archiv
Učitelské noviny č. 06/2013
tisk článku

MATURITNÍ OBORY ČEKÁ SYSTÉM JEDNOTNÉHO HODNOCENÍ ODBORNÝCH DOVEDNOSTÍ

Mohla by být jeho nástrojem standardizace školní části zkoušky dospělosti?

Středoškolské vzdělávání zřejmě čeká velká systémová změna. Ministerstvo školství plánuje zavést jednotný princip hodnocení odborných dovedností žáků pro každý maturitní obor zvlášť. Sice odmítá, že by se inspirovalo ideou v současnosti zaváděného standardizovaného výučního listu, ta se však doslova nabízí.

Horká pasáž

Před několika týdny vláda schválila dokument ministerstva školství pod názvem Návrh nových opatření na podporu odborného vzdělávání, který zahrnuje desítky více či méně razantních podnětů ke kvalitativní změně tváře středního vzdělávání. V řadě navrhovaných nástrojů na zlepšení toho či onoho se nenápadně krčí pasáž naplněná dosti třaskavým obsahem. Píše se v ní toto:

„Zajištění kvality odborného vzdělávání, srovnatelnosti výstupů a požadovaného uplatnění v pracovním procesu žáků oborů vzdělání s maturitní zkouškou vyžaduje přípravu systému jednotného zadání profilové části maturitní zkoušky obdobným způsobem, jako se realizuje reforma závěrečné zkoušky v oborech vzdělání s výučním listem.“

Text je uveden pod hlavičkou „Obsah“, která v dokumentu obvykle naznačuje popis nějakého problému či myšlenky. Tuto pasáž rozvíjí další, která již definuje „Návrh opatření“. V ní je uvedeno následující:

„V návaznosti na úpravy RVP zahájit práce na přípravě systému jednotného hodnocení odborných dovedností v jednotlivých oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou podle potřeb profesní sféry a v dohodě s řediteli škol.“

Jak si ale tuto část dokumentu správně vyložit? Je u maturitního studia cílem zavedení čehosi, co se bude podobat právě zaváděnému „státnímu“ výučnímu listu, který stojí na principu jednotného zadání zkoušek pro každý obor zvlášť? Anebo, jak vyplývá z „Návrhu opatření,“ jde „jen“ o jakýsi obecný systém hodnocení, který nemusí mít se závěrečnou zkouškou v podstatě nic společného? Tak na to jsme se zeptali na ministerstvu školství. Tady jsou odpovědi, které nám zprostředkoval jeho tiskový odbor.

Ministerstvu jsme například položili otázku týkající se citovaného „Obsahu“: Deklarujete inspiraci standardizovaným výučním listem, znamená to, že se na zadáních budou také podílet samy školy?

Odpověď byla poněkud zarážející: „MŠMT v žádném materiálu nedeklaruje inspiraci standardizovaným výučním listem. V této fázi se předpokládá pouze příprava systému jednotného hodnocení odborných dovedností v jednotlivých oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou.“

Budeme tedy také na chvíli dělat, že ona prvně citovaná pasáž v dokumentu neexistuje. Od ministerstva jsme se dále dozvěděli, že v současnosti „se připravuje harmonogram realizace jednotlivých opatření“ a že se systémem bude zabývat Národní ústav pro vzdělávání. Také se prý pracuje na programu podpory z prostředků Evropské unie, podle odpovědi je ale předčasné se k tomuto bodu dál vyjadřovat.

Ano i ne

Takže si to shrňme. Na principech jednotných zadání profilové zkoušky se (zatím) pracovat nebude. Ve hře je (pouze) návrh na zavedení systému hodnocení žáků po jednotlivých maturitních oborech.

Pravdou ale také je, že přemýšlet o standardizaci profilové části maturity po vzoru reformovaného výučního listu je v souvislosti s naším ministerským dokumentem více než legitimní. Nejenže Návrh nových opatření na podporu odborného vzdělávání „státní“ výuční list v souvislosti s případnou standardizací profilové části maturit přímo zmiňuje. Myšlenka standardizace se objevuje dokonce i v Dlouhodobém záměru vzdělávání MŠMT na roky 2011–15, kde se praví, že se má „diskutovat, případně zavést jednotné prvky v profilové části maturitní zkoušky (od 2012)“.

Jak by měl vypadat onen jednotný systém hodnocení odborných dovedností žáků v jednotlivých oborech, je otázka, na kterou asi zatím nikdo neumí odpovědět. Jde o natolik obecné téma, že si lze představit téměř cokoli. Snad se ministerští nebudou zlobit, ale nejblíže nějaké konkrétní podobě je stejně standardizovaná profilová maturita.

Jak by ji ale přijal terén?

Z malé ankety UN vyplývá, že nejednoznačně. Část oslovených ředitelů středních škol se domnívá, že jednotná zkouška by šla proti zásadám kurikulární reformy, konkrétně proti svobodě a volitelnosti, která plyne ze školních vzdělávacích programů. Standardizace profilové části zkoušky po vzoru výučního listu by proto byla krokem špatným směrem.

Druhá část ředitelů si naopak myslí, že kvalitu odborných škol na výstupu je třeba státem „ošetřit“ nejen ve společné části, tedy ve všeobecných předmětech, ale i v profilové části. Do úplného detailu předepsanou zkoušku z daného předmětu by možná odmítli, ale povinný jednotný rámec odborných znalostí z toho kterého odborného předmětu by měl být u maturity zajištěn.

Standardizovaná zkouška by byla fajn

Co na návrh říkají zaměstnavatelé?

Svaz průmyslu a dopravy ČR má celkem jasno, asi i proto, že se na přípravě ministerského dokumentu podílel. Z jeho vyjádření je patrné, že se mu představa standardizované školní maturity zamlouvá. Už z principu.

„Svaz průmyslu a dopravy dlouhodobě prosazuje požadavek na zjišťování kvality vzdělávání v tzv. uzlových bodech, jakými jsou testování v 5. a 9. ročnících základní školy anebo maturita. Proto podporujeme nejenom společnou maturitu z českého jazyka, cizího jazyka a také matematiky, ale i kvalitní zkoušku odborných dovedností v rámci školní (profilové) části maturity,“ uvedl pro UN Miloš Rathouský ze Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Podle něj dobrý příklad zavádění standardizované závěrečné zkoušky u učebních oborů, které probíhá v rámci projektu Nová závěrečná zkouška, ukazuje, že nejlepší cestou k zavedení takovýchto změn je pro začátek nepovinné zapojení škol do centrálně řízeného systému zadávání.

„Ten by nejspíš spravoval Národní ústav pro vzdělávání. Po nějakém přechodném období, dejme tomu čtyř až pěti let, by se pak změnou školského zákona aplikace jednotné zkoušky stala povinnou. Šlo by tedy o úplně opačný postup, než jaký prosazuje u státních maturit CERMAT.

Podle nás je zároveň velmi důležité, aby jednotná zadání profilových maturit v jednotlivých oborech korespondovala s hodnotícím standardem Národní soustavy kvalifikací – krátce řečeno, s odpovídající kvalifikací. Jde v principu o to, aby žák byl zkoušen ze stejných znalostí a dovedností jako jakýkoli jiný frekventant, který skládá zkoušku v rámci celoživotního učení. To navíc pomůže prakticky zrovnoprávnit počáteční a další vzdělávání a zajistit provázání odborné maturity s požadavky trhu práce,“ zdůraznil M. Rathouský.

Pokud jde o celý soubor nových opatření na podporu odborného vzdělávání, Svaz průmyslu a dopravy podle jeho slov většinu jeho obsahu kvituje s uspokojením.

„Z našeho pohledu je nicméně zásadní, aby ministerstvo školství tyto navržené kroky ve spolupráci s ostatními aktéry v oblasti vzdělávání a trhu práce, samozřejmě včetně zaměstnavatelů, koordinovalo a zajistilo jejich řádné naplnění v letech 2013 až 2016,“ dodal M. Rathouský.

Pozor na NSK

Na možnou kolizi se zmíněnou Národní soustavou kvalifikací upozornil i viceprezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Somr.

Pro UN řekl, že komora se bude na realizaci ministerského dokumentu podílet, a to platí i pro přípravu systému jednotného hodnocení odborných dovedností v jednotlivých oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou.

„Dodáme odborníky na hodnocení odborných dovedností, abychom zajistili i to, že nebude docházet k rozporům se standardy Národní soustavy kvalifikací,“ uvedl Z. Somr.

A my pro úplnost dodejme, že Národní soustava kvalifikací představuje podrobný popis požadavků na jednotlivé kvalifikace, které je možné komukoli uznat, když splní požadavky zakotvené v zákonu o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání.

Myšlenka nikoli nová

Před třemi roky se v Praze uskutečnila konference OECD zaměřená na odborné vzdělávání. Jak už bývá u expertů z nejvyspělejších zemí světa zvykem, vydali seznam doporučení pro české vzdělávací stratégy, jimiž by prý bylo záhodno se řídit. Tehdy se myšlenka na zavedení nějaké formy standardizace profilové části maturity objevila poprvé. Tedy aspoň v uceleném tvaru.

Podle OECD si dnes obsah zkoušky a metody hodnocení určují samy školy a mezi jednotlivými institucemi se proto liší. A protože neexistují národní standardy, maturitní úlohy sice mohou vyhovovat vybavení škol a znalostem místních učitelů, ale už nemusejí odpovídat širším požadavkům. Zaměstnavatelé tak z vysvědčení nevyčtou nic o skutečné kvalitě absolventa.

Experti formulovali dva pádné argumenty pro svůj postoj: „Jednotné hodnocení je přínosné jak pro žáky, tak pro zaměstnavatele. Jednotné standardizované hodnocení je v decentralizovaném systému nástrojem umožňujícím zodpovídání se za výsledky (skládání účtů).“

A pozor, i oni připomněli zjevné: „Reforma hodnocení odborných maturitních programů by mohla využít zkušeností ze zavádění jednotných závěrečných zkoušek v učebních oborech. Tento krok vyžaduje, aby byla v celé zemi připravena infrastruktura nezbytná pro hodnocení úloh předepsaných národními standardy. Využití stejné metodiky, stejného vybavení a stejných prostor by snížilo jak počáteční, tak průběžné náklady, které by představovala obdobná reforma hodnocení v maturitních oborech.“

A teď z jiného soudku. Loni v červnu skončil evropský projekt Kurikulum S, který se mimo jiné zasloužil o vytvoření pilotního návrhu profilové maturity pro osm oborů. Je ovšem třeba říct, že nešlo výslovně o striktně společné zadání zkoušek. Autoři projektu zdůraznili, že jejich práce má charakter metodického doporučujícího materiálu, nikoli závazného předpisu. Ano, samozřejmě. Podstatné ale je, že jejich doporučení jsou prvním krokem když ne ke sjednocení obsahu zkoušek pro ten který obor, pak přinejmenším ke změně přístupu k formulování zkušebních témat – zatím v přímé vazbě na RVP. Nikoli však na požadavky zaměstnavatelů či zmíněnou NSK. Jako začátek ale „dobré“.

Nedávno na stránkách UN vystoupil nestor českého odborného školství Bohumil Janyš s komentářem problémů okolo státních maturit. Jádrem jeho sdělení bylo přesvědčení, že nikoli společná, nýbrž profilová část maturity je to hlavní, čemu by se měly koncepce a strategie věnovat.

„Těžiště maturity na odborných školách musí být v profilové části, v odborných předmětech. Profilová část nemůže být jen v režii školy, ale musí se stále více koncipovat jako závazná norma na národní i nadnárodní úrovni, pokud nechceme, aby naši absolventi ztratili schopnost uplatnit se na evropském pracovním trhu,“ uvedl B. Janyš.

Z řečeného je zřejmé, že ať už jakýsi blíže nespecifikovaný jednotný systém hodnocení odborných dovedností, nebo jednotná zadání v profilové části maturit, představují téma, kterým bude střední školství v následujících několika letech intenzivně žít.         

Petr Husník

 

Co je to vlastně standardizovaný výuční list?

Podstatou nové závěrečné zkoušky je jednotné zadání, které se vytváří pro každý obor vzdělání. Na jeho vývoji spolupracují učitelé SOŠ a SOU s odborníky z praxe.
Sjednocení požadavků na obsah závěrečné zkoušky zvyšuje srovnatelnost výsledků vzdělávání v učebních oborech a má významný vliv na kvalitu přípravy žáků a jejich dobré uplatnění v praxi.

Díky evropskému projektu bude do roku 2014 dokončena reforma závěrečných zkoušek. Od školního roku 2014/15 se počítá s tím, že bude využití jednotného zadání pro školy povinné. Projekt umožní kvalitativní posun, jehož důsledkem bude zlevnění a zefektivnění procesu realizace nové závěrečné zkoušky v dalších letech. (NÚV)

< zpět do čísla
banners/1598997600_uspesny-web_390x60.gif
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
1543878000_mikroskop.gif
1597960800_mascotte_125 x 125.jpg
ucebnice
1599602400_okentes.gif
anketa
Pomůže Strategie 2030+ změnit školství k lepšímu?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
40%
33%
27%
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz