archiv
Učitelské noviny č. 35/2008
tisk článku

EVROPSKÉ KREDITY NA ODBORNÝCH ŠKOLÁCH

Článek vyšel v UN č. 35/2008

Evropská unie je odhodlaná v brzké době (možná během českého předsednictví) vydat členským státům doporučení k zavedení kreditního systému do odborného vzdělávání. K čemu budou kredity - jako doposud výhradní vysokoškolský atribut - užitečné na nižším stupni vzdělávání?

 

Cíl

Smysl evropského kreditního systému pro odborné vzdělávání je poměrně jednoduchý: měl by usnadnit uznávání výsledků učení pro získání kvalifikace, a to zejména v rámci "přeshraniční" mobility. Týkat by se měl vzdělávání do úrovně maturity, a to jak počátečního, tak i celoživotního. Podle Miroslava Kadlece z Národního ústavu odborného vzdělávání, který vede tým zabývající se touto problematikou, by připravovaný systém kreditů (ECVET) měl být do jisté míry podobný již existujícímu vysokoškolskému protějšku (ECTS).

"I v případě ECVET je jeho použití primárně otázkou vzájemné důvěry a dohody mezi dvěma vzdělávacími institucemi. Jen bude složitější vzhledem k neskonale většímu počtu v obecném slova smyslu vzdělavatelů tuto důvěru budovat," poznamenal M. Kadlec.

 

Pomocí NSK

Principiálně jde o to, aby výsledek učení v jednom vzdělávacím kontextu (třeba v nějakém státě nebo i na škole v sousedním kraji) byl uznán v kontextu jiném a toto uznání by mělo být vyjádřeno kreditními body (body ECVET).

V českých podmínkách by bylo zřejmě ideální "napasovat" kreditní systém na Národní soustavu kvalifikací, která definuje a člení kvalifikace na dílčí a úplné. Příklad: Dílčí kvalifikace je rozdělena do množiny jednotek přesně specifikovaných podle objemu znalostí, dovedností a kompetencí. A k těmto jednotkám jsou přiřazeny kredity neboli body ECVET (pracovní návrh takového řešení viz rámeček).

"Obvykle se kredity přidělují na základě délky nějakého kurzu, ale pro nás je mnohem důležitější, aby do systému kreditů pronikly výsledky učení - způsobem, k němuž vede i současná kurikulární reforma. Dnes je situace taková, že například student se vrací domů z nějaké stáže v rámci projektu mobility a běžně obdrží nějaký certifikát nebo v ideálním případě dokument Europass-mobilita. V cílovém stavu, tedy po zavedení kreditního systému, si přiveze potvrzení o dosažení určitého počtu bodů, které mu jeho vysílající škola uzná. Body mohou být třeba dalším střípkem na jeho cestě k získání výučního listu," popisuje princip fungování kreditů M. Kadlec a dodává, že Evropská komise již vyhlásila výzvu na předkládání projektů, které by kreditní systém prověřily v celoevropském měřítku. Také NÚOV se přihlásil do navrženého mezinárodního projektu, který by životaschopnost kreditů ověřil v oblasti chemie - kredity by putovaly mezi školami u nás a v Německu, Polsku a na Slovensku.

 

Poptávka?

Velkou neznámou zatím zůstává otázka širší využitelnosti kreditního systému. Unie nám navrhuje zavést něco, co už běžně mezi školami funguje na bázi obyčejné vzájemné dohody. Ani podle M. Kadlece se nedají očekávat nějaké obrovské "výkony", jinými slovy, že by desítky tisíc lidí využívaly středoškolské kredity, a to ať v počátečním, nebo v celoživotním vzdělávání. Už proto, že jsme paradoxně v mimořádně příznivé situaci, kdy jen asi 6 % české populace nemá žádnou odbornou kvalifikaci získanou v počátečním vzdělávání. A kredity s procesem vzdělávání, respektive s jeho uznáváním, přece úzce souvisejí.

M. Kadlec si dovede představit případy, kdy student část svého vzdělávání v nějakém oboru absolvuje v zahraničí. Fungující systém kreditů by měl být podle něj hodně motivační, zvlášť v projektech mobility. Dnes je samozřejmě v kompetenci ředitele školy započíst část vzdělávání, které žák absolvuje jinde, ale kredity by celou věc učinily transparentnější, a tím by výměnné stáže mnohem víc podpořily.

"Dalším motivačním prvkem k zavedení kreditů bude například mobilita pracovní síly. Přicházejí k nám za prací lidé z celé Evropy a berou si s sebou i rodiny. To je přece úžasná příležitost, jak jim usnadnit vzdělávání v českých školách, které bude posléze jednoduše uznatelné v jejich vlasti. Vznik kreditního systému samozřejmě nebude levná záležitost, nicméně si nemyslím, že půjde o peníze vyhozené oknem."

 

Termíny

Z aktuálního stavu projednávání návrhu lze usuzovat, že v době francouzského či českého předsednictví Evropské unii bude ECVET přijat. Pokud se tak stane, bude zřejmě v doporučení evropských poslanců věta následujícího znění:  členské státy by se měly zasloužit o to, aby od roku 2012 v souladu s národními předpisy a praxí používaly systém ECVET.

M. Kadlec upozorňuje, že jakmile dojde ke schválení, NÚOV neprodleně vydá informační příručku pro školy, v níž vše vysvětlí. Už teď lze na stránkách ústavu nalézt základní informace v podobě výstupů z projektu Partnerství a kvalita.

A nakonec zajímavost z ranku vizionářských představ. V Evropě se diskutuje o tom, že středoškolský ECVET a vysokoškolský ECTS budou v budoucnu komplementární, tedy že se budou doplňovat.

"Uvažuje se například o tom, že by kredity ECVET mohly být - třeba po nějaké redukci - uznatelné i v terciárním sektoru vzdělávání. To je ovšem ale ještě hodně syrová představa. Nejprve musí vzniknout fungující systém na středoškolské úrovni," dodal M. Kadlec.

Petr Husník

 

Předběžný návrh implementace ECVET

1. Přiřazování kreditních bodů dílčím kvalifikacím v Národní soustavě kvalifikací (NSK). Pokud umožňují dílčí kvalifikace složení kvalifikace úplné, je úplné kvalifikaci přiřazen celkový počet kreditních bodů vycházející z toho, že jednomu roku denního studia má podle směrnice ECVET odpovídat 60 kreditních bodů, tedy kupř. 180 kreditních bodů u úplné kvalifikace odpovídá 3letému učebnímu oboru. Kreditní hodnoty přiřazované jednotlivým dílčím kvalifikacím navrhne garant NÚOV a návrh předloží prostřednictvím tajemníka sektorové radě. Pokud dílčí kvalifikace složení kvalifikace úplné neumožňují, navrhne garant NÚOV počet kreditních bodů podle odhadované délky, jakou by měl program denního studia potřebný k jejich zvládnutí.

2. Přiřazování kreditních bodů kombinacím znalostí, dovedností a kompetencí v NSK. Přiřazování kreditních bodů pro dosud zpracované dílčí kvalifikace v NSK bude založeno na tom, že speciálně vytvořený počítačový program pro jakoukoliv zadanou kombinaci znalostí, dovedností a kompetencí: nalezne v NSK takovou dílčí kvalifikaci, která danou kombinaci znalostí, dovedností a kompetencí obsahuje, nalezenou dílčí kvalifikaci (pokud bude hledání podle předchozí položky úspěšné) identifikuje, zobrazí a umožní tak hodnocení míry shody, a rozhodnutí o počtu přiřazených kreditních bodů. Vlastní přiřazení kreditních bodů bude zásadně vycházet z principů popsaných v návrhu předchozí akce.

< zpět do čísla
banners/1598997600_uspesny-web_390x60.gif
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
1543878000_mikroskop.gif
dekra_125x125-s.jpg
1597960800_mascotte_125 x 125.jpg
ucebnice
1599602400_okentes.gif
anketa
Pomůže Strategie 2030+ změnit školství k lepšímu?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
41%
32%
27%
evvoluce.png
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz