archiv
Učitelské noviny č. 45/2008
tisk článku

UMĚJÍ ŠKOLY POŽÁDAT O GRANT?

Potřebuje škola peníze na to či na ono nad rámec přiděleného rozpočtu? Ať se nachází v kterémkoli koutě republiky, dostane se jí univerzální rady: Požádejte si o grant. Dotace evropských fondů přece dávají široké možnosti. Ptá se ale někdo, jestli to učitelé zvládnou?

I když se díky grantům už leckteré škole podařilo realizovat zajímavé nápady, zejména u základních zdaleka nemůžeme mluvit o masovém úspěchu. Alespoň pokud jde o granty EU. Sice se už leccos naučily při psaní projektů na témata vyhlašovaná dříve ministerstvem školství, krajem nebo zřizovatelem, jenže granty operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost jsou přece jen něco jiného. Dosáhnout na ně není pro základní školy rozhodně snadné. Nabízí se otázka: Mají vůbec zájem o ně žádat?

 

ŽÁDAT O GRANTY, NEBO NE?

To není o zájmu, ale o podmínkách, musíme vycházet z reality - dovíte se ve školách. 

"Jestliže jako ředitel chci, aby učitelé učili, jak mají, aby šli s reformou, aby se vzdělávali, nemůžou přece zároveň po nocích psát granty na zajištění reformy školství - tak byl přece operační program Vzdělání pro konkurenceschopnost nastaven - a suplovat tak v této oblasti státní správu," říká MARTIN ŠMAHEL, ředitel ZŠ Plaňany. Kdyby chtělo ministerstvo školám skutečně pomoci, mělo by podle jeho názoru zajistit grantové agentury, které by školám sloužily jako servis. "My bychom vypracovali projekt, zadali si požadavky a agentura by jej doprovodila potřebnými náležitostmi. Ministerstvo by mohlo tuhle službu hradit například z grantu, který by získalo od Evropské unie. Tomu bych rozuměl." 

Podobný názor zastává i ředitel ZŠ Pečky LUBOŠ ZAJÍC. "Pro učitele znamená psaní grantů poměrně velkou zátěž, přitom by měli být vytěžováni úplně jinak. Svoji energii by měli věnovat především práci s dětmi při výuce, a ne vedlejším činnostem. Když už musíme o granty žádat, měl bych mít jako ředitel k dispozici finanční prostředky, abych mohl zaplatit odborníka, který by se grantům ve škole věnoval. V žádostech by se pak neobjevovaly chyby, které vedou k zamítnutí. Projekty by procházely mnohem snáz. Prostředky, které potřebujeme na nadstandardní činnost školy, by byly dostupnější." 

Nehledejte za jeho slovy výmluvu. Škola o grant

žádala a uspěla.

"Ale stálo nás to hromadu času i energie, kterou jsme mohli věnovat něčemu jinému. A to zatím nepočítám agendu, která nás ještě čeká v průběhu realizace projektu."  

 

LEPŠÍ JE SDRUŽIT SÍLY

"Naši školu přizvali jako partnera k práci na společném projektu čtyři školy ze sousedního okresu Uherské Hradiště. Projekt byl zaměřený na formování partnerství a rozvoj spolupráce," vysvětlovala ředitelka ZŠ Okružní ve Zlíně LENKA HONOVÁ.

Spojení škol, kde si rozumí vedení a také učitelé jsou naladěni na stejnou notu, se ukazuje jako výhodné pro všechny. Každý sbor má trochu jiné složení, tedy i rozložení schopností a dovedností, jiné zkušenosti. Spoluprací dostává i samotný projekt jiné dimenze. "Největší tíha ležela na Základní škole Uherský Brod, Mariánské náměstí, my jsme se připojili s některými nápady, například se čtenářskou gramotností. Bohužel, s grantem jsme neuspěli, i když jsme získali velice dobré bodové ohodnocení. Teď jsme náš projekt rozšířili o další školy, je nás celkem dvanáct, a zkusíme štěstí v další vlně." 

Společný projekt vytvořily také všechny kroměřížské základní školy

"Soustředili jsme se na realizaci projektových dnů na školách jako doplnění výuky průřezových témat," dověděli jsme se od MARIE VIKTORINOVÉ, ředitelky ZŠ Komenského. Vypracovat na vytvořený projekt žádost o grant však nemuseli učitelé, ale kancelář Krok, kterou za tímto účelem zřídilo město jako pomoc institucím a organizacím, které zřizuje. Nejen pro školský rezort, ale například také pro sociální služby ve městě. O takové pomoci sní leckterá základní škola. Navzdory tomu, že žádost o grant zpracovávali profesionálové, měli i v Kroměříži smůlu. "Zkusíme podat žádost ještě po Novém roce v druhé výzvě," nevzdávají se školy.

 

CO UDĚLAT PRO PŘÍPRAVU

Cokoli, co nám pomůže - ozývá se ze základních škol. Někdo volá po pomoci agentur, jiný po vyškolení učitelů. Zdá se, že zatímco kraje zástupce škol, které zřizují, včas proškolily, základní školy takové štěstí neměly. Lépe na tom byly možná ty ve velkých městech. Tam, kde radnice zřizuje jednu dvě základky, na podobnou podporu ani nevzpomněli, o vesnicích nemluvě. Někde pomohl aspoň částečně krajský úřad, když nabídl základním školám v odborném semináři pár uvolněných míst. Ale to byly spíš výjimky. Potřebná témata teď přinášejí i vzdělávací centra. Škoda, že jejich nabídka nepřišla dřív. Ale i tak - díky za ni. Třeba pomůže v další výzvě. Je snadné divit se, že si školy nevědí rady, když zůstanou na všechno samy.            

JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz