archiv
Učitelské noviny č. 30/2004
tisk článku

Část učilišť zřejmě přijde o nástavby

Nový zákon znamená nová pravidla - v případě návrhu školského zákona to platí dvojnásob. Díky tomuto předpisu, který budou po senátním „vetu“ znovu projednávat poslanci, se chystají velké změny. O některých se mluví víc, o jiných méně. Třeba o nástavbách se nemluví skoro vůbec, přitom právě tuto oblast školství čekají poměrně razantní změny. Pokud totiž bude školský zákon schválen, ta učiliště, která nebudou mít ve zřizovací listině příbuzný maturitní obor, mohou na nástavbové studium zapomenout!


O novince vyplývající z návrhu školského zákona (viz rámeček) mají jednotlivé kraje i učňovská zařízení různé povědomí: někde se na ni již s předstihem připravili, jinde ji ale ani nezaregistrovali.

Na jihu Čech pocítí změnu až třetina učilišť

„Odhadem se to v budoucnu dotkne asi třetiny učňovských zařízení,“ řekl UN vedoucí odboru školství Krajského úřadu Jihočeského kraje PAVEL ZEMAN. „V rámci optimalizace se pokoušíme soustřeďovat školy do větších celků, takže máme už dnes poměrně hodně škol s názvem SOŠ a SOU. Na druhé straně to ale ještě neznamená, že toto je univerzální cesta, jak zachránit nástavbu. Pokud bude čtyřleté maturitní studium jiného zaměření než nástavba, její zachování nebude ze zákona možné.“

P. Zeman hovoří v souvislosti se zákonnou úpravou o kvalitě nástavbového studia.

„Nemohu to doložit objektivním nálezem, ale čas od času se objeví informace, že žáci nástaveb nepodávají výkony hodné maturitní zkoušky. Principiálně je ale kvalita nástaveb dána kvalitou kantorského sboru a samotných žáků.“

Na Ostravsku s tím počítá rozvojová koncepce

„Rada kraje už v květnu schválila koncepci nabídky nástavbového studia od školního roku 2005-06, která s tím už počítá,“ uvedl pro UN IVO HERMAN, vedoucí oddělení odboru školství Moravskoslezského kraje. „Pokud vstoupí nový školský zákon v platnost, naskýtá se možnost řešit tuto otázku zařazením nového oboru příslušné škole nebo připojením nové součásti školy. Například v tomto školním roce se v našem kraji pět škol změnilo ze SOU na SOŠ, a to v rámci oborové optimalizace. Budou ovšem školy, kde opodstatněnost nabízet nástavbu padne a toto studium se soustředí jinam, pravděpodobně do větších měst. Každopádně nabídka nezmizí a navíc by se měla i zkvalitnit, neboť se nám v některých případech zdá, že pro některé obory je příliš roztříštěná. Určitě chceme zachovat procento absolventů těchto oborů.“

Podle jeho slov se již dnes některé školy snaží na plánovanou změnu reagovat ve svých žádostech o zařazení nového oboru, které musí být odeslány na ministerstvo školství do konce listopadu.

„Myslíme si, že nejde o špatný návrh, protože směřuje k posílení kvality. Jeden vytržený maturitní nástavbový obor na jedné škole, který se navíc v některých případech neučí každým rokem, není to pravé z hlediska personálního obsazení sboru ani materiálního vybavení,“ dodal I. Herman.

Ve zmíněné koncepci Moravskoslezského kraje se říká, že se počet škol s nabídkou nástavbového studia sníží asi o dvacet procent.

Karlovarský kraj – bez následků

„V našem kraji nástavby otevírají jen učiliště s maturitními obory, takže nás se tato změna školského zákona v podstatě nedotkne. Na druhé straně – vítáme ji, protože některé maturity na nástavbách mají velmi různou úroveň,“ shrnul pohled odboru školství Krajského úřadu Karlovarského kraje KAREL ČERNÍK.

Na Olomoucku nástavby teprve přijdou na řadu

„Až zákon vstoupí v platnost, určitě ho budeme naplňovat. Ale že bychom se teď touto otázkou trápili, vlastně poté, co byl vrácen sněmovně senátem? Zatím ne,“ vyjádřil se pro UN MIROSLAV GAJDůŠEK, vedoucí odboru školství Olomouckého kraje. „Zákon obsahuje tolik úkolů a změn ovlivňujících činnost krajských úřadů, že jim bezpochyby stoupne agenda. V našem kraji se ale tato změna nedotkne velkého počtu učilišť, už proto, že u nás existuje velmi mnoho integrovaných škol a samostatných učilišť bez maturitního studia pouze s nástavbou je minimum.“

A kvalita nástaveb?

„Ta je vyjádřena hlavně personálně – pokud jsou kantoři dostatečnou zárukou, že student zvládne maturitu, pak je všechno v pořádku. Ale osobně se přikláním k tomu, aby nástavby měly jen školy, kde probíhá i klasické maturitní studium v daném oboru.“

Praha až na výjimky hlásí klid

Podle DÁŠI HOSTAŠOVÉ, vedoucí odboru školství Magistrátu hlavního města Prahy změna kromě některých zemědělských učilišť všechna ostatní pražská učiliště mine.

„Máme dokonce jedno učiliště bez učebních oborů, které nabízí jen čtyřletý maturitní obor… Proto jsme zatím o nástavbách v této souvislosti nepřemýšleli. Nicméně si myslím, že až bude zavedena státní maturita, hodně učilišť na ni nedosáhne,“ uvedla D. Hostašová.

Hodně citelnou ránu by však školský zákon přinesl SOU zemědělskému v Praze 5 – Chuchli, které je přesně oním příkladem učiliště bez čtyřletého maturitního oboru.

„Považujeme toto ustanovení za naprostý nesmysl,“ řekl rozhodně ředitel škol VÁCLAV KOLEČKO. „Nevím, proč by učiliště neměla být vůči sobě rovnoprávná. Otevíráme nástavbu jedinou svého druhu v republice – trenéra dostihových koní, a to pouze dálkovou formou. Pokud by došlo k naplňování chystaného zákona, nejenže by se snížil počet žáků v naší škole, ale hlavně, obor by se nikde jinde v republice neotevřel. Je určen lidem, kteří už vesměs dávno pracují, věnují se sportu a dálková forma je pro ně logicky nejvýhodnější. Přijíždějí k nám studenti i z Kladrub a Kroměříže.“

Ředitel Kolečko připouští, že srovnávat úroveň všeobecných znalostí gymnazisty a žáka této nástavby dost dobře nelze. Ale ne proto, že je horší, nýbrž proto, že je jiná.

„Naše studenty zajímá především odborná kvalifikace. A označovat nástavby za nekvalitní na základě osobních dojmů podle mě není nejvhodnější!“

Pro a proti

ŠÁRKA VESELÁ, bývalá ředitelka bývalého SOU strojírenského ve Slaném, která jde do konkurzu na ředitelské místo nové (sloučené) školy, UN řekla, že pokud by v konkurzu uspěla, zřejmě by nástavbové studium v budoucnu již neotevřela. (I na této škole je zatím jediným maturitním oborem nástavba.)

„Myslím si, že žáci nástavbového studia nemají takové studijní předpoklady, aby uspěli u státní maturity. Dnes žáci maturitu složí dobře, v podstatě je to start do praxe, ale aby šlo o zkoušku rovnocennou s maturitou na gymnáziu nebo na průmyslovce – to ne. Raději bych otevřela čtyřletý obor s maturitou, který by byl filtrovaný přes přijímací zkoušku a navíc s intenzivní výukou cizích jazyků. V tomto případě bych novou maturitu riskla. Sice se nám stalo, že několik absolventů úspěšně studuje na vysoké škole, ale to bývá vždy tak jeden případ ze sta.“

SOU dopravního v Čáslavi se nový zákon v otázce nástaveb zřejmě nedotkne, ačkoli stejně jako škola ve Slaném nemá v nabídce žádný čtyřletý maturitní obor.

„Informaci o takovém ustanovení zákona nemám, ale snad se nás změna nijak nedotkne, protože máme zažádáno počínaje školním rokem 2005-06 o studijní obor Autotronik,“ řekl ředitel školy KAREL ŠŤASTNÝ. On však se selektivním omezením nástaveb nesouhlasí.

„Nevidím kvalitativní rozdíl v tom, jestli nástavba probíhá na učilišti nebo střední odborné škole či průmyslovce. Rozdíly se mohou objevit jen podle toho, jak kvalitní přijmete žáky.“

Je to celé špatně

Takto jednoznačně formuluje své odmítavé stanovisko Sdružení učňovských zařízení.

„V průběhu uplynulého půldruhého roku jsme několikrát upozorňovali, a to i prostřednictvím Unie zaměstnavatelských svazů, že návrh školského zákona je v pasáži nazvané nástavbové studium pro učňovská zařízení diskriminační, protože přinese jejich bezdůvodné omezení,“ řekl UN předseda sdružení PETR LACINA. „Není proč vázat nástavby na jiný maturitní obor, protože kvalifikovanost učitelů je naprosto stejná jako na jiných odborných školách, a proto nevím, proč náš požadavek nebyl akceptován.“

Řešení je podle P. Laciny jednoduché – nechť ministerstvo přizná svou chybu, využije toho, že senát vrátil zákon poslanecké sněmovně a urychleně připraví změnu příslušného paragrafu.

MŠMT: Nejde o chybu, je to záměr

Ministerstvo školství však oficiálně - ústy náměstka ministryně školství JAROSLAVA MÜLLNERA, odmítá, že by udělalo jakoukoli chybu, a proto žádný zásah do textu návrhu školského zákona nechystá.

„Text se do příslušného paragrafu nedostal omylem. Jde o to, že nástavba je zkráceným studiem, jehož cílem je složit maturitu. Měla by být tedy tam, kde jsou podmínky k realizaci kompletního maturitního studia.“

A máte důkaz o tom, že současné nástavby, které probíhají na učilištích otevírajících jinak jen učební obory, jsou méně kvalitní?

„Proč nekvalitní? Tímto směrem naše úvaha nejde. Souvisí i se stavbou a strukturou rámcových vzdělávacích programů. Základem totiž bude RVP pro maturitní studium a z něj pak bude zpracována varianta pro nástavbové studium čili to má jistou vnitřní logiku.“

Nejen na školách se otevřeně hovoří o tom, že toto zákonné omezení prospěje zavedení státní maturity, protože nástavby obecně mají pověst – ale je to jen pověst – méně náročného studia. Jinými slovy, že se sníží riziko hromadného neúspěchu. O tom jste neuvažovali?

„Vazba na novou maturitu tam je, ale samozřejmě maturita na nástavbových studiích by měla mít srovnatelnou úroveň se standardním čtyřletým studiem. Nicméně je třeba vzít do úvahy skutečnost, že společná část maturity se pohybuje stručně řečeno na minimu, které by měl zvládnout každý maturant, a proto se nedomnívám, že z tohoto vzniknou nějaké problémy. Navíc se počítá s adaptační lhůtou, díky níž budou mít střední školy dostatečný prostor pro přizpůsobení své vzdělávací nabídky nové situaci.“

PETR HUSNÍK

Pasáže návrhu školského zákona týkající se středoškolských nástaveb

§ 83
Nástavbové studium

(1) Střední školy, které poskytují střední vzdělání s maturitní zkouškou v daném oboru vzdělání, mohou v tomto oboru organizovat nástavbové studium pro uchazeče, kteří získali střední vzdělání s výučním listem v příbuzném oboru vzdělání v délce 3 let denní formy vzdělávání. Vzdělávání se uskutečňuje podle upraveného rámcového vzdělávacího programu pro příslušný obor vzdělání. Návaznost oborů vzdělání pro uchazeče přijímané do nástavbového studia stanoví vláda nařízením.

Přechodná ustanovení
§ 185

(9) K nástavbovému studiu ve středních školách, které nesplňují podmínku stanovenou § 83 odst. 1 věta první a ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nástavbové studium v daném oboru vzdělání uskutečňují, je možné přijímat žáky nejpozději pro školní rok 2005/2006.

< zpět do čísla
banners/albert_390x60px_new.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz