archiv
Učitelské noviny č. 1516/2013
tisk článku

VLASTNÍMI SILAMI

Kdesi v mezičase mezi komerčními a státními – tedy „ministerskými“ – testy, které si daly do vínku ověřovat znalosti a schopnosti žáků základních škol, se někteří učitelé rozhodli, že si sestaví testy vlastní. Zajímalo nás, co je k tomu vedlo. Nad testovacími otázkami se přece scházejí týmy odborníků. Nehledě k množství času, které taková práce zabere. O vysvětlení jsme proto požádali BOHUMILA HERČÍKA, ředitele 4. základní školy v Kolíně, kde před několika lety vědomosti svých žáků zkoumali.

S téměř šesti sty žáky patří škola na Kolínsku mezi ty větší. Na nezájem si nemusela nikdy stěžovat. Už proto, že trojí specializace – lední hokej, hudební výchova a výtvarná výchova – je nejen v okolí raritou. Proč se tedy vůbec rozhodli pro vlastní testování?

„Bude to už nejmíň deset let,“ vzpomínal B. Herčík. „O plošném testování se tenkrát vůbec nemluvilo, k dispozici měly základní školy jen komerční testy. Vyzkoušeli jsme oba a přiznám, že nás výsledky dost překvapily. Ačkoli byli naši žáci při přijímacím řízení na střední školy většinou úspěšní, výsledky testů příznivé nebyly. Vrtalo nám hlavou proč, když jsme výběrová, poměrně úspěšná škola.

Poptával jsem se mezi kolegy z různých škol, jestli mají podobné zkušenosti, a někteří to i přiznali. Z debat dokonce vyplynulo, že důvodem může být i to, že někde například nenechali testy vypracovat nejslabší žáky. My, kteří jsme k testování přistupovali poctivě, jsme na to pak doplatili.

Ještě jedna věc mi vadila. Základní vzdělání je základ, musí tedy obsáhnout úplně všechno – znalosti, klíčové kompetence, gramotnosti i výchovné cíle. Uznávám, že gramotnosti i kompetence jsou důležité, nicméně se nám tehdy zdálo, že ty komerční testy jsou výhradně jen o nich.

Probírali jsme to i v kolínském klubu ředitelů, který tu máme od 90. let, a napadlo nás, že bychom si mohli testy vypracovat sami. že by se spojilo několik podobných škol, které si ale navzájem nekonkurují, a jejich učitelé by společně testy zpracovali. Vytvořilo se tak několik skupin škol podobných si počtem žáků, zástavbou, v které se nacházejí, a podobně. Každá skupina si vytvářela vlastní testy. Vyučovací předměty si mezi sebou rozdělily tak, aby každá vytvářela jeden test. Soustředili jsme se na češtinu, matematiku a angličtinu. Jednou jsme přidali ještě všeobecný test, což byl takový průřez všemi předměty, z každého třeba dvě tři otázky. Testy jsme takhle připravovali asi tři roky za sebou, vždy na jaře pro několik ročníků na 2. stupni.

Na první vyhodnocení jsme čekali netrpělivě. Byli jsme zvědaví, jak tentokrát dopadneme. Vůbec to nebylo špatné. Výsledky zhruba odpovídaly tomu, jak jsme žáky viděli my. Tenkrát se nám to jevilo jako poměrně dobrá věc. Chtěli jsme změřit skutečné znalosti dětí, abychom viděli, co si ze školy odnesou.“

Co testy prozradily

„Potřebovali jsme se dovědět, co děti opravdu umějí,“ zdůrazňoval B. Herčík. „To pro mne bylo nejdůležitější. Věděl jsem, že kolega, který test připravoval, nemá potřebu se mnou bojovat a něco mi dokazovat. Soustředili jsme se výhradně na znalosti, protože ty v té době nikdo neměřil. Aspoň se nám to tak zdálo.“

Nenapadlo vás, že příslušný učitel může test přizpůsobit třídě, kterou vyučuje? Prostě proto, aby jeho žáci dopadli dobře?

„Určitě ne. Učitelé moc testy nezadávali, to jsem většinou dělal já nebo můj zástupce. V žádném případě ne učitel, který je vytvářel nebo ten předmět v dané třídě vyučuje.“

Nešlo o zaškrtávací ani otevřené testovací otázky, ale spíš o podobu klasické písemné práce, která zahrnovala průřez učivem daného ročníku. Odpovědět na otázku, vypočítat zadání příkladu. Žádné za A, za B, za C…

Proč jste po třech letech přestali?

„Dostali jsme informaci, kterou jsme potřebovali znát. Testy, které jsme si vypracovali my, sledovaly to, co jsme chtěli žáky naučit.“

Plošná povinnost se blíží

Ke komerčním testům časem přibyly „cermatové“, až nastoupilo plošné testování. Zatím stále ještě zkušební.

„Podle loňských zkušeností a podle toho, co jsme se dověděli na středočeské konferenci ČŠI, mám pocit, že testy, které nás čekají, budou vyrovnané. Dověděli jsme se tam, co zatím testování přineslo, jaké budou změny pro letošní rok a do budoucna. Testy by měly ověřovat jak klíčové kompetence, tak znalosti žáků. Jsem tomu rád, protože výsledky by měly odpovídat tomu, co máme žáky naučit.“

Myslíte, že teď se žádný učitel nebo ředitel nebude snažit test obejít?

„Těžko říci. Na konferenci ČŠI dokonce takový dotaz padl. Pan inspektor nás ale uklidnil, že zatím to bude pořád jen generální zkouška. V první řadě jde o kontrolu celkového systému, o technické zázemí, organizaci a podobně. Že až se testy stanou skutečným kontrolním nástrojem ČŠI, musí být bezpečnost zajištěna. Jako příklad uváděl, že testy nemusejí být vždy plošné, ani pouze pro 5. a 9. ročník, dokonce se nemusejí konat každý rok. Může se stát, že se testování bude týkat třeba jen 6. ročníku v Plzeňském a Středočeském kraji. Inspektoři by tudíž mohli být přímo na místě a předejít tak možným úhybným manévrům. Podle představ inspekce by takové bezpečnostní páky zajistily skutečně úroveň vypovídající o znalostech a schopnostech žáků.“

Vlastní testy si určitě vytvářelo více základních škol. Jejich důvody i postupy mohly být stejné, podobné i naprosto rozdílné. Kolínská zkušenost je jednou z nich. Vypovídá nejen o tom, co učitelé a ředitelé od testů očekávají, ale i o tom, čeho se obávají.

JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz