archiv
Učitelské noviny č. 32/2004
tisk článku

Do školy po celý život

O Centru vzdělanosti Libereckého kraje

V Libereckém kraji právě končí projekt, jehož cílem bylo vytvořit mozaiku škol nabízejících nejrůznější formy celoživotního vzdělávání. Cíl byl splněn. Po ukončení projektu však čeká zdejší Centrum vzdělanosti ostrý start „do života“.


Centrum se představuje

Podle slov pracovníků odboru školství libereckého Krajského úřadu jsou pryč doby, kdy vzdělávací dráha člověka končila vyučením a nebo maturitou. „Současné a neustálé změny na trhu práce, příchod nových technologií a požadavky zaměstnavatelů vytvářejí na společnost zcela jiné požadavky. Evidentně rostou nároky na přizpůsobivost pracovních sil,“ praví se ve vizitce, kterou připravili pro UN. Nechme jim tedy volnou ruku, aby „své“ centrum v této kapitole sami představili.

„Je třeba konstatovat, že chování lidí, a koneckonců i státu zatím této skutečnosti příliš nenasvědčuje. Lidé rozhodně necítí nutnost průběžně se vzdělávat jako životní potřebu - na úrovni ministerstev je spolupráce dosud minimální, místo konkrétních kroků a řešení se vedou zákopové války o kompetence.

Právě proto v této době přichází Liberecký kraj jako jeden ze dvou v České republice s návrhem, jak účinně situaci řešit, a přináší projekt Centra vzdělanosti Libereckého kraje.

To vzniká nejen jako naplnění jednoho z cílů dlouhodobého záměru kraje, ale uvádí v život nový moderní systém dalšího, celoživotního vzdělávání a přibližuje vzdělání široké vrstvě zájemců bez ohledu na věk, sociální postavení a místo v regionu.

Kraj tímto projektem naplňuje tři hlavní strategické priority: zvýšení účasti na vzdělávání, zvýšení kvality vzdělávání i jeho řízení a konečně zvýšení efektivity celého procesu – které umožní v budoucnosti řádné fungování vzdělávací soustavy a zejména její další rozvoj.

Hlavním cílem projektu je rozšíření příležitostí občanům kraje pro získávání znalostí a dovedností, podpoření rozvoje celoživotního vzdělávání, což přispěje nejen k rozvoji vzdělávání, ale i ke zvýšení zaměstnatelnosti obyvatel kraje v podmínkách globalizace ekonomiky a rychlého rozvoje technologií. Prostředkem k realizaci tohoto cíle je vytvoření centra se sítí místních poboček vhodně rozmístěných a dostupných po území celého Libereckého kraje.

Školy byly systematicky vybírány tak, aby vzdělávacími službami pokryly pokud možno celé území kraje a aby nabídka vznikajících vzdělávacích programů pokrývala očekávané potřeby obyvatel, zaměstnavatelů a dalších účastníků participujících na trhu práce.

Hlavní vzdělávací aktivity se proto budou odehrávat přímo v místních centrech, na školách, v těsné blízkosti u uživatelů, kterým budou nabízené aktivity určeny. Krajské centrum bude především koordinovat vzdělávací nabídku zúčastněných institucí a poskytovat metodickou pomoc při její tvorbě, akreditovat místní centra, hodnotit vzdělávací programy a poskytované vzdělávání, podílet se na personálním zajištění výuky a na vyhledávání a zajišťování vhodných sociálních partnerů.

Za povšimnutí jistě stojí to, že spolu s Libereckým krajem, který také projekt za spoluúčasti ministerstva školství financuje, jsou řešiteli a partnery projektu Město Liberec, Národní ústav odborného vzdělávání Praha, Technická univerzita Liberec a smluvním partnerem Investorsko-inženýrská, a.s., Liberec. První etapa projektu bude ukončena na podzim letošního roku, další fáze projektu jsou připravovány v souvislosti s možností kraje čerpat prostředky z evropských strukturálních fondů.“

Investice do kantorů

Místohejtmanka Libereckého kraje EVA BARTOŇOVÁ říká, že kraj musel sáhnout do vlastní kapsy, aby projekt rozjel. Přitom podobné projekty ve dvou jiných krajích byly financovány z evropských fondů. K nim měl ovšem Liberec v rozhodné chvíli daleko. „To rozhodnutí bylo o politické odvaze,“ uvedla v rozhovoru pro UN.

„Poprvé jsme se setkala s úkolem vytvářet větší vzdělávací celky před lety a musím přiznat, že mě překvapila nechuť škol k takovým krokům. Uvědomila jsme si, že s lidmi se musí dlouho diskutovat. Myšlenka center celoživotního vzdělávání byla přijata mnohem pozitivněji než slučování škol do větších vzdělávacích celků. Předtím měli pedagogové a vedení škol pocit, že se jim cosi ubírá, snižuje se jejich prestiž, když z jejich školy děláte jakoby něco jiného. V rámci tohoto projektu ale prošli dlouhým školením, Národní ústav odborného vzdělávání s nimi rok intenzivně pracoval a říkal jim, jak a co budou dělat, jak si budou připravovat projekty - a to partnerským způsobem. Myšlení lidí se rázem změnilo. Jak je vidět, i do pedagoga musíte investovat, když chcete, aby se změnil.“

Roli NÚOV po skončení projektu převezme liberecká „centrála“?

„Ano a jedna z jejích důležitých funkcí bude koordinace mezi místními centry. Musíte nastolit určitý řád, protože nastává doba, kdy si jednotlivé školy nebudou tvořit vzdělávací programy už jen pro sebe, ale budou to dělat společně, ve spolupráci s úřady práce, vysokou školou nebo podnikem. To bude složité, proto musí existovat jeden silný zastřešující partner pro všechny.“

V zadání projektu se o něm hovořilo jako o akciové společnosti města...

„Těch návrhů padlo několik, od této akciové společnosti po úplně samostatný subjekt. Dnes se přikláníme k variantě příspěvkové organizace, která může být zařazena v síti ministerstva školství, a bude proto mít snazší život. Je to ale jen první krok. Nechme tomu volný průběh, jsme na začátku – třeba se centrum nakonec transformuje v něco úplně jiného.“

Dnes je v síti 25 škol, z nichž některé už nabízejí konkrétní kurzy – hlásí se vám další zájemci z řad škol?

„Registrujeme asi deset žadatelů a sami předpokládáme, že celkový počet zúčastněných škol bude asi o pět šest subjektů vyšší. Je fakt, že takový zájem o projekt před rokem nebyl. Těžká práce byla například s gymnázii, která poukazovala na svou zřizovací listinu, na to, že vychovávají studenty pro vysokou školu a vůbec nejsou vhodným místem pro přípravu dospělých. Nicméně trvala jsem na tom, aby se gymnázia do projektu zapojila. Dnes by si své centrum ředitelé gymnázií za nic nenechali vzít.“

Proč?

„Protože rázem přišli na ohromné možnosti. Uvědomili si například věc, kterou do té doby nevyužívali: jestliže začnou spolupracovat s Technickou univerzitou, mohou s ní sepsat dohodu o zapůjčení svého pedagoga. Takže nejen dotyčný pedagog, ale i ta škola z toho něco má, pochopili, že jde o normální obchodní vztah. To je ohromný posun a pozitivum, i proto, že mohou říkat dětem a rodičům, že jejich kantoři učí na vysoké škole.“

A jaké kurzy mohou gymnázia nabízet?

„Například jazykové, počítačové nebo manažerské. Na gymnáziích jsou učitelé, kteří prošli přípravou pro projektové řízení. Proč toho nevyužít a nenabídnout jejich znalosti v kurzech pro dospělé? Myslím, že mnozí gymnaziální učitelé nemají ideální vazbu na to, co se děje v jejich okolí. Žijí ve svém světě obklopeni mladými lidmi, ale třeba problémy s uplatněním vysokoškoláků ve zdejší průmyslové zóně jim nic neříkají. Proto je důležité, aby se dostali do kontaktu s dospělými.“

Tato zpětná vazba ale u učitelů odborných škol nestačí. Tam to chce něco víc.

„Samozřejmě. Chceme, aby se znásobilo množství společných projektů odborných škol s podnikatelskými subjekty. A už se nám také několik velmi užitečných vazeb na podniky podařilo navázat.“

Místní centra jsou vzájemně propojená, to znamená, že jednotlivé školy budou vědět o nabídce svých kolegů a že o ní také budou informovat případné zájemce. Myslíte, že školy mezi sebou přestanou hašteřit a budou schopné si vzájemně „dohazovat“ klienty?

„Přála bych si, aby za to školy byly hodnoceny. Musí se to prostě naučit a spočítat si, že je to pro ně výhodné. Chceme, aby databáze kurzů byla k dispozici nejen na školách, ale i na informačních a poradenských střediscích úřadů práce. Všichni se musí naučit dát o sobě veřejnosti vědět.“

Nabídka dalšího vzdělávání, která se na školách po celé republice objevuje, představuje v drtivé většině rekvalifikační kurzy. Jen málo kurzů vzniká z poptávky firem, což by měl být základ. Jak je tomu u vás?

„Podobně. Je to dáno tím, že v rámci aktivní politiky zaměstnanosti je možné takové vzdělávání hradit – podnikatelský terén není zvyklý si ve školách vzdělávání objednávat. Na druhé straně síť center vznikla proto, aby nabízela bohatou šíři aktivit, od vzdělávání seniorů přes kurzy pro maminky na mateřské až po kurzy pro handicapované občany. Zatím si lidé na samotný fakt celoživotního vzdělávání zvykají. Předpokládám, že se okamžikem zavedení modulové struktury vzdělávání jejich zájem výrazně zvýší.

Projekty podobné vašemu bývají obvykle dobrovolnou záležitostí, vy jste si ale své školy určili na kraji sami. Proč?

Na začátku byl poměrně logický požadavek, aby síť center pokryla celou oborou škálu napříč regionem. Určitý výběr jsme tedy udělali. Nestalo se ale, že by někdo chtěl z projektu vystoupit. Naopak, vidíte, že se hlásí další.

PETR HUSNÍK

Ilustrační foto – ph

Do projektu Centra vzdělanosti je zapojeno 25 středních škol a středních odborných učilišť Libereckého kraje, v další fázi se počítá s rozšířením místních poboček na konečný počet 32. Dnes jsou členy sítě tyto subjekty:

SOŠ, SOU a U Česká Lípa; Euroškola Česká Lípa s.r.o.; SOŠ, SOU, OU, U a Praktická škola, Frýdlant; SOU lesnické a U Hejnice; SOŠ a SOU Jablonec nad Nisou; SOŠ a SOU obchodní Jablonec nad Nisou; Gymnázium a Sportovní gymnázium Jilemnice; Obchodní akademie Liberec; SPŠ stavební Liberec; SPŠ strojní a elektrotechnická, VOŠ Liberec; SZŠ a Vyšší zdravotnická škola Liberec; Gymnázium F. X. Šaldy Liberec; Soukromá SPŠ nábytkářská s.r.o.; ISŠ stavebních a řemeslných oborů, OU a U Liberec; Soukromá hotelová škola Hergesell s.r.o. Liberec; Gymnázium a SPgŠ Liberec; SOŠ technická, SOU a U Liberec; SOŠ, SOU, OU a Praktická škola Lomnice nad/Popelkou; VOŠ sklářská a SPŠ sklářská, SOU sklářské, OU a U Nový Bor; Gymnázium Turnov; ISŠ Turnov; Obchodní akademie a Hotelová škola Turnov; Gymnázium Ivana Olbrachta Semily; ISŠ Vysoké nad Jizerou.


 

Připravovaná vzdělávací nabídka Centra vzdělanosti Libereckého kraje:

Vzdělávání pro dobrovolné pracovníky s dětmi a mládeží, Rychlé rekvalifikace, Informatika v ekonomice, Asistent/ka pro TOP manažery, Kurz německého jazyka, Vzdělávání pracovníků veřejné správy a neziskových organizacích, Podnikatelsko-správní činnosti, Zahradnictví, Volnočasové aktivity, Práce v lese a zpracování dřeva, Základy strojního obrábění, Obrábění na číslicově řízených strojích, Provoz obchodu, Prodavač, Práce s PC, Komunikace v úředním styku, Účetnictví na počítači v programu STEREO, Podnikání nebo zaměstnání?, Stavitelství, VITA – humanitně výtvarný projekt, Strojírenství, Elektrotechnika, Komplexní kurz první pomoci, Pečovatelka, Mediální komunikace, Počítače v praxi, Truhlář – výroba, Nábytku se zaměřením na umělecké truhlářství a řezbářství, Management krizového řízení, Zabezpečovací systémy, Provádění suchých staveb ze sádrokartonu, Barmanství, Údržba hotelového provozu, Další vzdělávání pedagogických pracovníků, Motivace a možnosti ovládání výkonu, Seřizovač číslicově řízených obráběcích strojů, Provozní technika pro zpracování plastů, Počítače pro každého, Gastronomické dovednosti, Tavení skla, Krizové řízení a civilní ochrana – elearning, Němčina pro začátečníky, Strojírenství, Kuchař, Číšník, Průvodcovská činnost v cestovním ruchu, Právní minimum pro obecní úřady, Klempíř pro strojní výrobu, Mechanik se zaměřením na dopravní prostředky, Asistent ve státní správě.

< zpět do čísla
banners/lesany_konkurz_390x60.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz