archiv
Učitelské noviny č. 18/2004
tisk článku

Co říká terén na 3. verzi RVP ZV?

Zvědavost tady byla. Jaké připomínky asi dorazily do 16. dubna 2004 do Výzkumného ústavu pedagogického? Ze škol se totiž ozývaly signály v dvojí podobě. Část pilotních škol si stýskala, že je třetí verze Rámcového vzdělávacího programu  pro základní vzdělávání (RVP ZV) sešroubovala víc, než si přály. Učitelé, kteří doufali, že se RVP nakonec vytratí do ztracena, zase vyjadřovali své obavy o budoucnost českého školství. O obsahu více než 200 zaslaných připomínek a navrácených dotazníků jsme si povídali s JANEM TUPÝM, náměstkem ředitele VÚP Praha.


Byl názorový rozkmit hodně široký?

Jako vždycky. Od bezvýhradného souhlasu po odmítnutí, od požadavků zcela zásadních koncepčních změn po drobnosti. Jedni volají po programu, který by byl sevřenější, konzervativnější, hlavně aby v něm bylo více učiva. Druzí naopak požadují větší volnost a omezení rozsahu učiva. Co bude třeba v konečné verzi upravit, však krystalizovalo poměrně přesvědčivě. 

O co tedy jde?

Znovu bude zapotřebí v úvodu vysvětlit smysl změn, ke kterým má kurikulární reforma přispět. Vytvoření školního vzdělávacího programu (ŠVP) nesmí být samoúčelné, nesmí být vnímáno jako hlavní cíl reformy.

Dohady jsou kolem učebního plánu; přesněji řečeno kolem počtu disponibilních hodin. Někdo by přivítal širší možnost pro volitelné předměty. Jiný varuje, že s celkovým vyšším počtem vyučovacích hodin ztratí děti příležitost zapojit se do mimoškolních aktivit. Hodně připomínek přišlo na téma druhý cizí jazyk. Zdá se, že pro velký počet žáků by byl příliš velkou zátěží. Průchodnější by bylo jeho zařazení mezi volitelné předměty. Jsou i obavy, že nebudou prostředky na dělení hodin, zařazení asistentů učitele atd. Další poznámky směřují k vazbám mezi klíčovými kompetencemi, očekávanými výstupy a učivem. Máme ponechat pojem „výstup“, který evokuje testování, nebo se vrátit k původnímu názvu „očekávané kompetence“? Problémy se objevily také u kapitoly týkající se vzdělávání žáků se specifickými vzdělávacími potřebami, kterou na poslední chvíli nahradil text MŠMT. Zdá se, že zhuštění je na úkor návodnosti.

Některé spíše dílčí připomínky se vztahují k obsahu oborů vzdělávacích oblastí, které se stále ještě zdají příliš široké na to, aby bylo možné uplatňovat moderní metody práce. Jindy pedagogové upozorňují na nesrozumitelnost textu atd.

V poslední době se ozývá: Proč potřebujeme RVP ZV, když máme tři vzdělávací programy? 

Současné vzdělávací programy jsou zaměřeny na učivo a na rozdíl od RVP ZV prvotně nesměřují k vytváření životně důležitých kompetencí. Navíc současné vzdělávací programy nemohou ve své obecnosti postihnout konkrétní podmínky jednotlivých škol a potřeby konkrétních žáků. ŠVP to ale naplnit může. Může tak navodit záměrnější a promyšlenější vzdělávání ve prospěch žáků.

Jaké byly reakce učitelů na seminářích o RVP ZV, které jste dosud absolvoval?

Pokud jde o pedagogickou stránku věci, vnímali RVP ZV jako pozitivum. Nezastírali však obavy, jestli budou pro jeho realizaci vytvořeny odpovídající podmínky (ekonomické, personální, materiální…), které by umožnily vyšší kvalitu a efektivitu vzdělávání. Velice často upozorňovali na nedostatečnou propagaci ze strany nejvyšších představitelů MŠMT. Nejspíš právě proto někteří učitelé vyčkávali, jak věci dopadnou - a teď jsou překvapeni. Hlavní osvěta nás ještě čeká. Především směrem k rodičům a k široké veřejnosti, protože pedagogové se s RVP ZV a s tvorbou ŠVP seznámí při dalším vzdělávání. 

Nemají pravdu ti, kteří se obávají, že některé školy nedokáží ŠVP vytvořit, že si neporadí?

Tam, kde vázne spolupráce, kde se zaměřují na předání faktů a ověření, že žáci učivo pamětně zvládli, kde vládnou písemky a strach ze zkoušení, možná budou mít problém. Jde nám totiž především o podstatnou změnu charakteru práce, o společné promýšlení nejvhodnějších a nejefektivnějších cest k tomu, aby žáci získali odpovídající kompetence.

Věřím, že je to jen otázka času. Největší chyba by byla, kdyby se učitelé lekli a dopředu vzdali veškeré snažení. Nic se ale nesmí uspěchat. Bude nutné zvažovat krok po kroku. Začínat u jednoduchých úkolů, které naučí pracovat společně. Dál stačí se vzdělávat, kontaktovat školy v okolí či pilotní školy. Postupně si vytvářet svůj model školní práce.

Do jaké míry jim pomůže manuál?

Určí postup jak dojít od RVP k ŠVP. Nebude pomocníkem v aplikaci, ale v technice tvorby ŠVP. Kromě manuálu připravujeme ještě celostátní vzdělávací portál. Předkládáme MŠMT ke schválení jeho základní strukturu, v létě bychom chtěli rozjet zkušební provoz, na podzim by měl sloužit školám. Vedle základních dokumentů a komentářů k nim by na něm měli učitelé najít hlavně příklady, které se „nevešly“ do písemné podoby materiálu. Metodické náměty, návody pro práci v jednotlivých vyučovacích předmětech. Přispívat by do něj měli jak vysokoškolští pedagogové, tak učitelé ze základních škol. Zahraniční zkušenosti říkají, že oficiální dokumenty sice mohou program nastartovat, ale dokud není dotažen do praktických námětů a rad, zůstává na půli cesty.

Mluvilo se o modelovém školním programu. Bude, nebude?

Máme informaci, že z poslední verze školského zákona by měla být povinnost MŠMT vytvořit modelový program vyňata. Na druhé straně je těžké zabránit školám, aby si svůj program nevyvěsily na internetu. Problém je v něčem jiném. Jestliže škola přebere program, který vytvořil někdo jiný, neprojde nejdůležitějšími fázemi: vytvoření týmu schopného spolupracovat, uvědomění si svých specifik, svých předností i slabin, a hlavně vytvoření vlastní strategie vzdělávání, která nám vyhovuje a kterou chceme společně naplňovat. Kromě toho program počítá s autoevaluací. Jak bude ale škola hodnotit, co udělala nebo neudělala, když má program nastavený podle podmínek a potřeb někoho jiného?

Do jaké míry spolupracujete s inspekcí?

V posledním roce spolupráce zintenzivněla. Posuzovali jsme základní kritéria souladu RVP a ŠVP tak, aby z nich inspekce mohla při hodnocení škol vycházet. Inspektoři sami říkají, že by ŠVP neměly být příliš sevřené, že by neměl být problém posoudit, zda ŠVP odpovídá nebo neodpovídá RVP ZV. Ale je to ještě otázka definitivní verze RVP ZV i metodiky ČŠI.

Některé připomínky provázejí RVP ZV od samého začátku. Jsou to i přijímačky na střední školy. Učitelé říkají: dokud bude střední škola požadovat memorování dat, budeme je muset učit.

Měli bychom si uvědomit, že současně s RVP ZV vznikají RVP pro střední školy, které na základní vzdělávání navazují. Střední vzdělávání by mělo akceptovat, čeho má základní dosáhnout. I tady je to otázka vývoje. Předpokládáme, že mnoho základních škol bude žáky hodnotit slovně, že i střední škola bude akceptovat širší výstupní hodnocení, které má větší výpovědní hodnotu. Pak se bude moci i přijímací řízení soustředit na jiné kvality žáka, než jaké sleduje nyní. Bude moci zjišťovat, jak žák dovede komunikovat, jak se staví k řešení navozeného problému atd. Ostatně je to i otázka vývoje celého evaluačního systému, který se teprve nově vytváří. 

Právě tady se učitelé obávají, aby evaluační nástroje nešly proti RVP ZV a nezměnily se v bič. Spolupracujete s jejich autory?

Jako rezortní ústav MŠMT všechny zásadní dokumenty připomínkujeme. Hlavní problém návrhů spočíval v tom, že jeden nástroj měl postihnout příliš mnoho věcí. Jenže něco jiného potřebuje škola pro svoji autoevaluaci, něco jiného je otázka hodnocení vzdělávacího systému jako takového. Tam není důvod, aby byla testována celá populace každý rok. Stačí reprezentativní výběr, k němuž se v určitých etapách vracíme, aby bylo možné posoudit, zda a jakým způsobem se systém mění. A zase - něco zcela jiného jsou testy srovnávající naše žáky se žáky jiných zemí. Důležité je, aby se měnily evaluační nástroje ve shodě se záměry reformy, aby zjišťovaly schopnosti dětí aplikovat znalosti a vědomosti do praxe.

Hovořilo se přece o pravidelném testování žáků na konci 3., 5. a 9. ročníku…

Tato otázka byla zatím zpochybněna. Nejsme zastánci plošného testování všech žáků. Kloníme se k tomu, že pravidelná evaluace by měla být prováděna na úrovni školy, která potřebuje vědět, co se jí daří nebo nedaří. V žádném případě by výsledky plošného testování neměly být vstupní vizitkou do dalšího typu školy. Mnohem lépe než jednorázový test postihne schopnosti žáka celkový pohled na jeho vývoj v průběhu několika let.

Další připomínka: Je dostatečně zajištěno vzdělávání učitelů? Ať už vzdělávání učitelů z praxe nebo příprava učitelů na vysokých školách. 

Pokud jde o další vzdělávání učitelů, chtěli bychom v průběhu prázdnin spolu s dalšími partnery připravit základní lektorský tým, který by v příštím školním roce mohl začít s proškolováním v jednotlivých krajích. Něco jiného je příprava budoucích učitelů. Zájem jednotlivých fakult o RVP ZV je různý, často záleží na osobním zaujetí pedagogů. Nejdál je zřejmě Pedagogická fakulta MU v Brně, která už přes dva roky pracuje na projektu navazujícím na RVP ZV. Pokud vím, mění strukturu některých kateder, usiluje o nové akreditace, zařazuje do obsahů vzdělávání nové dovednosti vyplývající z RVP ZV. Vysoké školy si postupně uvědomují, že pokud nebudou schopny studenty na tento styl práce připravit, budou zaostávat. 

Druhá verze RVP ZV víc zdůrazňovala integraci předmětů. Teď už se mluví o samostatných předmětech, které se mohou propojovat v rámci projektů. Ale některé pilotní školy na nich svůj program postavily.

Princip integrace by v RVP ZV neměl být zpochybněn. V konečné verzi zřejmě upravíme některé formulace, aby neomezovaly možnost funkčního využití integrace vzdělávacího obsahu.

RVP ZV říká, že tzv. „výchovy“ nebude nutné klasifikovat, ale závazné učivo, které například uvádí hudební výchova, obsahuje i mnohé informativní učivo. Není to protimluv? 

V první řadě považujeme za nepříliš šťastné, aby RVP ZV určoval, ze kterých oborů vzdělávacích oblastí vzniknou předměty hodnocené jen slovně (vychází z návrhu zákona). Kdo je schopen rozhodnout v komplexně pojatém programu, co už je jen výchovné a co není výchovné? Na slovní hodnocení si nezvykli ani mnozí učitelé, i většina rodičů vyžaduje hodnocení známkou. Zřejmě by rozhodnutí o způsobu hodnocení mělo zůstat v pravomoci ředitele.

Vejdou se do RVP ZV waldorfské školy, školy Montessori a podobně?

Ještě budeme zvažovat, jestli výstupy v 5. ročníku ponechat závazné, nebo jen doporučené. Naopak málotřídní školy a školy s prvním stupněm volají většinou po závazně stanoveném výstupu. Budeme se snažit rozumným návrhům tzv. menšinových škol vyjít vstříc. Nejsem si však jistý, jestli máme některým trendům podléhat. Proč by např. žáci na 1. stupni neměli poznat práci s počítačem, když tato kompetence je už nyní skoro nepominutelná a stává se každodenní součástí života mnoha rodin? Ale také tyto otázky budeme dále zvažovat.

Na stole máte připomínky. Co přijde na řadu nyní?

S panem náměstkem Müllnerem jsme se dohodli, že se po vypořádání připomínek znovu sejdeme s vybranými řediteli pilotních škol, se zástupci inspekce, případně s dalšími posuzovateli a předložíme jim závěrečné úpravy. Na definitivním znění RVP ZV by měla být shoda. Myslím, že učitele by to mělo uklidnit. Nepůjde o rozhodnutí jednotlivců od zeleného stolu, ale o konsenzuální rozhodnutí lidí, kteří se na tvorbě a ověřování podíleli.

JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ

< zpět do čísla
banners/un_390x60_rmj.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz