archiv
Učitelské noviny č. 09/2004
tisk článku

Školné na VOŠ

Ponechání či zrušení školného na vyšších odborných školách je jedním z několika rozporuplných bodů návrhu školského zákona, které názorově dělí vládní koalici. Politické půtky nápadně připomínají diskuze kolem zavedení školného na vysokých školách, přestože se politici této paralele brání. Školné zkrátka bylo, je a zřejmě i nadále bude výhodným partajním zbožím určeným pro směnný obchod.


Handl

K podobnému konci, totiž ke „znovuzavedení“ školného na VOŠ, mířily politické debaty již před dvěma lety, když vrcholil boj o nový školský zákon. Jiný byl pouze výchozí bod. Tehdejší ministr školství Eduard Zeman (ČSSD) školné do návrhu zákona sám tiše „zakomponoval“. Pro nějakou zvláštní publicitu ani nebyl důvod – zaprvé školné na VOŠ se vybíralo bez jakýchkoli problémů již několik let, zadruhé, veřejnosti bylo předkládáno, že sociální demokraté by položili život v boji proti školnému na vysokých školách. Připomínat se s tak choulostivou věcí by bylo na pováženou, a navíc, jak tehdy pro UN přiznal poslanec Miloslav Kučera (ČSSD), jeho strana neměla sílu školné ze zákona vyjmout – pokus o to by prý znamenal další důvod pro smetení celého zákona. Bohužel, ani sociálními demokraty „znovuzavedené“ školné návrh zákona nezachránilo.

Nesystémovost

Od té doby však uběhlo hodně vody. Sociální demokraté v dnešním návrhu školského zákona se školným vůbec nepočítají. Lidovci a unionisté se tomu programově brání (viz také minulé číslo UN).

Přestože se vládní koalice debatě o školném na vysokých školách vyhýbá, ministryně školství Petra Buzková (ČSSD) souvislost s ním sama naznačila, když před novináři obhajovala zrušení zpoplatnění vyššího studia. Školné na VOŠ by podle ní bylo nesystémové v situaci, kdy se neplatí ani na vysokých školách. Navíc by se prý vytvořila sociální bariéra pro občany, kteří chtějí být zdravotní sestrou. Zdravotnické obory se totiž ve významném počtu přesouvají do terciárního sektoru, a tedy i na VOŠ. Ministryně se obává, že bylo by obtížné získávat do těchto finančně málo lukrativních profesí zájemce.

Místopředseda vlády a předseda US-DEU Petr Mareš souvislost se školným na vysokých školách odmítá.

„Jsem už hodně dlouho pro to, abychom zpoplatnili vysokoškolské studium. Svým koaličním partnerům jsem ale slíbil, že toto téma nastolovat nebudu tak dlouho, dokud sami nepochopí, že je třeba ho nastolit. Debaty o školném na VOŠ proto se školným na VŠ nemají nic společného,“ řekl UN Petr Mareš.

Podle poslankyně Michaely Šojdrové, která se účastní jednání za KDU-ČSL, netvoří školné pro nikoho bariéru.

„Dosud jsem se nesetkala s požadavkem rodičů či studentů, aby bylo školné na VOŠ zrušeno. Částka se pohybuje v přiměřeném rozmezí dvou až pěti tisíc korun. Je to ale sporný politický bod, o němž bude muset rozhodnout vláda. Ministři za KDU-ČSL budou hlasovat pro školné,“ řekla Michaela Šojdrová UN.

Školné na VOŠ je podle ní nejen sociálně únosné, ale také motivační.

„Navíc, školy mají možnost platbu v případě sociálních problémů nebo výborného prospěchu snížit nebo odpustit. Jde ale také o významný finanční zdroj, z něhož školy čerpají prostředky na určitý nadstandard, který jim zřizovatel nemůže poskytnout. Považuji za nutné, aby o školné, pokud zůstane zachováno, nemohl zřizovatel krátit krajské dotace. Musí to být peníze navíc.“

Stranické pozice vůči školnému na VOŠ se zdají být nekompromisní. Michaela Šojdrová by pro jeho zachování přistoupila i na zrušení „školkovného“ v posledním roce mateřské školy, jak navrhuje ministerstvo školství.

„Zrušení školkovného můžeme chápat v kontextu podpory rodin s malými dětmi. Pro mě by bylo předmětem kompromisu. V každém případě ale budu bojovat za školné na VOŠ. Doufám, že si sociální demokraté uvědomí, že nejde o asociální návrh,“ uvedla s tím, že školné jako takové není předmětem koaliční smlouvy ani obsahem programového prohlášení vlády. Politikové se podle jejích slov dohodli na zachování dnešního stavu.

„Jestliže jsme se domluvili, že nepovedeme diskuzi o zavedení školného, chápala jsem to tak, že nebudeme diskutovat ani o jeho zrušení.“

Obavy

Vyšší odborné školy se podle Markéty Pražmové, předsedkyně Asociace vyšších odborných škol zrušení školného obávají. V některých školách tvoří poplatky za studium i pětinu příjmů, které by kraj po jejich zrušení mohl, ale také nemusel dorovnat. Praha slíbila svým školám kompenzace, ale ohlasy některých dalších krajů jsou prý žalostné.

„Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že školné studenty skutečně motivuje. Když musejí něco zaplatit, víc si toho váží. V naší škole máme celkem 400 studentů, z nichž stovka má snížené školné, a to ne ze sociálních, ale z prospěchových důvodů. Tak nepatrná částka dnes nikoho sociálně neohrozí,“ dodala Markéta Pražmová.

PETR HUSNÍK

< zpět do čísla
banners/albert_390x60px_new.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz