archiv
Učitelské noviny č. 07/2004
tisk článku

Školské platy v souvislostech

Ministerstvo školství zveřejnilo v posledním měsíci relativně optimistická čísla – platy v posledních letech ve školství rostou, zařazení do tarifních tříd se povedlo. Na tato čísla je však nutné dívat se v dalších souvislostech. Právě o tom jsme hovořili s ředitelkou divize statistických informací a analýz ÚIV MICHAELOU KLEŇHOVOU.


Porovnání s republikou

Ve své zprávě (ze které přinášíme některé tabulky na další straně UN) uvádíte, že ve 3. čtvrtletí dosáhl průměrný měsíční příjem ve školství 91 % průměrnému měsíčnímu příjmu ve státě. Je možné v této souvislosti porovnat úroveň vzdělání pracovníků ve školství a pracovníků ve státě?

Vzhledem k tomu, že naprostá většina učitelů jsou (nebo by měli být) vysokoškoláci, a že učitelů je téměř polovina pracovníků ve školství, dá se i jenom odhadem říci, že procento vysokoškoláků ve školství je výrazně vyšší než v celkové populaci.

Navzdory tomu je však průměrný plat ve školství nižší, než je republikový průměr… Podle vašeho šetření vzrostly mzdy ve školství v letech 2000 až 2003 zhruba o třetinu. Jak rostl plat v celé republice?

Ve stejné době vzrostl plat v republice asi o 26 %, v nepodnikatelské sféře dokonce o 39 %. Pedagogové ve stejné době dostali plat zvýšený asi o 36 %.

Nepodnikatelská sféra tedy rostla rychleji než příjem ve školství, dokonce rychleji než příjem ve zvýhodněné skupině pedagogů.

Ano, hovoříme ale o růstu procentuálním. Reálná čísla jsou trochu jiná – v nepodnikatelské sféře dosáhl ve 3. čtvrtletí roku 2003 plat částce 16 782 korun. Ve stejném období dostávali pracovníci školství průměrně 15 313 korun. Regionální školství je na tom ještě poněkud hůře – 14 904 koruny. Učitelé brali v této době průměrně 17 757 korun měsíčně.

V souvislosti s přechodem na nový tarifní systém se hovořilo o tom, že MŠMT dostalo na pokrytí změn méně peněz, než bylo potřeba. Že například ministerstvo financí nevzalo v potaz vyšší průměrné stáří pracovníků ve školství, respektive jejich zařazení do tarifních stupňů… Sledujete tato čísla pro MŠMT, aby mělo dostatečné argumenty pro jednání?

Tyto údaje nejsou součástí šetření, která jsme dostali od MŠMT za úkol. Domnívám se však, že tyto informace budou mít k dispozici krajské úřady.

A údaje o rozložení dosažené úrovně vzdělání ve školství existují? Podle nich by se asi lépe srovnávalo odměňování v našem rezortu – například odměňování vysokoškoláků ve školství a jinde…

Ani tato data nemáme. Ta byla naposledy součástí šetření z roku 1999. Uvědomme si ale, že kdybychom všechny tyto údaje od škol žádali, neúnosně by se tím zatěžovala administrativa. V budoucnu by bylo možné některá z těchto dat získat z informačního systému o platech, který připravuje ministerstvo financí.

Jak je složen plat

Není však důležitá pouze výše této částky, ale i její rozklíčování.

To je poněkud složitější – sledujeme rozčlenění platů vyplácených pouze podle zákona o platu, tedy bez soukromých a církevních škol. Kromě toho jsou v částce 17 757 korun zahrnuty i peníze, které do mezd vkládají kraje a obce. Když tedy částku očistíme od vlivů, o kterých jsem mluvila, pak vychází v posledním kvartálu plavý tarif zhruba 62 % platu, ostatní nárokové složky činí necelých 29 % (do toho se počítají další platy, příplatky za vedení, náhrady platu, přesčasy atd.) a osobní příplatky a odměny pak necelých 10 %. Podíl nenárokových složek platu ve sledovaných letech pomalu klesá – znamená to, že nárokové složky stoupají, ale nenárokové zůstávají nominálně přibližně na stejné úrovni jako v předchozích letech.

V současné době se diskutuje o tom, zda po zavedení nového tarifního systému zbudou nějaké peníze na další platy. Kolik tedy loni činily další platy v rámci průměrné měsíční mzdy?

Tato čísla budou známa až koncem prvního kvartálu, je však možné podle tendencí v posledních letech odhadnout, jak to bude vypadat. Podle těchto odhadů další platy tvořily v loňském roce o něco víc než 7 % příjmu. Pro ilustraci - pokud by v roce 2003 nebyly vyplaceny 13. a 14. platy ve výši 50 %, snížil by se průměrný měsíční plat o 1100 kor un.

Když se mluví o průměrných platech, většina učitelů se diví, když vidí jejich zveřejňovanou výši… Zapomíná se třeba na to, že jsou v nich započítány i příplatky za vedení a vyšší odměny pro ředitele škol. Jaký byl tedy loni na podzim průměrný plat učitele?

Jestliže například byl průměrný plat pedagogů na základní škole 17 267 korun, pak po odečtení „ředitelů a zástupců“ se dostaneme na částku 16 700 korun.

Nové tarify

Nedávno jste zjišťovali zařazení pracovníků školství do nových platových tříd. Dá se z tohoto šetření zjistit, zda postupovali zaměstnavatelé v souladu s novými pravidly?

Z našeho mimořádného šetření vyplývá, že odhady, které MŠMT zveřejňovalo, se naplnily. Z výsledků, které zpracovalo ministerstvo školství, se určité diference se objevily v některých regionech – v Karlovarském kraji je například více než čtvrtina pedagogů (učitelů a vychovatelů) základních škol zařazena v 11. platové třídě. Ke 20 % se blíží nebo je dosahuje Praha, Středočeský kraj, Kraj Ústecký a Liberecký a Vysočina.

Co se může za těmito čísly skrývat?

Ukazatele Karlovarského kraje jsou velmi často odlišná od dalších krajů v republice. Může to být skladbou škol, jde o nejmenší kraj… Nedá se ale z těchto čísel říci, z jakého důvodu se tyto kraje tolik liší. Může jít o vyšší počet nekvalifikovaných, mohou hrát roli i jiné faktory. Ministerstvo školství sice seznámilo kraje se svou představou, jak zařazovat pracovníky školství, každý kraj však k tomu přistoupil trochu jinak.

Zjišťovali jste také, zda ředitelé nesnižovali osobní ohodnocení pro své pracovníky?

Takový úkol jsme od MŠMT nedostali.

Dá se podle vás z údajů, které máte k dispozici, odhadnout, zda příjmy v letošním roce ve školství skutečně vzrostou?

Nedá. Tarif je velkou částí platu, nadtarifní složky a výše dalších platů však může příjem pedagogů i nepedagogů výrazně ovlivnit.

RADMIL ŠVANCAR

ODHAD PLATU ZA ROK 2003

ÚIV připravilo exkluzivně pro UN odhad výše platů v regionálním školství v roce 2003 (pouze pro organizace odměňované podle zákona č. 143/1992 Sb., o platu). Přesné informace by měly být k dispozici přibližně na začátku 2. čtvrtletí tohoto roku.

Rok 2003 - odhad

Průměrný plat (Kč)

Tarif

Nárokové složky

Nenárokové složky

Další platy (z celku)

Zaměstnanci celkem

15 600

62 %

27 %

11 %

7,3 %

 z toho

pedagogičtí pracovníci

18 100

61 %

28 %

11 %

7,3 %

nepedagogičtí pracovníci

10 300

67 %

20 %

13 %

7,4 %

Odhady ÚIV provedlo na základě platů 1. – 3. čtvrtletí 2003 a navýšení průměrných platů v období 1. – 3. čtvrtletí 2002 a celorok 2003, přičemž vzalo v úvahu vliv celoročních odměn a dalšího platu vypláceného v prosinci ve výši 50 %.

Zároveň M. Kleňhová uvedla, že další platy činí cca 7 % průměrného měsíčního platu, tedy 1100 korun. V pedagogických pracovníků se jedná o 1300 korun měsíčně, u nepedagogických pracovníků pak cca 800 korun.

Vývoje mezd a platů ve školství za I.-III. čtvrtletí 2000 až I.-III. čtvrtletí 2003

Údaje následujícího tiskového materiálu ÚIV narozdíl od údajů MŠMT vycházejících z kapitoly 333–MŠMT, tj. z prostředků státního rozpočtu, zahrnují i ostatní zdroje za ostatní kapitoly.

 

Vývoj nominálních a reálných mezd v rezortu školství a v národním hospodářství v I.-III.Q 2000 až I.-III.Q 2003 (včetně soukromých a církevních škol a školských zařízení) za oba platové řády (zákon č. 143/92 Sb., o platu a zákon č. 1/92 Sb., o mzdě
Klikněte pro zvětšení obrázku do odpovídajících rozměrů
Zdroj: ÚIV, ČSÚ

Vývoj nominálních mezd učitelů na jednotlivých druzích a typech škol a jejich relace k průměrné mzdě v ČR (v %) v letech I.-III.Q 2000 až I.-III.Q 2003
Klikněte pro zvětšení obrázku do odpovídajících rozměrů
Zdroj: ÚIV
Poznámka UN: Podle informací ČSÚ byla průměrná mzda vysokoškolských pracovníků v ČR (poslední známý údaj) 31 835 korun.

Vývoj nominálních platů a mezd zaměstnanců a učitelů na jednotlivých druzích a typech škol a jejich relace k průměrné mzdě v ČR a v nepodnikatelské sféře (v %) v I.-III.Q 2000 až I.-III.Q 2003
Klikněte pro zvětšení obrázku do odpovídajících rozměrů
Zdroj: ÚIV

Dynamika růstu nominálních a reálných platů a mezd zaměstnanců a učitelů na jednotlivých druzích a typech škol v I.-III.Q 2000 až I.-III.Q 2003
Klikněte pro zvětšení obrázku do odpovídajících rozměrů
Zdroj: ÚIV

Vývoj nárokových a nenárokových složek platů na jednotlivých druzích a typech škol Rgš (v %) v I.-III.Q 2000 až I.-III.Q 2003
Klikněte pro zvětšení obrázku do odpovídajících rozměrů
Zdroj: ÚIV

JAK DOPADLY NOVÉ TARIFY

K 1. lednu tohoto roku byli všichni pracovníci školství přeřazováni do nových tarifních tříd. ÚIV dostalo od MŠMT za úkol zjistit, jak tento přechod dopadl. Šetření se zúčastnilo 9 006 školských subjektů, což představuje vzorek pokrývající 91,5% všech subjektů.

Mateřské školy

Třída

8.

9.

10.

ostatní

 zastoupení PZ

4,3%

75,1%

19,2%

1,4%

Průměrný měsíční tarifní plat pedagoga mateřské školy se tak zvýšil z 11 656 Kč v původním dvanáctitřídním platovém systému, na 13 227 Kč v novém šestnáctitřídním platovém systému. Zvýšení měsíčního tarifního platu pedagoga MŠ tedy činí 1 571 Kč, tj. cca 13,5%.

Základní školy

Třída

10.

11.

12.

13.

ostatní

zastoupení PZ

0,1%

14,8%

83,4%

1,7%

0%

Průměrný měsíční tarifní plat pedagoga základní školy se tak zvýšil z 13 539 Kč v původním dvanáctitřídním platovém systému, na 16 449 Kč v novém šestnáctitřídním platovém systému. Zvýšení měsíčního tarifního platu pedagoga ZŠ tedy činí 2 910 Kč, tj. cca 21,5%.

  Základní umělecké školy

Třída

10.

11.

12.

ostatní

zastoupení PZ

0,1%

16,1%

83,5%

0,3%

Průměrný měsíční tarifní plat pedagoga základní umělecké školy se tak zvýšil z 13 422 Kč v původním dvanáctitřídním platovém systému, na 16 433 Kč v novém šestnáctitřídním platovém systému. Zvýšení měsíčního tarifního platu pedagoga ZUŠ tedy činí 3 011 Kč, tj. cca 22,4%.

  Střední školy (SOŠ,OŠ,SOU, G, sportovní školy, SPV)

Třída

9.

10.

11.

12.

13.

ostatní

zastoupení PZ

9,9%

7,1%

10,4%

71,2%

1,2%

0,2%

Průměrný měsíční tarifní plat pedagoga střední školy se tak zvýšil ze 14 725 Kč v původním dvanáctitřídním platovém systému, na 15 974 Kč v novém šestnáctitřídním platovém systému. Zvýšení měsíčního tarifního platu pedagoga SŠ tedy činí 1 248 Kč, tj. cca 8,5%.

Přitom průměrný měsíční tarifní plat pedagoga střední odborného učiliště a střediska praktického vyučování se zvýšil ze 14 128 Kč v původním dvanáctitřídním platovém systému, na 15 160 Kč v novém šestnáctitřídním platovém systému, tj. zvýšení o 1 022 Kč, resp. o cca 7,2% a průměrný měsíční tarifní plat pedagoga ostatních středních škol se zvýšil z 15 114 Kč v původním dvanáctitřídním platovém systému, na 16 512 Kč v novém šestnáctitřídním platovém systému, tj. zvýšení o 1 398 Kč, resp. o cca 9,3%

  Vyšší odborné školy

Třída

10.

11.

12.

13.

ostatní

zastoupení PZ

2,5%

11,7%

83,2%

1,3%

1,3%

Průměrný měsíční tarifní plat pedagoga vyšší odborné školy se tak zvýšil ze 14 989 Kč v původním dvanáctitřídním platovém systému, na 16 406 Kč v novém šestnáctitřídním platovém systému. Zvýšení měsíčního tarifního platu pedagoga SŠ tedy činí 1 419 Kč, tj. cca 9,5%.

Speciální školy (MŠ,ZŠ SŠ) bez internátů

Třída

9.

10.

11.

12.

13.

ostatní

zastoupení PZ

16,1%

6,6%

18,0%

55,6%

1,2%

2,5%

Průměrný měsíční tarifní plat pedagoga speciální školy (bez pedagogů na internátech speciálních škol) se tak zvýšil z 13 404 Kč v původním dvanáctitřídním platovém systému, na
15 586 Kč v novém šestnáctitřídním platovém systému. Zvýšení měsíčního tarifního platu pedagoga SŠ tedy činí 2 179 Kč, tj. cca 16,3%.

Přitom průměrný měsíční tarifní plat pedagoga speciální mateřské školy se zvýšil z
12 129 Kč v původním dvanáctitřídním platovém systému, na 13 481 Kč v novém šestnáctitřídním platovém systému, tj. zvýšení o 1 352 Kč, resp. o cca 11,1% a průměrný měsíční tarifní plat pedagoga ostatních speciálních škol se zvýšil z 13 540 Kč v původním dvanáctitřídním platovém systému, na 15 807 Kč v novém šestnáctitřídním platovém systému, tj. zvýšení o 2 267 Kč, resp. o cca 16,7%.

Nepedagogičtí pracovníci

Průměrný měsíční tarifní plat nepedagogického zaměstnance RgŠ se zvýšil z 8 175 Kč v původním dvanáctitřídním platovém systému, na 8 964 Kč v novém šestnáctitřídním platovém systému. Průměrné zvýšení měsíčního tarifního platu nepedagogického zaměstnance RgŠ tedy činí 789 Kč, tj. cca 9,65%.

Procentuální zastoupení počtu pedagogických pracovníků základních škol v jednotlivých platových třídách v krajském členění

Kraj:

Platová třída:

 

11.

12.

13.

ostatní

Hl.m.Praha

20,07%

78,41%

0,73%

0,79%

Středočeský

19,32%

77,97%

1,73%

0,98%

Jihočeský

8,17%

89,38%

1,89%

0,56%

Plzeňský

9,33%

88,65%

1,72%

0,30%

Karlovarský

27,21%

71,44%

0,87%

0,47%

Ústecký

19,00%

78,62%

1,70%

0,67%

Liberecký

18,98%

78,57%

1,10%

1,36%

Královéhradecký

10,99%

87,62%

0,5%2

0,87%

Pardubický

11,40%

86,68%

1,59%

0,33%

Vysočina

18,06%

80,57%

0,97%

0,40%

Jihomoravský

13,08%

85,83%

0,54%

0,56%

Olomoucký

11,37%

86,96%

0,96%

0,70%

Zlínský kraj

11,90%

86,46%

1,29%

0,35%

Moravskoslezský

11,96%

86,44%

1,38%

0,22%

         

RgŠ ÚC Celkem

14,77%

83,40%

1,23%

0,60%

z podkladů ÚIV

< zpět do čísla
banners/1558389600_patron-deti_390x60.jpg
reklama
ucebnice
vizab_240x100.jpg
okentes2018-a.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
citoliby-web.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2019 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz