archiv
Učitelské noviny č. 35/2008
tisk článku

REGIONÁLNÍ ROZPOČET 2009 - ŠANCE PRO NĚKTERÉ Z UČITELŮ

Článek vyšel v UN č. 35/2008

Každý rok vyvolává rozpočet určité očekávání. Bude líp? Nebo hůř? Zatím to ve školství vypadá, že by mohlo být líp, ale jen pro někoho.

Při rozhovoru jsme s ředitelem odboru metodiky financování a rozpisu finančních prostředků MŠMT Vlastimilem Finkem probírali vládní návrh státního rozpočtu - je tedy možné, že v průběhu projednávání v poslanecké sněmovně se může rozpočet školství trochu změnit. Loni se to stalo, když poslanci přiklepli školství navíc necelou miliardu na platy.

Ani letos by se asi ministerstvo školství nezlobilo, kdyby se situace opakovala - ministr školství bojoval o dvě miliardy pro vysoké školství, podařilo se mu zatím od vlády získat miliardu jen jednu. Počty studentů ale rostou a na (alespoň) udržení normativů tato miliarda navíc nestačí. Že by tu byl letos prostor pro poslance? Těch očekávání ale bude víc.

 

Nedotýká se potřeba dalších peněz pro vysoké školy nějak školství regionálního? Vždyť MŠMT teď musí hromádku, kterou dostalo, nějak dělit...

Jsem přesvědčen, že hledání dalších zdrojů pro vysoké školství se nedotkne naší dosavadní představy rozpočtu pro regionální školství. Rozpočet regionálního školství (letos to je zhruba 84,2 miliard korun) nemá strukturu, do které by bylo možné nějak výrazně zasahovat. Největší položkou regionálního rozpočtu je pochopitelně objem finančních prostředků na mzdy a odvody (přes 77 miliard).

Co je v těchto 77 miliardách skryto?

Tyto finanční prostředky zajišťují kromě objemu prostředků potřebných na pokrytí nárokových složek platů také vládou slíbený nominální nárůst finančních prostředků o 1,5 %. Další eventuální nárůst v oblasti odměňování může být skrytý pouze v úspoře počtu zaměstnanců. To jsou východiska, která řekla vláda a která odpovídají vývoji prostředků ve veřejném sektoru.

A jak to bude se slíbenými čtyřmi miliardami?

Školství k tomu, o čem jsem mluvil, díky jednání pana ministra dostalo čtyři miliardy korun nad objem finančních prostředků vyplacených v letošním roce. Znamená to, že proti letošnímu schválenému rozpočtu (včetně "poslanecké miliardy") přibude čtyři a půl miliardy. Tyto finanční prostředky jsou směřovány na růst nenárokových složek platů pedagogických pracovníků. Polovina miliardy korun byla školám letos rozepsána tak, aby měly školy svůj díl v září. Letošní půlmiliarda může být tedy pedagogickým pracovníkům řediteli škol a školských zařízení rozdělena v posledních třech měsících roku - a pro rok příští mohu zcela jednoznačně již dnes garantovat, že školy dostanou nejméně čtyřnásobek letošní částky. Zdůrazňuji to proto, aby ředitelé škol nemuseli mít obavy dát tyto peníze pedagogickým pracovníkům do osobního příplatku.

Takže otázka platů ve školství bude vyřešena?

Je třeba říci, že tyto peníze nejsou určeny na řešení platové situace ve školství jako takové. Víme ovšem, že kurikulární reforma realizovaná na školách nesporně vyžaduje velké nároky na pedagogy, kteří na této reformě pracují. V předchozích letech školství dostávalo na mzdy zaměstnanců peníze, ty ale šly do tarifů. Tarifní část platů tedy rostla, ale nadtarifní složky platu se zdvihaly jen velmi zvolna, jen díky úspoře počtu pracovníků. Jejich procentuální podíl v rámci platu tedy stále pomalu klesal. Ředitelům se tedy zmenšoval prostor pro ocenění mimořádné práce, pro diferencování v odměňování. Což zvlášť v době zavádění kurikulární reformy, kdy jsou na každé škole lidé, kteří jí věnují spoustu práce, času, kteří ji "táhnou", je problém.

Vypadá to, že příští rozpočet bude složitější než jindy...

Jak jsem říkal, normativy stanovené ministerstvem školství budou postaveny tak, že jejich mzdový nárůst bude minimálně 1,5 %. Jestli se nám podaří dosáhnout většího nárůstu, to záleží na tom, zda poklesne počet žáků. Dalo by se tedy říci, že u škol a školských zařízení, kde nedojde k poklesu počtu žáků, bude v rámci standardního normativního rozpisu rozpočtu v platech zajištěn nárůst 1,5 %.

K tomu navíc dostanou školy a školská zařízení svůj díl ze 4,5 miliardy korun. To ale asi nebude rozepisováno normativně, protože půjde s největší pravděpodobností o finanční prostředky účelově určené pedagogickým pracovníkům.

Program, který by kopíroval letošní rozvojový program na rozdělení půl miliardy korun (s nejméně čtyřnásobnou dotací, aby bylo možné pokrýt celý rok), je jistý, s tím mohou ředitelé najisto počítat. O tom, jak se rozepíšou další finanční prostředky, se nyní ještě jedná. V lednu je ale školy budou mít.

Posílením nenárokových složek platů pedagogů díky čtyři a půl milionům korun se nevyřeší otázka celkové platové úrovně ve školství, ale zcela jistě budou mít ředitelé škol k dispozici významný objem finančních prostředků, kterým budou moci zhodnotit práci svých nejlepších pedagogů. Dá se říci, že průměrný plat díky těmto navýšením rozpočtu v příštím roce vzroste (kromě 1,5 % "pro všechny") pedagogickým pracovníkům zhruba o dalších 6 až 7 %. To není špatný výhled, ale s ohledem na vývoj inflace to zase není tolik. Pokud ale ředitel tyto finanční prostředky využije skutečně pro ty nejlepší, pak jejich nárůst platů už může být opravdu zajímavý. To považuji za pozitivní.

Rozumím tomu, že to ředitelé nebudou mít jednoduché, nemůžou už ale říci, že nemají možnost dobře odměnit pedagogické pracovníky, kteří pracují velmi kvalitně.

Za důležité to považuji i proto, že skutečně nadtarifní složka platu postupným relativním snižováním nedávala řediteli k takové diferenciaci prostor - pohybovala se v průměru do 2000 korun a nedosahovala ani 10 % z platu. Drobně se situace mohla zlepšit už od října letošního roku - půl miliardy korun, které školy dostaly, rozpočítáno na celý rok není mnoho, ale pokud se vyplatí tato částka v průběhu tří měsíců, pak už je to průměrně asi tisícovka na pedagoga (i s odvody). S tím už může ředitel pracovat.

V anketě pro UN říkali ředitelé škol, že peníze z půlmiliardy rozdělí v odměnách, protože nemají jistotu, že bude přítok těchto finančních prostředků pokračovat i v dalším roce...

Je skutečně důležité, aby ředitelé věděli, že se nemusí bát dát už nyní tyto finanční prostředky do osobních příplatků, že dostanou minimálně čtyřnásobek této částky, a budou moci tedy úroveň osobního příplatku i v příštím roce udržet, pokud budou chtít.

Například ředitel středně velké školy pro svých dvacet pedagogů dostal v letošním roce ze zmíněné půlmiliardy 400 000 korun (plus odvody). Pokud se rozhodl, že svým pěti (nebo deseti) nejlepším pedagogům, kteří školu skutečně táhnou, dá tyto peníze do osobního ohodnocení, pak to může klidně udělat. Pro příští rok může najisto počítat nejméně s částkou čtyřnásobnou, tedy s 1 600 000 korunami.

Konečně, vyplývá to i z vyhlášeného rozvojového programu, kterým se tato půlmiliarda rozepisovala. Daná pravidla počítají s tím, že by se měly peníze využít na ocenění dlouhodobé práce pedagogů zejména na kurikulární reformě. Tato charakteristika odpovídá i tomu, jak jsou definovány osobní příplatky.

Pohled na platy tedy podle ministerstva školství není tak špatný. Jak je to ale s penězi na pomůcky, které byly pro letošní rok seškrtány zhruba o čtvrtinu?

S ostatními běžnými výdaji, tedy s částkou, která byla školám krácena už pro letošní rok, to je skutečně horší než s platy. Samozřejmě víme, že nedostatek peněz na pomůcky a učebnice a další vzdělávání je problémem, že se školy letos dostaly do nepříjemné situace. Pan ministr stále ještě hledá řešení tohoto nedostatku, zatím se to ale ještě nepodařilo.

Jaká je tedy naděje na řešení?

Našim současným cílem je (a nebude snadné ho naplnit), aby se podařily udržet tyto výdaje na úrovni letošního roku. Pokud se nepodaří získat ještě nějaké další finanční prostředky, problém s těmito výdaji na školách bude přetrvávat. Nicméně budeme se snažit, aby školy nedostaly méně než letos - pokud by se to stalo, považoval bych to za svůj osobní neúspěch. Uděláme všechno pro to, aby k takové situaci plošně nedošlo. Prostor ke zvýšení peněz v těchto položkách je ale minimální, návrh státního rozpočtu ho prostě nedává.

Pastelkovné by prý mělo být převedeno do kompetence ministerstva školství...

Převod 80 milionů korun z rozpočtu ministerstva práce a sociálních věcí do rozpočtu školství je drobným pozitivem v oblasti financí na pomůcky. Jde o peníze, které byly dříve v podstatě sociální dávkou zaměřenou na finanční podporu rodin prvňáčků, aby mohly nakoupit dětem vybavení do školy, říkalo se tomu "pastelkovné". Peníze nezmění své určení, zase budou použity pro prvňáčky, ale ti je dostanou prostřednictvím školy, která pro ně nakoupí potřebné vybavení. V současnosti se jedná o tom, zda půjde o peníze pouze na pastelky a sešity a podobné věci, tedy na přímé vybavení žáků, nebo zda z těchto finančních prostředků bude moci škola zakoupit například i pomůcky, které děti při vyučování využívají.

Je to pro prvňáky jistě pomoc, ale škole tyto peníze s řešením otázky ostatních běžných výdajů příliš nepomohou.

Zatím jsme mluvili o pedagogických pracovnících. Ale co nepedagogové?

Finanční prostředky na platy nepedagogických pracovníků porostou pro příští rok taky o 1,5 %. I tady platí, že vyšší nárůst může být zajištěn pouze tím, že poklesne počet dětí ve školách a školských zařízeních - pak může normativ drobně růst.

To moc není... Snad by prý alespoň mohli být přesunuti do vyšší tarifní tabulky...

Je pravda, že se mluví o tom, že by mohla být zrušena tabulka č. 1 vládního nařízení, podle které jsou doposud nepedagogičtí pracovníci placeni. Znamenalo by to, že by se přesunuli do současné tabulky č. 2, a tím by vzrostly jejich tarifní platy. Růst tarifních platů by byl zhruba jedenáctiprocentní. Neznamenal by ale růst celkových platů těchto pracovníků o tuto částku. Na to nejsou finanční prostředky. Nárůst by se uskutečnil z peněz dnes používaných na nadtarifní složky platů.

Nebráníme se tomuto řešení i proto, že míra nadtarifních složek platů nepedagogických pracovníků je vyšší než u pedagogů, dosahuje průměrně zhruba 14 %. Pokud se tento objem navýší o zmiňovaných 1,5 % z objemu mzdových prostředků, přesáhne podíl nadtarifů u nepedagogů 20 %. I kdyby se tedy 11 % přesunulo do tarifů, na diferenciaci v rámci odměňování stále přibližně 10 % zbude.

Setkal jsem se s ředitelem, který říkal, že prostě zaplatit uklízečky potřebuje a že na to přesune i část finančních prostředků z "pedagogických" nadtarifů...

Školy dostávají od krajského úřadu peníze jednak normativně, jednak nyní přijímají finance z rozvojového programu, které mají přesné určení. Tedy na výplatu nenárokových složek platů pedagogů. Kritériem pro splnění tohoto programu je, že nenárokové složky platů vyplacené pedagogům musí být minimálně rovny (nebo vyšší) objemu prostředků přidělených škole v rámci tohoto programu. Ostatní rozhodování o nenárokových složkách platů je plně v kompetenci ředitele.

Takový je tedy stav rozpočtu školství po jednání vlády. Teď jde o to, jestli se tato situace nějak posune poté, kdy se dostane státní rozpočet do parlamentu. Připomeňme si, že na konci loňského roku díky poslanecké iniciativě (návrhem nezařazených poslanců Miloše Melčáka a Michala Pohanky) dostalo školství ke svému rozpočtu ještě necelou miliardu - 933 milionů korun. Nebylo to nic moc, rozpočteno to znamenalo navýšení průměrně o 1,3 %. Ale aspoň něco. Není šance, že by se něco podobného podařilo i tentokrát?

To je velmi těžko odhadnout. Že scházejí peníze na pomůcky, to ví každý, i poslanci. Počítat se ale s jejich iniciativou dopředu nedá.

Mohl byste stručně ještě shrnout čerpání letošního rozpočtu školství?

Na rozdíl od předchozích let letos pololetní informace není nijak významně vypovídající. Jde totiž o to, že veškeré navýšení objemu mzdových prostředků pro letošní rok směřovalo do nenárokových složek platů. Jejich čerpání tedy záleží na ředitelích škol, a relevantní informace o pohybu platů proto získáme až na konci tohoto roku.

Přesto jsme získali dva důležité údaje - vývoj počtu pracovníků je od začátku roku rovnoměrný, v 1. čtvrtletí i v 1. pololetí jsme zaznamenali pokles počtu zaměstnanců v regionálním školství zhruba o 1 % ve srovnání se stejným obdobím roku předchozího. Jako dobré vnímáme, že pokles je rovnoměrný jak u pedagogů, tak u nepedagogů. Neplatí už tedy, že by převážná část snižování počtu pracovníků byla mezi nepedagogy.  

Dalším faktorem, který se ukazuje, je zhoršené čerpání disponibilních zdrojů. To je meziročně o procento nižší než loni ve stejném období. Znamená to, že tyto peníze zůstávají ležet nevyužity. Nechci spekulovat kde, může to být na školách, může to být na krajských úřadech. Budou rozpuštěny závěrem roku. Pro nás je to ale informace, že bez zmiňované půl miliardy korun, rozdělené na začátku druhého pololetí, bude nárůst platů v regionálním školství okolo 3 %, možná kousek přes 3 %. U pedagogů to bude díky rozdělené půlmiliardě ještě přibližně o procento výš.

RADMIL ŠVANCAR

< zpět do čísla
banners/1598997600_uspesny-web_390x60.gif
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
1543878000_mikroskop.gif
dekra_125x125-s.jpg
1597960800_mascotte_125 x 125.jpg
ucebnice
1599602400_okentes.gif
anketa
Pomůže Strategie 2030+ změnit školství k lepšímu?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
41%
32%
27%
evvoluce.png
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz