archiv
Učitelské noviny č. 45/2010
tisk článku

IDEÁLNÍ ŠKOLA PRÝ ZNAMENÁ IDEÁLNÍ OPTIMALIZACI

 

Návrh MŠMT na zeštíhlení sítě středních škol kraje vítají
 
Ministerstvo školství před dvěma týdny předložilo hejtmanům k vyjádření projekt tzv. Ideální školy. Jde vlastně o jakýsi matematický model efektivního nastavení sítě středních škol, který by měl být základem celostátní strategie při optimalizaci. Ředitelé škol Ideální školu přirozeně hodnotí s obavami, ale krajští politici se jí zdají být nadšeni.
 
Kraje se k Ideální škole vyjádří do poloviny ledna – na tom se shodli hejtmani s ministrem školství Josefem Dobešem. Ale už podle jejich prvních reakcí je pravděpodobné, že stanovisko bude jednoznačně kladné. A není ani divu. Střední školy jsou zaplněny v průměru ze 60 % a přitom dětí bude dál ubývat až do roku 2014, takže kraje jsou v situaci, kdy vítají jakoukoli pomoc při bolestivém rušení škol.
„Slučování či rušení některých škol je jen následkem příčiny, a tou je úbytek populace. Rušení škol není naším primárním cílem - tím je kvalitní výuka pro všechny,“ naznačil strategii svou i svých krajských kolegů hejtman Pardubického kraje Radko Martínek.
Při předávání Ideální školy do rukou hejtmanů bylo ministrem řečeno, že prioritou bude učňovské školství a technické obory a že se nezapomene ani na finanční podporu, která by měla přitéci z evropských fondů. Zdůraznil také, že nedá souhlas se vznikem žádné nové soukromé školy bez souhlasu kraje. Optimalizace by totiž ztrácela smysl, pokud by rušené kapacity veřejného školství měly nahrazovat školy jiných zřizovatelů. Jeho souhlasu se prý nyní dočkala pouze ostravská pobočka Prvního obnoveného reálného gymnázia v Praze (PORG). Zajímavý na tom je fakt, že soukromou školu vede Václav Klaus mladší, který zároveň působí na ministerstvu jako Dobešův poradce.
Dodejme, že ideální škola, kterou zpracoval tým odborníků z Vysoké školy ekonomické, je popisem „ideální“ sítě středních škol, jenž vychází ze souboru především výkonových ukazatelů vztažených k demografickému výhledu (viz UN č. 34/2010).
 
Liberecký kraj: Společný postup potřebujeme
„Podporu záměru ministerstva vnímám i u kolegů z krajů, kteří byli ve funkci i v minulém volebním období,“ řekl pro UN Radek Cikl, náměstek hejtmana Libereckého kraje a předseda školské komise Asociace krajů. „Od toho odvozuji, že celostátní jednotný postup pravděpodobně potřebujeme. Při předání materiálu Ideální škola u ministra školství dvanáct ze čtrnácti krajů vyjádřilo akutní potřebu reformy své sítě středních škol. Schůzky se neúčastnil pouze kolega z Prahy, který byl ovšem ve funkci teprve den, a ze Středočeského kraje, kde mají demografickou situaci díky rozšíření satelitů u Prahy o něco příznivější. Nicméně z podkladů o výhledech počtu žáků, výkonech přepočtených na mzdy, které jsme dostali, jasně plyne, že pokles zasáhne všechny, někde až o 30 %.“
Ideální škola představuje v podstatě matematický, a tudíž akademický model. Podle libereckého náměstka ale skutečně ideální školu v praxi nelze vytvořit. „Speciálně ne ve středním školství s rozmanitou profesní přípravou.“
Nicméně základní otázka zní: V čem může být Ideální škola pro kraje užitečná?
„Máme problém. Už teď se potýkáme se spoustou volných kapacit a do budoucna to bude ještě horší. Pro nás je výhodné i vhodné, že tento problém budeme řešit ruku v ruce s ministerstvem, že to nenechá jen na nás. Navíc optimalizace není jen o rušení škol, má řadu dalších konsekvencí – počínaje třeba počtem víceletých gymnázií a konče celkovou kvalitou vzdělávání,“ řekl R. Cikl.
Ideální škola představuje mimo jiné soubor demografických dat, s nimiž samozřejmě kraje pracují už dávno. Podle R. Cikla je ale dokument cenný svou uceleností.
„Kromě toho ministerstvo zřejmě Ideální školu doprovodí některými změnami ve školském zákoně, které krajům umožní své školy lépe financovat. A voláme po zavedení povinných přijímacích zkoušek do maturitních oborů. A budeme také připomínkovat dlouhodobý záměr státu, který vlastně může Ideální školu jasně definovat.“
Jak ministerstvo školství zdůraznilo, hodlá optimalizaci podle společných not podpořit evropskými penězi. Na co by tyto projektové prostředky měly jít?
„To se teprve dolaďuje. Principem bude, aby školy, které po optimalizaci zůstanou, byly schopny zajistit udržitelnost tohoto projektu – může to být totiž i tak, že evropský projekt rovná se optimalizační projekt.“
 
Minus 20 % škol to ale nebude
Po zveřejnění záměru optimalizovat podle Ideální školy se objevila informace, že to bude znamenat snížení počtu středních škol až o 20 %. R. Cikl ji však relativizuje. Z poklesu počtu žáků zhruba o 20 % prý nelze automaticky vyvodit, že stejným dílem klesne i počet škol. 
„Je to kraj od kraje různé. Například u nás v Libereckém kraji bychom chtěli sloučit pět škol s 1500 žáky, ale úbytek žáků očekáváme trojnásobný. Dvě třetiny opatření, kterými chceme reagovat na demografický pokles, tedy nepůjdou na vrub samotného slučování,“ dodal R. Cikl.
 
Moravskoslezský kraj: do konce roku bude jasno
Otevřená náruč přivítala ministerský návrh i v Moravskoslezském kraji. Náměstkyně hejtmana Věra Palková také zdůrazňuje chmurné vyhlídky zaviněné poklesem počtu dětí – podle ní bude dokonce na severu Moravy celorepublikově nejvyšší. 
„Ideální škola je teoretický model, jeho tvůrci si vzali jako základní jednotku okres, nikoli školu, spočítali v něm například počet škol anebo patnáctiletých žáků. A vyšlo jim, co by to znamenalo, kdyby v okrese existovala jedna jediná škola, která pokryje všechny obory, které jsou v něm nabízeny – tedy kolik by měla žáků, jaký počet hodin, kolik učitelů. A to celé se vztáhlo k demografickému vývoji. Je to zajímavý nápad, který jsem předala k vyjádření našemu odboru školství,“ řekla UN náměstkyně V. Palková.
Do konce prosince by měl být hotov cílový stav sítě škol v kraji, rozdělený do dvou oblastí – mělo by jít o samotný počet příspěvkových organizací a pak o oborovou strukturu, která se neustále mění.
„Výsledek pak porovnáme s teoretickým modelem Ideální školy, který samozřejmě nezohledňuje spoustu věcí – třeba dostupnost, dopravní obslužnost, migraci, tradice, napojení odborného výcviku na podniky. Ale zbytečná práce to určitě nebyla. Jsem vděčná, že nám z jiné strany potvrzuje to, že investovat do tolika nevyužitých prostorů je neefektivní. Na druhé straně je umění nastavit parametry sítě škol tak, aby byla zachována i určitá rezerva,“ uvedla s tím, že do 15. ledna příštího roku se kraj vyjádří k výsledku zmíněného porovnání
V. Palková ocenila návrh Ideální školy v tom, že i jeho prostřednictvím ministerstvo kraje argumentačně podrží ve chvíli, kdy se proti záměru sloučit či zrušit nahlas ozvou ředitelé dotčených škol či starostové obcí. Pomůže prý preventivně proti vyhroceným situacím.
„Kraje vlastní 90 % škol, ale je tu i soukromé školství, které jde přece jen svou cestou, proto je dobře, že bylo deklarováno, že se nepodpoří vznik dalších soukromých škol. I v tom potřebujeme spolupracovat s ministerstvem,“ dodala náměstkyně hejtmana.
Vyjádřila se také k výhradám soukromých škol, které upozorňují na údajně utajený společný postup krajských politiků, kteří prý chtějí zlikvidovat konkurenci tak, že vybízejí krajské školy k zařazování týchž oborů, které otevírají za školné soukromé školy v jejich blízkém sousedství.
„Nevím, jak je to v jiných krajích. U nás držíme stejnou laťku všem zřizovatelům a nedochází k tomu.“
Optimalizace by sice měla primárně peníze šetřit, ale počáteční fáze slučování naopak obvykle přináší vícenáklady, které by – jak už bylo řečeno – mohly sanovat peníze z evropských fondů. K tomu je však V. Palková skeptická.
„Jak znám byrokratickou mašinérii, moc nevěřím, že se to v brzké době povede. Stále nevíme, o co vlastně půjde, jaký program bude vypsán, kdy si budeme moci podávat žádosti atd. Přitom optimalizace by měla ideálně proběhnout v příštím roce, protože později by to bylo vzhledem k blížícím se volbám složitější. Navíc prostředky z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost jsou takzvaně měkké peníze, ale my budeme u nástupnických škol potřebovat hlavně investice na opravy a vybavení,“ uvedla V. Palková.
Ani v Moravskoslezském kraji zřejmě neklesne počet škol o spekulovaných 20 %.
„K prvnímu lednu budeme mít asi o 14 příspěvkových organizací méně oproti stavu před zhruba dvěma roky. V hledáčku na další optimalizaci máme kolem pěti škol,“ informovala náměstkyně.
Podle ní musí být Ideální škola podpořena změnami legislativy a třeba i dlouhodobého záměru státu, v němž by se mimo jiné měly objevit i jasně dané podíly víceletých gymnázií.
„O tom se vedou obrovské diskuze – v Praze a ve Středočeském kraji můžeme mluvit doslova o likvidaci základního školství. Měli bychom si také říct, kolik procent populace by mělo procházet čtyřletými gymnázii a kolik odbornými školami.“
 
Soukromé školy: nás se bát nemusíte
Krátce po vyjádření ministra školství J. Dobeše o tom, že nepodpoří vznik žádné další soukromé školy, aby zeštíhlovací procedura krajských středních škol měla smysl, se ozvali představitelé školského privátu. Podle předsedy Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska Vladimíra Zelinky soukromníci podporují optimalizaci sítě středních škol a vůbec nepředpokládají, že by se právě jejich síť rozrostla.
„Od roku 2005 se členské školy našeho sdružení připravují na tuto situaci a efektivně pracují se žáky a rodiči,“ uvedl V. Zelinka. „Podstatné je, že v minulém období soukromé školství nezaznamenalo podstatný pokles žáků - ve školním roce 2009/2010 u středních soukromých škol to bylo pouze minus 0,1 %. Proč soukromé školy nezaznamenaly pokles využití kapacit o 40 % jako krajské školy? Díky jejich ekonomickému chování a efektivnímu hospodaření bez možnosti získání dalších státních dotací na udržení provozu školy. Navíc při poklesu počtu žáků už v jednom měsíci školního roku se jim dotace krátí. Peníze od státu získávají pouze formou stanoveného normativu na neinvestiční náklady na jednoho žáka, který je určen procentním podílem podle typu školy ze srovnatelného neinvestičního normativu na žáka krajské, obecní školy. Investice, další náklady na provoz, nájmy musí hradit ze svých zdrojů (školné, sponzorství, hospodářská činnost), které se také odvíjejí od počtu žáků.“
Podle V. Zelinky jedním z argumentů hejtmanů bylo, že nemohou řádně optimalizovat, protože například zájemce o omezované gymnazijní studium převezmou soukromé školy.
„To je čistá lež, která se bohužel objevuje i v médiích. O nejvyšším počtu žáků v jednotlivých povolených oborech vzdělání a formách vzdělávání v každé soukromé škole ze zákona rozhodují kraje. Je tedy nemožné, aby soukromá gymnázia bez vědomí kraje navýšila významně svoji kapacitu a blokovala bohulibé snažení krajů v optimalizaci sítě svých škol. Podle šetření Komory gymnázií našeho sdružení má naprostá většina víceletých gymnázií možnost z kapacitních důvodů i v dalších letech otevírat pouze jednu třídu prvního ročníku.“
Sdružení soukromých škol se domnívá, že zmíněný úmysl ministra J. Dobeše je v rozporu se zákonem o ochraně hospodářské soutěže, konkrétně s pasážemi o dominantním postavení na trhu, kde v tomto případě roli dominantního hráče má stát. Kvůli překážkám vstupu na trh se prý jedná o úmyslné zmrazení rozvoje soukromých škol jako obchodních společností.
„V programovém prohlášení současné vlády je uvedeno, že zajistí rovnost podpory vzdělání, které je veřejnou službou, bez ohledu na druh školy nebo jejího zřizovatele. Současný administrativní způsob řízení školství státem a kraji zatím prakticky brání rozvoji soukromých škol,“ dodal V. Zelinka.
Petr Husník
  
< zpět do čísla
banners/tesco_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
1543878000_mikroskop.gif
ucebnice
ucitelske_noviny_1_8_2019.gif
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
termaly_losiny_10-19.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2019 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz