archiv
Učitelské noviny č. 20/2003
tisk článku

Nedodržování osnov

Ve výroční zprávě ČŠI se praví, že v minulém školním roce nebyly dodržovány učební plány v 17 % sledovaných středních školách - šlo převážně o nedodržení stanoveného týdenní počtu hodin nebo předepsané skladby předmětů v jednotlivých ročnících. Ve 20 % škol byly zjištěny odchylky obsahu výuky od osnov. Byť obecně platí, že předpisy se musí dodržovat, přesto vzniká otázka, jestli není ČŠI na střední školy přísná. Co když za nedodržováním osnov a plánů stojí snaha kantorů učinit netradičními metodami výuku bohatší a žákům přístupnější?


Proto jsme se několika ředitelů středních škol zeptali: JE PODLE VÁS NEDODRŽOVÁNÍ OSNOV A UČEBNÍCH PLÁNŮ ŠLENDRIÁN, NEBO MŮŽE JÍT O DŮKAZ KREATIVITY ŠKOLY?

Radoslav Kučera, Obchodní akademie Pelhřimov
Mám zkušenost zejména s oblastí odborných předmětů - jen sporadicky přijde do hodiny inspektor, jehož odbornost odpovídá danému předmětu. Kontroluje se spíš "papír". Tito inspektoři, aniž bych je podceňoval, vyplývá to z faktů, málokdy umějí porovnat to, co se učí, s tím, co je v osnovách. Navíc každý učební dokument připouští změnu do výše 30 procent, takže kantor je zodpovědný za to, a já to tak vyžaduji, aby byla výuka průběžně aktualizovaná. Nedovedu si představit, že bychom čekali na novelu pedagogických dokumentů kvůli tomu, že se změní nějaký daňový zákon. Na změny učebních plánů průběžně reagujeme v rámci Asociace obchodních akademií, kde připravujeme inovace dokumentů. Dnes již nemáme osnovy v klasickém slova smyslu, ale učební plány jsou postaveny na kompetencích žáků, tedy na tom, co musejí umět, ne co se má naučit. To se inspektorům těžko kontroluje.
Pokud jde o nerespektování počtu vyučovacích hodin, to je něco jiného. Obsah je jedna věc, rozsah druhá. Jenže, i tady jde o věc přístupu. Například do naší školy přišla nová řada učebnic, podle níž se nedá učit v příslušném předmětu předepsané dvě, nýbrž tři hodiny týdně. Co pak s tím? Ale obecně bychom neměli překračovat hodinové dotace, které jsou v plánu, určitě ne v rámci celého čtyřletého cyklu. Musíme se ptát, proč k nedodržení došlo, jestli proto, že ředitel chce uchovat úvazky, nebo proto, že si to vynucuje změna obsahu výuky.
S nástupem rámcových vzdělávacích programů (RVP) nastanou v této věci komplikace. Inspekce nebude mít jednoznačné kritérium, i když RVP bude muset obsahovat nějaké kvalitativní i kvantitativní hranice, do nichž se školní vzdělávací program bude muset vejít. Nám se prostor rozšíří, inspektoři to budou mít těžší. Jen se obávám, aby se kdejaké slovíčko někde pod čarou z RVP nestalo nástrojem, jak školu potrápit.

Miroslav Zapletal, SPŠ elektrotechnická Pardubice
Existuje úzus pro změny v učebním plánu do výše 30 procent, které jsou v kompetenci školy, nikde ale není řečeno, co je pro tuto možnost základem. Ve všeobecně vzdělávacích předmětech to takový problém určitě nebude, ale v odborných předmětech ano. Je oním základem to, co bylo původně schváleno? Pokud ano, pak bychom nemohli vůbec inovovat, protože 30 procent vyčerpáme velmi rychle a za dva roky bychom museli žádat o změnu celého učebního plánu. Záleží také na tom, do jaké míry je učební plán konkrétní. Když v předmětu výpočetní technika učíme "textový editor", je to pro inspekci jiné, než kdybychom tam napsali Word 97, přičemž dnes již existují novější verze.
Bylo by mnohem užitečnější, kdyby školní inspekce posuzovala, do jaké míry se učivo liší od toho, co je potřeba v praxi, protože to je důležité. Mohu učit podle deset let starého učebního plánu, avšak praxe bude jinde, přesto budu v hodnocení dobrý. Přimlouval bych se za posílení autonomie a volnosti školy, abychom mohli víc reagovat na potřeby regionu.

Jaroslav Ponec, SPŠ Kopřivnice
Ve škole osnovy a učební plány samozřejmě platí. Jde ale také o to, jakým způsobem či přesněji do jakých podrobností škola schválí učební plány. Jestli někdo z inspekce řekne - tady je 46. hodina, máte brát čerpadla, jak to, že berete kompresory - pak jde o absolutní dogmatismus. Proto máme plán zpracován výhradně formou tematických celků. Striktní dodržování hodin v jednotlivých celcích je v rozporu s požadavkem, aby učitel individuálně a kreativně přistupoval k žákům. Navíc každý kantor musí svůj výkon přizpůsobit novinkám v oboru. Podstatné je, že na konci roku podá zprávu, zda odučil stanovenou látku a jak dožene případné výpadky.
Je vůbec otázkou, jestli by takové hodnocení měl inspektor dělat, zda třeba hospitace jsou oním správným nástrojem. Tvrdím, že nejsou. Inspekce by se měla zabývat globální evaluací školy a ne subjektivním hodnocením jedné nebo několika vyučovacích hodin.

PETR HUSNÍK

< zpět do čísla
banners/1600293600_tesco_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
1543878000_mikroskop.gif
dekra_125x125-s.jpg
1597960800_mascotte_125 x 125.jpg
ucebnice
1599602400_okentes.gif
anketa
Pomůže Strategie 2030+ změnit školství k lepšímu?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
41%
32%
27%
evvoluce.png
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz