archiv
Učitelské noviny č. 12/2013
tisk článku

Hubnoucí nástavby jsou pořád v kurzu

Střední školy se snaží zvyšovat výkony i zkráceným studiem

Neúprosný demografický sešup a strach ze státní maturity – to jsou dva faktory, které by měly stát za snižujícím se počtem absolventů nástaveb. Problémů sužujících tento typ maturitního studia určeného pro vyučence však bude víc.

Žáků ubývá

Podle analýz Národního ústavu pro vzdělávání už zhruba osm let dochází k postupnému poklesu počtu absolventů nástavbového studia – z 8790 absolventů v roce 2005 na 6250 v roce 2010. Rok 2011 byl vůbec extrémní. Brány škol opustilo pouhých 4422 absolventů. Překvapivé? Ale kdež. Číslo by bylo výrazně vyšší, kdyby 35 % žáků nástaveb nevyhořelo u státní maturity. Tento fakt navíc ovlivnil, paradoxně příznivě, i míru nezaměstnanosti absolventů nástaveb, která dosáhla loni v dubnu 17,6 procenta (meziročně méně o 3 procentní body). Nicméně míra nezaměstnanosti této skupiny žáků i tak zůstává dlouhodobě druhá nejvyšší. Hned po vyučencích.

Ministerstvo školství sice na jednu stranu ve svém dlouhodobém záměru říká, že nástavby jsou takříkajíc za zenitem svých možností, na straně druhé je podporuje, byť jenom slovně. Ve svém Návrhu nových opatření na podporu odborného vzdělávání, který nedávno schválila vláda, doporučuje krajům, aby podpořily nástavby zejména tam, kde je zřejmé, že jejich absolventi najdou uplatnění na trhu práce a jejich výběr zaručí úspěšné zvládnutí maturitní zkoušky. Bohužel ministerstvo školství nemá žádné kompetence, aby v této věci školám a krajům něco nařizovalo. A tak jen doporučuje.

Zkušenosti jsou různé

Jak vidí budoucnost nástaveb ředitelé středních škol? Několika z nich jsme se na to zeptali.

„Poté, co byly zavedeny státní maturity, zájem o nástavbové studium klesl,“ řekla pro UN Martina Zahnášová, ředitelka Střední průmyslové školy strojnické v Olomouci. Podle ní školám zejména s dálkovým studiem, jako je právě ta její, brání v rozvoji nástaveb to, že dostávají na žáka příspěvek pouze ve výši 0,15 normativu žáka denního studia.

Podle ředitelky sice počet žáků nabral klesající tendenci, ale studijní úroveň těch, kteří v sobě našli odvahu jít k maturitě, to prý nijak nepoznamenalo. U zkoušky dospělosti si vedou velmi dobře.

„Navíc je škoda, že toto studium alespoň u nás nemá velkou podporu firem, které momentálně, tedy v době krize, příliš nestojí o zaměstnance s vyšší kvalifikací,“ uvedla M. Zahnášová.

Škola se tedy snaží výkony zvýšit jinde a daří se jí. Loni se jí povedlo konečně otevřít dálkové zkrácené studium neboli nabídnout druhou maturitu pro lidi, kteří již maturitu mají, ale v netechnickém oboru. Jde hlavně o ekonomy nebo gymnazisty, kteří si chtějí zvýšit své šance na trhu práce tím, že absolvují zkrácené studium završené maturitní zkouškou výhradně z odborných předmětů.

A normativ na dálkové zkrácené studium? Jako u nástaveb 0,15. Ministerstvo školství sice deklaruje a doporučuje, v tomto případě by ale přesto mohlo zasáhnout a zajistit školám přece jen o něco důstojnější peníz. Jak pro nástavby, tak pro zkrácené studium. Zvlášť když si je vědomo, o jak důležité formy studia jde.

„O zkrácené studium je ze strany absolventů oborů vzdělání s maturitní zkouškou a výučním listem stále větší zájem. Tyto skutečnosti potvrzují množící se dotazy veřejnosti uplatňované písemně nebo na základě telefonických dotazů. Forma zkráceného studia v délce 1–2 roky je využívána absolventy-pracovníky pro získání vzdělání v dalším oboru vzdělání a tím i zvýšení své kvalifikace, která umožňuje jejich lepší uplatnění na trhu práce,“ napsalo pro UN ministerstvo prostřednictvím svého tiskového odboru…

Vraťme se ale zpět ke školám.

„Zájem o nástavby se snížil asi o třetinu,“ potvrdil Zdeněk Hrabal, ředitel SOŠ a SOU v Hustopečích. Obavy ze státní maturity za tím ale nevidí.

„Spíš je to otázka financí. Absolventi učebních oborů si stále častěji raději najdou práci a začnou vydělávat, než aby dál studovali. Nástavby ale své místo na slunci mají. Na řemesla chodí i žáci, kteří nemají studijní problémy, někteří jsou dokonce jedničkáři, a právě pro ně je nástavba ideálním řešením,“ dodal Z. Hrabal s tím, že i jeho škola se pokouší – letos poprvé úspěšně – o zkrácené studium…

„Trend se různí podle toho, o jaký obor nástavby jde,“ řekla Jindra Mikuláštíková, ředitelka Střední průmyslové školy ve Valašském Meziříčí.

„Dlouhou dobu jsme otevírali pouze Nábytkářskou a dřevařskou výrobu a přijímali jsme do ní absolventy našich učebních oborů Truhlář a Tesař. Poptávka po tomto oboru se ale časem vyčerpala. Rozhodli jsme se proto otevřít nový obor Stavební provoz, který je vhodný pro zedníky, instalatéry, klempíře a podobně. Zájem je obrovský. Po tomto druhu nástavby byl na trhu práce hlad,“ dodala ředitelka průmyslovky, do jejichž učebních oborů chodí nejvíc učňů v celém kraji.        
Petr Husník

< zpět do čísla
banners/un_390x60_rmj.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
ucebnice
1590530400_polartraver.gif
anketa
Změní krizová online výuka školství k lepšímu?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
34%
42%
23%
1591221600_tyr.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz