archiv
Učitelské noviny č. 02/2004
tisk článku

Negativní trendy se nezmění, pokud nebude přijat nový školský zákon

Potvrzují to informace ve výroční zprávě ČŠI


Poznatky o našem regionálním školství za minulý školní rok, které byly zveřejněny ve výroční zprávě ČŠI, mnoho důvodů k optimismu nedávají. Zjednodušeně lze říci, že se téměř neobjevil žádný zásadní nový pozitivní trend, spíše dochází k upevnění těch negativních (nedostatečná kvalifikovanost učitelů) nebo dokonce ke vzniku nových (problémy s integrací).


 Jak se chová naše školství?

 Zabývá se dostatečně potřebami žáků, nebo spíše samo sebou, tedy systémem? Tuto otázku si položili inspektoři na základě získaných informací zveřejněných ve výroční zprávě.

 "Pokud se ptáme na to, zda vychováváme samostatného žáka, který chce a umí se učit, docházíme k negativním zjištěním: Ve školách dominuje učitel, předávají se a vyžadují hotové poznatky (pravěk je důležitější než nedávná minulost a současnost), volitelné a povinné předměty jsou nabízeny s ohledem na pedagogy a ne podle zájmu žáků," sděluje MARTIN PROCHÁZKA, ředitel odboru analýz ČŠI.

 Ve výroční zprávě se v kapitole o ZŠ doslova píše: "Při plánování a organizaci výuky učitelé častěji vycházejí z obsahu a struktury používaných učebnic než z učebních osnov, což vede k přetěžování žáků rozšiřujícím učivem na úkor zvládnutí a upevnění základního učiva."

 Dřívější trend, zvláště v mateřských školách, stále častější integrace zdravotně postižených dětí v poslední době slábne. "V základních školách je tendence vracení individuálně integrovaných žáků. Kolektiv ostatních dětí je nepřijímá," tvrdí Procházka. Zvláštní školy nejsou naplňovány podle odpovídajících potřeb, inteligenčních nedostatků, ale spíše na základě slabého socioekonomického zázemí. "Z některých mezinárodních výzkumů víme, že selektivita českého školství se projevuje i v dalších druzích škol, a to třeba i ve víceletých gymnáziích," doplňuje ředitel Procházka.

 Metody se míjejí v čase

 Jedním z hlavních příkladů, kdy školy nezohledňují potřeby žáků, je předčasné používání některých pedagogických metod a postupů. Velmi často se totiž inspektoři setkávají s tím, že v pátém ročníku probíhá výuka podle podobných pravidel jako na druhém stupni. "Někteří ředitelé dokonce zavádějí metody druhého stupně i do čtvrtého ročníku," dodává Marie Kalábová, ústřední školní inspektorka. Například děti vyučují jednotlivým předmětům různí učitelé, přestože by měly mít na prvním stupni spíše jen jednoho pedagoga.

 Naopak na druhém stupni se zase učitelé opožďují, opomíjejí metody práce, které příslušejí danému věku žáků. Pedagogové s dětmi komunikují, ale nedostatečně. "Dialog probíhá převážně formou uzavřených otázek, které limitují rozvoj komunikativních dovedností. Není obvyklé, aby žáci v běžné vyučovací hodině prezentovali a obhajovali výsledky své práce, diskutovali a polemizovali. Učitelé při kooperativních činnostech jen zřídka přenechávají zodpovědnost žákům, takže rozsah aktivního projevu připadající na jednoho žáka je minimální," uvádí se ve výroční zprávě.

 ČŠI však také zjistila, že se objevilo přece jen několik pozitivních změn, které mají obecný dopad a lze je již doložit i statistickými daty. Zejména jde o komplexní vzdělávání ředitelů, což se již projevilo v lepším řízení škol a zároveň ve snaze reflektovat vlastní chyby a hledat cesty k nápravě.

 Kvalifikace učitelů je nedostatečná

 Sebevzdělanější a sebekreativnější ředitel však neudělá nic s tím, když se mu do školy hlásí hlavně nedostatečně odborně připravení učitelé.

 Potíže s dostatkem kvalifikovaných učitelů mají prakticky všechny malé školy. "Tím nechceme říci, že problémy mají automaticky malé školy, ale v prvé řadě malé obce. Máme totiž i dost poznatků o tom, že málotřídky a malé školy působí na žáky pozitivně," upřesňuje Marie Kalábová. V malých obcích se totiž stále zhoršují dopravní podmínky, a proto se zhoršují i podmínky pro vzdělávání žáků - kvůli jízdnímu řádu autobusu se například zkracují přestávky. I z důvodu špatné dojezdnosti jsou ochotni nastupovat do malých škol spíše nekvalifikovaní učitelé.

 "Pozice nekvalifikovaných učitelů ve školách komplikuje skutečnost, že jim je většinou přidělováno až 5 předmětů svým charakterem odlišných, jejichž skladba se navíc každým rokem může měnit," zaznamenali inspektoři ve výroční zprávě.

 Problému s kvalifikací učitelů se ČŠI znova dotýká ještě v doplňkové kapitole, která již tradičně podává návrhy státní správě k úpravě některých právních předpisů. Průběžně zmiňovaným právním nedostatkem z pohledu inspekce je ministerská vyhláška o podmínkách odborné a pedagogické způsobilosti (č. 139/1997 Sb.). Zde již dlouhodobě MŠMT a ČŠI nenalézají společný jazyk. Nicméně inspekční návštěvy ČŠI neustále potvrzují, že změna vyhlášky je nutná. Ve výroční zprávě to ilustruje třeba tento příklad: "Důsledné dodržení normativních ustanovení této vyhlášky může vést i k paradoxům, např. ve středních školách, příp. i v  ZŠ, je možné uznávat odbornou způsobilost učitelům všeobecně vzdělávacích předmětů bez ohledu na získanou, často velmi odlišnou aprobaci. Nepřipouští však možnost uznání odborné způsobilosti u pracovníků se stejnou aprobací, ale odbornou způsobilostí pro 2. stupeň ZŠ. V případě učitelů, způsobilých k výuce v 5. až 12. ročníku, naopak tato možnost existuje.“

 Prevence je neúčinná

 V souvislosti s negativními trendy v našem školství se zvláště hovoří o šikaně, záškoláctví a drogách. Daří se proto alespoň zlepšit situaci v oblasti sociálně patologických jevů, o jejichž řešení jeví MŠMT zájem již dlouhodobě? Vždyť právě proto ministerstvo iniciovalo myšlenku Minimálního preventivního programu (MPP), který má být základním nástrojem prevence v českém školství.

 "Četnost a závažnost sociálně patologických jevů se proti loňsku nezměnila," říká Procházka a pokračuje: "Z toho nám tedy vyplývá, že prevence je zatím neúčinná. Místo podpory soudržnosti dochází k přeřazování žáků do jiných tříd. To znamená, že místo prevence, tedy odstranění příčin, jsou jen dočasně odstraňovány příznaky."

 Poznatky čerpala ČŠI během tematicky zaměřené inspekce od prosince do května, a to v necelých 60 ZŠ, téměř 50 SŠ a bez jedné i ve 30 speciálních školách a školských zařízeních. Školy vždy navštěvovali inspektoři, kteří jsou specialisty na danou problematiku.

 Téměř všechny školy MPP do svého vzdělávání a výchovy zahrnuly. Ovšem už jen dvě třetiny škol pravidelně zjišťovaly efektivitu MPP, a mnoho z nich navíc vyhodnocovalo jen jednotlivé akce. Pouze třetina metodiků prevence měla stanovenu konkrétní náplň práce.

 Zvláště v oblasti prevence je důležité, aby škola spolupracovala s rodiči. ČŠI sice zjistila, že školy se snažily vytvářet prostor pro účast rodičů na preventivních aktivitách školy, ale až na výjimky byl zájem rodičů nízký. Učitelé to tedy řešili tím, že jim alespoň základní informace podali během třídních schůzek. "Rodiče nejsou vnímání jako partneři ve vzdělávání, školy je vnímají a popisují jako bezradné, nereagující a neoprávněně bránící své potomky," tvrdí Martin Procházka.

 A ještě jeden alarmující údaj: Různě závažné sociálně patologické jevy se u žáků vyskytly na 85 procentech škol, jež v rámci tématické inspekce navštívila ČŠI. Na polovině základních škol šlo zejména o případy záškoláctví, kouření a šikany, ve čtvrtině se objevil alkohol a zhruba v šestině byly zjištěny krádeže, agresivita a drogy.

 Kdo se zjištěními inspekce pracuje?

 "Každý rok se pokoušíme zprávu předložit všem, kteří na zlepšení situace v našem školství mohou mít vliv - zejména samozřejmě ministerstvu školství, oběma komorám parlamentu, vysokým školám i krajům a pokud možno také obcím, které mají větší působnost," říká Marie Kalábová.

 Pedagogické fakulty jsou mezi zúčastněnými subjekty, jež ovlivňují školství, ve zvláštním postavení: nemohou sice podobně jako ministerstvo nebo kraje podniknout konkrétní kroky k nápravě, ale mohou a měly by připravovat kvalitní učitele, jež budou schopni oprávněné požadavky na změny v systému následně realizovat. Čtou učitelé na pedagogických fakultách výroční zprávy ČŠI a komunikují s ní?

 "Pedagogické fakulty mají velký zájem o výroční zprávy a diskutují s námi. Zpětnou vazbu však nemáme - nevíme, jestli o zjištěních inspektorů diskutují se studenty nebo nové poznatky nějak ve vzdělávání budoucích učitelů zohledňují," odpovídá na dotaz UN Marie Kalábová.

 "Bohužel v současné době, kdy se vytváří nová školská legislativa, se čeká na přijetí jiných pravidel. Alespoň se však zpracovaly nové metodické pokyny k některým jevům ve školství - ministerstvo školství se snaží vyřešit problémy, které jsou v jeho kompetenci," sděluje své postřehy ústřední školní inspektorka a ředitel odboru analýz navazuje: "Pokud se jedná o řešení výjimečného případu v konkrétním školském zařízení, kde dojde k nějakému zásadnímu pochybení, registrujeme, že je postupováno většinou včas. Pokud jde ale o zlepšení celkové situace ve školství, k zásadním zlepšením nedochází, a proto se nabízí otázka, zda je možné nápravu urychlit, anebo si musíme nejprve vychutnat určité negativní jevy, jaké si vychutnali v některých západoevropských zemích."

LUKÁŠ DOUBRAVA

< zpět do čísla
banners/albert_390x60px_new.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz