archiv
Učitelské noviny č. 02/2010
tisk článku

KRIZE CHOMUTOVSKÉ STROJAŘE MINULA

 

Poradní sbor ředitele Střední školy technické a automobilní v Chomutově čítá na pětadvacet zaměstnavatelů. Výsledky školy tomu odpovídají. Mimo jiné během několika let výrazně zvýšila počet žáků připravujících se ve strojírenských oborech a její absolventi často berou vyšší nástupní platy než začínající učitelé.
 
Vytrhat soustruhy?
„Dnes a denně slyšíme o krizi. O tom, že podniky propouštějí, že odborným školám chybějí žáci hlavně v učebních oborech, zaměstnavatelé nechtějí zaměstnávat absolventy, školy jsou téměř bez prostředků na vybavení... Naší škole se ale podařilo tyto obtíže zvládnout,“ uvedl ředitel chomutovské školy Václav Sailer. Nicméně připustil, že před lety to s budoucností strojařských oborů ani tady nevypadalo zrovna růžově. 
„Měli jsme vlastně dvě východiska. Prvním, a popravdě snadnějším řešením bylo přejít na jiné atraktivnější obory, o které byl mezi žáky větší zájem. Vytrhat soustruhy, přebudovat dílny na učebny a vyučovat management, ekonomii anebo jiné podobné obory - jak to řešila řada jiných škol. Vydali jsme se ale druhou cestou. Vsadili jsme na dlouholetou tradici českého strojírenského průmyslu, na to, že i v budoucnu bude potřebovat kvalifikované lidi – soustružníky, svářeče, seřizovače nebo mechaniky,“ dodal zástupce ředitele Jiří Mladý.
Škola podle něj navázala dlouhodobou spolupráci se strojírenskými firmami nejen v Chomutově, ale i v sousedních městech a okresech.
„Vznikl tzv. Poradní sbor ředitele Střední školy technické a automobilní Chomutov Revitalizace vzdělávání pro strojírenství, do kterého je dnes zapojeno 25 zaměstnavatelů. Hlavním posláním této instituce je propagace strojírenských oborů mezi žáky základních škol. Podílí se i na zpracování koncepce a záměrů školy, na školních vzdělávacích programech anebo na zavádění nových oborů. Spolupráce je samozřejmě přínosná pro obě strany,“ konstatoval V. Sailer.
Ačkoli jsou demografická čísla neúprosná, chomutovská škola zaznamenala během posledních čtyř let výrazný nárůst počtu žáků denního studia, a to hlavně ve strojírenských oborech (učebních a „elkových“, jiné nenabízí) na stávajících asi 620. Loni to bylo sice o pár žáků víc, podle ředitele školy se však na zájmu podepsalo odsunutí státní maturity, ale hlavně nový model přijímacího řízení. Ještě v předminulém školním roce chomutovští dokonce odmítali některé uchazeče o vyučení, kteří pak byli přijati na maturitní obor jinde, a školu naplnili hned v prvním kole. Obecný zmatek se zápisovými lístky si nicméně vybral daň i tady, byť prý jen velmi nízkou. Je to prý poněkud paradoxní, ale škole se v období všeobecného nedostatku vede ekonomicky nejlépe za poslední roky.
Díky vysokým počtům absolventů si mohou zaměstnavatelé – navzdory ekonomické krizi – mnout ruce. „Není to ale samo sebou. Naši žáci s nimi musí být v neustálém kontaktu. Jde hlavně o vykonávání části odborného výcviku v podnikových provozech za slušnou odměnu, o nabídku různých stipendií, prázdninových brigád a samozřejmě i zaměstnání po ukončení školy. Škola také musí myslet na další vzdělávání, a tedy i na odborný růst zaměstnanců firem. Pořádáme kurzy na zvyšování kvalifikace jako například programování CNC obráběcích strojů, kurzy evropských i mezinárodních svářečů nebo IT. To všechno je možné dělat pouze za předpokladu velmi dobrého materiálního vybavení, které získávámevětšinou z evropských projektů, a s podporou úřadů práce v Chomutově, Mostu a Lounech,“ uvedl J. Mladý.
 
Přímá podpora žáků
Je to hit posledních let – žákovská stipendia či různé příspěvky, které vyplácejí firmy nebo kraje. Podle všeho přímá finanční podpora žáků hraje v nejedné rodině rozhodující roli při volbě oboru.
Peníze se rozdělovaly i v Chomutově. V prosinci loňského roku, a hned dvakrát. Poprvé šlo o tzv. náborový příspěvek pro žáky prvních ročníků ve výši 1500 korun, na němž se škola se zaměstnavateli vloni dohodla. „Příspěvek dostali žáci strojírenských oborů, kteří splnili  podmínky – kromě jiného nesměli mít žádnou neomluvenou hodinu a v přijímacím řízení museli získat nejméně 45 nebo 55 bodů ze sta, které se počítaly z vysvědčení ze základních školy. Finanční obnos získalo 33 ze 72 žáků oborů Mechanik seřizovač, Mechanik strojů a zařízení, Obráběč kovů a Zámečník. Peníze by měly motivovat k tomu, aby se do těchto oborů hlásili žáci s lepším prospěchem a dosahovali dobrých studijních výsledků,“ informoval ředitel.  
Druhým předvánočním bonusem bylo stipendium, které vypisuje Ústecký kraj. Vedle příspěvku na dojíždění, na nějž mají nárok všichni „krajští“ středoškoláci, kraj nabízí i finanční obnos za nástup do preferovaných oborů. Například zámečník z chomutovské školy si v prvním ročníku přijde měsíčně na 300 Kč. Pokud žáci z preferovaných oborů splní podmínky obou motivačních programů, mohou být odměněni hned třikrát – jednou od podniků a dvakrát od kraje – příspěvkem na dojíždění a samotným stipendiem. Mimochodem žádost o účast ve stipendijním programu si podalo 21 škol, z toho jedna soukromá. Nejvíce „sponzorovaných“ žáků se připravuje v oborech Zámečník, Zedník a Instalatér. Dohromady kraj eviduje na výplatní listině 655 žáků!
„Podniky nabízejí - a co je důležitější - budou nabízet přímou finanční podporu žáků. Před ekonomickou krizí měly víc volných míst, než kolik od nás odcházelo absolventů. Teď naše spřízněné strojírenské firmy prožívají menší útlum, ale přesto se zavázaly k náborovému příspěvku a k dalším formám spolupráce i pro nadcházející období. Hlásí, že znovu nabírají zakázky. Krize je jen dočasná záležitost,“ dodal ředitel školy.
Petr Husník
 
 
< zpět do čísla
banners/puskin-v2.jpg
reklama
ac_un_banner_19.gif
ucebnice
ucitelske_noviny_1_8_2019.gif
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
bitozeves-word.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2019 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz