archiv
Učitelské noviny č. 06/2004
tisk článku

Přihlásit se ke studiu není snadné

Tahle písnička se opakuje na mnoha školách po každé inspekční zprávě, když se v zápisu objeví zmínka o nekvalifikované výuce. „Kantorka je to vynikající, bohužel, má jenom střední školu,“ vysvětlí ředitel a doloží, jak dlouho musel schopnou družinářku (nebo mateřinku) přesvědčovat, aby zkusila učit na 1. stupni. Osvědčila se, ale předpisům to nestačí. „Šla by studovat, ale nemá kde. Kombinovaného studia otevírají pedagogické fakulty čím dál tím míň.“


Zkusila jsem se vžít do role vyučující na prvním stupni základní školy, která by na své středoškolské pedagogické vzdělání ráda navázala vysokoškolským studiem „na dálku“. Začala jsem listovat přehledem bakalářských a magisterských studijních programů pro školní rok 2004/2005 a ověřila jsem si, že příležitostí skutečně není nad míru. Většina pedagogických fakult nabízí jako kombinované studium bakalářské i magisterské v oblasti pedagogiky nebo speciální pedagogiky, někde bakalářské studium pro pedagogiku předškolního věku. Také kombinované studium učitelství pro 1. stupeň ZŠ se tu a tam objeví. Smůlu však mají uchazečky například z okolí Prahy, Českých Budějovic, Plzně, Liberce…

„Jako kombinované studium otevíráme pouze pedagogiku, pedagogiku předškolního věku, školský management - a to je všechno,“ dověděla jsem se na studijním oddělení Pedagogické fakulty v Praze. „Letos nabízíme kombinované studium jen v bakalářských oborech, a to finanční matematiku, měřící a výpočetní techniku, učitelství pro mateřské školy a artetetrapii. Všechny ostatní obory – včetně učitelství pro 1. stupeň – máme v prezenční formě,“ informoval JAN HOLEC, proděkan pro studium Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. O kombinované studium není podle jeho slov příliš velký zájem. Tím spíš vycházejí vstříc velkému zájmu absolventů neučitelských vysokých škol o doplňkové pedagogické studium. „Vím, že kombinovaná studia mají budoucnost, časem se jejich rozsah určitě zvětší. Zatím se jen tu a tam ozvou jednotlivci.“ Plzeňská Pedagogická fakulta sice kombinované studium nenabízí, ale je ochotna připravit studentům na žádost individuální studijní plán. „Ti, kteří uspějí u přijímacích zkoušek na prezenční studium a budou přijati, si mohou o individuální plán zažádat. Vyhovíme všem,“ dověděla jsem se na studijním oddělení.

Velký zájem o kombinované studium učitelství pro 1. stupeň ZŠ potvrdili na studijním oddělení Pedagogické fakulty v Ústí nad Labem. „Stejně jako o vychovatelství pro speciální zařízení. Jsme připraveni přijmout po třiceti uchazečích v každém oboru, ale kolik jich nakonec bude, je teď těžké odhadnout.“

„V kombinovaném studiu máme víc oborů: speciální pedagogika, učitelství 1. stupně, sociální pedagogika,  informační technologie ve vzdělávání. Největší zájem je o sociální a speciální pedagogiku,“ konstatoval Petr Franiok, proděkan pro studium Pedagogické fakulty Ostravské univerzity. Zájem o kombinované studium učitelství pro 1. stupeň ZŠ zde v posledních třech letech zvolna klesá, přesto na ně ještě loni přišlo kolem 170 přihlášek – nakonec přijali 50 uchazečů. 

Zajímalo mne, do jaké míry je kombinované studium pro fakultu náročné.

„Kontaktní výuka je menší, není tolik přímých výukových hodin. Rozsáhlejší je ale konzultační činnost, obrovskou práci vkládáme do přípravy distančních textů. O dalším rozšíření kombinovaného studia zatím neuvažujeme. Vím, že středoškoláků, kteří vyučují i na 2. stupni základní školy, je dost. Nabízíme jim v prezenčním studiu ucelený magisterský program. Učitelství pro 2. stupeň ZŠ v kombinované formě nenajdete na žádné pedagogické fakultě.“

Ani cizí jazyk? – napadlo mne, když jsem si vzpomněla na bolest číslo dvě základních škol.

"Jen ve formě rozšiřujícího studia, které předpokládá vysokoškolské učitelské vzdělání.“

Konec února uzavře termín pro podání přihlášek ke studiu a začne období přípravy na přijímací zkoušky. Kdesi mezi přípravami na vyučování, pedagogickými radami, opravami sešitů, praním, vařením… Zvládnou to? „Vysoké školy by měly víc přihlížet k našemu doporučení,“ jsou přesvědčeni ředitelé škol.

„Samozřejmě že určitou roli doporučení hraje, nikoli však rozhodující,“ říká Petr Franiok . „Upřímně řečeno, květnatě vyvedené doporučení svého nadřízeného přinese 80 % uchazečů. Je dobře vědět, že dotyčný nebo dotyčná skutečně pracuje v oboru, tím spíš, vede-li si dobře, ale výkony u přijímací zkoušky to nenahradí.“

Bohužel, informace ze škol říkají, že schopná učitelka taky narazí na pro ni nepřekonatelný limit v běhu nebo v plavání – a vysokoškolské studium se opět vzdálí. Ale na to se podíváme zase někdy jindy.

JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ

< zpět do čísla
banners/lesany_konkurz_390x60.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz