archiv
Učitelské noviny č. 29/2004
tisk článku

Nevedeme boj s obcemi

říká KAREL TOMEK, ředitel odboru základního školství MŠMT


Uprostřed prázdnin se několik starostů nechalo slyšet, že nesouhlasí s rozhodnutím ministerstva školství, které jejich škole odmítlo udělit výjimku z počtu žáků. „Školu udržíme,“ vzkázali prostřednictvím televizní obrazovky.


Co se stane se školou, která nedostala výjimku, a přesto bude v září pokračovat ve stejném režimu jako dřív?

Pravděpodobně bude nějakou dobu normálně fungovat, dokud nedojde ke konfliktu. Například s Českou školní inspekcí, která zkoumá, zda je škola provozována ve shodě s právním řádem. Pokud inspekce zjistí, že tomu tak není, začne jednat. Omyl nebo opomenutí je možné napravit, něco jiného je ovšem úmyslné porušení zákona. Je sice rozdíl, jestli si postaví hlavu ředitel bez vědomí zřizovatele, nebo jestli zřizovatel řediteli porušení zákona nařídí. Přesto to bude vždycky ředitel právního subjektu, který jako člověk odpovědný za školu ponese důsledky.

Škola tedy není automaticky vyřazena ze sítě?

Ne, to je jiný akt. Ministerstvo vyřadí školu ze sítě na popud kraje.

Takže pokud inspekce školu nenavštíví, může být klidná? 

Určitě ne. Kraj, který od nás dostal kopii dopisu, zda škola výjimku dostala nebo nedostala, přijde na porušení zákona velice brzy. Předpokládám, že než do školy pošle peníze, zeptá se zřizovatele nebo ředitele, jak situaci vyřešili. Měl by se dovědět, buď jaké opatření škola udělala, aby zákonu vyhověla, nebo že zřizovatel zaslal na MŠMT rozklad proti jeho rozhodnutí, doložil nové skutečnosti a my jsme je vzali v úvahu při konečném rozhodnutí o věci. Konečně na začátku školního roku posílají školy na kraj zahajovací výkaz. Jestliže jej kraj prostuduje, záhy zjistí, zda škola je či není provozována v souladu se zákonem – a začne jednat. Například zahájí řízení o vyřazení školy ze sítě, takže do školy přestanou téct peníze… Ale nechci spekulovat, posuzovat porušování zákona je věc soudů, nikoli naše. Mně osobně vadí, že se někdo rozhodne porušit zákon a je přesvědčen, že mu to projde. Tak jsme, nebo nejsme právní stát? Není přece možné veřejně deklarovat, že nebudu dodržovat zákon!

Starostové operují zákonem o obcích, který jim ukládá dbát na jejich rozvoj. Jestliže chybí škola…

Nechci se s nimi přít, ale to je hodně volný výklad. Některé obce vyhodnotily svoji situaci už někdy v lednu a usoudily, že pro ně není ekonomické držet školu, jestliže počet dětí klesl pod určitou mez. Proto ještě starosta není zločinec, který nedbá o rozvoj obce. Prostě použije finanční prostředky na jiné užitečné věci a děti do školy dojíždějí. Až u nás dojde k populační explozi, síť škol bude zase houstnout. Chci ale připomenout, že ve většině případů vůbec nejde o zrušení školy, ale o změnu její organizace. Stačí, aby škola sloučila některé ročníky na 1. stupni, nebo se z plně organizované změnila na málotřídku a všechno je v pořádku. Copak je rozumné mít plně organizovanou školu, která má na 1. a 2. stupni dohromady 70 žáků?

Když obec nechce od státu ani korunu navíc…

Tady přece nejde jen o peníze, ale i o efektivitu a kvalitu vzdělávání. Pod určitou hranicí už je prakticky nemožné zajistit na druhém stupni aprobovanou výuku. 

Kolika požadavkům na udělení výjimky jste nevyhověli?

Z 691 žádosti jsme nevyhověli 60, z toho jen pět bylo málotřídek, a ještě těm, které nebyly jedinými školami v obci. Rozhodně to není tak, že ministerstvo vede boj s obcemi. Nerušíme školy, to může jen zřizovatel, pouze odpovídáme na otázku, zda můžeme škole udělit výjimku ze zákona podle předem daných a všem známých pravidel. 

Považuji za nešťastné, jestliže starosta čeká s rozhodnutím až na začátek školního roku. Situace se vyhrotí, učitelé, žáci i rodiče jsou ve stresu. A všichni ukazují prstem na zlé ministerstvo. Pokud se zřizovatel, popřípadě škola, rozhodne ignorovat zákon, riskuje, že narazí. To jsou jasné počty. S jednotlivými obcemi i představiteli jejich organizací jednáme, domlouváme se. Pokud je to jen trochu možné, vycházíme vstříc. Mimochodem, žádosti o udělení výjimky nám chodí ještě dneska. Ale pokud jsou v souladu s pravidly, podle nichž měříme všem bez rozdílu, výjimku udělíme. I když datum podání je lépe nevidět. Proto mne velmi mrzí titulky v novinách, že ministerstvo vede boj s malými obcemi. To je absurdní, nic takového se neděje. Tenhle odbor je poslední, který by měl chuť to dělat. Skóre 691 : 60 mluví samo za sebe.

JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ

< zpět do čísla
banners/albert_390x60px_new.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz