archiv
Učitelské noviny č. 27/2010
tisk článku

VÍCELETÁ GYMNÁZIA NA ZLÍNSKU MOŽNÁ ZEŠTÍHLÍ

 

Ubývá žáků a některá víceletá gymnázia přestávají být kvůli tomu elitními školami – počet talentů klesá. Opět se hovoří o jejich útlumu, který by prospěl „vykrádaným“ základním školám. Ve Zlínském kraji uspořádali na toto téma sérii debat, na nichž si dotčené strany, tedy především regionální samospráva, gymnázia a základní školy, vyříkávaly své argumenty. Debaty by měly být podkladem mimo jiné pro případnou úpravu počtu tříd v krajských víceletých gymnáziích.
 
Válečná sekyra vykopána?
Po dlouhém období formálního smíru se o problému zvaném sociální selekce začalo znovu hovořit zhruba před rokem a půl, kdy byly zveřejněny výsledky českých žáků v mezinárodních výzkumech PISA a TIMSS, které přinesly – kromě důkazů o zmíněné selekci - pro mnohé určitě překvapivé zjištění: žáci víceletých gymnázií v testech čtenářské a matematické gramotnosti nedopadli významně lépe než jejich vrstevníci na čtyřletém cyklu. Znamená to, že alespoň určitá část víceletých gymnázií neplní to, co se od nich očekává? Nejsou tak kvalitní, anebo na nich nestudují výběrové děti? Dosud exaktně nezodpovězené otázky.
Exministr školství Ondřej Liška se netajil svou averzí vůči víceletým gymnáziím, jejich větším příznivcem by naopak mohl být - podle zatím kusých informací - současný ministr Josef Dobeš. Míra sympatií ministrů ovšem není tak podstatná, podstatnější jsou konkrétní rozhodnutí. Především kraje totiž volají po celostátním systémovém řešení, k němuž mají pouhé proklamace o nutnosti nezvyšovat kapacity víceletých gymnázií obsažené v některých strategických dokumentech ministerstva hodně daleko. Dětí ubývá a je jasné, že tento fakt nemůže být jediným kritériem, podle něhož by se posuzovala opodstatněnost existence sporné výběrovosti talentů po páté, respektive sedmé třídě... Jediným důvodem pro případnou optimalizaci.
 
Klesající podíl
A právě apel na systémové řešení bytí či nebytí víceletých gymnázií zazněl ze Zlínského kraje, kde v květnu a v červnu uspořádali sérii debat o budoucnosti tohoto vzdělávacího segmentu. Na pěti místech se z popudu kraje sešli představitelé gymnázií, základních škol, inspekce a poraden, aby si odpověděli na otázku, zda a proč je nutné v době demografického propadu redukovat kapacity víceletých gymnázií minimálně tak, aby jejich podíl v příslušné věkové populaci nerostl. Poslechnout si často protichůdné argumenty jsme si zajeli do Valašského Meziříčí, kde se těsně před prázdninami konalo páté setkání v řadě – tentokrát pro region Valašskomeziříčska a Rožnovska.
„Vážím si především ochoty všech zúčastněných otevřeně sdělovat své zkušenosti a názory,“ konstatoval krajský radní Josef Slovák, který diskuzi moderoval.
Poté názorně představil neradostnou demografickou situaci v kraji.
Ještě před čtyřmi roky zde žilo téměř 7800 patnáctiletých, zatímco v roce 2012, což je pomyslné dno populační křivky, jich bude odhadem jen něco přes 5100. Ani v následujících deseti letech se situace výrazně nezlepší, maximálně o 200 osob. „Debaty o tom, že se narodilo hodně dětí a že bude lépe, jsou, jak je vidět, liché. Dvě stovky dětí jsou z pohledu krajského školství nepodstatné číslo a to musíme mít při dalších debatách na paměti,“ prohlásil radní.
Původně měl kraj představu, jak v takové situaci zachovat zaměstnanost učitelů – posílením vzdělávání dospělých. „Evropské projekty určené na podporu celoživotního vzdělávání, jako je například UNIV, jsou dobré, ale narazili jsme na důsledky rozdělení kompetencí v tomto sektoru mezi ministerstva školství a práce a sociálních věcí. Například úřady práce obvykle vyhlašují velké zakázky, takže školy většinou nemají šanci. Pouze v konsorciu s firmou, a to je zlé. Jsem v tomto ohledu pesimistou,“ dodal J. Slovák.
V debatách o budoucnosti zdejších víceletých gymnázií se objevilo další zajímavé číslo – Zlínský kraj má největší gymnázia v Česku. S průměrem 539 žáků na školu s přehledem vede tabulku, kterou na opačném konci uzavírá Karlovarský kraj s 325 žáky. Jak s tímto faktem pracuje krajská samospráva?
„Je vidět, že by se nic nestalo, jestliže bychom někde omezili tři čtyři třídy víceletého gymnázia, zvlášť pokud by byly například nahrazeny třídami čtyřletého gymnázia,“ uvedl J. Slovák. Velmi výmluvná byla data o počtech přihlášených a přijatých žáků do osmiletých gymnázií (viz tabulka), z nichž vyplývá, že většina gymnázií přijímá téměř všechny přihlášené uchazeče. A pro šestiletá platí totéž. Můžeme pak ještě hovořit o výběru talentů, když celostátní průměr příslušné věkové populace studující na víceletých gymnáziích osciluje kolem 10 %? Podle psychologů není v populaci skutečně nadaných dětí víc než 1,5 až 2 %. A i u takto nízkého počtu dětí se vedou diskuze o tom, zda je vytržení dětí z jejich přirozeného vývoje v sociální skupině vrstevníků vhodné. Při odlivu deseti procent už někteří psychologové hovoří přímo o vývojové devastaci skupin žáků na základních školách.
I když pomineme tyto argumenty, nějaké řešení si jistě vynutí demografická křivka a s tím související ekonomická stránka věci. Řeč je tedy o klasické optimalizaci. Ve Zlínském kraji se tato obvykle nepříjemná záležitost dotkne tří až čtyř středních škol ročně. Optimalizace ale není jen rušení škol, v mírnější podobě jde „jen“ o rušení tříd. Do roku 2004 kraj přesně určoval počty tříd, pak se od toho upustilo, ale protože v loňském roce ubylo v regionu zhruba 500 dětí a nikdo nezrušil jedinou třídu, musel se kraj vrátit k razantnějšímu postupu. Počet tříd pak klesl o 21. Situace se bude podle J. Slováka opakovat i letos a dotkne se i víceletých gymnázií.
 
Kvalita kolísá
Na setkání vystoupil také Vlastislav Kožela z České školní inspekce, který čerpal zkušenosti mimo jiné ze šňůry šetření na téma matematické a čtenářské dovednosti.
Zástupce inspekce potvrdil, že laťka úrovně výběru nadaných dětí jde dolů.
„Jestliže víceleté gymnázium přijme ze 120 uchazečů 50, výběr to určitě je. Ale při 30 přijatých ze 32 uchazečů se už o výběru moc mluvit nedá,“ konstatoval V. Kožela. Tato praxe má prý logiku – žák rovná se normativ rovná se zaměstnanost kantorů.
„Každý z ředitelů, ať už základních, nebo středních škol si hájí svoje. A původní myšlenka, která kdysi stála u zrodu víceletých gymnázií, vzala za své,“ řekl inspektor, podle kterého však navzdory problémům víceletá gymnázia své místo na slunci mají. Ale jak velké?
„V diskuzích zaznívají názory, že by na celý kraj stačilo jediné víceleté gymnázium, do kterého by se soustředila skutečná špička dětí, tedy maximálně 2 %. Také se objevuje představa o snížení počtu víceletých gymnázií na jedno v okrese,“ informoval V. Kožela.
Z inspekcí prý plyne, že někde má jejich existence větší, jinde menší opodstatnění, neboť kvalita výuky se různí. Jakmile si gymnázia neuhlídají kvalitu, nastoupí cestu do pekel. Přijímání slabých žáků je jen chvilkové řešení, které nakonec vyústí do dlouhodobých problémů. Například? „Učitelé gymnázií byli z dřívějška zvyklí na výběrové žáky, a proto si dnes často neumějí poradit se žáky špatnými – zdaleka nejsou v tomto ohledu tak úspěšní jako třeba jejich kolegové na učilištích.“
 
Jediný propracovaný systém péče
Diskuzi valašskomeziříčského setkání lze označit za mírnou, prostou silných slov a vášní, které se prý objevily na podobných fórech v jiných okresech Zlínského kraje.
Na obhajobu víceletého stupně vystoupil například Jan Trčka, ředitel Gymnázia F. Palackého ve Valašském Meziříčí, podle něhož jsou víceletá gymnázia dlouholetou součástí vzdělávacího systému, tedy nejsou ničím výjimečným.
„Národní programy hovoří o 30 % středoškoláků, kteří by měli procházet všeobecným vzděláváním. Ve Zlínském kraji v roce 2008 bylo na čtyřletých gymnáziích zhruba 13 % populace, na víceletých asi 6 %, v lyceích asi 6,5 %, takže jsme zhruba na 26 %, tedy pod chtěným průměrem. Navíc podíl dětí, které studují na víceletých gymnáziích, je vzhledem k počtu studentů gymnázií ve Zlínském kraji vůbec nejmenší ve srovnání s ostatními kraji. A konečně, víceletá gymnázia jsou jediným propracovaným a fungujícím systémem vzdělávání nadaných dětí,“ uvedl ředitel.
O náležitém výběru talentů tam či onde prý lze diskutovat, hlavně proto, že počet zájemců rok od roku klesá, nicméně jeho gymnázium v letošním roce v šestiletém cyklu přijalo jednu třídu uchazečů s průměrem známek 1,11, vloni to bylo 1,25 a v roce 2008 činil průměr 1,19.
„V letošním roce jsme přijali 30 žáků ze 13 škol tří okresů, to znamená průměrně 2,5 žáka na jednu základní školu. Šlo o děti, které se přihlásily se záměrem skutečně studovat, a ne proto, že by chtěly odejít ze základní školy. Jinými slovy i mezi menším počtem zájemců jsou jejich výsledky velmi slušné.“
Na setkání padla zmínka také o přidané hodnotě víceletých gymnázií. Ta podle ředitele J. Trčky spočívá v tom, že děti jsou komplexněji vzdělané, v jejich třídách panuje daleko vyšší konkurence a výsledky, jsou daleko lepší než ve třídách čtyřletého cyklu.
„Mohu to také dokladovat průměrnou více než devadesátiprocentní úspěšností při přijetí na vysokou školu za posledních deset ročníků, z toho pětkrát byla úspěšnost stoprocentní. Samozřejmě se stává, že na víceleté gymnázium přijde větší skupina dětí z jedné základní školy, ale v našem případě tento odliv není tak bolestivý,“ dodal J. Trčka.
Otázkou je, nakolik bolestivé budou zásahy kraje do struktury víceletých gymnázií. Hodně bude záležet na politických dohodách, radní J. Slovák však působí odhodlaně a evidentně chce dotáhnout optimalizaci do konce.
„Diskuze s řediteli základních a středních škol, s výchovnými poradci, s představiteli samospráv a s dalšími odborníky bude završena krajskou konferencí, která je naplánována na 16. září v Uherském Brodě. Chceme efektivně usměrňovat vzdělávací nabídku středních škol v kraji a prohloubit spolupráci a komunikaci se základními školami,“ dodal J. Slovák.
Petr Husník
 
Studie hovoří pro útlum
Aby usměrnění vzdělávací nabídky, o kterém v závěru článku hovoří radní J. Slovák, bylo skutečně efektivní, bylo by dobré podepřít ho nějakými daty plynoucími z výzkumů. Dlouhodobé šetření porovnávající výsledky žáků víceletých gymnázií, čtyřletých gymnázií a základních škol však chybí. Zdrojem argumentů proto bývají téměř výhradně mezinárodní průzkumy, které posloužily jako základ i pro práci zabývající se přidanou hodnotou studia na víceletých gymnáziích, jejíž autorkou je Jana Straková ze Sociologického ústavu AV. Studie nedávno vyšla v Sociologickém časopise (č. 2). J. Straková v ní dochází k podobným závěrům, o nichž se zmínila zhruba před rokem a půl na stránkách Učitelských novin (č. 6/2009). Její analýzy několika mezinárodních průzkumů mimo jiné ukázaly, že „o studium na víceletém gymnáziu se uchází (a následně na ně nastupuje) řada žáků s průměrnými i podprůměrnými výsledky a že řada talentovaných žáků o studium na víceletém gymnáziu naopak neusiluje. Analýzy dále ukazuji, že víceleté gymnázium nepřispívá více než základní škola v kombinaci se čtyřletým gymnáziem k rozvoji kompetencí žáků v základních oborech vzdělávání, tedy v matematice a mateřském jazyce. Navštěvují je však děti s lepším rodinným zázemím. I v České republice, stejně jako v ostatních vyspělých zemích, platí, že vzdělanější rodiče investuji více energie do toho, aby pro své děti nalezli vhodné výběrové školy, připravili je k přijímacím zkouškám a podporovali jejich úsilí i v průběhu dalšího studia.
Absolvování víceletého gymnázia nicméně zvyšuje pravděpodobnost studia prestižních vysokoškolských oborů. I když absolventi víceletých gymnázií nevykazují v přijetí na vysoké školy celkově vyšší úspěšnost, absolvování víceletého gymnázia je významným prediktorem studia práv, která patří k nejprestižnějším vysokoškolským disciplínám.
Naše nálezy svědčí o tom, že základní předpoklady spojované s úlohou víceletých gymnázií nejsou naplněny, že víceletá gymnázia není možno označit za školy, které slouží k urychlení rozvoje mimořádně nadaných žáků. To je velmi vážné zjištění, které nicméně vyžaduje další potvrzení, neboť dostupná data neumožňují určit zcela rigorozně přidanou hodnotu studia na víceletém gymnáziu ani odhalit mechanismy rozhodování a přijímání ke studiu na víceletém gymnáziu“.
 
< zpět do čísla
banners/tesco_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
1543878000_mikroskop.gif
ucebnice
ucitelske_noviny_1_8_2019.gif
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
termaly_losiny_10-19.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2019 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz