archiv
Učitelské noviny č. 1516/2013
tisk článku

JAK SE TESTUJE V KRAJÍCH

Výsledky se používají v přijímačkách i pro hodnocení ředitelů

S nějakým testem, ať už zadávaným pro účely přijímání a rozřazování uchazečů, nebo pro zjišťování přidané hodnoty za určitou jednotku vzdělávacího času, se střední školy setkávají stále častěji. Výjimečně si školy sady testových úloh tvoří samy, častěji si je nakupují u firem, které se touto činností zabývají, anebo, a to už pomalu začíná být většinový jev, pro ně testy obvykle prostřednictvím veřejné zakázky nakoupí kraj.

Kvalita ve štítu

V Moravskoslezském kraji jsou náležitě pyšní na svůj ojedinělý rozvojový program nazvaný jednoduše Kvalita, jehož cílem je „podpora zvyšování kvality vzdělávání prostřednictvím dlouhodobého a systematického sledování a hodnocení výsledků vzdělávání žáků“.

Hlavní myšlenka programu se dá vyjádřit i jinak, výstižněji – jde o testování přidané hodnoty ve vědomostech žáků maturitních oborů, které probíhá vždy v prvním a pak ve třetím ročníku. Žáci řeší didaktické testy z matematiky, jazyka českého a z cizích jazyků – anglického a německého. Dodejme, že do roku 2007 byl zaměřen střídavě na testování žáků 2. ročníků středních škol, 9. ročníků základních škol a testování v rámci přijímacích zkoušek.

Vedoucí odboru školství Moravskoslezského kraje Libor Lenčo připomíná, že výstupů testování se využívá různými způsoby, například kraj po nich sáhne v okamžiku, když provádí pravidelné hodnocení práce ředitelů středních škol. Přidaná hodnota je pak jedno z důležitých kritérií.

„Od roku 2007 do roku 2009 se uskutečnil tříletý cyklus testování žáků 1. ročníků maturitních oborů, na které navázalo rovněž tříleté testování týchž žáků ve 3. ročnících v letech 2010–2012. V roce 2008 se v rámci programu uskutečnilo i testování moderních českých, respektive československých dějin,“ uvedl L. Lenčo.

Výsledky testů, jejichž autorem je Metodické a evaluační centrum, o. p. s., zřízené Ostravskou univerzitou, využívají ale nejvíce samotné školy – jednotliví učitelé i vedení.

„Výsledky jsou zpracovány do zpráv, které obdrží žáci, školy i Moravskoslezský kraj. Zjištění přinášejí informace, které mohou školy využívat jako zpětnou vazbu ke zlepšování úrovně vzdělávání v testovaných předmětech a lze je rovněž použít při vlastním hodnocení školy. V roce 2011 se uskutečnil první ročník dalšího cyklu testování žáků 1. ročníků oborů vzdělání poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou. Předpokládá se, že se bude konat opět ve třech po sobě jdoucích letech a že na ně naváže testování těchto žáků ve 3. ročníku. Cyklus by měl být ukončen a vyhodnocen v roce 2016,“ doplnil vedoucí odboru školství.

S testy pracují například na Střední průmyslové škole a Obchodní akademii ve Frýdku-Místku, která nabízí vzdělání v sedmi maturitních oborech.

Podle svého ředitele Martina Tobiáše škola vnímá testy, které probíhají v 1. ročníku, jako užitečný sběr informací o vstupní úrovni žáků přicházejících ze základních škol.

„V minulosti jsme prvákům zadávali vlastní vstupní testy, které jsme mohli díky programu Kvalita odbourat. Dál s těmito výsledky nepracujeme. Mohou je ale třeba využít rodiče, protože obsahují komplexní analýzu o vědomostech jejich dítěte,“ uvedl M. Tobiáš.

Ve 3. ročníku jsou data cennější, protože poskytují obraz o studijních pokrocích žáka za určitý čas.

„S metodikou, která zjišťuje přidanou hodnotu, nemám zásadní problém. Naopak výsledky ve třetím ročníku jsou pro nás nejdůležitější, protože na jejich základě jsme schopni objektivně poznat, jestli se žák posunul dopředu anebo třeba zůstal na stejné úrovni jako v prvním ročníku. Anebo šel dolů,“ uvedl ředitel školy.

„Výsledky testů jednotlivého žáka jsou přístupné každému z vyučujících, kteří s nimi dál ve svém předmětu pracují. Rodiče znovu dostávají další skutečně obsáhlou analýzu toho, co všechno se s jejich potomkem v průběhu tří let po stránce studijního výkonu událo,“ dodal M. Tobiáš s tím, že výstupy z programu Kvalita jsou jedním z pramenů vlastního hodnocení školy.

Testové síto

Ředitel frýdecko-místecké školy M. Tobiáš se zmínil ještě o jednom typu testování, s nímž před lety jako první přišel Zlínský kraj – plošné přijímací zkoušky, které kraj nakupuje školám, jež zřizuje. Jde o stále rozšířenější, byť polemickou a ne vždy příliš účinnou metodu, jejímž prostřednictvím chtějí krajští politikové zvýšit kvalitu vzdělávání, když toho není schopen stát.

Podle L. Lenča Moravskoslezský kraj několik let organizačně i finančně zajišťuje konání jednotných přijímacích zkoušek. Cílem takto organizovaných přijímacích zkoušek je prý zajistit, aby do maturitních oborů byli přijati žáci, kteří zvládnou náročné studium, a rovněž přispět k objektivitě a transparentnosti zkoušek. Dříve přijímací testy pro kraj zajišťoval CERMAT, letos to je Scio. Kraj musí tuto zakázku „soutěžit“.

M. Tobiáš prý jednotné přijímačky stejně jako řada jeho kolegů ředitelů středních, ale zejména základních škol vítá.

„Pro základní školy je to účinný prostředek, jak žáky přitáhnout k souhrnnému opakování matematiky a češtiny. Chtěli bychom ale, aby se kruh uzavřel – nestačí jen plošně testovat, je nutné docílit stavu, kdy se na základě jednotných zkoušek uchazeči rozdělí, aby ti nejlepší pak mohli být přijati na gymnázium, ale ti slabší už ne. Chybí zkrátka jednotný systém,“ dodal M. Tobiáš.

V některých krajích se o něco takového už pokusili. Například loni v Pardubickém kraji zavedli bodovou laťku, kterou je nutné překročit pro vstup do gymnázia. Někteří ředitelé gymnázií se tehdy při pilotáži ozvali, že podmínky pro přijetí jsou příliš tvrdé a uchazeči odejdou studovat do jiného kraje, kde plošné testy nedělají. S podobnými problémy se letos potýká i Liberecký kraj.

Plošné přijímačky, ano i ne

Stále přibývá krajů, které stejně jako zmíněný Moravskoslezský kraj testy hromadně nakupují a více či méně nutí ředitele škol, aby je použili jako základ přijímacího řízení. Takových regionů je přibližně polovina. Někde se tomu ředitelé brání, jinde rezignují, mnozí takový postup naopak vítají.

Letos se pro plošné testy rozhodl i Ústecký kraj. Jejich zavedení je součástí loni schválené Strategie na zlepšení výsledků vzdělávání ve středních školách zřizovaných krajem. 

„Podle našich představ by se přijímací zkoušky měly povinně zavést až od roku 2014, ale pilotní ročník tohoto záměru odstartuje už v dubnu 2013,“ uvedla náměstkyně hejtmana Jana Vaňhová, která má na starosti školství. „Chceme se vyhnout obdobným problémům, které doprovázelo například zavádění státní maturity, proto jsme se rozhodli důkladně otestovat systém přijímacích zkoušek již letos. Naším hlavním cílem jsou kvalitní střední školy v Ústeckém kraji s kvalitními studenty,“ dodala.

Přijímací zkoušky by prý měly motivovat k učení a lepší přípravě. „Je pro nás velice důležité, aby si na testování zvykli nejen žáci, ale také školy a rodiče. Základní školy se budou moci díky testům mnohem lépe zaměřit na přípravu dětí k přijímacím zkouškám. Jsem přesvědčena o tom, že ředitelé škol udělají vše pro to, aby tyto první zkušební testy byly pro žáky, rodiče a jejich školu přínosem,“ řekla předsedkyně Výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost, zastupitelka Dagmar Waicová.

Zajímavé je, že ještě letos bude kraj neúčast v projektu školám tolerovat, od příštího roku to ale bude považovat za povinnost. To je hodně na hraně. Přijímací řízení totiž podle zákona leží zcela v rukou ředitele školy.

NIQES je nadějí

Na konferenci Asociace ředitelů gymnázií (viz str. 12–13) se také diskutovalo o smysluplnosti centrálních přijímacích zkoušek. Podle předsedy AŘG Jiřího Kuhna školský zákon v této záležitosti hovoří jasně.

„Přijímací kritéria stanovuje ředitel školy. Zřizovatel de facto zneužívá svého postavení vůči řediteli, když ho přímo či nepřímo nutí k něčemu, s čím by třeba jinak vůbec nemohl souhlasit,“ řekl J. Kuhn.

Ředitelé gymnázií se vyjádřili i k případnému využití projektu testování v 5. a 9. ročnících základních škol. Podle nich je bohužel projekt nastaven tak, že se vůbec nedá použít pro účely přijímacího řízení na střední školy. Osudový by mohl být při odvolání neúspěšných uchazečů o studium ten fakt, že všichni žáci v projektu NIQES neprochází stejnými úlohami.

„Nicméně poté, co projekt NIQES skončí, dojde k vyhodnocení jeho přínosu pro školský systém a uvidí se, jestli se v něm bude, nebo nebude pokračovat, případně jak,“ uvedl předseda AŘG a dodal, že přesně s tím souvisí jeden z bodů závěrečného usnesení zmíněné konference, a to že AŘG vnímá případnou absenci systému ověřování výsledků vzdělávání v uzlových bodech povinné školní docházky jako zásadní chybu, která negativně ovlivňuje kvalitu přípravy i výsledků vzdělávání na úrovni povinné školní docházky.

„Tím v podstatě říkáme, že potřebujeme na konci povinné školní docházky nějaké plošné ověření kvality. Doufáme, že hodnocení projektu NIQES dopadne příznivě a že dojde k jeho pokračování, které by mělo za úkol zavést systém ověřování výsledků žáků v 5. a 9. třídách, ale takovým způsobem, že bude využitelný i pro přijímací řízení na střední školy,“ konstatoval J. Kuhn.

V názoru na budoucí využití projektu NIQES se vzácně shodují kraje: až bude možné využít výsledků z testování v 5. a 9. ročních základních škol pro účely přijímacího řízení, nakupovat testy od externistů nebude nutné. Hodnocení výstupu bude možné použít k „třídění“ na vstupu jako součást celého systému vzdělávání.

 Petr Husník

Výstupy projektu Kvalita

1.
Obsah zprávy pro žáka (max. rozsah zprávy 8 stran) – zejména

● vysvětlení použitých pojmů

● kritéria hodnocení žáka


výsledky žáka v rámci školy, téže skupiny oborů vzdělání, všech testovaných žáků 

2. Obsah zprávy pro školu – zejména

● celkový počet škol, které se zúčastnily testování


počet škol, které se zúčastnily testování v jednotlivých skupinách oborů vzdělání

● vysvětlení použitých pojmů

● kritéria hodnocení školy


výsledky školy v rámci škol téže skupiny oborů vzdělání a všech škol 

● výsledky tříd v rámci škol téže skupiny oborů vzdělání 

● celkové hodnocení školy

Hlavním cílem programu KVALITA je zjištění výsledků vzdělávání žáků ve dvou časově vzdálených bodech vzdělávací dráhy a jejich porovnáním určit tzv. relativní přírůstek znalostí (přidanou hodnotu), tj. kvalitu vzdělání, kterou škola danému žákovi poskytuje.

 

V krajích stále častější obrázek… Z instrukcí Zlínského kraje pro uchazeče o studium na střední škole:

I v letošním školním roce budou přijímací zkoušky do denní formy vzdělávání v maturitních oborech na školách zřizovaných Zlínským krajem probíhat formou testů společnosti SCIO z českého jazyka, matematiky a obecných studijních předpokladů. Jednotné přijímací zkoušky budou stejně jako v předchozím školním roce realizovány ve všech kolech přijímacího řízení.

Systém jednotných přijímacích zkoušek se netýká přijímacího řízení do oborů s talentovou zkouškou, gymnázia se sportovní přípravou, nástavbového studia, zkráceného studia a ostatních forem vzdělávání.

 

< zpět do čísla
banners/un_390x60_rmj.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz