archiv
Učitelské noviny č. 11/2014
tisk článku

JSOU SKUTEČNĚ VŠICHNI NEKVALIFIKOVANÍ UČITELÉ NEKVALIFIKOVANÍ?

V minulých dnech provedlo MŠMT průzkum na školách ohledně nekvalifikovaných učitelů, zajímalo je především, zda tito učitelé již studují nebo zahájí v letošním roce studium a jaké mají dosažené nejvyšší vzdělání. Mezi mnohými nekvalifikovanými učiteli jsou však ti, kteří mají kvalifikaci v jiném pedagogickém oboru. To již MŠMT nezjišťovalo. Asi mělo důvod, tuto situaci příliš neřeší ani zákon o pedagogických pracovnících.

Novela zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, platná od 1. září 2012 sice přinesla některé změny v získávání odborné kvalifikace a zajistila větší prostupnost mezi některými pedagogickými obory – zůstává ale otázkou, zda dostatečně. Můžeme se setkat s učiteli 1. stupně ZŠ, kteří z různých důvodů přestoupili ze základní školy do školy mateřské. A není to vůbec jev ojedinělý. V těchto případech se však nástupem do mateřské školy stali rázem nekvalifikovanými. Tedy podle výše uvedeného zákona.

Zákon jim nabízí více variant, jak si kvalifikaci doplnit. A i samotní pracovníci na MŠMT ještě v loňském roce doporučovali jednu z nejjednodušších, a to doplnění kvalifikace ve zkráceném dvouletém maturitním studiu v oboru Učitel MŠ. Není však trochu divné doporučovat vysokoškolsky vzdělanému učiteli studium o stupeň nižší?

Ještě více se zdá být situace zapeklitější, když po důkladném pročtení požadavků na učitele MŠ zjistíte, že středoškolsky vzdělanému vychovateli stačí vykonat jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce profilové části maturitní zkoušky z předmětu zaměřeného na pedagogiku předškolního věku. Vysokoškolsky vzdělaný učitel či vychovatel tuto možnost nemá. Musí jít na minimálně dva roky studovat.

Pokud se vrátím v úvahách k učiteli 1. stupně ZŠ, který by chtěl působit kvalifikovaně v mateřské škole – jaké jsou jeho možnosti? Do konce roku 2014 musí začít studovat nebo si musí najít uplatnění ve svém oboru v základní škole. V případě studia se mu nabízí hned několik možností:

a) střední vzdělání s maturitní zkouškou

b) vyšším odborné vzdělání

c) vzdělání v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou

d) vysokoškolské vzdělání v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd, a to vše v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu učitelů MŠ

Jako nejvýhodnější se jeví zcela jistě nová možnost celoživotního vzdělání. Zde je ovšem jeden zásadní problém. Toto studium v loňském roce nabízela pouze jedna pedagogická fakulta v ČR. Uvidíme, čím nás překvapí pedagogické fakulty letos. Navíc pokud srovnáme studium primární pedagogiky a stu-dium preprimární pedagogiky, zjistíme, že se v mnohém tyto studijní obory prolínají, ať už to jsou všechny výchovy, psychologie, pedagogika, sociologie rodiny, pediatrie... A můžeme dojít až k absurditě, kdy v rámci celoživotního studia Učitelství pro mateřské školy jsou kvalifikovaní učitelé pro 1. stupeň ZŠ opět vzděláváni například v českém jazyce ve stejném nebo menším rozsahu jako v jejich původním oboru. Čeká je závěrečná zkouška z tohoto předmětu i přesto, že vlastní osvědčení o státní zkoušce z českého jazyka. Absolvují hodiny praxí i přesto, že již mnozí působí řadu let v mateřských školách. Nestačil by tedy učiteli I. stupně ZŠ krátký akreditovaný kurz, kterým by doplnil teoretické znalosti v oblasti předškolní pedagogiky? Je opravdu učitel 1. stupně ZŠ tak nekvalifikovaný, aby nemohl působit v MŠ? Nemůže mít vysokoškolsky vzdělaný učitel či vychovatel stejné podmínky jako středoškolsky vzdělaný vychovatel? Nestačí mu tedy vykonat pouze jednotlivou zkoušku?

Možná by bylo dobré, kdyby se MŠMT podívalo na výsledky práce těchto učitelů v mateřských školách. Mnozí přinesli nové pohledy, nové přístupy i vysokoškolský nadhled do mateřských škol. Dětem o rok mladším, než pro které jsou kvalifikováni, tedy přímo těm před vstupem do školy, se mnohdy věnují i s výbornou znalostí toho, co budou děti ve škole potřebovat. Většina z nich se dokázala velmi dobře přizpůsobit jinému způsobu práce s mladšími dětmi.

Studium předškolní pedagogiky je jistě velmi dobré a přínosné pro ty, kteří teprve začínají studovat a plánují svou kariéru nasměrovat do předškolního vzdělávání. Ale pro již vystudované učitele oboru Učitelství pro I. stupeň ZŠ se zdá studium v rozsahu, které požaduje zákon, jako zbytečné.

Ministr školství plánuje novelu zákona o pedagogických pracovnících. Na stránkách MŠMT se uvádí, že bude zaveden institut „rodilého mluvčího“, kdy tyto osoby budou považovány za kvalifikované. Proč si tedy musí někteří již pedagogicky vzdělaní učitelé velmi složitým a časově náročným způsobem doplňovat další kvalifikace místo toho, aby se vzdělávali například prostřednictvím nabízených kurzů NIDV a jim podobných, když rodilí mluvčí bez pedagogické kvalifikace nemusí studovat vůbec? Nebylo by dobré spíše více zlepšit prostupnost mezi učitelskými obory? Nestačilo by zavést pro vysokoškolsky vzdělané pedagogy jistý způsob atestací v určitých oborech?

Nemáme mnohé nekvalifikované učitele jen proto, že máme špatný zákon, který klade příliš vysoké nároky na další kvalifikaci (rekvalifikaci) již kvalifikovaných učitelů?

 

Eva Kuchyňková

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_1_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
feuerstein_125x125.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz