archiv
Učitelské noviny č. 45/2008
tisk článku

JAK STIPENDIA POMÁHAJÍ NAPLNIT TŘÍDY ODBORNÝCH ŠKOL

Dlouhé roky se firmy mohou přetrhnout, aby zlanařily do tříd odborných škol žáky na řemeslo. Nabízejí jistou práci, sociální výhody, kariéru... Ale jako by hrách na stěnu házel. Zlom přišel teprve nedávno, a to ve chvíli, kdy náborové letáky se slibnými zítřky posílila materie z nejpřesvědčivějších - peníze na ruku neboli rozličné programy finanční podpory žáků.

 

Účinek stipendií - jak můžeme pro zjednodušení nazvat nejrůznější programy podpory žáků středních odborných škol - se projevuje region od regionu s různou intenzitou. Vlastně záleží ponejvíc na tom, kdo peníze a další sociální výhody nabízí. Jinak dokáže přesvědčit potenciální uchazeče finančními argumenty třeba ostravský huťařský gigant nebo Metrostav (viz 21/2008), jinak leták strojařské firmy "okresního formátu".  A nejde jen o výši podpory. Lidé jednoduše těm menším tolik nevěří, potvrzují to i někteří ředitelé škol. "Nabízíme obory podpořené stipendii, ale bohužel nikdo nezabral. Buď je to uchazečům málo, nebo jsou pro ně peníze nedostatečným důkazem dlouhodobé perspektivy firmy," ozývá se z menších sídel.

Ale nemusí to být vždy jen zaměstnavatel, na kterého rodiče a jejich potomci slyší. Může to být i kraj...

 

Zlínský prim

Jako první zavedl krajská stipendia ve vybraných řemeslných oborech Zlínský kraj (přidal se už i Královéhradecký a uvidíme, jak se k tomu postaví po krajských volbách nová politická garnitura). Premiéru si tento ojedinělý projekt odbyl v minulém školním roce, takže teď už jsou k dispozici první fakta a srovnání.

"V souvislosti s nepříznivým demografickým vývojem a dalšími faktory, které ovlivňují profesní dráhu budoucích absolventů středních škol, se na trhu práce stále výrazněji projevuje potřeba zaměstnanců s výučním listem převážně u oborů strojírenství a stavebnictví. Těší nás, že se díky stipendijnímu systému pokles žáků přijímaných do nedostatkových oborů na trhu práce zastavil, ba naopak - přes celkový úbytek žáků v kraji o 260 se počet žáků v preferovaných oborech v tomto školním roce meziročně zvýšil o 113," uvedl pro UN radní Zlínského kraje Josef Slovák.

Do systému podpory řemesel je nyní v kraji zapojeno 782 žáků. V září byl celkový počet žáků přijatých do preferovaných oborů o 94 vyšší (464 žáků) než ve školním roce 2005/06 - tedy před nástupem demografického propadu.

Ředitelé škol si navíc podle J. Slováka pochvalují, že díky nekompromisní podmínce nulové neomluvené absence pro přiznání stipendia se zvýšil zájem žáků o studium.

Výčet krajem podporovaných oborů zřetelně kopíruje seznam profesí, které akutně firmám chybějí: zámečník, klempíř - strojírenská a stavební výroba, obráběč kovů, nástrojař, instalatér, podlahář, tesař a zedník. Od tohoto školního roku se skupina oborů zvětšila o lakýrníka, malíře a skláře.

Peněz na stipendia nevydává krajská pokladna zrovna skrovně. Ve startovním roce 2007 šlo o částku 348 tisíc korun, letos kraj vyplatil 1,53 milionu korun a plán na příští rok hovoří o 3,35 milionu korun.

"Pokud tyto prostředky pomohou alespoň částečně eliminovat nepříznivý vývoj na trhu práce v oblasti nedostatkových řemeslných oborů a přispějí k jejich větší propagaci a prestiži, nejsou investovány zbytečně," řekl J. Slovák.

Navíc podle něj krajská stipendia motivovala k podobnému kroku i podnikatelskou sféru. V několika školách tak dnes firmy přidávají ke krajskému stipendiu ze svého částku až do výše 1000 korun na žáka měsíčně. Naposled se ozvala firma TON z Bystřice pod Hostýnem, že připravuje projekt finanční podpory po celou dobu studia s podmínkou odpracování jednoho roku ve firmě.

 

ČéDés

Minulý týden se přidaly i České dráhy, když zveřejnily vlastní stipendijní program pod názvem "ČéDés". V tomto případě však nejde o subvencování žáků učebních oborů, nýbrž o podporu žáků maturitního studia na vybraných devíti odborných školách v republice. Proč? Drahám nechybějí vyučenci například oboru železničář, ale středoškoláci, kteří by zvládli náročnější profese, a to prý zvlášť profesi strojvedoucích, jejichž průměrný věk dnes dosahuje téměř padesáti let. Podle náměstka pro personální záležitosti Českých drah Milana Josepha Ruttnera by se bez motivačních opatření za pár let vlaky bezpochyby zastavily.

Drážní personalisté proto takových nástrojů vymysleli hned několik - pravidelný měsíční příspěvek, jízdné vlakem a ubytování zdarma, tisícikorunový příspěvek na učební a pracovní pomůcky, finanční bonusy za výborný prospěch a konečně to nejdůležitější - jistou práci. Ostatně nástup do zaměstnání a jeho setrvání v něm minimálně po dobu pěti let je podmínkou pro účast v ČéDésu.

České dráhy žákům slibují, že v rámci stipendijního programu získají nejen nějakou tu korunu měsíčně navíc, ale i zajímavou odbornou praxi, možnost letních brigád, exkurze a stáže.

Přepočítáme-li prostředky vložené na jednoho žáka za celé čtyřleté studium, vyjde nám maximální částka více než 134 tisíc, což rozhodně není pro značnou část rodin zanedbatelné číslo. V příštím, tedy prvním roce programu, počítají dráhy s částkou 3,465 milionů. Odměnou by jim pak měl být každoroční příliv zhruba stovky kvalifikovaných lidí.

V září 2009 tedy uvidíme, kolik žáků si "vybralo tu správnou dráhu", jak hlásá slogan na náborovém letáčku.

Petr Husník

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_1_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
feuerstein_125x125.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz