archiv
Učitelské noviny č. 27/2004
tisk článku

Obec jako záchrana pro optimalizovanou střední školu?

Vedlejším produktem masivní optimalizace v Jihomoravském kraji (viz UN č. 8/2004) je převod několika středních škol do zřizovatelských kompetencí obcí. Není sporu, že jde o nesystémový krok, protože zákon uděluje tyto kompetence zejména krajům. Nesystémový, ale ještě nutně nemusí znamenat nesprávný.


Nestandardní akce

Dotčené školy, obce i mnozí krajští politikové si převod zřizovatelských kompetencí pochvalují, byť jde o velmi nestandardní úkon. Proti jsou hlavně odbory, kterým se nelíbí, že „obecní“ střední škola se promění v napůl soukromou školu, nad kterou ztratí kraj jakoukoli moc a jejíž zaměstnanci mohou být odměňováni za určitých okolností i smluvními místo tabulkovými platy.

O neobvyklosti případu svědčí i to, že v celé republice v tuto chvíli existuje jen třináct středních škol zřizovaných obcemi. Jde o subjekty s různým osudem, díky jehož řízení nespadly v úvodu reformy veřejné správy před několika lety pod kuratelu krajů, a existují tak trochu na výjimku. Do budoucna nebudou mít problém ani podle nového školského zákona, který, pokud ho zákonodárci schválí, i na tyto případy pamatuje.

Výhybka

Gymnázium ve Velkých Pavlovicích a SOŠ v Kloboukách u Brna začnou psát počátkem letních prázdnin novou historii. Nedávné optimalizační rozmary jihomoravského hejtmanství pomalu odvanou a ty nové sem už nedoletí, teď jsou tu se svými soudy a nápady páni starostové, radní a zastupitelé. Zřizovatelská výhybka ve směru obec tak definitivně zapadne.

Gymnázium ve Velkých Pavlovicích se mělo podle optimalizačního plánu Jihomoravského kraje sloučit s Gymnáziem v Hustopečích. Nestalo se. Jako výsledek dramatických nálad, které od počátku jihomoravskou optimalizaci doprovázely, vznikla dohoda mezi městem Velké Pavlovice a krajem o převodu školy pod obecní křídla.

Město si udělalo ekonomickou a demografickou analýzu a vznikl návrh, pro který zastupitelé zvedli ruku. Jejich argumenty „pro návrh“ byly vážné – v okrese odchází ze škol nejmenší počet absolventů s maturitou, zrušit gymnázium by bylo ranou z milosti zdejší vzdělanosti.

„Nesouhlasili jsme se zrušením, protože je o nás velký zájem. Chtěli jsme dokázat, že umíme být samostatní,“ dodal ředitel gymnázia ANTONÍN KAVAN.

„Město se bude na školu dívat i jinou než ekonomickou optikou,“ prohlásil pro UN starosta Velkých Pavlovic MARTIN BÁLKA. Tento pohled bude tím snazší, že provozní náklady gymnázia patří k nejnižším v kraji, a že do něj bylo v nedávné minulosti investováno, takže je velmi dobře vybavenou školou.

V Kloboukách u Brna už zkušenost se střední školou mají, město totiž zřizuje víceleté gymnázium.

Radnice považuje místní SOŠ za školu regionální, proto ji chtěla stůj co stůj zachránit. Podle slov starosty JINDŘICHA KOUBKA bude město usilovat o zavedení atraktivnější nabídky studia především z oblasti celoživotního vzdělávání.

Jdeme nahoru

„Jsme moderní škola s dobrými ekonomickými i vzdělávacími výsledky, což dokládají mimo jiné i zprávy inspekce,“ začíná svůj příběh JOSEF ŽÁČEK, ředitel SOŠ v Kloboukách u Brna, školy, která nabízí tři studijní obory – Agropodnikání, Informatika a Obchodní akademie.

„Asi před pěti lety nám byl zrušen obor Rodinná škola a pět let nám nebyl povolen obor jiný. Proto jsme šli výkonově o něco dolů. Ale hlavní důvod, proč jsme měli být sloučeni s učilištěm v Hustopečích, bylo nesplnění základního optimalizačního kritéria, jímž byl minimální počet 400 žáků na školu. Se svými 249 žáky jsme byli hluboko pod čarou.“

Ve svém redukčním záměru ovšem kraj nezohlednil „růstový potenciál“ školy. Před vyhlášením optimalizace byl totiž počet žáků ještě o něco nižší – 220. Přitom zanedlouho, na začátku následujícího školního roku do lavic usedne už 300 žáků, s tím, že po naplnění chybějícího 4. ročníku jednoho oboru by se měl výsledný počet žáků vyhoupnout na číslo 330.

Ředitel Žáček odmítá, že by ekonomická situace školy vyžadovala její likvidaci. Jako důkaz svého tvrzení uvádí příklad z letošního roku, kdy kraj vytvořil nové výkonové normativy, které tvrdě vycházejí z počtu žáků na školu. „Neměli jsme s nimi žádný problém. Jsme dokonce jednou z mála škol v kraji, která bude v září nabírat nové učitele. Informatika táhne, stejně jako Obchodní akademie. Menší zájem asi jako všude registrujeme u Agropodnikání, ale to je pochopitelné. Zemědělství lidé už dlouho vnímají jako neperspektivní obor. Budoucnost přesto vidím optimisticky. Navíc chceme v širším měřítku rozjet rekvalifikační kurzy. Jsme štika v krajském rybníce a věřím, že handicap menšího města zvládneme.“

Na 1. červenec se plánuje slavnostní „otevření“ školy pod novým zřizovatelem.

„Transformujeme se do příspěvkové organizace města. Movitý majetek kraj daroval městu pro účely školy, nemovitý majetek získáváme na deset let formou výpůjčky. Mzdové prostředky k nám půjdou stejně jako na ostatní střední školy podle krajských normativů, které splňujeme. Provozní výdaje už budou v péči města. Půjde asi o 2,5 milionu korun ročně,“ dodává Josef Žáček.

Zuby nehty aneb první na ráně

Jak se vede středním školám, které pod obcemi žijí již delší dobu? Odpověď od některých jejich ředitelů jsme získali, ale pouze pod podmínkou, že zůstanou v anonymitě. Důvod? „Vidíme si tady do talíře. Kdybych veřejně prezentoval svůj názor, jdu okamžitě ze školy.“

Co jsme se dozvěděli?

„Čím menší město, tím je to horší. Osobní vztahy hrají podstatnou roli. Navíc každé čtyři roky se vymění radnice a vy znovu a znovu od začátku bojujete s lidmi, kteří tomu absolutně nerozumí. Nejvíc jim vadí, že musejí z obecní pokladny financovat provoz střední školy. O peníze je vždycky bitva. O dorovnání mezd bych se ani netroufl zmínit. Ani převod základních škol pod obce nebylo šťastné řešení. Starostové vesměs nemají o školství zájem...“

„Zatím to funguje docela dobře, ale záleží na tom, jaká politická reprezentace zrovna stojí u kormidla. Na druhé straně ale škola dělá městu čest - aspoň doufám, že to tak radnice vnímá. Obec občas dorovná i mzdové prostředky, takže se můžeme věnovat pedagogické práci a třeba dělit hodiny u takových předmětů, u nichž by si to krajská škola nemohla dovolit. Jinak jsme ale samozřejmě první na ráně – když se obec dostane do finančních obtíží, je evidentní, že se začne ubírat tam, kde není povinnost platit...“ 

Krajská anketa

V následující malé anketě jsme se zeptali několika krajských politiků, co si myslí o převodu „optimalizovaných“ škol pod obce.

Pardubice: Zabývali bychom se tím

Radní pro školství Pardubického kraje MARIE MÁLKOVÁ (ODS):

„Zatím v našem kraji taková situace nenastala. Ale ani do budoucna nepočítáme s tím, že bychom školy, které budeme optimalizovat, převáděli na obce. V tomto školním roce jsme si nastavili určité parametry, abychom je na podzim vyhodnotili a zjistili, kde bude nutné provést optimalizační opatření. Pokud by se v rámci tohoto vyhodnocení objevil požadavek nějaké obce o převzetí školy, určitě bychom se jím zabývali. Ostatně děláme to při jakýchkoli krocích, které se tak či onak dotknou života obce. Záměr vždy projednáváme s vedeními radnic. Nicméně na území kraje by se měly optimalizační problémy řešit jako jeden celek.“

České Budějovice: Nic to neřeší

Náměstek hejtmana Jihomoravského kraje KAREL VACHTA (ČSSD):

„Nikdy jsme o tom neuvažovali. Samozřejmě ve chvíli, kdy jsme slučovali školy, příslušné obce nás v řadě případů žádaly, abychom přehodnotili úmysl a školu v obci ponechali. Ale ani jednou se nestalo, že by obec projevila zájem školu sama zřizovat. Pokud by v budoucnu chtěla takové kompetence získat, vyloženě bychom se tomu nebránili. Přesto si myslím, že takový krok postrádá smysl. Problémy se jen přesunou na jiného zřizovatele. Je to změna nadbytečná a nic by nevyřešila.“

Liberec: Je to nesystémové

Náměstkyně hejtmana Libereckého kraje EVA BARTOŇOVÁ (ODS):

„Máme zkušenost s přesunem kompetencí na obce v případě základních škol při nemocnicích. Nejprve jsme si museli říct, jakou skupinu škol by měla zřizovat obec a jakou kraj, a museli jsme o tom jednat s místní samosprávou. V případě libereckých základních škol při nemocnicích se to podařilo – obce řekly ano, není rozumné, aby zřizovatelem byl kraj. Dnes jsou tyto subjekty součástí obecních základních škol. O převodu slučovaných středních škol se ale neuvažuje. Jsou typem škol s mnohem širší působností, než je katastr obce. Kraj má veškeré nástroje k tomu, aby je efektivně spravoval, a jeho zřizovatelská role má logiku. Ty obce, které na sebe tuto roli vezmou a budou se podílet na nepřímých nákladech, svou školu na nějaký čas asi zachovají. Měli bychom ale myslet koncepčně a vysvětlovat jim, proč to není dobrý krok.“

PETR HUSNÍK

< zpět do čísla
banners/albert_390x60px_new.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz