archiv
Učitelské noviny č. 11/2004
tisk článku

Škola a zákon

Žák ve vyučování - a zdá se zcela promyšleně - zavraždí před zraky svých spolužáků učitele. Pod palcovými titulky se vyjadřují psychologové, učitelé, politici, novináři. Najde se celá řada odůvodnění a mezi nimi se pravidelně opakuje – žáci znají svá práva a neuvědomují si své povinnosti. Ale již druhý den se ve stejných novinách objeví článek „Mnoho učitelů beztrestně psychicky týrá své žáky“, snad proto, aby informovanost veřejnosti byla vyvážená. Za několik dní aféra vyšumí a čeká se na další vraždu.


Pokud si vzpomínáte, po předchozí vraždě byl v některých školských zařízeních instalován alespoň kamerový systém. Ale jen do té doby, než se zjistilo, že instalace systému je v rozporu s právy chovanců tohoto zařízení.

V demokratické společnosti bývá zvykem, že povinnosti může občanu ukládat pouze zákon. Pracuji již více než čtyřicet let ve školství, z toho 14 let ve funkci ředitele velkého gymnázia, ale ještě se mi nepodařilo najít zákon, který by žákům škol ukládal nějakou povinnost, zákon, který by řešil vztahy mezi učiteli a jejich žáky, tak jako např. zákoník práce řeší vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.

Prostudujte si podrobně platný zákon č. 29/1984 Sb. s dlouhým názvem, který se zkráceně nazývá Školský zákon. Nenajdete v něm ani jediný paragraf, který by se vztahoval k povinnostem žáků. Tento zákon bohužel neukládá ani žádné povinnosti zákonným zástupcům žáků, s výjimkou povinnosti, vyplývající z § 36, podle kterého je zákonný zástupce povinen přihlásit školou povinné dítě k zápisu do školy a dbát, aby docházelo do školy pravidelně a včas, je též povinen vyjádřit se k přihlášce žáka do střední školy. Nic víc, nic méně.

Přečtete-li si pozorně vyhlášku MŠMT ČR č. 354/1991 Sb. o středních školách, zjistíte, že jedinou povinnost, kterou tato vyhláška ukládá žákovi, je docházet do střední školy pravidelně a včas podle stanoveného rozvrhu hodin a zúčastňovat se vyučování všem povinným a volitelným předmětům, které si zvolil.

Neexistuje zákonná norma, která by ukládala žáku jeho povinnosti ve vztahu k jeho učiteli a jiným žákům. Neexistuje platný klasifikační řád, neexistuje vzorový školní řád a to ani pro školy zřizované krajskými úřady a obcemi. Vše je ponecháno na lidové tvořivosti a současné školní řády pak lehce zpochybní každý žák, tím spíše právník. Stačí otázka: Ze kterého zákona vyplývá právo ředitele školy vydat školní řád? Ze kterého zákona vyplývá povinnost žáka případně jeho zákonných zástupců tento školní řád dodržovat? Ze školského zákona ani ze zákona o státní správě a samosprávě ve školství to rozhodně nevyplývá!

Protože povinnosti nejsou zákonem stanoveny, je možné zpochybnit vše. Položím Vám několik otázek:

Je žák povinen uposlechnout pokynu vyučujícího?

Je učitel oprávněn nařídit žákovi, aby se žák posadil na jiné místo ve třídě?

Je učitel oprávněn uložit žákovi vypracování domácího úkolu?

Je žák povinen se ve vyučovací hodiny věnovat vyučovanému předmětu?

Je učitel oprávněn žáka před spolužáky hodnotit a klasifikovat?

Je žák povinen si vést poznámky k probírané látce a je učitel oprávněn tyto poznámky vyžadovat a kontrolovat?

Je žák povinen si zakoupit doporučenou učebnici a donášet ji do vyučovací hodiny?

Je ředitel školy oprávněn stanovit, že žák bude z daného předmětu komisionálně přezkoušen, protože žákova absence v tomto předmětu byla více než 70 %?

Věřím, že každý z vás si dokáže položit desítky dalších otázek. Pokud na ně nebudou mít všichni účastníci vyučovacího procesu jednoznačnou odpověď, může být vše považováno za nepřiměřené šikanování ze strany učitele.

Při všech setkáních a seminářích, které se uskutečnily v rámci přípravy nového školského zákona jsem na absenci těchto norem upozorňoval a upozorňoval jsem i na důsledky, které absence těchto zákonů má a bude mít. Není třeba vymýšlet vymyšlené, doporučuji podívat se do školských zákonů mnoha států EU, do které vstupujeme, a poučit se. Jinak se nevyhneme soudním procesům, které – jak jinak – prohraje škola a její učitelé.

Ministerstvo školství vydalo za uplynulých 14 let řadu metodických pokynů k nejrůznějším oblastem života školy. Požadujme, dokud nebude přijat nový školský zákon, který bude práva, povinnosti a míru odpovědnosti všech stran – tedy žáků, zákonných zástupců, učitelů i ředitele školy – jednoznačně řešit, aby toto ministerstvo vydalo metodický pokyn, jak má učitel postupovat v případě, že žák nesplní jeho pokyn, v případě že ho žák ve vyučovací hodině slovně napadá a uráží, a zejména, jak má učitel postupovat v případě, že na něj žák zaútočí fyzicky.

Jako pedagog vidím ještě jeden faktor ve vztahu žáka a učitele. V zemích, ve kterých existují – řečeno hodně zjednodušeně – „státní maturity“, a to i na úrovni základní školy, se výrazně mění vztah mezi oběma účastníky vzdělávacího procesu, je mnohem lidštější, přátelštější. Učitel už není ten, který žáka zkouší a šikanuje, ale stává se jeho rádcem a pomocníkem. Zvažme, zda by i toto nebylo jedním z možných řešení vztahu učitele a žáka u nás.

Karel Lyčka,
ředitel Masarykova gymnázia,
Vsetín

< zpět do čísla
banners/albert_390x60px_new.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz