archiv
Učitelské noviny č. 2425/2004
tisk článku

O čem hlasoval školský výbor

Na sto padesát pozměňovacích návrhů vznesli členové školského výboru poslanecké sněmovny při projednávání zákonů, které – budou-li schváleny sněmovnou a senátem – ovlivní na dlouhou dobu naše školství. Neuspěly zdaleka všechny. Poslanců, kteří předložili nejvíc návrhů, jsme se proto zeptali:


Který z vašich úspěšných pozměňovacích návrhú vás potěšil nejvíc? V kterém případě vás nejvíc mrzí neúspěch?

milan Bičík (ksčm)

Radost mám z každého pozměňovacího návrhu, který prošel. Včetně těch, jež jsme označovali jako legislativně technické, protože zákon upřesňují, dávají mu větší srozumitelnost a tím i větší možnost pro praktické využití. Nechtěl bych nějak zvlášť vyhledávat pozměňovací návrh, který má pro náš klub největší hodnotu. Spíš mne mrzí ty, co neprošly. Nebylo jich sice tolik, ale byly dost podstatné. Trápí mne, že je výbor nepřijal, ale věřím, že to ještě bude otázka další diskuze v obecné rozpravě ve 2. čtení na červnové schůzi poslanecké sněmovny.

Nemůžeme se například srovnat s otázkou individuálního vzdělávání. Přitom jsou k dispozici materiály z parlamentního institutu, které vysvětlují,  jak je tato otázka řešena v jiných evropských i mimoevropských zemích. Jsme obecně proti individuálnímu vzdělávání jako takovému, protože to odporuje principu povinné školní docházky. Navíc se domníváme, že je návrh v zákoně špatně formulován. Vůbec například neřeší otázku kontroly v průběhu vzdělávání a na to se v Evropě klade největší důraz.

Mrzí nás také, že kolegové a kolegyně možná ne zcela zvážili všechny okolnosti, které souvisejí s určitou standardizací našeho školství ve vztahu k Evropě  - a to je otázka soukromého školství konfesního a nekonfesního. Myslím, že náš komplexní návrh, který prolínal třemi návrhy zákonů, byl rozumný. To, že neprošel, je pravděpodobně otázka koaliční dohody. Znovu se budeme snažit najít východisko, protože zákonem navržená formulace není do budoucna udržitelná. 

S kolegy z našeho klubu znovu probereme všechny naše pozměňovací návrhy. Vyhodnotíme hlasování na výboru a posléze zvážíme, které z návrhů, jež jsme výboru předložili, a nebyly přijaty, znovu otevřeme ve 2. čtení - ať už ve stávající podobě nebo v určité modifikaci.

Michaela šojdrová (kdu-čsl)

Pochopitelně mne těší, že výbor naprostou většinu mých pozměňovacích návrhů přijal. Alespoň těch podstatných. Mám však radost i z toho, že byl přijat návrh kolegyně Fischerové, který umožní ředitelům škol se souhlasem krajského úřadu nebo ministerstva zřídit ve třídě, kterou navštěvuje žák se speciálními vzdělávacími potřebami, funkci asistenta pedagoga. Z mého přijatého návrhu, který upravuje společnou část maturity, však mám radost jenom poloviční. Zatímco já jsem navrhovala volitelnou zkoušku z matematického základu, kolega Bičík uspěl s návrhem povinné maturitní zkoušky z matematiky na gymnáziu. Osobně se domnívám, že to je s mým návrhem v rozporu. Možná bychom se mohli shodnout na kompromisu, že pro gymnázia bude jedním ze dvou volitelných, povinně nabízených předmětů matematika. Podle mého názoru totiž tak ostré vymezení popírá roli rámcového vzdělávacího programu. Největší radost mám však z toho, že vládní návrh jako takový nedoznal ve své struktuře větších změn.

Taťána Fischerová (us-deu)

Musím kolegyni Šojdrovou podpořit. Těší mne, že byly přijaty její pozměňovací návrhy týkající se církevního školství. Souhlasím i s jejím návrhem matematického základu jako volitelného maturitního předmětu. Povinná maturitní zkouška z matematiky na gymnáziu je i pro mne špatná zpráva. Pokusíme se s tím ve 2. čtení ještě něco udělat. Pro mne osobně je velice důležité, že výbor přijal širší rámcové vzdělávací programy, které nezužují možnost alternativ. Naopak hodně mi vadí, že prošel komunistický návrh, že děti s těžkým mentálním postižením nemají možnost se vzdělávat ve školách, ale pouze doma nebo v ústavech. To je děsivé. Kolegové netuší, co způsobili. Představa, že v dnešní době někoho pošleme do ústavu, je smutná. Tenhle problém ve sněmovně určitě otevřu.

EVA NOVÁKOVÁ (ČSSD)

Těší mne, že výbor přijal všechny mé pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu zákona o pedagogických pracovnících. Největší váhu však přikládám změnám v paragrafech 8 a 9 příslušného zákona. Je totiž žádoucí, aby učitelé, kteří mohou vyučovat cizí jazyk na jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky, tak směli činit i na druhém stupni základních škol a na středních školách.

JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ 

< zpět do čísla
banners/lesany_konkurz_390x60.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz