archiv
Učitelské noviny č. 27/2013
tisk článku

DÍTĚ NEMUSÍ BÝT DOPRAVNÍ OBĚTÍ

Nedávno zemřely pod koly auta na chodníku u školy dvě děti. Pár týdnů předtím další dvě na přechodu. Tragédie nejen pro ně, ale pro mnoho dalších lidí, pro rodinu, přátele… Přesto dobrá zpráva – počet dětských obětí na silnicích klesá, říká pro UN Roman Budský, vedoucí BESIPu, samostatného oddělení ministerstva dopravy.

 Dopravní výchova se začala prosazovat podle R. Budského v třicátých letech minulého století. Už tehdy byly v Praze evidovány desítky mrtvých, kteří přišli o život při dopravních nehodách. Žáci ve školách byli proto seznámeni s nebezpečím, které je může na ulicích čekat. Na konci třicátých let začala mít Evropa a svět jiné starosti, ovšem po válce se téma do škol zase pomalu vracelo. Nešlo ale o koordinovanou koncepční práci – prostě jen některé školy na dopravní výchovu pamatovaly. A tak se využívaly různé knihy, různé metodiky, různé pomůcky. Součástí školních osnov ale dopravní výchova nebyla. Až v šedesátých letech se ve školách objevil nepovinný předmět Řízení motorových vozidel. To byla i doba, kdy se poprvé objevila zkratka BESIP. Vznikla v rámci úřadu, který se jmenoval „Meziministerská koordinační komise pro bezpečnost silničního provozu“, ale řekněte sami, je to k zapamatování? Zato BESIP a jeho logo zná asi každý.

Po devětaosmdesátém dopravní výchova na ZŠ v podstatě usnula. Předrevoluční systém upadl v nemilost a nebylo nic, co by ho nahradilo. Nadšenci na školách se jí stále věnovali, ale bez centrální podpory. Dopravní výchova tak na řadě škol podle R. Budského scházela a tři profilové rezorty – školství, vnitro a doprava – hledaly, jak ji znovu do škol dostat. K tomu bylo nutné vytvořit podle vedoucího BESIPu novou koncepci. V oblasti prevence je oblast logicky rozdělena na zaměření na školu od mateřinek po střední školy a pak na dospělou populaci. Když mluví R. Budský o dopravní výchově ve školách, vysvětluje, že jde jednak o předávání technických informací, znalostí a dovedností, aby se děti dokázaly na silnici bezpečně chovat, ale i o odpovědnost, o postoje, podle kterých se budou chovat v následujících padesáti letech.

Co přesvědčí učitele?

Od září se dopravní výchova dočkala v rámci inovovaného RVP ZV posílení. Zhruba před rokem začali představitelé BESIPu jednat se zástupci ministerstva školství, oblast dopravní výchovy byla rozčleněna na čtyři oblasti – předškoláci, 1. a 2. stupeň a středoškoláci. Ty pak naplnili modulovými tématy. „Chceme, aby se témata nedublovala, aby na sebe navazovala a aby je bylo možné využívat logicky v různých předmětech, aby dopravní výchova prolínala celým vyučováním. A aby se obracela na děti způsobem přiměřeným jejich věku. Od jednoduchosti a konkrétnosti u nejmenších až třeba po spoty, které je možné promítat těm starším,“ říká R. Budský. Součástí těchto témat budou i metodiky, které pomohou pedagogům při jejich implementaci do výuky a do různých předmětů.

Co ale přesvědčí učitele, aby si mezi nejrůznějšími tématy vybrali právě dopravní výchovu? Judita Stuchlíková, metodička dopravní výchovy BESIPu, se na seminářích, které organizuje po celé republice, snaží učitele přesvědčit o významu tohoto tématu. V prvním běhu seminářů už bylo osloveno na 400 škol a v současnosti se připravuje další kolo, v rámci něhož se další učitelé budou moci seznámit se strukturou nabídky BESIPu v rámci dopravní výchovy, s jednotlivými náměty i s metodikami. „Nikdo nemůže pedagogům nařídit, jakou formou mají výuku dopravní výchovy uchopit. BESIP jim pouze může doporučit styl výuky, nabídnout různé výukové pomůcky, seznamuje učitele s vývojem počtu a závažnosti dopravních nehod, jejichž účastníkem byly děti, hovoříme o významu znalostí a dovedností, které mohou díky zařazení tohoto tématu do výuky žáci získat,“ říká J. Stuchlíková. Poznamenává také, že potřebné pomůcky dostaly všechny školy, je vydána i řada učebnic pro jednotlivé ročníky základní školy i pracovní sešity, které by měl mít každý žák. BESIP žádá pro ucelenou řadu výukových pomůcek k dopravní výchově včetně těchto pracovních sešitů doložku MŠMT, aby mohly školy na jejich nákup využívat ONIV. Budou pak prý prodávány za režijní ceny zcela bez marže, jsou ale také k dispozici bezplatně na webových stránkách BESIPu. Metodička upozorňuje na výhodu, kdy je možné vytisknout pouze několik pracovních listů, které učitel zrovna aktuálně využije při výuce.

R. Budský konstatuje, že MŠMT při přípravě změn RVP ZV respektovalo připomínky ministerstva dopravy a BESIPu. A J. Stuchlíková ho doplňuje, že se způsobem, jakým je dopravní výchova v rámci RVP představena a nabízena, jsou spokojeni. Teď tedy bude záviset na aktivitě učitelů, aby dopravní výchovu jako novou možnost oživení ostatního učiva využili. Lepší podmínky pro implementaci dopravní výchovy do výuky mají pochopitelně školy, u kterých v průběhu minulých let vznikla dopravní hřiště, nebo které mají takové zařízení v dosahu. Navíc většinou právě při těchto hřištích bývají k dispozici i lektoři dopravní výchovy.

Starosti okolo dopravních hřišť

Právě o dopravních hřištích jsem hovořil s pražským koordinátorem dopravní výchovy Jaroslavem Kučerou. Podle něho je bezpochyby dopravní hřiště pro školu výhodou, na druhé straně ale i zátěží. A zátěží většinou hlavně pro zřizovatele, na kterém leží nemalá starost v podobě pravidelné údržby, sekání trávy, natírání, oprav, inovování... Ne vždy jsou ale tato hřiště přímo u škol. Jedno například je k dispozici zájemcům při Muzeu Policie ČR, jinde vlastní toto zařízení automotoklub, v dalším případě dům dětí a mládeže. J. Kučera k tomu poznamenává, že stav, kdy v provozování dopravních hřišť není jasný systém, není z hlediska jejich financování výhodný, na druhé straně – podstatné je, že existují, fungují, že jsou alespoň školám v okolí k dispozici. Právě na vlastnících hřišť také záleží, zda mají dost peněz na to, aby mohla být otevřena nejen dopoledne, ale i odpoledne. Není to laciné, je nutné najít finance na správce hřiště. Je jednodušší získat peníze na stavbu takového hřiště (podle odhadu J. Kučery přijde na čtyři až jedenáct milionů korun, podle vybavení, velikosti atd.) než na jejich následný provoz.

Helma a dopravní výchova

Posílením v rámci revize RVP ZV podle J. Kučery nezačíná dopravní výchova od nuly – připomíná například soutěž mladých cyklistů, která se letos bude konat po devětatřicáté. V Praze je podle něho deset dopravních hřišť, které využívá na 145 základních škol. (V celorepublikových číslech se dopravní výchově nějakou formou věnovalo na 70 % škol, poznamenává R. Budský.) BESIP a školy spolupracují v rámci dopravní výchovy i s městskou policií, s magistrátem…

„Víte, projít dopravní výchovou je pro děti důležité. Alespoň těch pět hodin teorie a pět hodin praxe. Vždyť dítě může v deseti letech vzít helmu, sednout na kolo a jet na silnici!“ popisuje situaci J. Kučera s tím, že žáka, který neprojde dopravní výchovou, by vůbec na silnici nepustil. Problém ale je také v tom, že ne všude je dopravní hřiště pro všechny školy dostupné. A nemusí to být v západních Čechách nebo na Vysočině, J. Kučera hovoří o situaci nedaleko Prahy, kde k tomu, aby byla dopravní výchova dostupná všem místním školám, by bylo třeba, aby se domluvili starostové pěti obcí a každý uhradil pětinu nákladů na metodika. Je to ale řešení ad hoc, systém prostě schází.

Projekty na bezpečnější cesty

Dopravní výchova je ale jen slabá náplast v případech, kdy je okolo školy hustý automobilový provoz, kdy hrozí žákům jdoucím do a ze školy nebezpečí doslova na každém kroku. „Od roku 2004 existuje systém bezpečné cesty do školy. Zejména samotné děti dávají podněty pro změnu konkrétních míst, upozorňují třeba na nepřehledné přechody nebo scházející dopravní značení, všímají si možných problémů. V Praze spolupracujeme s občanským sdružením Pražské matky a Oživení a s pražským magistrátem. A ten vypisuje každý rok projekty na zlepšení bezpečnosti v okolí škol. Ročně čtyři až pět projektů… A pořád je dost škol, které mají o účast v těchto projektech zájem,“ uzavírá J. Kučera.

Radmil Švancar

 

Zdroje:

www.ibesip.cz

www.rvp.cz (do vyhledávače zadat: dopravní výchova)

www.pmatky.ecn.cz

 

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz