archiv
Učitelské noviny č. 11/2006
tisk článku

První rozpočty nevypadají špatně

Rok 2005 z hlediska ekonoma patřil rozhodně k těm lepším. A letošní rok – 2006? Tak bohatý rok pro regionální školství jsme ještě neměli. Tak si pochvaloval ekonomickou situaci ve školství v rozhovoru pro UN č. 4/2006 vrchní ředitel ekonomické sekce MŠMT Zdeněk Bernard na začátku tohoto roku. Ve stejném rozhovoru zároveň řekl, že navíc letos bylo jasno o rozpočtu dostatečně brzo, kraje dostaly peníze hned na začátku ledna a školy by měly mít k dispozici první návrhy svých rozpočtů dříve než jindy. Shrnuto – školy by měly návrhy svých rozpočtů znát na konci února a při dohadovacích řízeních by neměly vzniknout tahanice, které pamatujeme z předchozích let. Právě na to jsme se tedy rozhodli zeptat na některých školách rozesetých různě po republice….


Mateřinky

Rozpočet ještě neznají, problémy nepřináší výše normativu, ale slova z vyhlášky

„Nový rozpočet ještě neznáme, co se výplaty mezd týká, jedeme podle rozpočtu loňského roku,“ řekla nám Hana Hamšíková, ředitelka Mateřské školy v Kostelní ulici v Praze 7. Informaci, jak pokračovat v rozdělování peněz v letošním roce, dostali na konci roku loňského. Tehdy jim byly sděleny závazné ukazatele pro rok 2006 a čísla stejná jako v roce 2005. Takže – vlastně ještě nevědí, jestli se mají z letošního rozpočtu radovat, nebo ne. Dosavadní informace ani nezahrnula tarifní zvýšení platů od ledna tohoto roku, to se objeví až k návrhu letošního rozpočtu.

Počet dětí se nemění, tuto mateřskou školku ale nezasáhla ani nová vyhláška o mateřských školách. „Máme hodně dětí, školka je naplněná, přijímali jsme děti maminek, které jsou v práci na plný úvazek. Nemáme tedy ‚čtyřhodinové děti‘, nemáme ani cizince ze zemí mimo EU. Na čtyři třídy máme 112 dětí, to je nejvíc, co zákon povoluje,“ říká ředitelka školky H. Hamšíková.

„Rozpočet ještě neznám, ale už teď vím, že to bude holá katastrofa,“ stýská si ředitelka Mateřské školy Amerlingova v Brně Věra Karásková. Vysvětluje, že jim krajský úřad sdělil, že podle zákona jim už nebude platit normativ na cizince, kteří nejsou ze zemí Evropské unie. „Máme ve školce čtyři takové děti,“ upozorňuje ředitelka. Spočítali si, že od nich budou muset chtít školné, což jim konečně doporučuje i jejich magistrát. Když sečetli nezbytné náklady, zjistili, že na jedno dítě připadá obtížně představitelná částka 2800 korun měsíčně. „Otec malého Američana to zaplatí, ale máme tu dvě děti libyjského studenta, pro toho je to spousta peněz. A tatínek vietnamského chlapce to vnímá jako diskriminaci a chce to řešit přes svůj konzulát,“ vypočítává V. Karásková. Tři děti se jim tedy kvůli vysokým nákladům na školné odhlásily. Pro rozpočet školky odchod těchto tří dětí bude představovat úbytek přes sto tisíc korun. Z hlediska počtu pracovníků je to víc než třetina úvazku jednoho pedagoga a ještě se to promítne do úvazku nepedagogů. „Budu se snažit přijmout ještě nějaké děti, ale nevím. Abych snižovala osobní ohodnocení, to by bylo velmi obtížné, vždyť už v minulém roce bylo velmi nízké, u jednoho pracovníka nepřekračovalo šest stovek. Tak jsem zvědavá, jak dopadne návrh rozpočtu, který bychom měli v půlce března dostávat, jestli nám tento rozdíl někdo dorovná…“ doufá ředitelka mateřské školy z Brna.

Základní školy

Rozpočet znají, většinou spokojenost

„První návrh rozpočtu znám, dostali jsme ho na rozhraní února a března a jsem s ním relativně spokojený,“ tvrdí Waldemar Zatloukal, ředitel málotřídní Základní školy Hvozd u Prostějova. Už dneska ví, že rozpočet nebudou rozporovat.

Ekonomické podmínky budou mít podle slov ředitele školy přibližně stejné jako loni. Mají možnost vyplácet i osobní ohodnocení – ovšem je to hlavně proto, že tu je hodně dětí. Místo čtyřiadvaceti sem do školy totiž chodí osmatřicet žáků. „Díky tomu tedy peněz máme dost. Ale že by se situace nějak výrazně zlepšovala, to jsem si nevšiml,“ tlumí trochu nadšení ředitel školy ve Hvozdech u Prostějova.

I ředitel Základní školy 1. máje - Dvory v Karlových Varech Jiří Plachý konstatuje, že rozpočet dostali celkem včas, na začátku března. Ale spokojeni nejsou. „Naše škola má odloučené pracoviště, které je vlastně neúplná základní škola. Měli bychom tedy dostat rozpočet jako na dvě školy, ale to jsme nedostali. Jakmile se však rozpočet rozpočítá ne na jednu školu, ale na dvě, bude všechno v pořádku,“ říká.

Zatím jim ale peníze chybějí. Tarify by pokryli, na osobní ohodnocení by však cosi scházelo. Věří ale, že poté, co budou tento rozpočet rozporovat, se všechno spraví. Bude to prý podobné jako loni – domluvili se s krajským úřadem a problém se vyřešil.

„Lepší než loni ale rozpočet ani po úpravě myslím letos nebude. Budeme na tom zhruba stejně s tím, že se zohlední navýšení tarifů od ledna tohoto roku,“ myslí si J. Plachý.

Na začátku března dostali návrh letošního rozpočtu i na Základní škole v Prostějově v ulici Vladimíra Majakovského. „Pokud bychom od září měli stejný počet dětí ve škole jako máme teď, vyšli bychom dobře,“ říká ředitelka školy Vlasta Ambrožová. Ovšem budou odcházet deváté třídy, v prvních zase nebude tolik žáků, hodně dětí se hlásí na víceletá gymnázia, někdo se může odstěhovat, snad se ale někdo i přistěhuje… Jestli tedy peníze budou přiměřené, nebo jestli budou mít žáků méně a bude se jim rozpočet snižovat, to dneska nevědí. To se ukáže až po prázdninách. Snižování rozpočtu by se pak mohlo projevit ve výši nadtarifních složek platů pracovníků, uvidí se taky, jak budou moci dělit některé hodiny.

„Musíme dodržet jako závazné ukazatele objem mezd, objem ostatních osobních nákladů a limit pracovníků, který se právě odvíjí od počtu dětí (tedy výkonů, jak se ošklivě říká). Když tedy zůstane stejný počet tříd, ale sníží se limit pracovníků kvůli nižšímu počtu dětí ve třídě, je méně prostoru právě na dělení tříd,“ vysvětluje V. Ambrožová. Zatím mají dětí dost, víc než loni, jsou na tom tedy i o něco lépe než v minulém roce. Tehdy potřebovali navrhovaný rozpočet asi o 80 000 korun navýšit. Jestli ale jsou vyšší normativy, to ještě nevědí, to uvidí až po jednání s krajským úřadem. Navrhovaný rozpočet ale rozporovat nebudou, to už je dnes jasné.

V Základní škole Pod Zvonek v Českém Těšíně rozpočet také dostali do konce února a finanční prostředky, které jim letos přidělili, jim budou zřejmě stačit. V minulých letech rozporovali skoro každý rozpočet, vzpomíná ředitel školy Milan Pecka. Loni část peněz, které potřebovali nad rámec prvního návrhu rozpočtu, dostali, ale přesto musel ředitel sáhnout do fondu odměn. Nezbylo mu taky, než krátit osobní ohodnocení. Letos to vypadá, že osobní ohodnocení zůstane na stejné úrovni jako loni, ředitel dokonce říká, že po pečlivém přepočtení možná bude moci sáhnout i k drobnému zvýšení.

***

Základní školy tedy podle předpovědi ministerského ekonoma skutečně na konci února první rozpočet znaly. Spokojenost s jeho velikostí už ale není tak veliká. Jedno je ale zřejmé – kromě jedné mateřinky, na kterou tvrdě dopadnou důsledky vyhlášky, jsou ředitelé přesvědčeni, že horší než loni to nebude. A dá se říci, že to je celkem úspěch.

RADMIL ŠVANCAR

< zpět do čísla
banners/lesany_konkurz_390x60.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz