archiv
Učitelské noviny č. 17/2004
tisk článku

Rámcové vzdělávací polotovary

Výzkumný ústav pedagogický slavnostně představil již třetí verzi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Doufejme, že nejde o znění definitivní, protože obsahuje řadu zcela protichůdných požadavků, které značně zpochybňují celou reformu školství založenou na RVP. Příklady jsem vybral z části o českém jazyce a literatuře.


Informace, že Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání již dospěl do třetí verze, může být pro mnoho pedagogů překvapením. Žádná první ani druhá verze totiž neexistovala, tedy alespoň z hlediska učitelské veřejnosti. První dvě verze bohužel vznikaly v naprostém utajení a přístup k nim měly pouze tzv. pilotní školy, na kterých se RVP ověřoval a které se podle něj pokoušely psát vlastní školní vzdělávací program.

Přestože jim to příliš nešlo, ministerstvo školství postavilo svou reformu vzdělávání právě na myšlence dvoustupňového kurikula – RVP a ŠVP. A protlačilo ji do školského zákona, aniž by se vědělo, zda je takovéto pojetí reformy přínosné, uskutečnitelné, žádoucí atd. Jediné, co pilotní školy zatím dokázaly (a podotkněme, že jen některé), je, že na základě RVP vytvořily vlastní ŠVP a teď se podle něj snaží učit. Zároveň ovšem musejí dodržovat i platné vzdělávací programy, kterým se stále nepřesně říká „osnovy“ s denunciačním přívlastkem „direktivní“. Žádné hmatatelné výsledky, že by se podle RVP a ŠVP učilo kvalitněji, tudíž na stole nejsou a ani být nemohou… Z tohoto pohledu je tedy přístup ministerských úředníků zarážející. Zavádět tak zásadní změny, aniž by byly vyzkoušeny třeba jen na jediné škole, je přinejmenším nezodpovědné.

Myslím, že je zcela evidentní, že selhalo nejen ministerstvo školství, ale i jím zřizovaný Výzkumný ústav pedagogický a Národní ústav odborného vzdělávání, a to hlavně v informování učitelské veřejnosti. Pedagogové se z tisku dozvídají nanejvýš to, že od září 2004 nahradí „direktivní osnovy“ školní vzdělávací programy založené na programech rámcových. Znění RVP většinou neznají. Metodiku tvorby ŠVP k dispozici nemají. Vzhledem k tomu, že reforma má přijít za 5 měsíců, je to do nebe volající diletantství! Nemluvme tudíž o reformě školství, ale raději o chaotické improvizaci…

Je otázkou, zda učitelé vezmou celou myšlenku dvoustupňového kurikula za svou, když se nemohli podílet svými názory ani na tvorbě RVP, ani na koncepčních rozhodnutích, co bude součástí RVP, jak budou RVP vypadat a jakým způsobem se budou tvořit ŠVP. Navíc zřejmě nabudou dojmu, že si z nich novináři (nebo přímo ministerstvo školství) dělají legraci, když tvrdí, že se na školách „přestane biflovat“, výuka už nebude „nudná“ atd. Zřejmě si všichni myslí, že učitelé jsou naprosto neschopní, neumějí učit a jediné, co je může zachránit, je přijetí nového školského zákona a zavedení rámcových vzdělávacích programů. To je ovšem představa naprosto naivní! Z neskonalé naivity lze možná obviňovat české žurnalisty, ale nikoliv ministerstvo. Z jeho pozice jde o jasné Public Relations, přesněji dezinformační kampaň na podporu přijetí školského zákona. Škoda, že v sobě novináři nenašli dostatek kritičnosti a nepodívali se na zprávy z ministerstva objektivníma očima. Doufejme, že to udělají alespoň poslanci a senátoři…

RVP ZV a čeština

Abych byl konkrétnější, pokusím se dokázat na několika příkladech, že kvalita třetí verze RVP ZV je velmi pochybná a spíš by jí slušel název rámcové vzdělávací polotovary. Protože jsem češtinář, sáhnu k ukázkám do vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, ale na své by si přišli i dějepisci a učitelé dalších předmětů... Na druhém stupni ZŠ najdeme mezi tzv. „očekávanými výstupy“ (aby se to nepletlo, tak v celém textu se jinak vždy mluví o „cílových kompetencích“) např. následující požadavky:

1) KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA:

Žák rozliší manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujme k ní kritický postoj.

2) JAZYKOVÁ VÝCHOVA:

Žák správně třídí slovní druhy a druhy slov, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich používá ve vhodné komunikační situaci.

3) LITERÁRNÍ VÝCHOVA:

Žák uvede základní literární směry a jejich významné představitele v české a světové literatuře.

1) Zamyslíme-li se hlouběji nad bodem prvním, možná se shodneme na tom, že tuto kompetenci nemá ani většina učitelů. Jak ji získají? A kdy a jak pedagogové získají kompetenci žáky něco takového naučit? Je v tomto „očekávaném výstupu“ důležitější pojem „masmédia“ nebo „manipulativní komunikace“? Vzhledem k tématu „Komunikační a slohová výchova“ by se zdálo, že jde hlavně o manipulativní komunikaci, proč se ale omezuje jenom na masmédia? V ostatních médiích se s ní nesetkáváme? Neužívají někdy manipulativní komunikaci naši přátelé, rodiče, děti? A co nechvalně známé nákupní zájezdy, kdy firmy vyvezou babičku zdarma na Karlštejn a donutí ji, aby si koupila hrnce za 50.000 korun, na které padnou všechny její úspory? Nemanipulují také učitelé s žáky? A stačí k manipulaci zaujmout kritický postoj, nebo by měl žák přímo jednat nezávisle na snaze manipulovat s ním? Myslím si, že tato cílová kompetence mohla být zformulována mnohem jasněji…

2) Zatímco v bodě prvním šlo o nepříliš šťastně zformulovanou kompetenci, která je velmi přínosná pro život, druhý příklad ilustruje polovičatost chystané reformy. „Žák správně třídí slovní druhy a druhy slov…“, ale proč? K čemu mu taková kompetence v životě bude? Ruku na srdce, použili jste někdy podobnou dovednost v praxi? Není to pouze úlitba současným „osnovám“ a přijímačkám na střední školy? Ono se totiž určení částice zkouší lépe než odolávání manipulativní komunikaci, že? Co myslíte, že nakonec bude u přijímacích zkoušek? A kde tím pádem bude reformě konec… Samotná formulace tohoto požadavku je opět trochu zvláštní. Jaký je rozdíl mezi „slovními druhy“ a „druhy slov“? Rád se nechám neznámým autorem RVP poučit, ale raději bych byl, kdyby RVP psal někdo, kdo ovládá „klíčovou kompetenci“ jasně zformulovat myšlenku. Výzkumný ústav pedagogický bohužel nikoho takového nezaměstnává…

3) Poslední bod vám asi přijde povědomý. „Žák uvede základní literární směry a jejich významné představitele v české a světové literatuře.“ Sloveso „uvede“ jasně naznačuje, že se to žák naučí zpaměti, tedy nabifluje! A kde je celá reforma školství, kvůli které se RVP dělaly? Takto direktivně nenutily učitele pracovat ani vysmívané osnovy, v nich najdete pouze obecně zformulovaná témata. Nikdo nepožaduje, aby se je žáci učili zpaměti, to jen někteří z učitelů si to tímto způsobem vykládají. Rozumní pedagogové to dávno nedělají, ale teď to reformní rámcové vzdělávací programy nařídí i jim… Současným osnovám nelze rozhodně vyčítat direktivnost. Jejich chybou je bezrozměrnost a nekonkrétnost. Tento požadavek z RVP je ovšem právě v nekonkrétnosti a bezrozměrnosti tisíckrát předčil! Které literární směry jsou základní a kdo to určí? A píší spisovatelé svá díla, protože chtějí být „významnými představiteli“ těchto směrů, nebo je pramenem a cílem literární tvorby něco úplně jiného? Tuto otázku nechám otevřenou, protože o literatuře bychom měli především přemýšlet, nikoliv nesmyslně „uvádět“ nějaká literárně historická data…

Závěr

Doufám, že tyto tři příklady stačily, aby si všichni učitelé udělali obrázek o „kvalitě“, „koncepčnosti“ a „přínosu“ rámcových vzdělávacích programů. Proslýchá se, že už nyní se postupně rodí 4. verze RVP. Doufejme, že v září 2004, kdy bude naše slavná reforma školství spuštěna, bude k dispozici definitivní a především kvalitní verze. Nerad bych se v roce 2010 vyjadřoval k 265. pilotní verzi… I když než takovýto polotovar, to možná raději nic! Nechme hračičky z Výzkumného ústavu pedagogického, ať se baví svými experimenty, a zabývejme se skutečnými reformními kroky, které ve školství realizují sdružení jako PAU, Kritické myšlení, AISIS atd. Třeba jednou někoho na ministerstvu školství napadne, že by si na reformu školství měl najmout představitele právě těchto organizací…

Radek Sárközi

Internetové zdroje:

< zpět do čísla
banners/un_390x60_rmj.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz