizerné výše platů, musí být Finsko doslova země zaslíbená. Jen považte, odbory tam zastupují 95 procent pedagogů a jsou prý jedním z nejdůležitějších činitelů přispívajících k rozvoji finského školství. Nechci tím naznačovat, že by si naši odboráři nezasloužili pochvalu. Nebýt jich, kantoři by asi dnes opravdu nebyli zařazováni do 12. platové třídy, nýbrž o dva body níž, jak říká jejich předseda. Vkrádá se ale myšlenka, kdo ví, co by dokázali vybojovat a třeba i vystávkovat, kdyby jich bylo víc, a ne rok od roku míň a míň. Třeba by ty góly, aspoň v otázce odměňování, opravdu začaly padat.

Petr Husník

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz